« Zpět | Jdi na seznam | Obnovit | Vaše komentáře (1)
(pro změnu obrázku můžete použít CTRL + šipky ↔ numerické klávesnice)
7 foto (Muzeum Policie ČR) z celkových 8
Autor: | Pořízeno: | Foto: 5 fotek
Autor: Muzeum Policie ČR | Pořízeno: | Foto: 3 fotky
Škoda 1101 P
Ve sbírkách Muzea Policie ČR je i pohotovostní osobní automobil Škoda 1101 P, výrobní číslo podvozku a motoru 132107, který původně sloužil u útvaru Pohraniční stráže v Plané u Mariánských lázní. V současné době (rok 2022) je spolu s další technikou uložen v depozitáři mimo objekt muzea.
Automobilka v Mladé Boleslavi vyrobila v letech 1948 - 1951 4237 kusů vozů Š 1101 P, z počátku pod označením Š 1101 VO. Sloužily v Čs. armádě i ve složkách Ministerstva vnitra - Pohraniční stráž (PS), Vnitřní stráž (VS) a Sbor národní bezpečnosti (SNB). Vysloužily si přezdívku "bojový Tudor" neboli "boják".
Důvodem vzniku tohoto vozidla byl nevyhovující autopark čs. ozbrojených složek v poválečném období. Pestrá škála typů různě opotřebovaných vozidel, převážně kořistního válečného původu, byla zdrojem častých provozních a servisních potíží. Vedlo to k požadavku na urychlené zavedení nového pohotovostního vozidla domácí výroby. Vývoj zcela nového typu by byl zdlouhavý. Konstruktéři proto využili podvozek, motor a další části civilního osobního automobilu Škoda 1101 Tudor, jehož sériová výroba začala v roce 1946. Jeho oblou, uzavřenou karoserii nahradili pohotovostní čtyřmístnou hranatou, otevřenou, se stahovací plátěnou střechou a sklopným předním sklem a "bojový Tudor" byl na světě. Řidiči na útvarech si je oblíbili pro odolnost konstrukce a snadnou údržbu. Přesto, že se nejednalo o plnohodnotný terénní automobil, průchodivost terénem a schopnost jízdy po špatných lesních cestách se ukázala být lepší, než se původně předpokládalo. Od konce 50. let je postupně nahrazovaly terénní automobily GAZ-69 sovětské konstrukce. Vyřazené "bojáky" poté dosluhovaly zejména v lesnictví, zemědělství, nebo u dalších civilních organizací a soukromých majitelů.
Většina Š 1101 P sloužila ve standartním hnědozeleném "khaki" zbarvení. Některá vozidla, používaná Veřejnou bezpečností v rámci pořádkové a dopravní služby, dostala modrý nátěr s bílým, červeně lemovaným pruhem a nápisem "HLÍDKA VB".
Technická data: hmotnost: 1100kg, rozchod předních kol: 1200mm, rozchod zadních kol: 1250mm, rozvor náprav: 2485mm, pneumatiky: 5.5x16.00, max. rychlost: 100km/h, spotřeba benzínu: 8,5l/100km, spotřeba oleje: 0,2l/100km. Motor: čtyřválcový, řadový, čtyřtaktní, chlazený vodou, o obsahu 1895ccm, vrtání: 68mm, zdvih: 75mm, výkon: 32 Hp, mazání oběžné-tlakové, zapalování bateriové 6V. Převodovka: mechanická, řadicí páka na podlaze, 4 rychlostní stupně vpřed, 1 vzad, 3. a 4. stupeň synchronizován. Rám-podvozek: vidlicový-trubkový, s pohonem zadních kol kardanovou hřídelí, všechna kola nezávisle odpružená příčnými listovými péry, vpředu s hydraulickými tlumiči. Brzdy: nožní hydraulická na všechna 4 kola, ruční mechanická na zadní kola. Řízení: šnekové, na levé straně.
(Jan Holub - Muzeum PČR)