Vojensko.cz

Samonabíjecí (poloautomatická)puška vz.52 nikdy nebyla konstruována pro střelbu dávkami. Sice se vyjímečně mohlo stát, že vystřelila dávkou, ale bylo to pouze v důsledku opotřebení, či poruchy závěru. Původně byla zkonstruována na vynikající čs. puškový náboj 7,62x45 , stejně jako lehký kulomet vz.52. Obě zbraně pak byly později přelaborovány na náboj vz.43 ráže 7,62x39 a používány po nějakou dobu pod označením puška vz.52/57 a LK vz.52/57. V roce 1953 bylo pro čs.zbrojovky ze strany MNO vydáno zadání na konstrukci tzv. "Univerzální ruční zbraně pěchoty", kde se počítalo výhradně s využitím předmětného náboje 7,62x45. Vznikla celá řada prototypů těchto zbraní, zejména ZK 503,CZ 515, CZ 522 a ZB 530, avšak žádná nedospěla do stádia vojskových zkoušek. S ohledem na podmínky zadání (mělo jít o kompaktní zbraň s relativně krátkou hlavní) se totiž ukázalo, že náboj 7,62x45 je příliš výkonný a všechny prototypy byly obtížněji zvladatelné zejména při střelbě dávkou a další vývoj těchto zbraní byl zastaven. V roce 1956 stanovilo MNO další úkol na vývoj nové útočné pušky pro náboj vz.43 (úkol měl krycí název "Koště" ) a konečným výsledkem byl právě Sa 58, při čemž se ukázalo, že náboj v ráži 7,62x39 byl v té době pro tento typ zbraně zcela ideálním řešením. O tom se ostatně většina z nás mohla osobně přesvědčit.