Různé

« Zpět | Jdi na seznam | Obnovit | Vaše komentáře (53)

(pro změnu obrázku můžete použít CTRL + šipky ↔ numerické klávesnice)
1 foto (A.Kopřiva) z celkových 5

Foto 1
Foto při výcviku v r. 73-74, ŠDZ Brezno.
Foto 1 Foto 2

Autor: A.Kopřiva | Pořízeno: 1974 | Foto: 2 fotky

Foto 3 Foto 4 Foto 5

Autor: J.Grobelný | Pořízeno: | Foto: 3 fotky



Výpis zvoleného vlákna...
Panceřovka měla miřidla :
Láník Vladimír | email | 9.6.2018 20:35 | id 129452 | nahlásit
Pancéřovka - hlavní části
Hlaveň, dlouhá 1030 mm a ráže 45 mm
Mířidla, která umožňovala účinnou střelbu od 50 do 150 metrů
Spoušť fungující na principu elektromagnetického indukčního generátoru, který vytvoří elektrický impuls a následně iniciuje elektrický palník v nábojce.
Dvounožka
Pancéřovka fungovala na principu bezzákluzového děla, kde byl zpětný ráz kompenzován ocelovým prachem unikajícím spolu s plynem směrem vzad a samotná střela směrem vpřed. Plyny ohrožený prostor za zbraní byl do vzdálenosti 40 metrů. Kromě ničení pancéřových vozidel, byla určena i k likvidaci různých palebných srubů a živé síly. Velkou nevýhodou bylo opotřebení hlavně natolik, až se v některých případech při střelbě roztrhla. Nevýhodou zbraně byl rovněž malý účinný dostřel a křehkost bakelitové nábojky.
Pod vlivem uvedených nevýhod bylo v roce 1951 rozhodnuto pokračovat ve vývoji zbraně. Konečný výsledek se dostavil v roce 1953, pancéřovka byla označena jako P II, avšak i přes její nižší hmotnost a menší délku nebyla přijata do výzbroje a tak vývoj pokračoval pod označením P III. Zde měla mít střela v dříku raketový motor, a pro ochranu střelce přibyl na pancéřovce štít z plexiskla který se neosvědčil. Nakonec byl celý program zrušen ve prospěch sovětského granátometu RPG-7.
V letech 1952 až 1955 bylo 2 600 pancéřovek spolu s 84 940 nábojů dodáno do Polska, kde se testovaly. Po testech putovaly pancéřovky do různých arabských států.
 
Re: Panceřovka měla miřidla :
Jan | 11.6.2018 13:08 | id 129497 | nahlásit
Vladimíre popsal jsi tu P27 úplně přesně a není co dodat. Snad jenom to, že ti Poláci, i když to od nás koupili, se toho zase rychle zbavili, a to ve prospěch RPG 2 (přímého předchůdce RPG 7) o které se domnívám, že u nás vůbec nikdy zavedena nebyla. Ale to si nejsem úplně jistý.


Přidáváte nový komentář
plus okno minus
... lze napsat ještěznaků
Ochrana proti spamu. Napište číslo stodvacet:


   


  • hvězdičkou * jsou označena povinná pole
  • maximální délka textu komentáře je 2000 znaků
  • odřádkování textu komentáře (ENTER) zůstane zachováno
  • HTML tagy nebudou použity
  • WWW adresy budou automaticky převedeny na odkazy
  • reagovat lze pouze do 5 úrovně
  • vyhrazujeme si právo smazat nevhodné příspěvky

Zná někdo odpověď na tuto otázku? 11

Pomozte nám prosím odpovědět na tento dotaz, který se týká dělostřelců u Pohraniční stráže:

Zdravím Vás vážení přátelé,
mám prosím dotaz ohledně dělostřelců u Pohraniční stráže. Narazil jsem přri studiu materiálu o PS, že byli u PS i dělostřelci z protitankových bezzákluzových kanonů vz.59 i protiletadlových dvojkanonů vz.53/59 zvanému "Ještěrka". Byly to čety, roty, družstva? Byli součásti PS, nebo jen ČSLA a měli součinnost? Měli uniformu PS? Kde byli rozmístěni...? Zajímá mě vše kolem tohoto tématu.

V návaznosti na můj dotaz zasílám odkaz na informace, které se mi zatím podařilo dohledat. Podobné zmínky jsem objevil i jinde, ale už si nemohu vzpomenout kde. Tyto dohledané předkládám zde: V knize Železná opona (A. a T. Jílkovi 2006)  na str. 48. citát: "Když  se Pohraniční stráž v polovině 60. let stala dočasně součásti armády, byly pohraniční roty zesílený těžší bojovou technikou, jako tarasnicemi, obrněnými transportéry a bezzákluzovými kanony..." str. 52 "...Od druhé poloviny 70. let probíhá modernizace a doplňování vozového parku PS, takže v roce 1979 byly každé rotě přiděleny 4 osobní terénní vozidla. Roty typu 91 měly po 5 terénních osobních vozidlech, 1 nákladní vozidlo (PV3S), 2 motocykly s obsahem do 350 ccm. Dále byly u jednotek uloženy pro případ potřeby 1 vozidlo PV3S  a 1 osobní UAZ jako tahače bezzákluzových kanonu a 2 obrněné transportéry OT 64 A a OT 64B..." str. 60 "...byly vyzbrojeny obrněnými transportéry bezzákluzovými kanony a tarasnicemi, přičemž západní brigády (na hranicích s Bavorskem) byly přednostně vyzbrojeny těžší technikou, než brigády jižní (s Rakouskem).
Foto z uvedené knihy ze str. 154 mají jen komentář "Cvičné střelby". To jsou ty černobíle. Barevná je z knihy "Záštita socializmu" Naše vojsko 1988, kapitola "Na stráži socializmu" (věnovaná PS) str. 166 s komentářem: "Služba na státních hranicích vyžaduje dokonalý výcvik a dobrou připravenost každého jednotlivce". Na této fotografii jsem objevil zajímavý poznatek. Obsluha BZK má ocelové přilby té doby. V jiných knihách o ČSLA má však obsluha BZK obyčejné voj. čepice a pod nimi zvláštní kukly, kde je vidět integrované chrániče sluchu.
Děkuji za vyslechnutí.
S pozdravem Neprojdou
J. Grobelný

A2016-11-01 14:58:54 U2017-01-10 14:21:47 TG0