Vojensko.cz

Základní osobní zbraní československé branné moci se v druhé polovině 20. let 20. století stala opakovací puška vz. 24, vyráběná ve Zbrojovce Brno na základě licence německé pušky Mauser 1898. Vojenská správa kvůli jednotnosti výzbroje prosazovala pušku vz. 24 i u bezpečnostních sborů. Státní Policie (Stráž bezpečnosti) ji skutečně zavedla, ale policisté nosili do běžné hlídkové služby zpravidla jen pistole. Pro příslušníky Četnictva a Finanční stráže, kteří při službě v terénu nosili pušky běžně a museli přitom plnit i řadu nebojových úkonů, byla puška vz. 24 příliš dlouhá a těžká. Zhodnocení těchto připomínek vyústilo v zavedení zkrácené a odlehčené pušky vz. 33. Do r. 1939 jich Zbrojovka Brno vyrobila 25 311 kusů, které v Četnictvu a Finanční stráži postupně nahradily zastaralou karabinu Mannlicher 1895 (i když ne zcela). 

 

Puška vz. 33 se tak po pušce vz. 24 stala druhou nejpočetnější zbraní v rukou našich obránců v nevyhlášené válce o státní hranice ČSR v letech 1938-1939. Hlavní tíhu těchto bojů nesla Stráž obrany státu (SOS), složená z příslušníků Finanční stráže, Četnictva, Policie a vojenských posil. 

 

Technická data pušky vz. 33 : délka bez bodáku - 999 mm; délka hlavně - 495 mm; počet drážek pravotočivého vývrtu - 4; délka záměrné - 400 mm; hmotnost bez bodáku - 3250 g; ráže - 7,92 mm Mauser; kapacita nábojové schránky - 5 nábojů; úsťová rychlost střely - 820 m/s.

 

JH MuP