Vojensko.cz

Teď když je kronika roty Roklan k dispozici, tak můžeme dopsat historii tohoto kamene. Nejdřív citace ze článku k rotě z Československého vojáka dne 9. července 1960. „V sedmapadesátém ho sem vojáci valili čtrnáct dnů, denně sotva pár desítek metrů, aby jím mohli ozdobit svůj prostor. Dodnes na něm svítí hlava pohraničnického psa.“
V létě 1957 si pohraničníci zvelebovali okolí a připravovali se na 13. červenec, kdy měli na útvar zavítat pracovníci patronátního podniku ČZM Strakonice a předat pohraničníkům motocykl. Kronika: „Vše bylo zaměřeno k tomu, abychom si trochu naše okolí upravili, aby se nám líbilo a bylo pěkné. Každý byl iniciátorem, podávaly se návrhy a ty nejlepší se pak realizovaly. Jedním z nejlepších, které jsme uskutečnili, byl pamětní kámen, který jsme postavili na naše nástupiště. Plné dva dny soustavné práce nám trvalo, než jsme jej dotáhli ze vzdálenosti jen asi 300 m. Bylo však třeba do kamene vytesat nějaká symbolická slova. Toho se ujal s. Ondra, kterému se to opravdu podařilo. Na dlouhé časy byl do kamene vryt náš symbol, to je náš věrný pes, pak samopal a prostý historický nápis „SLOUŽÍME LIDU.“
Čili oni ten balvan valili asi delší dobu (viz časopis) a kronika se zmiňuje o těch posledních 300 metrech. Napadá mě, že takové obrovské balvany se vyskytují například na soutoku Rokytky s Roklanským potokem směrem jak se jde po slaťské cestě k Rokytecké nádrži.