Vojensko.cz

Sloužil jsem v roce 74 v Plzni Na Slovanech a jezdil jsem 5 měsíců, než mě převeleli do Jihlavy, jako velitel stráže ob den hlídat NZ sklady na Tymákově. Zásobníky jsme nabíjeli po jednom náboji. Pro přehlednost se nepoužívaly pásky, ale dřevěná nebo plastová podložka s 30 dírama. Dneska se něco podobného používá v kanceláři na tužky. Vybíjelo se do čepice útočákem. Špičkou útočáku se zmačkla špička kulky a zásobník se na jeden, nebo několik pokusů, vysypal. Po stráži jsme soutěžili, kdo to udělá na jeden pokus. Kvůli tomu jsme občas roztahovali zásobník. Muselo se s citem, aby neprasknul, nebo to nebylo moc nápadný. Někteří lampásaci po tom při rozdílení šli a hned bylo zaděláno na průser. Na Tymec docela rád vzpomínám. 15 stráží a měsíc vojny byl pryč. Dopoledne, když nebylo PŠM, nás velitel roty poslal někam na brigádu, pak byla příprava do stráže a po návratu volno po službě. Docela to tam utíkalo.

Ahoj, zde jsem narazil na nějaké další fotky k samopalu vzor 58 https://www.army-store.net/p… , snad se někomu budou hodit..

Tak jsem si početl jak jste páskovali náboje do zásobníků SA vz. 58. Sloužil jsem v letech 1964 až 1966 u Karlovarské brigády. Náboje jsme nikdy nepáskovali ani po jednom ani z kolejničky. Hlidka obdržela dva napáskované zásobníky u DR při odchodu do služby proti podpisu. Tlakem palce zjistila zda je zásobník plný. Před rotou v místě pro nbíjení zasunula do zbraně jeden zásobník bez natažení závěru a odchod na stanoviště. Páskovat se nesmělo kvůli krádeži nábojů. Zásobníky plnili VZS za přítomnosti VPr.

Sloužil jsem v 80-tých letech u PS a před každou službou jsme pásovali z klipsen-kolejniček (po deseti nábojích,když člověk to měl v ruce bylo to během chvilky).Důvod byl ten,že pokud byl zásobník napásovaný delší dobu,pružina zásobníku se unavovala a docházelo k tzv. zádržkám,neboli "skřípákům",jelikož pružina nepodávala tak jak měla, další náboj,a závěr nenavedl náboj do komory.Po návratu to vypásovat bylo o trochu horší,ale když si člověk šikovně pomohl bodákem,bylo to venku co by dup.

Ano, to opakované vybíjení a nabíjení zásobníků má svojí logiku. Ale to nabíjení přímo z kolejniček má svůj význam jen tehdy , pokud je zásobník zasunutý ve zbrani (tedy v boji) a přes otevřený závěr v zadní poloze, čelo závěru SA 58 je k tomu uzpůsobeno a ta segmentová kolejnička také. Stejně tak se nabíjely zbraně s pevným zásobníkem (starší pušky vz. 24, Mauser 98 a jiné), v tomto případě však byly kolejničky zpravidla jen po 5 nábojích.
Pokud se takto nabíjely samostatné zásobníky do Sa 58, byla to nějaká vojenská "lidová" tvořivost a spíš soutěž v šikovnosti. Žádný praktický význam to však nemělo.

Páskování z kolejniček do zásobníku nebyla lidová tvořivost, ale šikovnost pohraničníků, značně urychlovala přípravu do služby. Zároveň si každý zkontroloval plnopočetnost nábojů. Vypáskovávalo se do kolejničky opět přímo ze zásobníku. Nikdo nemusel přebírat vylétané náboje ze zásobníku. Kolejničky se zaklaply pod sebe a po napáskování jedné se tato sejmula a byla okamžitě připravena druhá - DR měl zase kontrolu plnopočetnosti a nepoškozenosti nábojů. Napáskované zásobníky byly v zapečetěných bednách - vydávaly se při pohraničním, někdy i bojovém poplachu poplachu. Hlídka si musela napáskovat, aby nedošlo k tomu, že v zásobníku někdo vyměnil ostrý za vystřelený, nebo kus klacku. Občas se stalo, že někdo vysypal prachovou náplň a náboj bez prachu vrátil mezi ostré. V tomto případě při obměně - staré na střelby a místo nich nové, došlo k vmetení střely do hlavně, ale závěr se nedovřel, protože nový náboj se nevešel celý do nábojové komory. Pravda někde se to možná dělo jinak.

Všechno tady již bylo. Jestli to někomu urychlilo nabití zásobníku, nic proto tomu. Ty kolejničky byly ale určeny k úplně něčemu jinému a již vůbec ne k opětovnému nabíjení. Jestli tuhle tvořivost na rotách někdo toleroval, je úplně jiná věc.

Tonda přesně popsal, jak se napáskoval a vypáskoval zásobník vz.58. U nás na rotě (11.rPS Čerchov) to byl zobácký zákon, že poslední službou dne (v 19.OO hod)
se před kukaní dozorčího nakupily zásobníky starých kusů a nejmladší dosluhující voják musel všechny vypáskovat. Takže grif vypáskování přímo z pásku byl přímo nutností. A druhá pravda je, že když jsem byl po létech u armády na cvičení, tak armáďáci na to koukali jako blázni.

K páskování nábojů, tam co jsem sloužil Slavonice, D. Dvořiště, Hájnice, ... Při každém návratu ze služby a každém odchodu do služby se muselo napáskovat a vypáskovat. Toleroval se pouze strážný roty, který měl službu například co dvě hodiny. Jinak páskoval taky. A k tomu tolerování - už ve výcvikáči jako VČ jsem chtěl aby veldři toto nováčky učili. Nevím o žádné rotě PS,alespoň u 15.bPS, kde by někdo proti tomuto páskování vystupoval. Jen úspora času pro pohraničníky při přípravě ze služby i při návratu. Pravda u armády tomu bylo jinak.

Já tady přece netvrdím, že se zásobníky nevybíjely a zase nabíjely. Já jen tvrdím, že ty kolejničky byly určeny a také uzpůsobeny k použití jak jsem to popsal, tedy pouze v bojových podmínkách a k nabíjení zásobníku zasunutého ve zbrani. To, že šikovní pohraničníci se naučili nabíjet samotné zásobníky (potažmo vybíjet) tímto způsobem, je věc úplně jiná. Je to stejné jako kdyby někdo např. tvrdil, že přezka od vojenského opasku se používá pouze jako otvírák na pivo.

Přesně tak to bylo. Konec 80. let, Kamenná.

U nás jsme měli prkýnko, do kterého se dnem zasunul zasobnik, prkýnko (na pantu) se zvedlo, do něj se pak pomocí páčky s kuličkou "všech třicet" jedním tahem vtlacilo. Prkynko se zásobníkem se sklopilo, zásobník se vyndal, dál se tam prázdný zasobnik. Pak se páčka posunula zpět, plech z packou se odklopil, volné se tam ulozily náboje - 30 ks, plech se zaklapnul a mohlo se pak susem napaskovat další zásobník. Udělátko bylo nás vlastní patent na jehož vymýšlení a výrobě jsem se podílel. ;)

Jo pak jsme ještě dělali udělátko na 90 ks, tedy na tři zásobníky. To bylo na ve lkou páku nalezmo, jednodušeji se to tlačilo tu pákou. Ale zas to bylo natolik velké, že jsme to meli nastalo nasroubovane na jídelním stole (asi 80 x 80 cm).

Náboje se ze zásobníku pak vysypaly buď pomocí dřívka nebo zadní části tužky, kterou se zatlacilo na předky nábojů - kulky (pro někoho projektily).

Ja len na doplnenie, podľa predpisu samopal sa nikdy nemal pred službou nabíjať čiže dávať zásobník bez predchádzajúceho natiahnutia a potom spustiť a zaistiť aby bola istota či náhodou v hlavni nie je náboj.

kdo se nebál pruseru tak páskoval z kolejniček přes sapik,stalo se že při manipulaci vyšla rána na ubykaci a pruser je nasvětě. dědek ingo tak BUĎ

Já sloužil v letech 1966-68 a nepamatuji,že by jsem před odchodem do služby páskoval náboje do zásobníků,u dozorčího roty jsem nafasoval zásobníky již napáskované a na příslušném místě zásobník nasunul do sapíku dle určeného postupu a vzhůru do služby..Každá rota však mohla mít rozdílný postup.Josef 66-68.

Ahoj chlapi .
Čo si spomínam , tak na znojemskej brigáde sme si páskovali náboje do zásobníku sami a to iste sme robili až sme sa vrátili späť zo služby . Mali sme nato špecialný spôsob , že sme to vedeli urobiť možno za par sekund , ale musel by som to mať opäť v ruke aby som si to pripomenul . S pozdravom Pavol 9/76-9/78

Ahoj chlapi .
Čo si spomínam , tak na znojemskej brigáde sme si páskovali náboje do zásobníku sami a to iste sme robili až sme sa vrátili späť zo služby . Mali sme nato špecialný spôsob , že sme to vedeli urobiť možno za par sekund , ale musel by som to mať opäť v ruke aby som si to pripomenul . S pozdravom Pavol 9/76-9/78

my jsme nosili 150 ostrých na muničák.

Podle některých informací byl u jednotek 5., 7. a 9bPS, ve druhé polovině 80.let, zaváděn do výzbroje protitankový komplet 9K111 Fagot. Na tehdejší dobu se jednalo o moderní a výkonnou protitankovou zbraň, skládající se z odpalovací a řídící jednotky a dále z PTŘS s poloautomatickým naváděním a dostřelem 70-2500m.
Prostředek měl být dodáván jako přenosný komplet (obsluha 3 muži), nebo lafetovaný na dopravním prostředku (OT, BVP).
Prosím o informaci od příslušníků PS zařazených u 5.7. a 9.bPS, zda tam tato zbraň byla a jak se prováděl výcvik. Měla být zaváděna do výzbroje od roku 1986. Děkuji.

Náhodou jsem objevil tento dotaz,já jsem sloužil v roce 87-89 jako starší operátor PTŘS v Nemanicích a mohu potvrdit,že na rotách tyto odpalovací komplety byly po 2 kusech,obsluhu tvořil st.op.co obsluhoval odpalovací komplet a dva pomocníci co nesli po 2 lafetách se střelou,výcvik byl pouze v kurzu v Zadním Chodově na 3měsice ukončený jedním cvičným výstřelem na cíl na střelnici Kolvín kdesi u Plzně,jinak na zprovoznění kompletu bylo 58sec.a na zbalení 2min.,na rotě se moc nepoužíval pouze při bojovém poplachu k zaujmutí pozice v proti tankovému napadení v případě konfliktu proti předsunutým američanum v západním Německu, akvuli této zbrani jsem skoro celé 2 roky sloužil dozorčího signálního přístroje tedy bednu,pro případ napadení imperialistama jít do prvního sledu,ale nevím zdali bychom byli úspěšní.Tak buď fagoťák z Nemanic.

Ta bedna na samopaly se vyskytovala velice málo a je poznat že je z prodejny. Na fotkách jsou kombinace se kterými se těžko někdo setkal. Dvojnožka byla jen k SA 58 Pi , to je samopal s boční lištou jako držák infraku a infrák nikdy nebyl u sklopné pažby. K tomu ještě patřil tlumíč výšlehu ohně, to není že tě nevídi nepřítel,ale aby plámen výstřelu neoslňoval střilejicího,jako jeho zrak. To jsou informace pouze pro mladé,co na vojně nebyli. Kdo měl střeleckou III.tak to musel všechno znát. Nebo to bylo jen u PS a ČSLA se to neučila,

Letos tomu bude přesně 50 let, kdy začaly ve větších počtech přicházet k jednotkám PS první samopaly SA 58. Všichni z té zbraně byli dost udivení a všechny překvapovala, protože na svou dobu byla mimořádně lehká a měla nezvyklý dizajn. Na první pohled tehdy budila dojem, že jde jen o klukovskou hračku, ale jen do té doby, než se z toho začalo střílet. SA 58 se stal legendou a pojmem pro celé generace našich vojáků a stále oslovuje i dnešní vojáky. Bylo vyrobeno celkem 900 000 ks a sloužil úspěšně asi v 15 armádách světa.
Dnes má nástupce v podobě útočné pušky CZ 805 Bren. Přejme jí minimálně stejný úspěch.

Teprve nyní jsem se dostal na týto stránky a různě je přečítám. Se samopalem SA 58 jsem strávil 10 let. Střílel i na soutěžích atd. V niže uvedených příspěvcích se probírá nabíjení - páskování nábojů. Skutečnost byla taková ,že bylo povoleno vše,ale jen v konkretních situacích. Nabíjet náboje z pásku přes samopal přímo do zasobníku bylo možné jen v případě mimořádné potřebě při bojových akcích- v boji,když byly již 4 zásobníky prázdné a samopal zůstal po posledním nábojí otevřený a bylo to nejrychlejší řešení. To cvakl jeden pásek a bylo zase nabito. V době míru to bylo z bezpečnostních důvodu zakazáno. Z tohoto důvodu tam byly v závěru ty vyfrezované drážky. Kolik z vás mělo Sa 58 Pi? O tom asi moc vojáku neví. Stejně jako o radioaktivních muškách a hledích co pořád svítily a nasazovaly se pro střelbu v noci. Stejně jako tlumič ohně a dvojnožka,která se cvakla místo bodáku. Teď jsem si pořídil ke střelbě podle zákonu samonabíjecí verzi- nestrílí dávkou. Stačí zbroják. Na dávky je zbytečné vyřizovat ty povolení. Stejně se teď stříli sporovně a rekreačně jen tak. Přeji střelcům samé 10.

Zdravim vsechny peesaky. Radioaktivni muska a hledi je pro me novinka. V 79 jsme meli nocni takticke cviceni asskeho praporu jehoz soucasti byly nocni strelby na strelnici v Pastvinach. Terce byly krasne osvetleny. Ale malokdo se strefil protoze jsme v ty tme vubec nevideli na miridla. Pamatuji jak lampasove vztekle litali proc se nemuzeme strefit.

miřidla byly tritiová uložené v plechové krabičce, na rotě jich bylo jen pár a do služby se nenosily,jen na střelby a jen pro vybrané pohraničníky.Jinak se střílely noční střelby buď na "padáček" nebo ruskou ROSKU. tritiová mířidla se nesměla nosit v kapsičce pro dozimetr,jejích záření pry ohrožovalo varlata čili mužskou tvorbu spermii. Dnes se dostsnou koupit v mysliveckých potřebách. Nejlíp se střílely noční střelby v zimě na sněhu. Terč byl nad sněhem ,dalo se hledi na 400m a namířilo těsně pod terč na tyčku a byl zásah to na nekrytě ležíci, na kulomet co byl 250m se musela dát 500. Jednou jsem ustřelil tu tyčku. Meli jsme i střelbu na "střilejíci terč" to byla na terči blikající žárovka střílelo se uplně potmě. I tak jsme několik těch žároviček zlikvidovali a tak byly přemístěné pod terč a v místě 10 bylo jen šikmé malé zrdcátko co odráželo světlo žárovičky. Samozřejmě až to vymysleli na další střelby. Nejdůležitější bylo dobré seřízení mířidel,protože z některých sapíku se nedaly trefit ani "stodolní vrata" v původních "čištěních "byl i klíč na mušku, v pozdějších byl jen zahnutý drát. Velice špatně se střílelo ze sklopek. Ty byly dobré při střelbě v plynových maskách protože překážel filtr na pádle. Když to šlo tak jsme si sapíky na střelbách půjčovali. Furťáci se sice mráčili,ale důležitější bylo aby rota nastřílela a mohla být "Vzorná",asi za to měli prémie. Zdravím.

Trojmezi 78-80. Jozo musel jsi byt dobry strelec. Asi jeste jses. Ja jsem se snazil vzdycky strefit terce (predbezici figura, kulomet atd. a jak se jim rikalo si uz nepamatuji) primo. Ale to se mi podarilo jen vyjimecne. Hledi na 3 (jsem pouzil) a mirit 2-3m pred terc jak radili lampioni jsem nekdy taky pouzil. Uspesne. Ale ja si chtel hrat na snipera tak jsem strilel primo. Takze vetsinou jednu figuru jsem netrefil. Ke sklopkam. Jako mladymu vojakovi se mi porad uvolnoval sroub drzici sklopku ke zbrani. A nekolikrat za sluzbu jsem ho musel utahovat bodakem. Az mi nekdo poradil at na nej natlucu desetnik nebo dvacetnik presne o kterou minci se jednalo si uz nepamatuji. A bylo po starostech. Sklopka drzela. Asi za rok prijel na rotu brigadni zbrojir. A udelal kvuli tomu rachot. Dozorci musel u vsech sapiku kde se mince na sroubu nasla pracne ji vydloubnout. Ale musim rict ze i bez mince se mi potom ten pulrok do civilu sroub uz nepohnul.

Člověk si musel někdy poradit sám. Já jsem s pažbou přibíjel nějaký hřebík a samozřejmě, že ta pažba z té dřevotřísky nevydržela. Tak jsem to slepil známým lepidlem Kanagom a drželo to. Když přišel na rotu jednou zbrojíř z Budějovic, tak jsem po něm chtěl, ať mi to vymění. O nic nešlo, ale ty kecy kolem toho, a když se mne ptal, jak se to stalo, tak jsem mu řekl, že mi na samopal šlápla služební kobyla a pažba to nevydržela. Dna týdny v září 1974 před civilem se konala na rotě všemi milovaná sobotní prohlídka a ještě k tomu za účastí chytrých soudruhů z Budějovic. Součásti prohlídky byla i kontrola zbraní. Já jsem měl na ústí hlavně průhledný staniol, že držel chránítkem ústí. No a před kontrolou jsem to nesundal. Když přišel nějaký absík a ptal se, co to má znamenat, tak jsem mu klidně řekl, že jako psovod bych měl mít sklopku, že to je k tomu, aby mi nepršelo do hlavně. Nic na to neřekl, ale chtěl mě nechat potrestat za to, že jsem neměl zubní pastu, když jsem mu řekl důvod, že už to mám za páár

Existuje ještě jeden druh mířidel na SA-58..Světlovodná mířidla.Ty se nenasazovali ale byli napevno. Na mušce byla dírka zalitá sklem světle zelené barvy a na mušce vedle výřezu byli dvě dírky se sklem. Při zamíření přes tyto dírky procházelo světlo. Výborně se s tím střílelo na minimálně osvětlené cíle nebo za snížené viditelnosti. Zdraví Viktor bývalý PS z Klápy 80-82.

Sa 58 s celkovým vybavením a Sa 61 byly zbraně,kte-
rými byly vyzbrojeny Všechny oddělení tehdejší Veřejné
bezpečnosti a Oddělení pasových kontrol ,navíc oddělení
pasových kontrol měly ve své výbavě i odstřelovačské
pušky Dragunov.

Sa 58 byly u útvarů VB pouze omezené počty a vydávaly se vybraným příslušníků VB pro plnění mimořádných úkolů (pátrací a mimořádné bezpečnostní akce). U okresních oddělení VB (později u OS SNB) bylo k dispozici ke stejnému účelu několik kusů UK 59. Zbraní SA 61 byli vyzbrojeni všichni příslušníci VB, do služby se však nosily pouze na zvláštní rozkaz příslušného velitele. Pušky SVD 71 Dragunov byly ve výzbroji speciálních zásahových jednotek VB a Pohotovostních motorizovaných jednotek VB (PMJ) u KS VB a MS VB .

Vážený pane Jane,velmi ctím Vaši fundovanost,dovolluji
ale poznamenat,že odstřelovací pušky nebyly pouze
tam,kde píšete,ale byly jimi vyzbrojeny i Pasové kontroly
/alespoň na SH s Rakouskem a SRN/,pavidelně jsem musel co 2 měsíce asolvovat střelby.Co se týká Sa 61,v
době služby na HP cca 50 m od demarkace byl mně
přidelený SA 61 připraven k okamžitému použitií.

Nic proti tomu. Asi došlo k nějakému šumu, zřejmě popisujete výzbroj u útvarů ochrany SH, já popisuji výzbroj u běžných útvarů VB v týlu.

Vážný pane Jane,děkuji Vám,dále už není o čem
diskutovat.

Nic proti tomu. Asi došlo k nějakému šumu, zřejmě popisujete výzbroj u útvarů ochrany SH, já popisuji výzbroj u běžných útvarů VB v týlu.

napáskované náboje jsme nabíjeli tak, že jsme dali do
samopalu prázdný zásobník, natáhly, zajistily a palcem
jsme stlačily náboje do zásobníku, velice rychlé. Mimochodem, když jste dali na jednotlivé náboje a 2x
rychle stiskly spoušt, tak vyšla jenom jedna rána

Nějak tomu nerozumím.Co je to napáskované náboje jsme nabíjeli?Myslel jsi náboje na kolejničkách?My jsme náboje nenabíjeli,nabíjeli jsme samopal.A to je nabíjení při nabíjedle,už s plnými zásobníky.Já jsem poznal výraz napáskovaný zásobník.A když napáskované náboje,tak jsme mysleli náboje už v zásobníku.To znamená,že jsi dal do samopalu prázdný zásobník,natáhl jsi ho a náboje na kolejničke jsi přiložil cez natáhly sapík k zásobníku a palcem jsi zasunul náboje z kolejničky do zásobníku.Asi jsi to myslel takhle.Zajímavý nápad.Tak to nás by takový spůsob páskování nenapadl.Nebylo to nebezpečné?Kdyby se uzávěr uvolnil,tak ti pricvakne palec resp.náboj se může zasonout do nábojové komory a máš nabitý sapík.My jsme taky tak páskovali náboje z kolejniček do zásobníku,no přímo bez sapíku.Tlakem palce na poslední náboj na kolejničke,se napáskovalo deset nábojů za 1.sek.tj.všech 30 za pár sek.Anebo jsme náboje do zásobníku páskovali po jednom.Těžší to už bylo s vypáskováním,tam se náboje zasouvali na kolejničku jen po jednom.Nakonec jsme se porozuměli.Zdravím Milan.

Podívej se na stránku Poštorná 1966,kde máš první obrázek páskování nábojů přímo do SA 58 naším kamarádem Oldou.

Díky za tip na foto.Áno, tak takhle nás páskovat náboje nikdo neučil.A asi měli důvod.Možná to není příliž bezpečný spůsob.Možná takhle mohli páskovali v 60-tých létech někde vonku na špaku,no my v 80-tých létech jsme nesměli.Možná na střelbách na palební čáře.Nevím si představit,že by někdo v místnosti při zbrojárke zasunul zásobník do samopalu a cpal tak tam náboje.Kdyby ho viděl VR, tak mu doláme ručičky.Zásobník v budovách se nesměl zasouvat do sapíku,ani prázdny.Jedině před rotou při nabíjedle anebo jinde v terénu.Tady to foto je:www.vojensko.cz/post…

Taky jsem to tak zkoušel,šlo o průser, tak jsem toho nechal.Stačila neopatrnost,závěr šel dopředu,člověk by zazmatkoval,zmáčkl spoušť a už by to bylo venku.V terénu by to šlo ututlat,náhradní náboje byly, ale v místnosti ne. Ale dalo se páskovat přímo z kolejniček do zásobníku,tj.všech 10 nábojů najednou, bez použití sapíku.Jinač se náboje z kolejniček vypáskovaly na stůl a pak po jednom se páskovaly do zásobníků.Při vypáskování se zatlačilo ve předu za náboj a všech třicet se vysypalo,nebo se to po jednom vyndávalo.
Ale vzpomínám si jak při nástupu na noční službu vzal DDR v jeho místnosti zbraň vojáka, aby ji zkontroloval,dal závěr do zadní polohy a ze sapíku vypadla prázdná nábojnice. To byl řev.
V ten den byla bojová příprava, hráli jsme si na vojáky,střílelo se slepými, a protože si nikdo nedal na hlaveň ten cvičný nástavec,aby se mohlo střílet dávkama slepými - kdo to měl pak čistit, tak ta nábojnice v sapíku zůstala.PDR musel pak ve zbrojárce preventivně zkontrolovat všechny zbraně jestli tam nenajde nějakou nábojnici.Vše bylo v pořádku. Náhoda byla .... Ono by se stejně na to přišlo při nabíjení,kdy se před vložením zásobníku se dal závěr do zadní polohy,zkontrolovala se nábojová komora,závěr zpět, rána jistoty, zajištění zbraně a pak se vkládal zásobník.Při vybíjení byl postup opačný.Ale to je již za náma.Jen se vzpomíná.

Co se týče střílení slepými,spomněl jsem si na noční nácvik taktické přípravy na PŠ-ce.Na cvičišti jsme vyfasovali slepé náboje, našroubovali plynový nádstavec a měli jsme provádět útok na steč a střílet přitom slepými.Vědel jsem jak se samopal slepými zašpiní,proto jsem náboje zahodil do snehu a nevystřílel jsem ani jeden.Po tmě jak jsme běželi,křičeli hurá a stříleli to nikdo nespatřil.Až při vybíjení zbraní koukal každýmu s baterkou VD do náboj.komory a spatřil,že mám sapík čistý.Za trest jsem musel napáskovat plný zásobník slepích nábojů a VD to všechno vystřílel za pár sek. jedním stlačením kohoutku.Hlaveň se tak rozpálila,že už nechybělo mnoho a byla by se rozsvítila.Při čistění jsem mal co dělat,něchtělo to vůbec pustit.Proto jsem potom, už před každým nácvikem se slepými,anebo před ostrými střelbami, nastříkal jsem si čistidlem Concor všechny části samopalu.Pak se to lépe čistilo.

Tak za nás (PVOS 1957) to tak přísné nebylo.
Kdo šel do stráže, nafasoval pásky s náboji (9mm), a strážní přídavek u staršiny. Zásobníky jsme plnili z pásků přímo na ložnici mužstva. Je fakt, že jeden z maďarských vojínů vypálil v ložnici po druhém za to, že ten mu snědl část strážního přídavku (kostku špeku, velkou asi jako krabička od zápalek). Netrefil a všichni jsme odešli do stráže.

Takto nabíjet SA 58 otevřeným závěrem je samozřejmě možné a zbraň samotná je na to konstruována. Popisovaný způsob nabíjení má však svůj význam pouze tehdy, pokud je munice v přepravkách dodávána přímo do postavení bojujících vojsk (pěchoty). Tedy půjde o rozsáhlé bojové konflikty s předpokládanou značnou spotřebou munice a na nabíjení jednotlivých zásobníků " do foroty" , jaksi nezbývá čas.
Nabíjet SA 58 otevřeným závěrem za normální situace, tím myslím i běžný výkon služby na SH nemá žádné opodstatnění a v uzavřeném objektu, kde se pohybuje více osob, by to bylo skutečně nebezpečné. Tím ovšem není řečeno, že se to tak nedělo, jak je vidět z těch fotek.

Nevím, kdo vymyslel tu nebetyčnou blbost s páskováním nábojů z kolejničky do zásobníku přes samopal s otevřeným závěrem. To je opravdu na svěrací kazajku. My to dělali přímo do zásobníku bez potřeby samopalu jako nějakýho mezičlánku. Ten sapík tam přece vůbec nebyl potřeba. Akorát hrozilo nebezpečí nechtěnýho výstřelu.

Ona to zase tak nebetyčná blbost není, ale pouze v situaci jak jsem již popsal. V průběhu delšího a intenzívního střetnutí (především půjde o boje v opěrných bodech a jiných obranných postaveních pěchoty), nemá žádný střelec k dispozici nekonečné množství již napáskovaných zásobníků, ani nějakého osobního nabíječe. Je to zcela efektivní jen pokud to situace vyžaduje a střelec má v tomto směru praktické návyky a zkušenosti. Samozřejmě hlavním předpokladem je to, že má po ruce dostatečné množství takto připraveného střeliva. Je třeba si také uvědomit, že po vystřelení posledního náboje, zůstane závěr zbraně v otevřené poloze a zkušený střelec pak může velmi rychle nabít zásobník, aniž by jej musel ze zbraně vyjmout a přestal pozorovat bojiště. Krátkým potažením závěru a jeho uvolněním je zbraň opět připravená ke střelbě. Pro nás jsou tyto situace a tedy i diskutovaný způsob nabíjení , naštěstí dost nepředstavitelné a mohou nám připadat extrémní. Nicméně zbraň je určena právě pro používání v těchto situacích a konstruktér vycházel především ze zkušeností použití obdobných zbraní ve skutečných válečných konfliktech. V této souvislosti pak otázka tzv. nechtěného výstřelu, vůbec nehraje roli.
Jinak souhlasím s názorem, že nabíjení SA 58 tímto způsobem v mírových podmínkách (pokud nejde o výcvik) a při běžném výkonu třeba strážní služby, nebo služby na SH , pak blbostí je a nemá žádné opodstatnění .

On má závěr 58čky takovou drážku, akorát na pásek. Normálně drážka dolehá k tělu, na kterém je uložena muška ale... pásek s náboji do oné drážky pěkně pasuje.

Páskovať náboje na špaku. Nebol som na čiare iba v bojovom útvare a špak už bolo strážne stanovište,kam bol strážny zavedený závodčím už s nabitou zbraňou zo strážnice kde bolo miesto na nabijanie vybíjanie.Páskovalo sa pred službou na rote a tak sa išlo na rozdelenie s dozorčím útvaru. Výkoňák do čiapky nasypal v zbrojáku na podpis 60 nábojov a ručne sa nahádzali do zásobníku. Po stráži prvým nábojom sa ostatné zas vypustili do čiapky.

Nutno poznamenat, že při střelbě se cvičným nástevcem se SA 58 také značně opotřebovával, zejména hlaveň. Při použití cvičných nábojů a cvičeného nástavce zde vznikají obrovské tlaky a teploty, které při střelbě ostrou municí nemohou vzniknout. Mně osobně se jednou podařilo takto vystřílet v rychlém sledu 4 plné zásobníky cvičných nábojů (tedy celkem 120 způsobem jako ten váš VD, co zásobník to jedna dávka) a hlaveň se skutečně rozžhavila mírně do červena. Ten nátěr na hlavni zcela vyditelně bublal , sice tam zůstal, ale po vychladnutí zčernal. Zbraň zůstala nadále střelby schopná, ale při profilaktické kontrole zbrojíř konstatoval, že "zbraň má z neznámého důvodu vydulou hlaveň" a byla vyřazena. Následně skončila zřejmě v Bangladeši, nebo v Biafře, kde ti povstalci přesnost střelby moc neřešili.

V roce 1967, to už jsme "to" měli za pár, jsme byli na cvičení "Spolupráce s armádou" někde nad Prachaticemi. Měl jsem radost, že nemusím střílet slepýma, vybral si mě plukas jako spojku. Ale má radost trvala jen do konce cvičení.
Nadporučík Dolanský sebral všechny slepé, co kluci nevystříleli. Bylo toho 10 zásobníků a to už jsem tušil, že budu taky čistit. Při 8 zásobníku se samopal úplně zadřel. Dolanský nohou šlapal na závoru a ta se ani nehla, pak mě to podal a jak jsem to chytil za tu rozžhavenou hlaveň, tak jsem si spálil ruku, tak jsem s ním praštil o zem, kopl do něho a hlaveň se ohla. Pak jsem ji rovnal ve svěráku, ale ostrýma už jsem nikdy nestřílel. Ale vzor "58" střílel dávkama i bez cvičného nádstavce až jsem skončil v Č.B. na operačním stole, ale díky doktorům vidím, to už je však jiný příběh. Mějte se Vašek

Tak na tuhle zmínku o nemocnici můžu jako účastník reagovat. Stalo se jednu letní noc, při vyhlášení boj. poplachu jsme se přemístili do opěráku nad pískovnou. Celá tato opičárna byla zakončena tím, že byl vydán rozkaz na zteč proti nám neznámému nepříteli. No a Vašek, aby si moc neza...l samopal a přitom střílel dávkami (bez cvič.
nástavce na hlavni), prostě natahoval závěr rukou. Než se mu vzpříčil náboj mezi závěrem a komorou, ale naneštěstí taky explodoval. My ostatní nic netušili, až po návratu na rotu a ve světle jsme viděli Vaškův obličej celý rudý od krve, místo vedle místa jako po tetování doďobaný od vybuchlého náboje. Následoval odvoz na ošetřovnu na Lipno, pak do nemocnice v Č. Budějovicích. No, naštěstí to dobře dopadlo, Vašek vidí (a dobře, dodnes je výborný nimrod) a ani na obličeji nemá žádné stopy. Tož tak. Tímto zdravím V. Nečese!

Tož tak Karle,tímto tě zdravím.Samopal fungoval velice jednoduše,páčka se dala na dávky zmáčkl se kohoutek a závěrem se hrkalo,bud rychle nebo pomalu a nikdo nemohl dojít na to kdo to střílel,protože rána bez cvičného nástavce měla úplně jiný zvuk.Byla chyba,že jsem střílel v kleče a vletělo mě to do obličeje.Když jsme přijeli z Prachatic poslal mě do služby na průsek,začal jsem se nudit,tak jsem samopal rozdělal do šroubků abych ho pořádně dočistil.Vtom zavrzaly schody a škvírou v podlaze jsem uviděl Schovance s majoren z brigády (pomeranč).Všechno jsem naházel do kapes a samopal jsem zakrytoval.Po zahlášení chtěl major zkontrolavat samopal jestli je způsobylý pro službu, dodnes nevím jak mě to napadlo a řekl jsem,že hlídka ve službě zbran nepůjčuje.Pak mě přezkušoval ze všeho možného a že si to se mnou vyřídí na rotě.A bylo po mně, nevěděl jsem co mě čeká. Na rozkaze pochvala,opušták a třídnost velitele hlídky,jako jediný z hlídek na praporu jsem mu zbran nepůjčil (kdyby věděli proč?)Ale to už je tak dávno,že to už není ani pravda.Všechny vás zdraví Vašek.

...teda,tak tebe by sa vtedy krvi nedorezal,no ale vyšlo,"pomeranča z brigády si pamätám,ten bol v Horažďoviciach veliteľ celého výcvikového strediska"príjmača"a svojej dcére,údajne peknej kočke dával vychádzky do vychádzkovej knižky...a svojimi poznámkami,že samopal sa má držať ako"ženská"bol známy

Toto sme robili oveľa bezpečnejšie,keď sme zásobník takto naplnili bez samopalu,a to tak,že sme na okraj zásobníka priložili kolajničku s nábojmi a z hora zatlačili na náboje.To je rovnaký sposob,akurát nebolo treba samopal.

Stejný postup jako kdysi za války u opakovaček (vojenských pušek). Někdo moc koukal na filmy :-)

Zase se tu objevují ty "báchorky" o rychlém páskování nábojů z kolejniček přímo do zásobníků bez použití Sa 58. Je třeba opětovně zdůraznit, že ty kolejničky s náboji byly konstruktérem této zbraně vymyšleny pouze za účelem nabíjení zásobníku zasunutého ve zbrani a to v situacích, které jsem již tady popsal. Po vystřelení posledního náboje zůstane závěr otevřený, a to přesně v poloze, ze které lze zbraň opětovně nabít , aniž by se musel vyndat zásobník. Děje se to tak, že kolejnička s náboji se prostřednictvím drážky vyfrézované v čele závěru ( drážka přesně odpovídá šířce a hloubce kolejničky a vzhledem k přesné poloze závěru tvoří jakési vodítko) zasune až na doraz k zásobníku pod ní a teprve po té, lze náboje z kolejničky palcem vytlačit na jeden "zátah" do zásobníku. Zásobník a kolejnička tady musí vytvořit jeden navazující segment, jinak tam ty náboje nelze dostat. Postup celkem přesně znázorňuje dobový snímek pohraničníka z roty Poštorná z roku 1967. Zmíněný způsob nabíjení je ale určen především pro intenzívní bojová střetnutí v obranných postaveních, s velkou spotřebou munice , kdy již nejsou k dispozici žádné, předem nabité zásobníky. V jiných případech to postrádá jakýkoli smysl. Samozřejmě to také vyžaduje určitou praxi a zkušenost.
Jinak bych chtěl vidět jak někdo samostatně nabíjí zásobník Sa 58 bez jakékoli pomůcky přímo z těch kolejniček, to tedy musí být zážitek, ale všechno je možné. Jeden můj příbuzný říkával, že i v létě se dá sáňkovat, ale člověk na to musí mít sílu. Řekl bych, že s tím nabíjením je to podobné .

Žiadne báchorky o rychlém páskování. Milan má pravdu. Ja som sa tento spôsob páskovania nábojov naučil ako mladý dozorčí roty a používam ho dodnes na strelnici. Samozrejme že to chce určitú dávku zručnosti.

Zdravim.Měl jsem kolegu který krásně páskoval zásobníky přímo z kolejniček bez samopalu.Dělal to tím způsobem,že si zásobník přidržel mezi koleny anebo opřel o stůl,přiložil kolejničku s náboji a palcem prudce zatlačil na vrchní náboj na kolejničce.Během jedné sek***y byly náboje v zásobníku.Pak to udělal i s druhou i třetí kolejničkou a zásobník byl plný se třiceti náboji.Musim se přiznat,že jsem to zkoušel i já,no nedařilo se mi to,tak jsem se na to vykašlal a páskoval jsem náboje jenom jednotlivě.Ono stačilo,že se kolejnička nepřiložila k zásobníku přesne anebo se posunula a při zatlačení na vrchní náboj se to zaseklo.

Šlo se to v pohodě naučit.Já sem chodil do stráže ob den a za pár týdnů jsem to uměl.Horší to bylo potom vytahovat ze zásobníků a dávat do kolejniček zpátky.No,ale i to se dalo celkem dobře naučit,když člověk neměl obě ruce levé :-)

Zdravím,... žádné báchorky
na naší rotě, když se šlo do terenu , se jinak než z kolejniček zásobníky nenabíjely.Zpětné vypáskování do kolejniček trvalo jen chvilku, při čemž jsme měli šest kolejniček zaháklých do sebe,protože jsme měli dva zásobníky.Vždy když se kolejnička napáskovala,oddělila se od ostatních a páskovala se další.
Všechno se dá,.. neznamená , to že když jsi to neviděl a nezkusil ,že to nejde. Záleželo na zručnosti a některým klukům to šlo opravdu rychle.
Cetvinský tygr Erny

Kamenský pes zdraví cetvinského tygra.
Přesně tak. Na Kameni jsem neviděl, že by to někdo někdy dělal jinak. Jen bych malinko upřesnil, že při vypáskování jsi potřebovat těch kolejniček sedm, protože bylo nutné vždy ten jeden plíšek vyhnout, aby tam ty náboje lezly. Proto ta sedmá. Možná jsem to blbě popsal, ale určitě víš, o čem mluvím :-)

Nazdar Kamenskej pse,
Máš pravdu bylo jich sedm,na některé detaily se po těch letech už zapomíná.
Zdravím Erny

Je to jednoduchý postup, který jsme prováděli před každou službou, popíšu postup, tak hezky poslouchej ty báchorko.
Kolejnička s deseti nábojnicemi se prázdnou kolejničkou z druhé strany zavěšením odblokovala, tak aby náboje mohly stlačením vyjet z kolejničky a nebyly zajištěné. Potom se kolejnice přiložila k zásobníku a stlačila se do něj, chtělo to patřičnou zručnost, jinak se ti náboje vysypaly . Trvalo mi to tak dva měsíce než jsem se to naučil, ale každodenní služba mě donutila . Jinak by si musel náboj po náboji dávat do zásobníku, což bylo zdlouhavé. Po službě jsme dávali náboje stejným způsobem zpět na kolejničky. Docela rád bych věděl jestli bych to ještě zvládnul. Jen tak pro zajímavost, do minuty byly oba zásobníky plné. Možná jsi to nikde nevyčetl, ale toto je normální věc, která se používala na rotě Dubina. Z pozdravem Vašek .

Za mojej služby 87/89 na Cetvinách sme do služby nosili samopal so skl.opierkou,bodák na opasku,dva zásobníky po 30 ostrých, sumku na štyri zásobníky,púta,ktoré sme strčili pozdlž zásobníka v sumke,mikrotelefón(pojítko) v malom púzdre,vel.hliadky kliku na otváranie Sis,ktorú sme šnúrou navliekli na opasok a strčili do sumky alebo za opasok,na nočnú službu baterku,ktorú sme nosili vo vrecku alebo v sumke,niekto pod výložkou kožucha na hrudi,nočné hliadky na špakoch aj infraďalekohľad,poplach.hliadky aj malé vysielačky na opaskoch,psovodi vodítka.Pátrač nosil pištoľ devinu so zásobníkmi v púzdre pod civil.odevom,vo vrecku pojítko a slzný plyn kaser.Po roku služby som dozorčího roty slúžil každý tretí ďeň,náboje sa pred a po službe museli napáskovať a vypáskovať z koľajničiek,s výnimkou mazákou a suprákov,tie plné zásobníky som potom s rizikom výmaku pri náhodnej kontrole, dal do služby ďalším mazákom.Za stratu jedného náboja vraj boli 3 dni basy,no u nás to DR doplnili z tajných zásob vojakov po streľbách.Aj ja som mal vždy pár schované,dokonca jeden-dva aj vo vrecku pri sebe.Náboje sa sem tam strácali hlavne po nočných službách a poplachoch, asi pri vybíjaní a nabíjaní zbraní.Na pohraničné poplachy,ktoré boli skoro každý ďeň,v ktorú koľvek dennú a nočnú hodinu sa brali už napáskované zásobníky z debien.Pri bojovom poplachu sa celá zbrojárka naložila na V3S.

Ahoj, sloužil jsem jaro 82 -84 a taky jsem každý třetí den sloužil dozorčího. Pokud si já vzpomínám tak 60 ostrých se nosilo jen při zesílené ochraně hranic. Při nornálním stavu se nosilo pouze 40 ostrých. 60 nosíval ještě strážný - to si už ale nevybavuji přesně.
Nejhorší bylo když se zbrojírkou prohnal uragán při poplachu, ta zůstala prázdná a já se modlil aby se to všechno vrátilo v pořádku :-)

Ahoj,keď si dobre spomínam tak zásobník bol na 30 nábojov a my sme páskovali tri plné koľajničky do jedného.Jedna koľajnička obsahovala 10 nábojov.Plné zásobniky ako DR som kontroloval zatlačením posledného náboja ,ktorý bol vpravo alebo vľavo,už neviem presne.Náboj sa dal zatlačiť asi pol cm,vtedy som vedel,že zásobník je plný a nechýba žiaden z 30-tich nábojov.Takže sme nosili do služby a na poplachy dva zásobníky po 30 nábojov.Ešte som zabudol k výstroji spomenúť ďalekohľad pre hliadky na pozorovateľniach.A ešte máš pravdu,že po poplachoch sme ako DR mali prácu spočítať obsah zbrojárky,či sa všetko po poplachu vrátilo späť.Inak služba DR bola najpernejšia,človek sa skoro celý ďeň nezastavil.

Jako psovod ještě doplním, že v létě se na opsek přidávala feldflaška s vodou, abys mohl psovi v prašným prostředí omývat čumák. Ty krámy se tam skoro nevlezly a běžet s tím za psem po stopě byl celkem mazec.

Taky psovod.Sumka na dva zásobníky,60 paťasů,pojítko,sig.pistole,bodák a na něm navlíklá pouta a pověšený košík,nebo dlouhé vodítko.V noci ještě baterka,ta se dávala do sumky místo zásobníku.A taky někdy pelerína(pláštěnka) zasunutá za opasek.

pamatuji se ze jsme jeste na nocni hlidku fasovali infradalekohledy

My sme škušobne použivali na skrytej hliadke samopal z infradalekohladom na držak bodaku sa nasunuli nožičky, alebo sme dali dole krit z infra to tmave sklo,super svetlomet. kratko sme to použivali

Na noční piket ještě půlkilovku lunchmeatu nebo bravčového či hovedzieho a půl chleba.Tož tak, varúúj vechtra na doline.

ke stažení služební předpis k Sa 58.
ulozto.cz/3008902/sa…

předpis "signální pistole" i s popisem používaných světlic ke stažení na ulozto.cz/3009160/si…

V těchto letech s náboji nebyl podstatný problém,pokud se nás domluvilo víc ohlasili jsme veliteli roty že by bylo dobré provést střelny vzal se staršina a šlo se střilet.Staršina byl většinou zakladak.Jestli někdo opakoval i dvakrát tak se to odepsalo a bylo to.Světlice jsme šetřili celý rok na den PS nebo na Silvestra to čára svítila celou noc.Dělalo se to tak,že dozorčí odepsal světlice ,které udajně vylíti ve dne což se dalo obtížně kontrolovat

v době kdy jsem sloužil a to v roce 1972-74 jsme neměli žádné problémy s náboji, které scházily. když jsem měl dozorčího a přebíral jsem službu prováděla se kontrola nábojů, v případě zjištění že scházejí se zavolalo do skladu a staršina vydal náboje nové k doplnění stavu. ztracené náboj e které scházely při kontrole byly odepsána jako ztracené při poplachu, což se stávalo dosti často a i mě se toto stala, kdy jsem zakopl apři pádu mi vypadl zásobník ze samopalu při tomto jsem pouze zaslechl jak se jich pár vypáskovalo ale nebyl čas na nějaké hladání nábojů, pouze se člověk přesvědčil zda jsou nějaké v zásobníku a pokračoval dal v běhu. při ukončeníá poplachu bud nahlásil ztratu a nebo se nato vykašlal jak to dělalo dosti kluků. opravdu žádné problémy s náboji nebyly.

Mám pocit, že snad bylo nařízení, že se náboje musí při příchodu ze služby vypáskovat. Asi kvůli kontrole. Což samozřejmě nikdo nedodržoval a zásobníky se předávaly napáskovaný z ruky do ruky. Náboje se ztrácely v jednom kuse, což se řešilo vytahováním z bojovky při pohraničním polachu, kdy nastupovala celá rota. Jednou byl průser jako prase, protože VR sáhnul do bedny a vytáhnul zásobník, ve kterým byly tři náboje. Málem ho kleplo. Nebo se to šetřilo při střelbách. Každý měl něco poschovávané, takže když jednou kolega ztratil zásobník plný nábojů, obešla se rota, každý sáhnul do skrýše a za deste minut náboje souhlasily. Prázdný chybějící zásobník se asi napsal jako poškozený.
Ještě ke svítilnám - nejlepší zkušenost jsem měl (byl jsem psovod) se svítilnou na tři monočlánky. Ten upravenej krám na pět kousků pužívali řidiči, protože se s tím nemuseli tahat na stopách a dobře to svítilo na kontrole KP při poplachovce.
Sloužil jsem koncem 80. let.

náboje sa dedily ja osobne som zdedil od mazáka myslim že 10 ,5 som našiel v strope na rote takže som mal k dobru 15 nábojov a ešte som mal neviem odkial 4 svietiace,ktoré som vystrelil len tak pre efekt do vzduchu.svetlice sa tiež daly zameniť prázdne za plné.boly to také vojenské kšefty.

u nás na Dubině jsme museli před službou náboje napáskovat a měli jsme na to takový fígl že jsme prázdnou kolejničku otočili a zahákli ji na plnou a pak už to chtělo jenom zkušenost jak rychle náboje do zásobníku natlačit , po pár měsících vojny to šlo samo a už jsem nemusel dávat náboj po náboji do zásobníku . Po každé službě jsme zase vypáskovali . V případě poplachu jsme dostávali už plné zásobníky ,ale v některých nábojnicích býval vysypán prach a kulka vrácena zpět což mohl být při zásahu průser

Díky tomu fíglu s prázdnou kolejničkou byl rekord v napáskování zásobníku 4 vteřiny. Když jsem se o tom bavil s kámošema od bigošů, tak na to čuměli jak telata. Já teda taky, když jsem to coby mladej viděl poprvé :-) Ono se to samozřejmě používalo i při vypáskování. Palcem se lehce tlačilo na kulky a náboje skákaly samy do kolejniček. Chtělo to jen trochu cviku.

4 vteřiny , dost dobrý , já jsem to uměl také rychle , ale tak rychle asi ne - byla by to dobrá soutěž , tak mě napadlo jestli dnešní vojáci v Avganistánu náš fígl zvládnou

Náboje- na Korandě si nevzpomínám,že by v zásobníku bylo něco jiného než ostré náboje.Kolikrát jsem je vypáskoval a vždy tam byly jenom ostré.Zásobníky vydával a přebíral dozorčí roty.Po příjezdu na Spáleniště 66-67 se taky vydávaly zásobníky napáskované až do té chvíle než se stáhly světlice ze služby a byly použity při nočním cvičení,ale moc se jich nerozsvítilo,hlavně padáčky a padal na nás písek,byl z toho průser a zkontrolovali zásobníky a další průser.Dřívka,slepé náboje,nebyl zásobník ve kterém by byly jen ostré.Byla provedena kontrola a vím,že se schovanou minicí naplnila bedna od pancéřovek.Ale mazáci měli stejně zásoby ostrých na půdě staré roty.My mladí jsme k nim přišli jedině při ostrých střelbách,že jsme je všechny nenapáskovaly,hodily do trávy a ráno je posbírali.Od té doby je D.R.počítal do čepice 60 nábojůa pak je zpátky přebíral a tak to bylo i se světlicemi,kontroloval barvu na víku,jestli není porušena.Stejně se našli tací,kteří si koupili bílou barvu a padáčky brali dál,(písku bylo všude dost).Na padáčky se malovalo.
Pro Vaška N.- za nás se soutěžilo kdo dřív vyhrká 30 nábojů závěrem ze zásobníku,to byla rychlost.My jsme poctivě páskovali,ale ven přez kulku to nám taky šlo. Zdravím Vašek.

Prispejem aj ja k tejto téme ako bolo zaužívané na Kyselove v 1966-68.Hhliadka do služby ak išiel sám mala 2x30,ak išli dvaja,tak 2x20 + svetlice,tuším spolu 7 ks,ak sa vrátila,dozorčímu nahlásil každý či spotreboval nejaké strelivo a prípadne koľko,on skontroloval mierkou ,doplnil a odložil zase plné zásobníky.Však pri dohovorenej súčinnosti hliadky vopred,že ak bude potrebovať pomoc,napr.pri zadržaní(aj pri previerke)vystrelí krátku dávku,a to mohli byť dva,tri či štyri náboje,alebo dlhú dávku....O strelivo neboli problémy ako je to tu popisované....a že sa v teréne strieľalo a niekedy až moc,bol fakt.Len taká poznámka ešte,ak som tam prišiel ako"holub"tak mi to pripadalo strašne málo streliva,však čo je to vystriaľať dva zásobníky,hoc aj po 30ks,ale ako mazáci ku koncu sme nosili aj sami len jeden s 20 ks a stačilo.Možno keby sa to tam u nás bolo bralo prísnejšie,bolo by tej zveri ostalo omnoho viac,ale menej prilepšení na strave.
Zdraví Vlado

Něco podobného se stalo i unás na rotě.Kdy kamarád při zásahu v poplachovce stratil zásobník i s náboji.Náboje se pozbírali na rotě od kluků,zásobník dodal staršina. Ještě k nábojům do kulometu kdy při sobotní prohlídce v prázdném pásu od kulometu oběvilo osum ostrých nábojů.Sloužil jsem v letech 78-80.Gajary stará rota.

Tyhle ušetřené náboje byly ze střeleb které se nevystříly . Byl jsem u toho , kdy se přebytečné náboje z beden sypaly do řeky a že jich nebylo zrovna málo .

na bodaku

v roce 75-77 jsme meli sumky na 2 zasobniky 1 clenna hlidka 60 kusu a 2 a vice clenna 40 kusu streliva vydaval dr roty a paskovalo se pred kazdou sluzbou po sluzbe vypaskovat a odevzdat dr

Armáďák Jisa má úplnou pravdu. Ty zásobníky se nevybíjely. Na měření počtu nábojů se používala taková zvláštní měrka - ocelový drát zahnutý podle segmentu zásobníku, který se do zásobníku zusunul takovým zvlášntním vybráním na té straně co byly dna nábojů Ta se ale skutečně dala oklamat tím, že se dovnitř (samozřejmě dospod) místo nábojů nacpaly klacíky, nebo vystřílené nábojnice a bylo "vymalováno". Ale souhlasím s tím, že to byla pěkná sviňárna, zejména pokud by se člověk v krizové situaci spolehnul na to, že má 20 nábojů. Nejhorší by pak bylo pokud byly ty klacíky, nebo ty vystřílené nábojnice byly někde uprostřed těch dobrých . To bych ani nechtěl vidět, natož zažít.
Vojto, o těch extra brašničkách na signál. pistoli
a světlice vím, ale my jsme je tenkrát neměli. Signál pistoli jsme nosili v takovém plátěném pistolovém pouzdře normálně na opasku a signální náboje pak v sumce, jak jsem už psal. Ty plátěný pouzdra, to byla taky bejkárna, protože když byly vytahaný, tak ta pistole z toho vypadla, aniž by si toho někdo všiml, zejména v běhu. Kamarád ji takhle jednou v zimě ztratil na lyžnici a přes úporné hledání ostatních, se našla až na jaře, když slezl sníh.
Ahoj. Jan

Sloužil jsem 62-64 nosil jsem sumku na 4 zásobníky,před odchodem vydal dozorčí každému členovi hlídky dva zásobníky z dvaceti náboji,zásobníky se museli vypáskovat a náboje přepočítat,taktéž po příchodu ze služby.

V roce 1970-72 jsme na Novém Údolí nosili sumky se 4 zásobníky a měl jsem za to že se to tak nosilo všude.Nevím proč to tak bylo,zda proto že jsme na celém našem úseku přes den většinou sloužili jednočlenky(jelikož jsme měli 6 lidí pod stav)nebo proto že náš úsek býval dříve dosti rušný,viz Hasil a pod.Láďa.

Pěkně nafoceno s kterého roku a odkud to je?

Nafoceno loni v prosinci při inventurách u jedné raději nejmenované firmy.

Sumky se čtyřmi zásobníky jsme měli ve výcviku, na rotách se však nosily sumky na dva zásobníky.

Ano, přesně tak.

Domnívám se, že sumky jen na na dva zásobníky vůbec neexistovaly. Ty sumky byly všechny na 4 zásobníky, my jsme tam nosili také dva po 20 nábojích v zásobníku. Zbylé místo v sumce jsme využívali na nošení světlic.

V kterém roce ?

V letech 1967-69

Dokonce mám dojem, že jsme v tý sumce měli ten zásobník jen jeden. Druhý byl v samopalu. Je to už dávno, tenkrát také byla jiná doba a na rakouské hranici se s nějkým velkým střílením navíc vůbec nepočítalo. Je možné, že pozdeji pro PS vymysleli s úsporných důvodů sumky jen na ty dva zásobníky.

Jane, je to tak. Já jsem byl 68-70 a sumky byly na čtyři zásobníky a nosili jsme dva po dvaceti. Z toho jeden v samopalu. V zimě se tam vešly baterie a šňůrou na beranici k "tudoru", tak se tomu osvětlení za nás říkalo.Byla to malá baterka s přiletovaným spínacím špendlíkem. Samozřejmě se můžeme vyjadřovat pouze ke svému období. Určitě se to měnilo a k tomu jsou právě dobré tyto stránky, dozvědět se jak. Jinak světlice se bohužel i s pistolí nosily ve svém vlastním pouzdře s popruhem a nikdo to nenosil rád.

88-90 na Stoupě
do služeb se nosila sumka na 2 zásobníky po 20ti.
při zesílené OSH 2x30. v té sumce byl ještě malý prostor ve kterém byl rychloobvaz. místo zásobníku, který se u nabíjedla dal do samopalu, se dala pouta.
2x30 nosil SR (strážný roty).
TH (technická hlídka) nenabíjela. jen při zesílené OSH.
ptáci museli vy/napáskopat po jednom, starší mohli z kolejničky. když se hlídky střídaly, měnily si zásobníky mezi sebou (je blbost aby obě vy/napáskovaly ;-)
jednou jsem vyfásl DR (jako spojař jednou za uherák) a zrovna kontrola (myslim že z praporu)samozřejmě že mi chyběl brok (v bojové záloze!!!)
ještě že ten "chlap" byl tak benevolentní a dal mi hodinu na "nápravu". poté byl spokojen.
tolik k nábojům apod.
buďte!

Sloužil jsem na 19. rotě českobudějovické brigády v letech 85-87. Do služby jsme nosili sumky na 2 zásobníky, viz obrázek na yfrog.com/89beznzvuej. Do té pidikapsičky před zásobníkama se vešla právě baterka na 1,5 V tlusté monočlánky (ne ta s barevným sklem, co jsme fasovali s ostatní výstrojí). Velké sumky na 4 zásobníky jsme brali jenom na bojovou přípravu, při bojovým poplachu atd.

Tak to bylo i u nás,kožená sumka na dva zásobníky,jeden zásobník byl sapíku,druhý v sumce.Před službou napáskovat,po službě vypáskovat.Co se týče baterek,tak spojaři letovali nástavce na baterky,kde se používaly ty tlusté monočlánky.Pak se daly sehnat i šroubovací nástavce,tak že baterka měla 5 monočlánků.Byli i koumáci,co to měli předěláno i na 10 monočlánků,včetně silnější žárovky-to už byl takový menši světlomet.Nosily se i pistole na světlice a ty používali v noci kuřáci,když cigaretu měli v hlavni,aby nebylo v noci vidět jak náruživě potahují.

nábojů jste měli v zásobníku 20, neb jste je nevybíjeli, ale měli je tam dlouhodobě a 20 kvůli menší únavě pružiny. proto taky měli někdy kluci v zásobníku 15 nábojů a 5 klacíků ze suchý smrkový větvičky. 62-64 sem to sám u některejch péesáků viděl.strach z toho, že bude někomu chybět náboj je pěkná sviňa.zvlášť když nemyslíš na kamarády kteří vo stavu svýho zásobníku nemaj tušení....několika klukům vod ps jsme chybějící náboje dodali ze svejch zásob.armáďák z dyleně....

Sumky na dva zásobníky sme používali roku 70-72. Na Žleboch sme ich určite používali a dva zásobníky po dvadsať nábojov. Na vychádzku do Stožca sme brávali jeden samopal so sklopkou a jeden zásobník s dvadsiatimi nábojmi.
Žlebák Ľudovít

Souhlasím s tebou v roce 66-68 jsme nisili kožené sumky na čtyři zásobníky,kde byly dva zásobníky po 2O ks ostrých a další dva "fochy " se používali na světlice,dále se nosila zelená plátěná sumka,kde byl stanoví maskovací dílec,ferflaška z vodou,pak se nosilo pojítko v černém pouzdru a bodák,tyto dvě věci na opasku,sumka s "celtou "na opasku,nebo přez rameno proti samopalu .Šedesátky a kanady - nebo holínky a popřípadě filcáky,někdy když bylo chladněji,třičtvrteční šedesátkovej plášt,nebo v zimě 3/4 kožichy a přez bílý zastírací oděv - blůza z kapucí a sitkou,kalhoty,dole na tkaničky ,ušanky .

vidíš a když jsem měl světlice,tak ještě signální pistoli,prostě plnej opasek a když se běželo,tak si pěkne cinkal a byl to pěkný záhul,toto se nosilo na lyžnice,průzkumy a do hlídek na stanoviště,pak se nosila baterka klasická ta stříbrná na tři šulky a taky jsme si je prodlužovali na pět,ale zase byly problémy se žárovkami,tak se dávali silnější,pak to zase hůř svítilo,nejvíc se mě osvětčila na tři šulky.Na kontrolu pásu v noci se také nosili lampy,myslím,že se tomu říkalo ASTA,byl to akumulátor v pouzdře .plechovém,kšanda na rameno,šňůra asi metr a na konci lampa s vypínačem,solidně to svítilo,kdy to bylo nabitý,ale nepohodlný a těžky - pro psy jsme v noci měli svítící obojky,když se běžolůo na zkrat,zapnul jsi vypínač a krásně si viděl kde se pes pohybuje - dobré to bylo i nočním průzkumu,kryt na světle byl dvoubarevný,zelený a druhá půlka červená.Problémy byly když jako třeba můj pes prolézal signálkou,tak tu žárovku a krytem urazil,tak jsme si to různě upravovali,dělali se kryty z autogeního drátu-bylo to dobrá pomůcka na noční,dole pod krkem byla na obojku kožená sumka,kde byla plochá baterie,já jsem si to třeba vylepšil tak,že jsem místo této "sumku" nanýtoval,hliníkové pouzdro od štětky na holení a velký monočlánek,bylo to celkově menší a pro toho psa pohodlnější.To je asi tak všechno,snad mě někdo doplní,nebo opraví.

Stando, doplním. A co RALK (pouta)?

Nedá mi aby som sa neozval.Slúžil som 59-61 na Prameňoch.Mám takú milú spomienku.Ako bažant som mal službu na lyžnici(KP).Mazák na mňa zavesil 2 svetlomety s akmulátory pre istotu.Už neviem čo všetko som mal na sebe,ale keď som na lyžiach schádzal s kopca osematricíky to bol taký rachot že to počuli až na Kvilde.Keďže moje lyžiarske umenie bolo biedne, urobil som zopár lavórov a nešťastie bolo hotové.Na rote na povel vybíjať nebol čo.Mim.udalosť.Hľadal sa plný zásobník na lyžnici ale nenašiel.Pardon, našiel ale v lete.Zdravím šumavských peéskov a spomínam!

sloužil jsem 1970-1972 a a nosili kožené sumky na čtyři zásobníky, ale při nástupu do služby u DR nafasoval vesměs 60 ostrých (do dvou zásobníků) napáskovat a při ukončení u DR opět vypáskované odevzdat, dále kožená brašna přes rameno ve které byla signální pistole + tuším šest světlic (2x zelen, 2x červená, 1x padáček a 1x červený déšť), dále pouta ralk (ty se nosily v kapse) a pak na opasku uvedená sumka se s uvedenými dvěma zásobníky, polní láhev s vodou, pojítko (mikrotelefon co většinou kopal) v koženém černém pouzdře, bodák a v kapse obvaz. balíček.

Zdravím, zde je odkaz na sumky, ta používaná za mě
na rotách je na té stránce úplně dole - na 2 zásobníky.
(1985- 86). Sumka na 4 zásobníky se používala pro výcvik, při bojovém poplachu nebo při pohraničním poplachu, když bylo nutno co nejrychleji nastoupit, tak se bralo vše možné. Standartní hlídka měla ale vždy sumku na 2 zásobníky.
www.gunexpert.cz/sumky/

Ano veľmi presne napisane.

Jenom bych dodal že sunka na středu zad s pádlem na bundě PS značila mazáka a sunka na prvém boku bez pádla - zobáka

--za nás 66-68 se používali sumky na odkazu předposlení obrazek na 4 zásobníky - sumka na dva zásobníky,mě nic neříká a nikdy jsem se sní nesetkal.Ta poslední pro PS a strážní službu --nevík,je delší a jak se do ní vešel zásobník,když byl nírně zahnutý,takové,ale látkové byly u "Pumpiček ".Jak je vidět ,zřejmě dost často docházelo ke změnám a to jak ve výkonu služby,tak ve výzbroji - což je logické-rovněž tak ve výstroji .

To se jeví pouze jako optický klam, to že je delší. Sumka na dva zásobníky (ta poslední v odkaze) opravdu existovala a byla používána. Je opravdu rovná-kůže se podle zahnutého zásobníku časem vytvrovala. Má uvnitř 3 přihrádky-2 na zásobníky a 1 oficielně na čištění k samopalu (PSáci tam ale nosili ledacos, třeba baterky). Sám mám jednu funglovku doma tak můžu detailněji nafotit.

Ještě k té třetí přihrádce a k tomu, co se všechno do malé sumky dalo nacpat. Jeden zásobník (druhý ve zbrani), v malé přihrádce pojítko (otevřené, jinak by se tam nevešlo) a v místě na druhý zásobník pouta a baterka. Dokonalé využití prostoru :-)