« Zpět | Jdi na seznam | Obnovit | Vaše komentáře (0)
(pro změnu obrázku můžete použít CTRL + šipky ↔ numerické klávesnice)
1 foto (M.Bednařík) z celkových 30
Autor: M.Bednařík | Pořízeno: 2017 | Foto: 30 fotek
Okres: Prachatice
Žďárecký sraz 2017
Tradice je třeba ctít, proto i letošní třetí červnový víkend se sešlo na pět desítek bývalých pohraničníků, rodinných příslušníků a přátel ve Strážném, aby si s nadcházejícím Dnem pohraniční stráže připomněli službu na státní hranici. Většina kluků dorazila již v pátek 23. června, aby měli dost času na přivítanou a sdělení si všech novinek uplynulého roku. Jak už se stalo zvykem, zavládla zde skvělá atmosféra, a krom každoročních stálic srazu, jsme zde přivítali i několik nových tváří, které letos dorazily poprvé. Terasa Restaurace Rybárna v podvečer byla skoro plná a díky krásnému letnímu počasí jsme při vzpomínání nad fotografiemi seděli do půlnoci, někteří ještě déle. Také letos dorazili brandejští skauti, pod vedením našeho bývalého pohraničníka Radka, a stejně jako vloni, kluci zapadli do party starých šumavských pohraničářských vlků. Všichni jsme měli též obrovskou radost, když po loňské přestávce zapříčiněné zdravotními důvody dorazil i kamarád a pravidelný účastník našich srazů Bob Janeba. Když je vůle a touha se setkat s kamarády veliká, tak ani invalidní vozík mu nebyl překážkou. Za pomocí manželky Věry a členů rodiny to zvládl, a my se mohli těšit z jeho účasti. "Bobe, moc děkujme!"
V sobotu jsme se probudili do sluncem zalitého rána. Hlavní akcí srazu je příjezd velitele a ZVP pplk. Josefa Breburdy, který jako každoročně dorazil před restauraci přesně v pravé poledne. Zde na něj již čekali nastoupení jeho pohraničníci pod velením staršiny Vaška Holého, který mu podal hlášení o účasti na letošním srazu. Velitel se pak tradičně se všemi pozdravil a s každým prohodil pár slov. Následovalo společné focení před zástavou Klubu Českého pohraničí, kterou přinesl na naše setkání bývalý důstojník PS a kamarád velitele pan Krátký. Po malém občerstvení jsme se přichystali na přesun do prostoru bývalé deváté roty nad Žďáreckým jezírkem, kterou dnes již připomíná jen malá mohyla z donesených kamenů. Vytvořili jsme několik skupinek, to podle toho, kdo jakou zvolil dopravu. Nejpočetnější byla parta cyklistů, hodně kluků upřednostnilo tradiční osmikilometrový pěší přesun, dokonce někdo vyzkoušel i zapůjčenou koloběžku. Pár lidí mělo štěstí, že se vešlo do dvou aut, co měly výjimku na vjezd od NP Šumava. Ve čtrnáct hodin jsme již všichni stáli před žďáreckou mohylou a Vašek Holý zahájil naši malou vzpomínkovou slavnost minutou ticha za uctění našeho kamaráda, psovoda PS Vlastíka Šestáka, který se již našeho srazu nemohl zúčastnit, protože zjara letošního roku tragicky zemřel. Čest jeho památce. Jako vždy se udělal zápis do pohraniční knihy, která je v mohyle umístěna a všichni účastníci připojili svůj podpis. Nesmělo chybět ani společné fotografování. Před mohylu pod stromy jsme se už ale nevešli, tak jsme museli vzít za vděk pláckem před bývalou hospodářskou budovou.
Po návratu do Strážného v odpoledních hodinách se pokračovalo ve vzpomínání, které nenásilně přešlo v zábavu se zpěvy a tanci. Jeden z nově příchozích kluků s sebou přivezl harmoniku a ostatní se nedali dlouho přemlouvat. Tak vznikl několikahodinový maraton písní vojenských, lidových, i těch jadrnějších. Samozřejmě se nezapomnělo ani na naši hraničářskou hymnu ?Na Starým Mohelně". Hrálo se a zpívalo do hluboké noci a dobrá nálada se přenesla i na personál restaurace, který si také rád skočil v kole. Ani kolemjdoucí turisté nezůstali neteční, zastavovali se a pobrukovali si s námi. Z Volar se na nás přijel podívat bývalý velitel čety Ján Dyba s manželkou, který na nás nikdy nezapomene. Ve vší počestnosti jsme se po půlnoci rozešli do svých pelíšků s pocitem krásně prožitého dne a slibem, že napřesrok opět na shledanou. V neděli v poledne po tradiční hovězí knedlíčkové polévce se zbytek kluků rozjel do svých domovů. Před tím ale připojili své podpisy na pamětní vlajky jednotlivých ročníků 9. roty Žďárek. Žďárecký sraz 2017 se stal minulostí. Věřím, že ve všech zanechal krásné zážitky, spojené s kamarády, se kterými prožil dobré i zlé při službě na státní hranici. Všem děkuji za účast a na shledanou na srazu v roce 2018 se těší
Milan Bednařík.