Výpis zvoleného vlákna...
Bezzákluzáky u PS
J.Grobelný |
6.11.2016 18:19 |
id 109929 |
nahlásit
Děkuji všem co se mi ozvali a podali mi o tom zprávu. Jsem z toho chytřejší, škoda jen že se neozval nikdo z doby kolem let 1960 - 1968.
Re: Bezzákluzáky u PS
Ahoj Jene, byl jsem v PŠ Zadní Chodov od konce listopadu 1966 do poloviny června 1967,tj. tedy před 50 lety. Byl jsem zařazen do 1. družstva 1. čety 4. roty, které velel mjr. Jaromír Vacula. Naše rota byla umístěna úplně dole, ale nad námi byla 5. výcviková rota, ve které byli kluci od hradní stráže (jedna četa), další tři čety tvořili budoucí velitelé družstev, tzv. tarasníci. Se mnou byl potom na pohraniční rotě Hatě, která byla součásti Znojemské brigády, Míra Koritenský, který v PŠ výcvik střelců z tarasnice prodělal. Ten by o tom mohl vědět více, jsem s ním v kontaktu, jestli budeš mít zájem, pošlu Ti jeho mailovou adresu. Pokud si ale dobře pamatuji,tak v letech 1967 a 1968, když jsem byl na Hatích, tak tam ani BZK a ani tarasnice nebyly... Honza
Re: Re: Bezzákluzáky u PS
... |
10.11.2016 12:36 |
id 110024 |
nahlásit
tak tam ani BZK a ani tarasnice nebyly ....... Pravděpodobně proto, že Rakousko bylo bráno v té době jako neutrální . -----------------------------------------
Jendo, nahlédni na dobové foto rPS Broumov 66-68, kde je vidět částečně BZK i tarasnice (při přehlídce Lenárta). Je jisté, že každá rota v roce 72-74 nebyla "osazena" BZKčkem . U nás v zalesněném terénu v těchto letech nebylo.
Re: Re: Re: Bezzákluzáky u PS
Jan |
10.11.2016 13:57 |
id 110026 |
nahlásit
Na rotách PS u rakouských hranici v té době tarasnice určitě zařazené byly, tedy pokud je řeč o o zbrani T 21. Na každé rotě byly nejméně 2 kusy, a to vedle další protitankové zbraně, kterou byla zpočátku pancéřovka československého původu P 27. Ta však byla konstrukčně k ničemu (z důvodů bezpečnosti obsluhy se z ní nesmělo vůbec střílet) a ještě v průběhu roku 1969 bylo nahrazena pancéřovkou RPG 7.
Re: Re: Re: Re: Bezzákluzáky u PS
Jene nemáš 100% informace. Já jsem se z panceřovky P 27 v PŠ VS MV neco nastřílel a to v roce 1962. Sice ne ostrým střelivem. ale takzvaným kladivem, které vypadalo jako velký ocelový hřib. Ze předu kladivo, zezedu hnací nábojka, elmag. spouštění. Kladivo letělo rychlostí cca 250 m/sec., takže bylo vidět jak letí balistickým obloukem a dopadá mimo nebo do terče, tank z pytloviny. A stříálelo se tak dlouho dokud jsi nenastříl alespoň na dobře. RPG 7 jsme u 72 mspl. měli již v roce 1967. Z tarasnice T 21 jsem v VU MV střílel ostrým již v roce 1962 mnohokrát, ale pro obsluhu dřina.
P-27- pro Holek Zdeněk
Jan |
10.11.2016 19:12 |
id 110039 |
nahlásit
Asi máš pravdu v tom, že jste v roce 1962 z toho ještě střílely cvičnými náboji, Konstrukci toho náboje neznám, ale byl asi dost značný rozdíl od ostrého náboje. P 27 konstrukčně vycházela z původního německého "panzerfaustu" s tím rozdílem, že měla být použitelná opakovaně. Ostrý náboj měl velmi silnou výmetnou prachovou nálož, které musela tu hlavici donést až na cíl, tedy na vzdálenost asi 120 m. V zadní části náboje pak byla další "bejkárna", což byla řekněme ucpávka z lisovaných železných pilin, které tam při výstřelu působily jako určitá protiváha expandujícího střelného prachu za účelem dosažení dostatečného dostřelu.Všechen ten rozžhavený materiál pak společně se zplodinami výstřelu, vyletěl ze zadní části hlavně. Tím byla zbraně v momentě výstřelu dost nebezpečná i pro všechny další osoby, které se nacházely v prostoru za střelcem, a to do vzdálenosti minimálně 40 m. Nicméně hlavním problémem té zbraně byla skutečnost, že při opakované střelbě ostrým střelivem se hlaveň musela udržovat v maximální čistotě, neboť při jakémkoli znečištění ledem, sněhem, nedej bože vodou a prachem a pod., hrozilo krajní nebezpečí jejího roztržení, což se také v řadě případů stalo a ve skutečném boji by to byl dost problém. Velké procento zbraní muselo být od vojsk staženo a byly na nich prováděny jisté úpravy, vedoucí k zesílení hlavně. Nicméně velení armády během doby dospělo k celkem logickému závěru, že zbraň je nebezpečnější pro vlastní vojáky, než pro nepřátelské tanky. Ve druhé polovině 6o. let pak byl vydán úplný zákaz střeleb z této zbraně a byla používána pouze k výcviku.
Mohu to sám potvrdit, neb jsem byl sám v té době zařazen jako pancéřovník pohraniční roty a tuto pancéřovku jsem ještě zažil. Pak přišlo přezbrojení na RPG 7 s optickým zaměřovačem, ale to již bylo jiné "kafe". Z této pancéřovky jsem měl tu čest vystřelit i ostrý náboj v rámci školení pořádaného armádou pro velitele čet PS a pancéřovníky. To by ale vydalo na celý další článek.
Zde již nelze dále reagovat
Re: Re: Re: Re: Re: Bezzákluzáky u PS
Holek zdeněk |
11.11.2016 17:18 |
id 110069 |
nahlásit
A pro ty kladiva jsme museli běhat, unesl jsi dvě. A běhali jsme pro ně minimálně 400 m, ne-li více. Tedy ne střelba na krátkou vzdálenost. Panceřovky stály ve stojanech zbraní, zdědili jsme je po mazácích a znovu se předaly mladejm. Nikdy jsem nelyšel o zranění střílejícího. Možná někdo pokud stál příliš blízko.
Zde již nelze dále reagovat
Re: Re: Re: Re: Re: Bezzákluzáky u PS
Jan |
11.11.2016 18:39 |
id 110070 |
nahlásit
No, nevím pro co jste běhali 400 m, když maximální dostřel té pancéřovky byl 150 m.
Viz.:
forum.valka.cz/topic…Zde již nelze dále reagovat
Re: Re: Re: Re: Re: Bezzákluzáky u PS
Jan |
11.11.2016 18:41 |
id 110071 |
nahlásit
Mám samozřejmě na mysli účinný dostřel, ale mohlo to létat zřejmě i na větší zdálenost
Zde již nelze dále reagovat
Re: Re: Re: Re: Re: Bezzákluzáky u PS
Jen doplnění,P-27 byla u letectva ve výzbroji ještě v sedmdesátých letech,střelba náhradním střelivem/ kladivem/byla prováděna pouze štábem letištních praporů.JEN PRO ZAJÍMAVOST-náhradní střely se daly lehce upravit
jako činky jednoručky,stačilo k tomu použít hliníkový dřík nábojky.JAN má v popisu P-27 pravdu.Jen dodávám,že k zamezení náběru nečistot do zadní části-byly k útvarům dodávány koše/něco jako drátěný trychtýř s objímkou/,které nebyl problém na zadní část nasadit a samozřejmě utáhnout šroub objímky.Jinak při střelbě bylo nutné dodržet vzdálenost alespoň 50 cm od pevné překážky od koše.P-27 byla sice zastaralá ale spolehlivá.Byla nahrazena RPG 75 /reaktivní protitankový granát/
Zde již nelze dále reagovat
Re: Bezzákluzáky u PS
V letech 1962 až 1964 jsem absolvoval VU MV v Brutále. V té době jsme prodělali výcvik jen s tarasnicí o BZK ještě nikdo nic nevěděl
Re: Re: Bezzákluzáky u PS
Holek zdeněk |
11.11.2016 22:14 |
id 110076 |
nahlásit
Jane jak myslíš, kdo z ní střílel ví své. Ty jsi z ní zjevně nestřílel, víš o ní asi jen teoreticky, ale i to je hezké, že si na ty zbraně někdo vzpomene.
Re: Re: Re: Bezzákluzáky u PS
Jan |
12.11.2016 15:35 |
id 110231 |
nahlásit
Zdeňku z té zbraně jsem skutečně nestřílel, protože jsem ani nemohl, v té době již bylo jakékoli střílení z ní zakázáno. Ale naběhal jsem se s ní až do alelujá při různých taktických cvičeních i s tou školní střelou. Jednou mi dokonce urazila kus předního zubu, když jsem omylem při zalehnutí v terénu vycvaknul ta mechanická mířidla a já měl hubu zrovna u toho. Ta mířidla v pochodové poloze zajišťovala docela silná pružina a vyskakoval najednou jak přední, tak i zadní část s těmi okénky vzdálenosti. Takže na tuhle zbraň se zapomenout nedá, tedy ne v mém případě. Jinak veškeré pěchotní zbraně vždycky byly a stále jsou mým koníčkem .
Re: Re: Re: Re: Bezzákluzáky u PS
Holek zdeněk |
12.11.2016 17:36 |
id 110236 |
nahlásit
Jene zdravím,
a když tě to stavitelné hledí urazilo kousek zubu, jestipak si vzpomeneš do kolika metrů bylo stavitelné, chlape specialisto ??? Zdravím Holek Zdeněk.
Re: Re: Re: Re: Re: Bezzákluzáky u PS
Jan |
12.11.2016 20:31 |
id 110240 |
nahlásit
Nevím z čeho mě tady chceš zkoušet, ale do kolika m to hledí bylo stavitelné se již nemohu pamatovat a není to ani měřítko maximálního dostřelu, nebo maximálního účinného dostřelu. Absolutní většina pěchotních zbraní (kulometů, útočných pušek a pod.) má hledí stavitelné do vzdálenosti, která i několikanásobně převyšuje skutečný účinný dostřel. U RPG 7 jsem používal optický zaměřovač PGO 7, jehož střelecká osnova umožňovala teoretickou mířenou střelbu do vzdálenosti až 500 m. Maximální účinný dostřel však byl 300 m, ale v praxi se RPG v té době i ve skutečných bojích požívala na vzdálenost nepřesahující 200. Vím, že pro RPG 7(V) byl nedávno zaveden nový druh tříštivo-trhavé a thermobarické munice, která z této zbraně umožňuje mířenou střelbu na vzdálenost až na 2000 m. Vzhledem k tomu že RPG 7 (RPG 7 V) je stále ve výzbroji AČR (ale i mnoha dalších armád světa) MO ČR za tím účelem vypsalo v r.2012 tendr na dodávku příslušného optického zaměřovače, který by střelbu na tuto vzdálenost umožňoval.
(Rusové ten zaměřovači již dávno mají a také jej úspěšně vyvážejí do celého světa).
Zde již nelze dále reagovat
Re: Re: Bezzákluzáky u PS
Trochu jsem vyzpovídal otce, tarasnice 21 byla u PS pravděpodobně od 1950 nebo 52, on ji zažil ve škole v 1954, výcvik probíhal v PŠ Volary - odcházel VD tarasnic. Na rotě družstvo tarasnic a družstvo těžkých kulometů.Tarasnice byly zařazeny proti Rakousku 2. ks a pravděpodobně až do roku 1965 i proti NSR. Otec je zažil při praxi na rotách Chebské brigády v roce 1954. Tarasnice proti NSR byly nejspíš v roce 1965 při přechodu pod armádu nahrazeny BzK. Více asi nesdělím.
Re: Bezzákluzáky u PS
Odpovídám na dotaz stran BZK u PS. Absolvoval jsem ŠDZ v Brezně, jako jeden z asi 50 spolužáků v r. 1974. Po vyřazení nás převeleli do ŠDZ v Ch. Plané, kde jsme za 14 dní polykali zákony PS. Poté nás převeleli k různým rotám na hranice se západním Německem. Pár kluků bylo umístěno různě po brigádách PS, dva kámoši šli do PŠ Záchodov, kde působili jako velitelé čet při výcviku s BZK. Jaká byla situace na rotách nemohu popsat, neb jsem tam byl snad jen 14 dnů a poté ze zdravotních důvodů civil. Co se týká BZK u PS, je to pěkně popsáno ve Zborníku pplk. Jána Gregora "Spomienky a úvahy breznianských delostrelcov. Tam se dá dost o přípravě důstojníků pro PS. Pokusím se dát nějakou fotku, kdy jsme celá četa spolu.
