Vojensko.cz

Pánové,pánové! Nechtěl jsem,ale když to tak čtu,tak mi to nedá. Pořady pí.Jílkové jsou kapitoly samy o sobě a krom vypjatých prsů paní moderátorky, nic moc.Tolik k Čt.Nedivím se,že tu pláčou nad zašlou slávou bývalé gumy,furtˇáci a komančové,tak jako ti v televizi.Ale usmívám se jak tu hořekují vojáci co se plácali dva roky po hlavní správě,po praporech a brigádách a dráty znali z vyprávění,nebo když vezli nějakou gumu na kontrolu na opravdické hranice,to bylo největší dobrodružství.Tihle nikdy nesmrděli potem,čoklama,neměli plesnivé,odřené nohy, boky od opasku a ramena od flinty.A hlavně opovrhování.Dva příklady.jeli jsme na kontrolu se psy na brigádní veterinu a když se vraceli,tak jsme si na nádraží dali kelímek pivka,kluci si skočili na WC a já hlídal psy.Přišla armádˇácká lítačka a protože jsem neprojevil patřičnou pokoru,tak mě chtěli sebrat,tak jsem sundal psům košíky a řek,že nikam nejdu.Tak aspoň ať si vemu čepici.Verbež péesácká,já bych ti ukázal vojnu,povídal ten gumák.No a ta druhá?To bylo na brigádě,když jsme vezli nějaké papíry.to jsme přišli k dozorčímu,tam to byla samá guma,tak jsme lehce zasalutovali a to tam začal nějaká šajba na nás hulákat o disciplíně a jak by většinu tý chamradě z rot nechal zavřít a aby si nikdo z nás nebral příklad.Tak jsme to tam nechali na stole a šli radši pryč.Hulákal za náma něco o nadřízeným,ale to už jsme byli venku.Náš nadřízený byl velitel čety,nebo roty,on teda určitě ne.Oni opovrhovali náma,my zase jima.Dál bych podotknul,že když jsem dostal povolávák k PS,myslel jsem si,že je to tam jak za krále Šumavy.A to si mysleli i všichni okolo mě.Říkal jsem tehdy jednomu známému,že přeci někoho nezastřelím.On mi odvětil:Když bude střílet někdo na tebe...A s tím jsem tam odjel.V těch letech narostl tlak na hranice na naší rotě,tak jsme to pěkně odsírali.Byl jsem poplachový a pátrací psovod,podílel jsem se na mnoha zadržení,většinou NDR,PLR a i našich a jednou zvenku k nám,ale to byla náhoda.