Různé
« Zpět | Jdi na seznam | Obnovit | Vaše komentáře (53)
(pro změnu obrázku můžete použít CTRL + šipky ↔ numerické klávesnice)
1 foto (A.Kopřiva) z celkových 5
Autor: A.Kopřiva | Pořízeno: 1974 | Foto: 2 fotky
Autor: J.Grobelný | Pořízeno: | Foto: 3 fotky
...........................................................................
Jene, nikam tě nechi manipulovat. jen, když jsi měl hledí panceřovky tak blízko u očí, tak jsi si mohl všimnout, do kolika metrů bylo hledí stavitelné. Do 400 m 100% a na těch 400 m jsme stíleli. A ze tří výstřelů jsi musel dostat alespoň dva do pytloviny tanku. A to jsi se sakra snažil, za to byla vycházka do 04,00 hod. A ve Varnsdorfu bylo povolných holek jako much.
Napři. u RPG 7 (kterou znám velmi důvěrně) byla střelecká osnova optického zaměřovače s dálkoměrnou stupnicí uzpůsobena k mířené střelbě na tanky, OT a jiná vozidla s průměrnou výškou 2 m, na vzdálenost max. 500 m, přičemž účinný dostřel protipancéřovou municí je 300-330 m. Při výcviku, a to ani při střelbě ostrou raketou, jsme nikdy nestřílely na vzdálenost větší jak 200 m. Stejně tak UK 59 má stavitelné hledí v rozsahu 100-2000 m, přičemž se běžně střílí max. na 400 m, s těžkou hlavní a trojnožkou na 600 m. Sa 58 má hledí stavitelné v rozsahu 100-800 m, při čemž se běžně používá na vzdálenost 200 m , ve výjimečných případech do vzdálenosti účinného dostřelu, t.j. na 400 m.
Když vezmu v úvahu balistické charakteristiky té střely P27, tak mám docela vážné pochyby o tom, že ta střela mohla na takovou vzdálenost vůbec dolétnout, na tož aby se dalo hovořit o nějaké přesnosti.
Něco jiného by to bylo v případě tarasnice T21. Nespletl jsi si to náhodou ??
Zná někdo odpověď na tuto otázku? 11
Pomozte nám prosím odpovědět na tento dotaz, který se týká dělostřelců u Pohraniční stráže:
Zdravím Vás vážení přátelé,
mám prosím dotaz ohledně dělostřelců u Pohraniční stráže. Narazil jsem přri studiu materiálu o PS, že byli u PS i dělostřelci z protitankových bezzákluzových kanonů vz.59 i protiletadlových dvojkanonů vz.53/59 zvanému "Ještěrka". Byly to čety, roty, družstva? Byli součásti PS, nebo jen ČSLA a měli součinnost? Měli uniformu PS? Kde byli rozmístěni...? Zajímá mě vše kolem tohoto tématu.
V návaznosti na můj dotaz zasílám odkaz na informace, které se mi zatím podařilo dohledat. Podobné zmínky jsem objevil i jinde, ale už si nemohu vzpomenout kde. Tyto dohledané předkládám zde: V knize Železná opona (A. a T. Jílkovi 2006) na str. 48. citát: "Když se Pohraniční stráž v polovině 60. let stala dočasně součásti armády, byly pohraniční roty zesílený těžší bojovou technikou, jako tarasnicemi, obrněnými transportéry a bezzákluzovými kanony..." str. 52 "...Od druhé poloviny 70. let probíhá modernizace a doplňování vozového parku PS, takže v roce 1979 byly každé rotě přiděleny 4 osobní terénní vozidla. Roty typu 91 měly po 5 terénních osobních vozidlech, 1 nákladní vozidlo (PV3S), 2 motocykly s obsahem do 350 ccm. Dále byly u jednotek uloženy pro případ potřeby 1 vozidlo PV3S a 1 osobní UAZ jako tahače bezzákluzových kanonu a 2 obrněné transportéry OT 64 A a OT 64B..." str. 60 "...byly vyzbrojeny obrněnými transportéry bezzákluzovými kanony a tarasnicemi, přičemž západní brigády (na hranicích s Bavorskem) byly přednostně vyzbrojeny těžší technikou, než brigády jižní (s Rakouskem).
Foto z uvedené knihy ze str. 154 mají jen komentář "Cvičné střelby". To jsou ty černobíle. Barevná je z knihy "Záštita socializmu" Naše vojsko 1988, kapitola "Na stráži socializmu" (věnovaná PS) str. 166 s komentářem: "Služba na státních hranicích vyžaduje dokonalý výcvik a dobrou připravenost každého jednotlivce". Na této fotografii jsem objevil zajímavý poznatek. Obsluha BZK má ocelové přilby té doby. V jiných knihách o ČSLA má však obsluha BZK obyčejné voj. čepice a pod nimi zvláštní kukly, kde je vidět integrované chrániče sluchu.
Děkuji za vyslechnutí.
S pozdravem Neprojdou
J. Grobelný