93008 BALON 225 okr.DUN.STREDA
hladam kamosov ahojte pan npr vel.roty ,v roku 1980-1982 spoj.rota.
Nemá někdo kontakt z velení z 5.bPS na Josefa Šabatu ?
Jarda Koucký rPS Vašíček |
email |
29.8.2012 10:16 |
id 49373 |
nahlásit
Vážení účastníci setkání 5.bPS Chebu. Hledáme případný kontakt na genmaj Josefa Šabatu ,který také jedno období zde na brigádě velel. Svoji služební činnou službu ukončil v Praze na MV. Protože již chystáme sraz v r.2013 příslušníků rPS Vašíček, kde Josef Šabata začínal s Josefem Vašíčkem (jméno roty), hledáme případný kontakt na Josefa Šabatu.
Svolavatelé srazů na rPS Vašíčku, Vás prosí o tip či kontakt. Klikněte na mé modré jméno a pište. Děkujeme.
za svolavatelé srazu Jarda Koucký
Stretávka
Bulis nebol na stretávke???
Pohraničí jenom české?
Ahoj Dane, jsem rád, že jsi uhodil takříkajíc hřebík na hlavičku.
Víš, on ten slogan KČP má v sobě určitý podtext a tím je neblahá historická zkušenost českého národa. Tady nejde o to, že by v našem pohraničí nemohli pospolu žít příslušných různých národů a menšin, konečně k tomu sjednocující se Evropa spěje a mnohé státy, včetně SRN nám v tom soužití mohou být příkladem, ale jde o to, aby již nikdy se nestalo, že nás bude někdo chtít kouskovat, odtrhávat se a vyhánět.
I v těch t.zv. Sudetech žili od 12. století Prusové, Sasové, Bavoráci a jiní kolonisté, pozvaní sem již králem Přemyslem Otakarem I. a zejména pak jeho vnukem Přemyslem Otakarem II. v době pronikání holandského vlivu významu měst i do našich krajin. Byl to především ekonomický zájem panovníka, osídlit pusté hvozdy Jeho země a pozvednou řemesla ve městech. Proto jich také ten král Železný a Zlatý tolik založil. A tak v tom prtenci hor obklopujících Českou kotlinu po osm století žili pospolu Němci a Češi. Ale nejenom zde, protože t.zv. Sudety nebyly jen ten ohraničený pruh Království českého a Markrabství moravského.
Když se podíváme do dějin, zjistíme, že ne vždy to dělalo dobrotu, ale srovnávali jsme se spolu. Německý vliv na utvážení poměrů u nás je neoddiskutovatelný, stejně tak jako italský a francouzský vliv na naši kulturu. Každý národ si v sobě nese nějaký vlastní rys. A Němcům nelze upřít důslednost, smysl pro pořádek a pracovitost. Bohužel k jejich národnímu rysu patří i velkopanství - nadřazenost, prostě "HerenVolk". A to byl ten kámen úrazu, kdy již po vzniku ČSR chtěli vytvoření Deutch Böhmen a vlivem necitlivého přístupu masarykovsko-benešovské politiky se jejich nespokojenost stupňovala a tak se führer a Henlein pro ně stali modlami...
Co následovalo a jak to dopadlo víme dobře. Dnes po více než 70. letech je Evropa jiná. A já si moc přeji moci si bez obav sednout na pivo s každým - bílým, žlutým, černým a nazývat ho přítelem, avšak s vědomím, že i on tak cítí se mnou.
Pavel
pohraničí české
Zdravim Dane. Již kdysi na těcto stranbkách psal -la pamětnice o roce 1938 Henlainovci atp. Ale to ja i většina z ns mladších nemužeme posoudit. Vše určitě nebylo klišé.Ale vše z dokumentú zapřičinili tkzv. sudetáci.no a potom po 6 letech tvrdá odplata a zase ne vše v normě. Ale máš -te pravdu že je možné že tyto usedlosti koupí Holandani i černé pleti. Ale zase je to o tom tkzv, sdružení Landšmavt (snad je to psáno dobře) a těch jejich požadavků. No ale tak nějak naše ročníky 61a mladší nemužeme objektivně posoudit.Libor
Pohraničí české?
Proč jen české proboha, dva tři němci do vesnice, jak říká kamarád, by fakt neškodili, sám jezdím na chalupu na Horskou Kvildu, a zaprděnost některách usedlíků vzhledem k minulosti je neuvěřitelná, vždy jim říkám, co kdyby si koupil barák belgickej černoch, nasadíte snad komando a vykopeto ho? protože tohle je výsostně česká půda?, i když na ní více let žili jen Němci? A není větší nádhera, než jezdit do pův. hran. pásem, nebo i "za dráty", třeba kouknout na pramen Vltavy, který byl za bolševika právě za drátama. Samotného mě historie PS vcelku zajímá, fascinují mě cesty a prostory, které byly původně jen pro vyvolené, projel jsem na kole již hodně PS rot i signálek, zajímavé i bez ideologického balastu. Nebylo by špatný dneska zajít na orosené do hostince třeba na Bučině a pošprechtit s místním majitelem, trochu mi na čáře ten civilní život chybí, když vidím ty opuštěné listnáče ve smrkové monokultuře. A hlavně život na německé straně, hned u čáry naopak, takže musím dát většinou pivko v nějakým gasthausu, ale proč ne kruci. No nic proti, dobrý stránky tohle, čerpám z nich právě na své výlety.
mějte se. Dan Měřička, Praha.