Vojensko.cz

Pyrotechnika byla mým koníčkem. Potřebné pomůcky pro tuto činnost jsem si opatřoval na letišti Boží Dar v Milovicích, kam jsem chodil každý víkend lítat. Na kraj letiště byla na valníku svážená na hromadu veškerá munice a výbušniny a potom společně výbuchem likvidovány. Tam jsem si stačil včas z té hromady vybrat materiál pro moji potřebu. A byly to pěkné kousky. Kostky ekrazitu, dřevěné krabičky s rozbuškami, zápalné šňůry i s koncovkami pro rychlé použití. Tak jsem stačil za nějakou dobu vyčistit krajinu od pozůstatků 2.svět. války. Žádnou újmu na zdraví jsem neutrpěl a na každé ruce mi zůstalo pět prstů. HI!

Ano mohu potvrdit, že MP44 byla krásná a přesná zbraň.Vlastnil jsem ji až do doby, kdy na třetí výzvu v pohraničí pro odevzdání střelných zbraní, jsem o ni přišel. Samopal jsem krátce po válce našel při jedné z mnohých vycházek po lesních stráních nad vranovskou přehradou na Dyji. Pro usnadnění transportu a jeho utajení, jsem samopal rozložil na dvě části, čímž jsem ztratil vratnou pružinu, takže jsem po každém výstřelu, musel závěr znovu natahovat. Byl jsem milovníkem všech střelných zbraní a také z nich střílel i když se jednalo o ráže 6,35 až 80mm z raketometu.

Vypadá to, že je to pravda, posílám odkaz z wikipedie:
cs.wikipedia.org/wik…

Nedávno běžel v ČT pořad, kde byl film z pohřbu Jana Masaryka v Praze. Rakev byla na lafetě děla a to doprovázela Čestná stráž v přilbách (hříbek) ČS armády a na prsou nesli tyto ut.pušky. Zbytek vojáku v průvodu mělo běžné opakovačky asi vz.24 nebo Mausry- to se nedá ve filmu rozeznat.

jojo sturmek a krásný !!

potvrzuji je to StG44

jedná se o tuhletu útočnou pušku.

Když už jsou tyhle velmi zajímavé snímky tady, dovolím si jen doplnit některá fakta (i když pro mnoho návštěvníků tady to není žádná novinka), protože tahle zbraň si to určitě zaslouží. V oblasti vývoje vojenských zbraní to byla nesporně revoluční novinka, kdy se podařilo, byť na základě určitého kompromisu, zkonstruovat zbraň s vlastnostmi samopalu a pušky současně. Bojujícím jednotkám německé armády začala být dodávána již v roce 1943 pod označením MP 43, ale protože vykazovala oproti jiným, tehdy zavedeným zbraním, četné závady, byla v zápětí stažena. Po určitých úpravách a vylepšeních, začala být dodávána opět v roce 1944 pod původním označením MP 44 (maschinenpistole), tedy jako samopal. Zajímavostí může být, že pojmenování "Sturmgewehr 44" (útočná puška) dostala až na základě rozhodnutí samotného A.Hitlera, který objektivně řečeno tímto názvem nejlépe vystihl vlastnosti a úlohu této zbraně v boji. Po technické stránce se zbraň v poválečném období stala předlohou mnoha konstrukcí útočných pušek , a to nejen pro M.T.Kalašnikova. I přesto, že zbraň byla produkována poměrně krátkou dobu, prameny uvádějí, že bylo vyrobeno úctyhodných 430 000 kusů a v nemalých počtech byla zavedena i v ČSLA, a to až do roku 1950.

Tyto kvéry byly i u paragánů v Prostějově (VÚ 8280) a funkční (nejen v Síni tradic) ještě v 80.létech. Měli dost necností (při 2-3 zásobníku, při střelbě dávkou) již docházelo u zkráceného puškového náboje k samozápalům nábojové komoře. Kalašnikov i náš Sa58 mají se StG společný jen tvar.Odběr plynů z hlavně byl již dříve použit.Uzamykání závěrů a konstrukce je u těchto zbraní zcela odlišná.