Vojensko.cz

Nezaručené informace: desku odvezl zmiňovaný pan Kodl, u pomníku končívaly lovy majitelů panství a dokonce se tam i tancovalo.

Já nevim,na jednu desku mi tam příjde nějak moc děr.Spíš bych řekl že to vypadá na dvě řady nápisů a nějaký znak,nebo symbol nahoře.Ale jak říkám,je to jen můj dojem.Podobný pomník stojí v Černokosteleckých lesích,kde byl uloven poslední jelen.

Dobrý den,citace z článku Františka a Jiřiny Kodlových z časopisu Hejtman:
V lese Chlumci a zejména v jeho pokračování na Koštejku byly ponechány souvislé bukové porosty se záměrem vytvořit v těchto místech jakousi pralesní rezervaci.To,co v lidovém podání znělo že :,, arcivévoda chtěl mít v těch místech prales" ,by se v dnešní ekologické terminologii dalo vyjádřit jako záměr,založit zde přírodní rezervaci,jakou je například dnes v rámci CHKO Třeboňsko satelitní rezervace Fabiánek na Dubovici.Pokud k podobnému aktu před první světovou válkou opravdu došlo,lze to chápat jako soukromou záležitost majitele panství,veřejnoprávně nijak nezakotvenou.Jsou však i pro takový počin důkazy?V oněch místech stojí sice dodnes němý svědek jakési události žulový podstavec,značně omšelý,zbavený nápisu,který by jeho význam identifikoval.Jeho takřka archeologický vzhled připouští i tu možnost,že se jedná o historický ,,kámen mezni nad Kotstykem ,který meze diely od Liczowa" zasazený zde ve smyslu hraničního protokolu z roku 1549.
Nedaleko byla však nalezena -pohozena v lesní strouze -litinová deska ,silně zrezivělá,která vedle jména a titulu arcivévody nese datum 4.dubna 1902.Je to snad datum onoho pokusu o založení rezervace?Deska byla prý umístěna na vstupní bráně oploceného lesního pozemku a datum spadá do doby arcivévodských chlumských aktivit.Je nám však jasné,že jakékoliv úmysly a záměry v tomto směru se staly pro československé úřady počátkem dvacátých let pouhou historickou zajímavostí,právně nezávaznou a lehce odstranitelnou -třeba sejmutím a pohozením desky s nápisem do lesní stoky.
Tolik citace z článku.Znám osobně člověka /dnes asi 70-letého pána/ který tuto desku nechal pro pana Kodla počátkem 80. let zrenovovat ve strojírnách v Brně.Pak stopa mizí...

Doporučoval bych k prostudování publikaci s názvem:
"Chlum u Třeboně: Kapitoly z dějin jihočeského pohraničí" od autorů Františka a Jiřiny Kodlových. Kniha byla vydána v roce 1979 tehdejším MNV v Chlumu u Třeboně. Jedná se o jedinečnou populárně vědeckou práci zachycující vývoj této lokality v období od prvních známek osídlení až do roku 1945 a obsahuje též řadu vyobrazení, nákresů a fotografií. Knihu jsem kdysi dávno četl v době jejího vydání, je velice poutavě naspána a obsahuje celou řadu až překvapujících podrobností i z hlediska historického místopisu. Již si nepamatuji, zda je tam nějaká konkrétní zmínka o předmětu vašeho zájmu, nicméně je tam v každém případě popis průběhu historicko-politického vývoje i mocenských střetů v lokalitě, což může být jistým vodítkem i k určení původu a účelu toho kamene.
Podle mého osobního názoru se zřejmě jedná o nějaký mezník, či kámen určující hranice mezi tehdejšími panstvími, ale může to být i jinak. Zajímavé je, že kámen sám o sobě nevykazuje známky nějakého velkého stáří, naopak nese stopy modernějšího a celkem přesného opracování.
Je možné, že publikace se Vám již dostala do ruky a znáte její obsah,pak je moje informace pro Vás bezpředmětná. Já osobně ji už nemám, jak to chodí, přišel jsme o ní v důsledku nestálého půjčování. Tehdy vyšla v nízkém nákladu a byla ihned rozebrána, v současné době k prodeji nikde bohužel není. Měla by být teoreticky alespoň k nahlédnutí na Obecním úřadu v Chlumu u Tř., nebo v nějaké tamní knihovně.

Dobrý den !
V roce 1972 jsem sloužil asi půl roku na Medenici.O tomto pomníku nic,ani jsem o něm neslyšel.Pochybuji,že i někdo ze záklaďáků o něm věděl.Dle mapy na hrázi Špačkovského a Staňkovského rybníka byl špak. Jinak je zde čárkovaně uvedena signálka,chodilo se /zasahovalo/ před a za ní.
Jinak se chodila při nástupu na rotu demarkačka. Uvedený pomník leží daleko od obou tras,sám jedinec se tam prakticky nemohl dostat natož nějakou desku odstrańovat.V té době byl velitel roty kpt Najman,politruk nadporučík Pangrác.Tito,pokud ještě žijí,by něco mohli vědět.

Sloužil jsem na Medenice 1982/1984 za velitele roty mjr Věžnika. Přesně jak píšete, ten pomník se nachází v zóně pro vojáka PS nepřístupné (mezi SIS a demarkačkou). Tam se vojáci mohli dostat pouze při zásahu na SH. Matně si vzpomínám, že jsem kolem toho pomníku procházel jako starší spojař s technikem roty Jirkou Flekem (už ale nevím při jaké akci), ale nedokáži říci zda tam nějaká deska v té době byla. Více by mohli vědět asi jen funkcionáři roty.

ja te zdravim spojari jirko jsem v roce 83-85 slouzil patrace nabijel jsi me vysilacky a baterky

Vážený.Doporučuji navázat kontakt na stránkách VOJENSKO s pisateli 12.rPS Chlum u třeboně.Snad některý bude k Vaši otázce něco vědět.Sekce:pátrejte s námi.......

Zdravím, těžko určit v té lokalitě kde se nachází, ale podobné kameny jsou v lesích Lichlšteinů a Schwancenberků a jsou na nich buď desky a nebo vytesané v podstavci a připomínají třeba výročí narozenin některého ze synů. A ještě se tam vysazovaly duby počet stromů kolik měl dotyčný roků. Ale to nemusí být vůbec pravda. Zdar v pátrání. Vašek.