Vojensko.cz

Sloužil jsem u 5.chebské v r59-61.V té době se použití zbraně řídilo předpisem ps 1-1 člànek 469.který zněl. Pohraniční hlídka při ochraně S H ČSSR mà právo použít zbraně.1bez výstrahy. Při ozbrojeném napadení pohraniční hlídky,sousední hlídky nebo objektu střeženého pohraničnįky. 2.Při napadení pohraniční hlídky sousední hlįdky nebo objektu střeżeného pohraničníky provedeném i neozbrojenou skupinou osob jde li o život pohraničníka. 2. S výstrahou. Proti osobám které neoprávněně přešly na ůzemí našeho státu nebo se neoprávněně pokoušejí přejít na ůzemí sousedního státu ana výstrahu se nezastaví . Proti osobám které se protiví služebnímu zákroku pohraničníka. nelze li jejich odpor jinak odvrátit. K zamezení ůtěku osob zadržených eskortovaných nebo nebezpečných zločinců nelze li jejich ůtěku jinak zabránit. Jako výstrahy se používá zvolání stůj a varovný výstřel do vzduchu.Při použití zbraně nesmí střely dopadat na ůzemí sousedního státu.

vyrážku a pupínky. Můžete mi někdo, PROSÍM, napsat číslo a ročník sbírky zákonů, v něm vyšel zákon o použití zbraně a mírnějších prostředků? Kdo to dokáže, má u mne gallonovou láhev whisky. Tak se snažte!!!

Pokud to co hledáte je právě toto, tak z dostupných zdrojů se jedná o nový zákon o P ČR č.273/2008 Sb. § 56, ost. 1-5. Whisky vypijte pak na moje zdraví, neboť svoj ničit nebudu.

V roce 195111.července byly vydány některé zákonné normy, jako třeba zákon č.69/1951 Sb. o ochraně státních hranic z 11.7.1951, nařízení ministra národní bezpečnosti č.70/1951 Sb. ze dne 14.7.1951 o právu příslušníků Pohraniční stráže použít zbraně, a nové ustanovení o pohraničním území č.S-2231/40-taj.-51 vydané 28.4.1951 rovněž ministrem národní bezpečnosti.Samozřejmě se postupem času novelizovaly a doplňovaly.
A proč já nerozumím tvé replice o pupíncích a vyrážce, to už vysvětlili Jirkové.
Použití zbraně je u ozbrojených složek státu s malými obměnami a českým slovíčkařením i s novelami stále stejné. U PS se tam zaměnila SNB za PS a přibyly termíny okolo HP a SH.
Proto nevím z čeho vyrážka a pupínky, když dnes budou zákoné důvody pro použití zbraně, bude dle zákoných ustanovení použita stejně ve službě u Policie, jako předtím za služby u PS.
Tuto první sbírku se zákonem 69 a nařízením 70 sem nechám vyvěsit, aby to zde bylo komplet a bez dohadů.

právě pro používané názvosloví. Nařízení ministra vnitra NB není zákonem. To by bylo všechno na dlouhý exkurz do teorie práva...

To je právě to české slovíčkaření, kterého jsme skoro denně svědky. Anglicky by neměl zákonodárce co slovně použít, tak byl zopakoval ze zákona. V zákonu je stanoveno, že příslušník PS je právně postaven na úroveň příslušníka ozbrojených sil a při své pravomoci příslušníku SNB. Tak zákon 69 a nařízení 70 se váže na všechna zákonná ustanovení obou jmenovaných bezpečnostních složek jak vojska tak SNB, kteří mají ze ztákona ustanoveno použití zbraně.
Ministr nařizuje dle zákona, nařízením, který mu to výslovně ukládá v §8 zákona č.69.
Sbírka zákonů republiky Československé 1951
Vydána dne 31. července 1951 částka 35
č 69 Zákon ze dne 11.července 1951 o ochraně státních hranic.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§1.K zajištění pokojné výstavby socialismu v naší vlasti je třeba účinně chránit státní hranice před pronikáním všech nepřátel tábora pokroku a míru. Ochrana státních hranic je proto povinností každého občana.
§2.Provádění ochrany státních hranic náleží do působnosti ministerstva národní bezpečnosti, které tento úkol plní svými orgány, zejména Pohraniční stráží.
§3.(1)Službu v Pohraniční stráži vykonávají pro její význam, odpovědnost a namáhavost vybraní příslušníci pracujícího lidu.
(2)Příslušníci Pohraniční stráže mají stejná práva a stejné povinnosti jako příslušníci vojska;při výkonu své pravomoci mají též právní postavení příslušníků Sboru národní bezpečnosti.
§4.Organisaci Pohraniční stráže stanoví a předpisy o jejím doplňování, o propuštění příslušníků Pohraniční stráže a služební předpisy vydá ministr národní bezpečnosti.
§5.O součinnosti Pohraniční stráže s brannou mocí rozhoduje ministr národní bezpečnosti v dohodě s ministrem národní obrany.
§6. Služba v Pohraniční stráži se počítá jako služba ve vojsku. Hodnosti dosažené v Pohraniční stráži jsou vojenskými hodnostmi. Pro příslušníky Pohraniční stráže platí předpisy o platových poměrech příslušníků ozbrojených sborů.
Pokračování níže....

§7.Příslušníci Pohraniční stráže podléhají vojenské soudní pravomoci a ustanovením o trestných činech vojenských.
§8.Ministr národní bezpečnosti stanoví nařízením, kdy příslušník Pohraniční stráže při výkonu své pravomoci užije zbraně.
§9.Ministr národní bezpečnosti v dohodě s ministrem financí upraví součinnost Pohraniční stráže s finančními orgány při zajišťování trestných činů a přestupků finanční povahy.
§10.(1)Ke splnění úkolů uvedených v tomto zákoně může ministr národní bezpečnosti činit potřebná opatření a vydávat obecně závazné předpisy; může zejména stanovit,
a)že vstup a pobyt na určité části území státu je zakázán nebo dovolen jen na zvláštní povolení,
b)že na určité části území státu je k provádění prací, které mění tvářnost terénu, nebo ke zřízení telekomunikačních nebo energetických vedení vnitrostátních nebo mezinárodních třeba též předchozího souhlasu ministerstva národní bezpečnosti.
(2)V jednotlivých případech může ministr národní bezpečnosti přenést pravomoc podle odstavce 1 na své podřízené orgány.
§11.Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr národní bezpečnosti v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
Gottwald v.r.
Dr. John v.r.
Zápotocký v.r.
Kopřiva v.r.

Sbírka zákonů, č.70/1951
Nařízení ministra národní bezpečnosti ze dne 14. července 1951 o právu příslušníka Pohraniční stráže použít zbraně. Ministr národní bezpečnosti nařizuje podle §8 zákona ze dne 11. července 1951, č.69 Sb. o ochraně státních hranic:
§1. Příslušník Pohraniční stráže použije při výkonu své pravomoci zbraně, zachovávaje potřebnou opatrnost:
a) proti osobám, které na území republiky neoprávněně přešly nebo se po území republiky neoprávněně pokoušejí přejít státní hranice a na výstrahu se nezastaví;
b) bez výstrahy, je-li zjevně podniknut útok proti příslušníku Pohraniční stráže, proti jiné osobě, proti stanovišti, které střeží nebo proti sousednímu stanovišti;
c) bez výstrahy proti zamezení útěku osob zatčených, zadržených nebo nebezpečných pachatelů trestných činů, nelze-li jinak útěku zabránit;
d) proti osobám, které se zprotiví služebním zákrokům příslušníka Pohraniční stráže, nelze-li jinak a přes výstrahu překonat odpor, směřujéící ke zmaření služebního zákroku.
§2.Toto nařízení nabývá účinnosti v den vyhlášení.
Zápotocký v.r.
Kopřiva v.r.
Samozřejmě, že tyto zákony byly postupně doplňovány, upravovány a rozšiřovány, až do podoby znění "Použití zbraně a mírnějších prostředků" uvedeném ve fotogalerii.
S pozdravem Petr

Použití zbraně četnictvem se řídilo § 13 zákona o četnictvu č. 299/1920 Sb. z. n., který doplňoval § 65 četnické služební instrukce. Ta určovala především způsob a pořadí použití zbraní, jež měl četník k dispozici. Za zbraň méně nebezpečnou byla považována šavle, jíž měl četník používat pouze k seku, výjimečně k bodání. Více nebezpečnými zbraněmi se rozuměl bodák (bajonet) a karabina s vysvětlením, že ?výsledek užití závisí spíše na zručnosti četníkově, na kterou v okamžiku, kdy jest rozčilen, nelze spoléhat.?
Stejně jako dnes měl každý četník co nejvíce šetřit život a zdraví jak pachatele, proti němuž zasahuje, tak rovněž osob nezúčastněných a zbraň použít pouze v　případě, kdy selhaly mírnější prostředky. Těmi se rozuměly:
1. při zprotivení:
a) napomenutí pronesené hlasem rozkazovacím
b) zatčení a
c) přiložení svěracích řetízků.
2. při zamýšleném pokusu o útěk:
a) napomenutí
b) pronásledování prchajícího honěním a
c) vyzvání osob nahodile přítomných, aby byly nápomocny k　jeho dopadení.
Na rozdíl od dnešní policie, neexistoval u četnictva žádný zvláštní orgán, podobný Generální inspekci bezpečnostních sborů, který by vyšetřoval trestné činy četnictva a veškeré prohřešky páchané četnictvem spadaly do kompetence velitelů četnických oddělení (obdoba krajských ředitelů policie), kteří patřili mezi důstojníky správní a oproti důstojníkům výkonným neměli právo zasahovat proti veřejnosti.
Při použití zbraně četnictvem měl pak každý velitel oddělení povinnost o celé události telegraficky vyrozumět vojenského prokurátora při divisním soudě, nadřízené zemské velitelství a ministerstvo vnitra. Dále musel v co nejkratší době vypracovat zprávu, v　níž byl oznámen výsledek bezodkladného vyšetření. Výsledek soudního vyšetření muselo vždy obdržet i ministerstvo vnitra

Policista je oprávněn použít zbraň,
a) aby v případě nutné obrany nebo při pomoci v nutné obraně odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok vedený proti jeho osobě nebo útok na život nebo zdraví jiné osoby;

b) jestliže se nebezpečný pachatel, proti němuž zakročuje, na jeho výzvu nevzdá nebo se zdráhá opustit svůj úkryt;

c) nelze-li jinak překonat odpor směřující ke zmaření jeho závažného služebního zákroku;

d) aby zamezil útěku nebezpečného pachatele, jehož nemůže jiným způsobem zadržet;

e) aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený nebo chráněný objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku;

f) nelze-li jinak zadržet dopravní prostředek, jehož řidič bezohlednou jízdou vážně ohrožuje život a zdraví osob a na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zvláštního předpisu 9) nezastaví;

g) aby v bezprostředním prostoru státních hranic přinutil k zastavení dopravní prostředek, jehož řidič na opětovnou výzvu nebo znamení dané podle zvláštních předpisů 9) nezastaví;

h) když osoba, proti níž byl použit donucovací prostředek hrozby střelnou zbraní nebo donucovací prostředek varovný výstřel, neuposlechne pokynů policisty směřujících k zajištění bezpečnosti jeho vlastní nebo jiné osoby;

i) když je třeba zneškodnit zvíře ohrožující život nebo zdraví osob.
(2) Zbraní se podle odstavce 1 rozumí zbraň střelná, bodná a sečná, nejde-li o speciální zbraň podle tohoto zákona.

(3) Použití zbraně policistou v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až g) je přípustné pouze tehdy, jestliže použití donucovacích prostředků by bylo zřejmě neúčinné.

(4) Před použitím zbraně v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je policista povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání s výstrahou, že bude použito zbraně. Od výzvy s výstrahou může upustit jen v případě, že je ohrožen jeho život nebo zdraví anebo je-li ohrožen život nebo zdraví jiné osoby a služební zákrok nesnese od

ještě k tomu patří odst.5, který zní :
(5) Při použití zbraně je policista povinen dbát nutné opatrnosti, zejména aby nebyl ohrožen život jiných osob, a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje.

Nechci tady moc mudrovat... ale co jsem na vojně slychávall od chlapů peesáků, některým velitelé radili:
Prvej střílej a pak volej "Stůj, kdo tam". Co je na tom pravdy ? Máte odvahu o tom napsát pravdu ?

Přečti si první dva komentáře nazvané - Byla to kuchařka - proč pak asi mazáci vyžadovali jejich znalost ? aby se nedostali do průseru skrze mlaďocha a aby je samotné nestihla kulka v nepřehledné situaci .

Milý Johny, k napsání pravdy není třeba žádné odvahy.Tu prokazovali péesáci tenkrát, ve službě.Kdy v baťohu zadrženého našli nůž na chleba a dýku.Co kdyby nešel ten chleba ukrojit, viď? Tudíž je možné, že nějaký mladý rotmistr radil střílet.Ale nikdy s úmyslem zranit, natož zabít.Jen vyděsit.Třeba i proto, aby nemusel jet vysvětlovat rodičům, jak jejich syn statečně padl jako záklaďák.

Milý Johne, nepoznal jsem velitele, který by něco podobného svým podřízeným radil. Ani já jsem to nečinil. Bylo by to jednak nelidské a nehledě na to, že by se to při vyšetřování usmrcení narušitele zajisté provalilo a trestně-právní důsledky by pro takového pachatele byly velmi tvrdé, neboť by se jednalo o vraždu.
Pokud jsi to někde slyšel, pak šlo o nemístné vychloubání dotyčného.
A na závěr ještě jedna poznámka. Kdykoliv jsem měl možnost hovořit s pohraničníky, kteří při výkonu své služby museli proti narušiteli použít zbraně a činili tak v mezích daných zákonem, všichni bez vyjímky říkali, že je to pro ně trauma, které si sebou ponesou do konce života, třebaže nedošlo přímo k usmrcení narušitele. Možná, že se některý z nich, byť anonymně ozve a potvrdí to.
mjr.v.v. P.M.

Vážení,sloužil jsem v šedesátých letech a ze zkušenosti vím , že střílet nechtěl nikdo (maximálně po zajíci,kterých bylo dost) ,protože 99% narušitelů mělo naděláno v kalhotách jen uslyšeli zarachotit závěr osmapadesátky nebo štěknout psa.Většinu pohádek o střílení jak na divokém západě si vymysleli pisálkové s bujnou fantazií.voj.v.v.V.

Nejsi náhodou konfident?

Pokud tato nejapná otázka směřuje na mě, protože následuje bezprostředně po mém příspěvku, pak bych tě prosil abys kliiknul na moje jméno a dotázal se mě přímo, máš-li ovšem k tomu dost odvahy. Ale asi ne, když se ukrýváš v černém jako anonym! P.M.

Šipka nesměřuje k Tobě. Myslel jsem tím Johna.

Děkuji za vysvětlení. V tom případě se omlouvám. P.

Dostal jsem se sem po čase... Konfident nejsem, Jardo. Dal jsem tam tu otázku, jelikož jsem kdysi často slychaval různé odpovědi. Kdyby se vojáčka PS zeptal uniformovaný důstojník, odpověděl by jinak než na otázku položenou vojákem armaďákem. Možna v tom byla nějaká frajeřina ale odpovědi byly různé, v mnohdy se moc lišily od vaších tady.

Johne zdravi te Johny. Nechapu ty skoro hystericke reakce na tvuj dotaz. A obvinovat te s konfidentsvi je vrchol. Slouzil jsem u chebsky brigady v 78-80. A bylo nam zduraznovano aby jsme udelali VSECHNO pro to aby nam nekdo neprosel! NEPROJDOU! PS byla ozbrojena ochrana statni hranice a ne charitativni organizace.

Johny, hraniční pásmo nebylo to stejné jako western z divokého západu.

Slovne sa tradovalo, ža keď musíš strieľať tak strieľaj tak, aby proti tebe nemohol narušiteľ svedčiť, ale v praxi to nefungovalo, pretože v hliadke si nikdy nebol sám a predpis o použití zbrane bol jasný a proste sa dodržiaval. Nepoznám nikoho kto by si ho dovolil porušiť aj keď služba u Dunajskej PS bola odlišná ako na suchej hranici (nemali sme dráty). Ako písali aj ostatní nutná obrana a krajná núdza boli pojmy, ktoré nám veľmi dôkladne vtĺkli do hlavy. (Výnimku by sme snáď urobili pri Polgárim a spol. , ktorí pri úteku z leopoldovskej väznice zabili niekoľkých dozorcov.)

Jsem rád,že se podařilo správci zveřejnit i tento
dokument.Byla to "KUCHAŘKA", jejíž
znalost byla ověřována DDR /dozor.důst.roty/ při
úkolování pohraniční hlídky (hlavně u mladš.členů
hlídky). Tato informace je pro lidi ,kteří nemají
tyto informace.

Souhlas, i v půlnoci když Tě vzbudily jsi to musel
znát , jinak mazlák , rajony a člověk se
nezastavil až ráno. Zdraví Máza jaro87-89
střelec-pátrač vel.rota Sušice

Jak jsem to Petře před 34 lety přivezl z roty,tak
jsem to nalezl a poskytl správci stránek, jako
důležitý dokument na obranu NÁS VŠECH. Může se
některým lidem věcí neznalých zdát,že to na SH
byla džungle -žádná zodpovědnost za použití zbraně
.Píši o záklaďácích.

Zdravim Jardo,
náhodou tu brouzdám,tuto naší PS příručku by měla vidět Jílková a ten doktor ve čtvrtek 25.2 2010 na ČT 1v pořadu Máte slovo.Jen aby byli opravdu v obraze že jsme nestříleli na vše co se hnulo.A hlavně by si měli přečíst to naše použití zbraně.
Zdraví Cetvinskej tygr ERNY.

Jarda velké ĎAKUJEM že si to poskytol spávcovovi stranok na našu obranu.Na zaklade ako pracovala KSČ na rote som sa rozhodol pre vstup do KSČ ale ked´v civile zjistil čo su tam za "ludia" a ako zmýšlaju a ako vysvetlujuju Veducu ulohu strany a v sukromí ako žiju som položil stranicku knižku ešte pred "predanou revoluciou" a tý "stranici"su zasej pri moci v každej strane.Ale môžem povedať že komunisti to bol len odvar alebo len učni oproti komunistickym-demokratom, ktorý su teraz pri moci.A p. "pravnikovi" nevadilo že štát viedol alkoholik .Ale hlavne že je bez hraničná sloboda a ktomu aj bez hraničná kríza.Pohraničníci BUĎTE peso z pleša.

Formátování a čitelnost originálu neumožňovalo jeho
zveřejnění a tak byl vypracován opis,který lze přečíst.