Poděkování paní Jílkové
Anton Čajkovič |
email |
27.2.2010 21:28 |
id 12725
Přátelé, kamarádi, veteráni sloužil jsem na čáře 1965-67. Co jsme dosud dělali? Zpravidla mlčeli! A tá chátra co nás chce soudit, zatím rozbila a rozkradla republiku. Díky internetovým stránkám jako je "vojensko.cz" jsme přes vzpomínkové fotografie ( za které tenkrát hrozil prokurátor) začali opět navazovat stracené kontakty a organizovat setkání veteránů. Takže díky p. Jílková vzbudila jste nás z letargie. Byli jsme 18 letí kluci který šli splnit svou občanskou povinnost, jsem hrdý že jsem mohl sloužit u PS a nemám se zaco stydět. V roce 1972 jsem s rodinou dosídlil pohraničí a žiju zde dosud. Paní Jílková zkuste zjistit kolik bývalých PSáků dosídlilo pohraničí. Proč v pohraničních vesnicích na nás nekoukají jako na vrahy? Proč když hledám kamarády se setkávám s maximální ochotou mi pomoct a nikomu nevadí že jsem byl PSák? Asi to bude tím že prostí lidi vědí že jsme byli elita a sloužili jsme v jejích zájmu. Když jsme nastupovali do služby tak jsme dostávali bojový rozkaz, víte co to znamená? Svět již byl takový, byl rozdělený. Takže naše odpověd na podobné pořady: Organizovat setkání veteránů, navazovat stracené kontakty a podávat svědectví o době v které jsme žili. Vždyť jste viděli ty ubožáky co v pořadu postavili proti nám.