Vojensko.cz

Zdravím hoši, baterka byla super večer šajn, ale byl jsi i dobrým terčem. Na baterku naletovaný zavírací špendlík - velký, z baterky propojovací kabel- delší, do novodurovou vodovodní trubku - zaslepené dole, vršek novodur - víčko kde procházel kabel k baterce umístěné propojené monočlánky s úchytem na pásek a jasně že silnější žárovka. Byla to výroba domo dodo ale spolehlivá jen spoje museli být kvalitnější aby držely.

Čau pánové. Čelovka z doby dřevěnýho uhli. Gumička z tepláku byla prd! To guma z podprdy vod mámy nebo jako trofej z vycházky to bylo něco. Narazit beranici na kedlub,rozsvitit šajnovku a vyrazit vzhuru k obraně vlasti. Po pulhodině to zhaslo vzhledem ke kvalitě baterii od našeho věhlasného a snad i jedineho výrobce ze Slaného. Baterie byly často už kaput v krabici,vyteklý. No a pokud ste naskočili na lyže zvane slepecké(natřené na bilo bez hran a s krásnejma veverčima ušima)tak vám to zhaslo vždycky v tom nejhoršim mistě. Bud ste vylitli ze stopy a skoncili někde na ceste v lese a nebo,což bylo horši, ste se namotali do dratu a než ste zavolali na rotu že to jste vy,tak tambyla poplachovka a mohli vas začit vystřihavat. Zástéraky rozcupovany jak vod psa z nácviku,osumdesatka diru jak po granátu a na hube škuba jakou ma Munzar herec. Lepsi byla jizda po silnici ale v tom fofru za tmy ta baterka ani nestihala svitit a rozeznat ve tme stin smrku a nebo už holej asvalt bylo nemožný. Moje dlaně by mohly vyprávet. No a vod ty doby lyže ani videt a jedinej sport co mi stale drži je střelba kamkoli,čimkoli. Dnes na ŠUMAVĚ už konečně tepleji. V létě čau na Klápě. Dneska už děda Milda.

Na Černém jezeře psovodi na obojek psa přimontovali plochou baterii , které bylo propojené na světlo. Byl to autoblinkr, červené a bílé sklíčko. Vypínač a v noci byl pes krásně vidět kde je a co dělá. Nápad kynologa roty Dorňáka.Bylo to vcelku supr nápad. Rok 68-70.

Koncem osmdesátých let na Kamenné jsme tyhle svítící obojky fasovali už vyrobené. Ale nikdy jsem neviděl nikoho aby to použil. Asi jsme na to nebyli zvyklí nebo jsme bylí líní měnit baterie a žárovky... Už nevím.

Na rotě v r.1972-1974 byly "svítící obojky" již dodávány hotové.Jednalo se o klasický kožený obojek s přeskou,který byl bílé barvy.Na něm bylo zapínací pouzdro na plochou baterii s tlačítkovým vypínačem od něhož vedly drátky k žárovičce,která byla v obyčejném bakelitovém bočním blikači z auta červeno-bílé barvy.Bylo to vyvážené tak,že světýlko měl mít pes nahoře a pouzdro pod krkem.Ale stávalo se,že se to během pohybu psa posunulo někam jinam a vidět nic nebylo.Ty barvy určovaly,kterým směrem pes běží,jestli od psovoda,nebo k němu,podle toho jak mu psovod ten obojek nasadil.On i figurant v noci na prověrce částěčně viděl,jak daleko je pes od něho a z které strany mu má nastavit rukáv.V noci to byl hezký pohled jak při průzkumu se v terénu pohybuje nějaká světluška.

Sv.obojky sa použivali najmä pre smečky v noci , ale iba do času, kym nebola OSH presťahovana do vnutrozemia /1980/.
Potom to už bolo dosť veľke zdržiavanie ich zapinať,lebo mi sme boli pred dratami a psiky za, a kym by sa začal utok ....už by boli na /oktoberfeste/

Sloužil jsem Pchh se smečkou a v noci v akci za drátama při nácviku zaplať pánbůh za něj.... .-)

Sloužil jsem v roce 1982-1984 a přesně jsme tyto světla svítící obojky na psech používali.A tyto baterky jsme si v zimě přidělávali na ušanky když jsme jezdili na ližích .KIM

Na Spáleništi v roce 66-68 jsme rovněž používali tyto svítilny,měli jsme i nástavec,který svítilny navíšil na 5 ks monočlánků - pouze se musela dát silnější žárovička.Svítilna se nosila v mošně nebo v pravé kapse maskáčů / šedesátek /.Na stanopviště se nosili svítilny zv.ASTRY,které měly akumulátor,který byl poměrně dost těžký,tyto svítilny jsme ještě dost dlouhou dobu ,používali na Pohraničních odděleních VB ,kam jsem nastoupil po skončení ZVS.Je tady zmínka o svítících obojcích,tyto byly na rPS dodávání jako součást vybavení pro psovody.Originál byl silný stahovací obojek,na kterém byla nanýtovaná kožená brašnička - velikosti ploché baterie a na které byl tlačítkový vypínač a zvonkový drát byl veden vnitřkem obojku- ukončenžároviškou,která byla kryta barevných krytem červené a zelené barvy.Protože tyto obojky byly mohutné neforemné-tak jsme si vyráběli vlastní z lehkého stahopvacího obojku na který jsme nanýtovali pouzdro od holicí štětky hliníkové- do kterého se dávala baterie ze svítilny.Toto pouzdro mělpes ve spodní části krku a na vrchu byla bakelitové objímka z malou žároviškou a přes jsme si dělali z autogeního drátu krytku,aby nedošlo k poškození žárovičky při průzkumu,třeba v lese,nebo když pes prolezl signálkou.Byla to velmi dobrá pomůcka,psovod věděl kudy se mu pes pohybuje.Já jsem měl takového osvětlení i na stopovacím postroji,tenkrát byl stopovací postroj ten masivní podšitý zeleným filcem a na hrudi a hřbetě,kde se upínala stopovačka byl kožený podklad,který byl rovněž podšit zeleným filcem.Obojek jsem také léta používal na PO-VB - při noční kontrole neobydlených objektů i při noční trenýrovce při průzkumu nebo i zadržení.

Tyto svítilny jsme používali při prověřování zkratu na signálce v noci anebo na noční lyžnici. Měli jsme zlepšovák. Na beranici se přišily dva pásky gum do kalhot a po ně se zasunula svítilna a měli jsme to jak horník na dole. Tříčlánové byly na to moc těžké, lepší byly dvoučlánkové a s malým reflektorem. Pro supersvětlo se dal dokoupit nádstavec a vešlo se tam pět monočlánku, ale to se musela vyměnit i žárovička jinak shořela. Těch svítilen nebylo na rotě nějak moc a mnoho z nás si pořídilo svou nákupem v želežářství.

My sme mali v 80-tých rokoch okrem klasických vreckových bateriek na valcovité monočlánky aj reflektor s bateriou krabicovitého tvaru modrej farby,ktorá sa prehodila cez plece ako kabela,už neviem ako sme to volali.Od baterie šiel kábel,na konci ktorého bol ten reflektor.Používal ho hlavne vodič poplachovky po tme pri zásahu na osvetlenie Sis a KP,kde hľadal príčinu skratu alebo dieru v Sis resp.stopy na KP.Vozil si to v UAZe.Zdravím.

Volali sme to ASTRA

Nielen sme to tak volali,ale aj ofic.nazov bol ASTRA. V OPERAČNOM PLANE ,aj v jeho VYPISE posledna kolonka: PROSTRIEDKY, bol zapis čo si hliadka bere zo sebou :
Voj.XY 22°°--------015------------02°° VXW 100,Astra, Infrak (jeho označenie si nevzpominam,ani stary typ s reflektorom,ani novy na zbytkove svetlo.

Za mojich čias, sme to volali "Tudor" Bolo to dosť ťažké, a často sa to kazilo. Spojár mal s tým prácu, musel to denne nabíjať

Za mojich čias, sme to volali "Tudor" Bolo to dosť ťažké, a často sa to kazilo. Spojár mal s tým prácu, musel to denne nabíjať

ahoj na naší rotě jsem viděl i spojenou dvou a tří monočlánkovou a svítila jak reflektor

U nás jsem to viděl taky. Nechal si to vyrobit řidič, který sloužil poplachovky. Dobře mu to svítilo při kontrole KP. Já, jako psovod, jsem používal tu třímonočlánkovou s širokým zrcadlem.

Ten "prodlužovák" o další dva monočlánky se dal s trochou štěstí normálně sehnat v železářství. Nicméně, žádna extra výhra to nebyla - jednak si člověk musel shánět ještě náhradní žárovky, protože 3-4,5 V byly běžně na rotě k dispozici, ale ty pochopitelně tuhle zátěž nevydržely. A ten světelný efekt nebyl nakonec takový, aby se např. psovodovi vyplatilo tahat se s tím neforemným bidlem. Takže jako pokus dobrý, ale velice brzo jsem s vrátil zpátky ke klasický "trojce", která se dala šoupnout do sumky a vešla se tam akorát.

Ahoj Charlie maš pravdu,iba to zavadzalo.U nas všetky nočne hliadky chodili v ihlič. bunde (vz. ....?,vyšumelo),len preto, aby mali kde nosiť baterku.Nohavice už mohli byť hnede, k letnym kanadam. Nosila sa v tom našivku pre označenie hodnosti,na ľavo.Ak si na ukolovani ju ešte mal na stole dozora,operak ťa hneď upozornil, kde ju maš.
Vodiči PchH si do vozou na noc davali ASTRY.
A ak bol slušny dozorči,a vodič odvažajuci furť.domov, hodili vam infrak aj astru na stanovište.Večer ste to nemuseli trepať zo sebou.
Štastne a vesele. Peter

Jo, máš pravdu. Ten krám měl půl metru a byl těžkej. Jednou jsem si to půjčil a po prvním výjezdu zase vrátil. Tahat to sebou na stopě bylo k ničemu. Řidičovi to bylo jedno. Ten si to přivezl a zase odvezl :-)

Pamatuji si, že krátce po nástupu na rotu, jsme dostali mezi jinými informacemi od déle sloužících pokyn, aby jsme si nechali z domu poslat gumičky do tepláků :) Potom nám bylo ukázáno jak s z nich ušít poutka na beranici, kam se tahle baterka zasunula a tím vznikla jakási čelovka. Velmi dobrý zlepšovák při jízdě na lyžích:)

My jsme ještě mimo popisovaných baterek ,měli na rotě reflektory s baterii o váze cca 8 kg.Šajnilo to na 3 km,ale ta váha.Reflektor to mělo jako světlomet od motorky.Ale na konci služby jsme měli rameno nakřivo ještě půl dne po službě.

Za našich čias r. 1959-1961 sa svietilo so svetlometmi, ktoré tu spomína Milan. Okrem tých 8 kg, si musíme pripočítať aj váhu pušky vz. 52/57, čo tiež mohla mať váhu okolo 6 kg. Preísť takouto váhou 3 km a potom prečkať niekde ukyitý 3-4 hodiny, veru nebola maličkosť. Došli sme ne niesto určenia spotení a mokrí ako po daždi a potom sme mrzli často v 15 °C mrazoch.Táto tortúra sa opakovala cestou späť. Tá baterka na snímke, v tej dobe bola skôr výnimkou ako pravidlom. Iba niektorí z nás disponovali s týmto zázrakom, a články si kupoval majiteľ baterky.

V letech 63-65, co jsem sloužil to byla běžná praxe. Na "čáře", na rotách se letovaly dvě dohromady, přidával se vhodný reflektor z bicyklu spřísl. žárovkou. Někteří "kutilové" ještě přidávali popruh a nosili je přes krk neb rameno. Ahooooj.

Vždy, když vidím tuto svítilnu značky DAYMOON, nemohu si nevzpomenout na první noční hlídku Pepi Ja...y na rotě Vašíček. Při jeho první noční službě v kontrolní hlídce mu vypověděla službu žárovka v takové to svítilně a velitelem hlídky přezdívaným "drobeček" byl poslán sám z L - 9 na zpět na rotu pro novou žárovku. Je jisté,že tento počin velitele hlídky byl později dáván za příklad nevhodný, protože Pepa, tuto trasu absolvoval prvně. ------------------ Žárovka s dobře umístěným vláknem ve středu skleněné baňky, byl dobrým základem pro vhodný světelný kužel. Dobijení baterií byla práce spojařů.

Baterie byly suché, klasické, nenabíjecí...

byl jsem na hranicích vroce 1970-1972jako spojař.na Spaleništi a v Horním Dvořišti.baterie byly suché monočlanky(nenabíjecí)ale měly jsme nabiječku kterou jsme prodlužovali dobu svícení. nestalo to ale zanic. pak jsme měli nabíjecí s bateriemi vkrabici na rameně s reflektorem ktery se nosil v ruce propojen byl kablikem.cele to bylo těžké a používalo se to jen při patračce nebo pří opravach signalky

Sluzil som na Hornom Dvoristi1974-76 mi sme predlzovali tie baterky ale museli sme dat silnejsie ziarovky, manipulacia bola dost obtiazna, malo to skoro pol metra, ako psovodovi to bola makacka, a ten svietiaci efekt zas nebol moc extra