Vojensko.cz

"Pumpička" 27 asi neexistovala, spíš je to jen překlep. Byly 23 a 25 ráže 9 mm a 24 a 26 ráže 7,62. Samonábíjecí 52 byla na náboj naší konstrukce a po vyřazení 52 z výzbroje náboj zanikl. Málokdo ví , že i Sa 58 měl být na tento náboj, ale po přistoupení ČSR k Varšavské smlouvě byl zaveden náboj vz.43 jak jej všichni známe a tak i Sa 58 byl na něj překonstruhován a začal se vyrábět. pumpičky ještě dosluhovaly u některých jednotek asi do roku 1975 , možná i déle. V 1974 jej ještě meli na hláskách PVOS. Ještě ke střelbám ze Sa 58. Někteři si za cele 2 roky ZVS vystřelili 1 až 4x. Někdo více. Prošel jsem pořádným výcvikem ve střelbě ze Sa 58, ne nějaké 2 hodiny na učebně a tak jsme se pro dobré umístění zásahu učili i odhadovat vzdálenost střelby a terče byly v různé vzdálenosti a měli jsme k tomu i takovou pomůcku- měřítko na výšku člověka a to ukázalo vzdálenost. podle toho se nastavovalo hledí a trefit terč "kulometné dvojče" správně kulomet jednou ranou nebyl problém, stříleli jsme jednotlivé rány jako odstřelovač, protože jsme zjistili ,že z krátké 3 ranné dávky bylo v terči málokdy víc než jedna rána. Hledí U- universál je stejné jako 3 (300m) a složilo k rychlému nastavení- jen se zatáhlo k sobě a to hlavně v noci, kdy nebylo na čísla vidět. U-čkem se mířílo vždy na střed hrudi, zásah byl buď do hlavy ,když byl cíl blízko nebo do břicha , když byl cíl dále. Když bylo celodenní cvičení a konzerva Vepřovka-velká ,ne z KDP tak jsme soutěžili, kdo ji trefi 1 ranou na 100 m. Zásah byl dobře viditelný. Dnes se střílí na Gong. Zdravím všechny střelce co nosili na kapse stejnokroje Rudou hvězdu( do roku 1972) střelce. Později byla menší a zelená.