Vojensko.cz

Smrťák pózoval, když už fotili... ale aby jej nepoznali, pózoval vodorovně, s hlavou u vojáka a kosou nahoru (a druhou rukou se dotýkal špice kosy).
Normálně nepoznáte, co to na ty fotce vedle vojáka je... musíte otočit tu fotku tak aby voják byl nahoře - ležmo.
Vzadu u křovin a stromů je vidět i duchy... ale nekaždý je schopen je zrakem rozeznat (z levé strany, nahoře na snímku).

Potkal jsem tam taky smrťáka a ten zůstal mým kamarádem... do dnes.
Na jedné fotce, která byla pořízena u toho peesackého špaku bez nohou, který tam na styku hošani měli, je vedle foticího se vojáka černá dlaň s bílou kosou (krátkou kisou, jaká se používala v raném středověku). Najdete to v archivu fotografií, najeďte si na Kapličky (Spáleniště) a ročník asi tak 1-2 roky přede mnou.
Fotek je tam víc... se psem, dva psy a dva vojáci, voják u toho špaku na zemi... ruka s kosou je pouze u jednoho snímku na kterém je jeden voják, otočen zády k našemu špaku... který je vidět vzadu.
Podle vegetace to bylo foceno na jaře...

Byl jsem tam odvelen na 11-12 dnů, jak mě řekli. Po 9. dnu po stráží večer, jsem odcházel už po tmě ze špaku. Jako každý večer, když jsem sloužil tak jsem odcházel poslední. K velké radosti mladého, jenž tam měl k večeru "husí kůži". Po službě jsem "kamarádům z hřbitova" řekl dobrou noc přátelé... a šel jsem k buňkám. Něco jsem snědl, co mě nechali od večeře nebo (a to většinou) jsem si namazal chleba sádlem, posolil to a obložil to kolečkami cibule a kousíčky česneku. Super prevence na šumavskými větry oslehane tělo. Pak jsem šel spát do buňky, od vchodu vpravo... a u okna vpravo dole, tam jsem spával.

Už několik nocí dříve, když jsem uléhal, mi stávali "v nohách" u postele dva malí kluci... zpočátku tak nesměle, vystrašené... téměř nebyli vidět... v dlouhých bílých košilkách a s tmavými vlasy do tváří (tak abych jako neviděl, že nemají normální tvař ale pouze lebku bez oči). Pak je klukům přibyly trošku větší holky, pak ještě větší holčiny... jenž zemřely jako děti a v pubertálním věku.
No a v tý noci po 9-tem dnu tam bylo plno. Dole naproti chrněli dva živí vojáci, unavení nicneděláním a kolem mě postele stali (u nohou děti v dvouřadu, podél těla pak v první řadě velká holka (tak 20), paní v šatech, pan... asi spravce hřbitova nebo někdo vyššího významu... a pak 4 vyšší hubení chlapi. To byli z prvního řádu... za nimi byli další a další řady.
Ti 4-ři chlapi se smáli (jestli to tak můžeme říci o vyzubené tvaři kostlivce) a strkali se. Pan se sehnul směrem ke mně... a díval se mě do tváře. Měl pěkný bílý zuby... no tak 20-30 cm od my hlavy. Usmál jsem se... a řekl mu "co chceš"... ale ten se mě lekl, úplně odskočil, pokleknul a pokřižoval se... a něco odříkával, nějakou motlidbu.

Elo,přidej ještě nějaké zážitky, dobře se to čte...

Minulé mě to víc nepustilo tak pokračujeme dnes...
Skuste se zazubit na kostlivce večer, a zaklepat mu před obličejem zubama. To nikdo z zemřelých na tom hřbitově za jeho téměř tisíciletou historii nezažil.
Pan dlouholety správce z rodiny, která měla na starosti kostel a přilehlý hřbitov, předemnou poklekl pokřižoval se a odříkával motlidbu. Nikdo další nepoklekl. Tak mě napadlo se jej zeptat "jakou barvu měly jeho oči", což jsem nakonec neměl čas.
Jeden z těch čtyřech vysokých štíhlých chlapů u okna natáhl ruku a dotknul se mé hlavy. Klečící pan jej hned okřikl a ten se ihned vrátil zpět na své místo u okna.
A já měl pocit brnění jako bych se dotknul drátu pod elektrickým napětím. Proběhlo mě hlavou, že je to ten můj kamarád Johann, který ke mně chodí na věž. Že chtěl abych viděl jak vypadá.

Bezvadné, Elo pokračuj dále....

Druhou část mi to nepustilo

Druhý pokus:
Nevím nakolik co víte o posmrtném životě, ale duchové zpočátku i mohou mluvit než jsou upozornění aby nemluvili. Normálně "žijí" jako my před smrtí, pohybují se, smějí se, mysli jim to jenom mají na sobě věci, ve kterých byli pohřbení (holky, děti měly bílé košilky, paní šaty a chlapi klasika, kalhoty, bílá košile, vestička a sako) a tvař se jim taky rozpadá, čili tkáň. Což nevypadá moc příjemné. Ale nic není cítit. A nechodí sami, když jsou na hřbitově, mají tam své kamarády. Jako za života.
Kdo věří v Boha a vyšší moc, ten je na tom lépe, lépe se orientuje. No ale kdo nevěří, ten má v tom mezi-světě dost nepříjemnou startovní lat'ku.

Když mě tam posílal velitel čety, říkal mě abych pak neudělal ostudu a neutekl pryč. Já se však na duchy těšil. Fakt.
A ráno ?
Ráno, když jsem vyšel z buňky ven, byla všude dokola mlha. Tou mlhou od hřbitova do telefonky plula tiše taková hořící paleta. Znamení pojď sem. A tak se jdu podívat. Na křesle v telefonce vyděšený mladý voják lape po vzduchu a snaží se mi sdělit, že právě viděl ducha.
A já mu říkám, počkej teď se něco stane. A zazvonil telefon, volal velitel hlásek a sdělil mi, že ať se sbalim a vrátím zpátky na svou hlásku.
Tak oni to věděli večer a přišli se se mnou rozloučit. Někdo z velitelů učinil takové rozhodnutí den předem, možná nabyli dojmu, že jim kazím mladého.

Bezva Elo,ještě přidávejte,je to senzace****dík.

Bude to tak 15 let, co jsem projel Šumavou, dolním Dvořištěm a zastavil se na bývalé PS rotě v Novohradských horách (Zlata Ktiš). Potřeboval jsem přespat v posteli. Při posedávaní tam večer u piva na schodech jsem se tam dal do řeči s místním štamgastem a došlo taky "na strašidla".
Někde tam nahoře u hranice, měli podobný výskyt strašení. Měli přísný zákaz o tom s kýmkoli mluvit ale peesákům - vojákům se stávalo ve službě spatřit nějaký velký černý zjev s červenými svítícími očmi. Došlo prý i na střelbu, panicky úprk služebního psa, kterého pak několik dnů neviděli i další efekty. Mělo jít o místo uprostřed lesa, kde kdysi stával dřevěný kříž, nad dávnou osadou.
No a já jim pak popsal svoji skušenost se strašidly na Kapličkach (spadaly pod klášter ve Vyšším Brodě - je tam pohřben Petr Vok s manželkou).

Někde jsem četl o PS (snad v Hůrce u Lipna, v kostele, který později zalily vody lipenské přehrady), zde v hrobce kostela s mumiemi tančili ožrali vojáci pohraniční stráže. Po několika týdnech někteří měli smrtelnou nehodu, další měl takové bolesti hlavy, že se nakonec sám zastřelil. A jeden umřel na nějakou infekci (?). Prostě v rozmezí několika týdnů byli všichni tenkrát v hrobce přítomni, na pravdě boží. Stát se to mělo někdy začátkem 50. let.
O podobné další historce vím z Volarska.

Jednou jsem se zastavil k noclehu na Soumarské Hospodě (Soumarský most, mezi Lenorou a Volary).
Večer jsem trávil v hospodě s místními štamgasty. Došlo i na zkazky o strašidlech, a to i na neviditelného vozku s koněmi, ktery někdy v noci projíždí přímo před Soumarskou hospodou.
Šel jsem se ještě projít ven, nakousnout šumavského ticha a zakouřit si. Sedl jsem si na pařez u cesty... a, od Vltavy slyším frkání koňů, projíždění okovaných obručí kol po říčních kamenech... a pak po hlíně. Pokřikování vozky na koně... a celé to až když vůz projížděl po zvucích tak metr přede mnou. Ale ač jsem se díval a vytíral si oči, co jsem mohl, nijaký vůz jsem neviděl. Pouhé zvuky... jež se vzdalovaly někam k hájence a po staré Zlaté stezce směrem k Volarům.
Když jsem ráno o tom zážitku vyprávěl majiteli hospody, jen se usmál. Věděl o tom své.

Další takové tajemne místo, spojené se Zlatou stezkou, mělo být po staré cestě od Soumarskeho mostu směrem na České Žleby.

Super Elo.

Elo,dobré****jsi zkrátka Mistr hororu....

Nedaleko od Znojma je zalesneny kopec,který se jmenuje Purkrabka,býval tam velký municak.Dnes,třicet let od jeho zrušení, kdy už stěží naleznete stopy po budovách a oplocení,obyvatelé sousedních obci Suchohrdly a Tesetice tvrdí,že v tom hlubokém lese slyší cvakani závěrů zbraní a hlasy vojáků, a to převážně za hluboké noci*****kdo ví....

Proč ne, echo starých časů. Možná tam popravovali za války.
Když jsem v 1990 roce brigadničil na Soumarskemu mostě, stala se mě tam taková příhoda - znamení.
Šli jsme s kamarádem do lesa na houby, u hájenky je rozcestí a za ním kamenné rozvaliny starého hrádku snad z 13.-ho století. Potkali jsme babku sedící na pařezu, já ji dal jablko, které jsem měl v tašce a kamarád jen odsekl "vyser se na starou babu". Chvíli jsem se u babky zdržel a spatřil "plný les" koní, jezdců a rozdělané ohně části královské družiny. Babka mě řekla, že má dojet pan král se zbytkem družiny a pár dnů tam pobyt.
Pak jsem babce poděkoval a vyrazil za kamarádem na houby. Sbírali jsme v jednom kousků lesa ale kamarád přines sotva pár hub v tašce zatímco já dvě plně tašky (co jsem měl u sebe) krásných hub.
A pana Krále se synem jsem potkal za pár dnů na stezce u Starého luhu. Bylo to znamení... od té doby jsem měl možnost osobně potkat mnoho vážených, bohatých lidí, ministrů a i prezident se mezi nima našel. :)

Ve Znojmě byla velká kasárna na Jarosove ulici...po převratu je zborili, terén pěkně urovnali.Na tom místě jsou teď postavené bytové činžovní domy Kaufland.Obyvatele okolních domů si stěžují,že občas v noci slyší pochody vojáků....

To bude to druhé vidění...
Za nás říkávali:
"Znojmo, vidím tě dvojmo". :)

Všechny ty místa zde popsané vykazují genus loci...

Génius loci

Dnes navštíveno a hláska zrušena?.

Je pryč věž nebo co myslíte slovy "zrušena hláska" ?

Ano věž je pryč, v loni tam ještě stála, ale letos už byla odstraněna. Jezdím tam každé léto, sloužil sem na Mnichovicích 77-79.

Někdo "potřeboval" věž, jsme v ČR. :) Jinak na ty věží se asi ani nesloužilo. My měli PS špaka přes cestu u hřbitova (ta vykošena plocha na poslední foto), který se táhl od te "kapličky, u lavičky" až před původní kostel a byl ohrazen zdi. Cestička, co zatáčí vpravo (směr od sloupu s trafem), procházela místem, ve kterém původně stál kostel. Přesněji, v místě kde byla věž.

Původní vzhled obce jsem našel na webu zanikleobce.cz (jde o okres Český Krumlov a vesničku Kapličky - německý Kapellen)

Na tom hřbitově byl jako snad poslední v roce 1953 pohřben Jan Král, pašerák z Vyššího Brodu, který zemřel na drátech v úseku PS Pasečna u S. Tomáše.

Když se o existenci ducha přesvědčil i rotní politruk a pár dalších rotnich furtaku, posílali tam za trest i zakládaky. Třeba na nějaký záskok na dva tři nebo víc dnů. Duch každého koho tam poprvé spatřil, uvítal po svém. Já měl dostat 21 nebo jít na pár dnů na Kapličky. Byl jsem asi na kraji hřbitova, tam jak stojí dnes ta lavička, zrovna jsem si zapálil marsku a koukal ke špaku. Dvakrát, třikrát jsem z cigarety potáhl a vykročil k věži. Proti věži k cestě vidím jít nějaký stín prohnutého vysokého člověka. Nedošlo mě to až se tento obrátil ke mně tváří, pak jsem teprv uviděl že je to kostlivec. Trochu mě to tak prolétlo hlavou ale strach jsem neměl. Kyvnul jsem mu na pozdrav rukou a šel jsem mu pomalu naproti. Jenom jsem o kámen klopytnul, podíval se pod nohy a pak na ducha ale ten už tam nebyl. Rozplynul se. Pak už jsem jej v této podobě nespatřil, v trochu jiné vícekrát. :)

Bylo to druhý nebo třetí den tam, k večeru. Slunečný den mne unavil natolik, že jsem se v budce uvnitř špaku v rohu na něco posadil, opřel a usnul. Probudil mne hlas těsně u ucha, který mi řekl "jde k tobě". Kdo to byl mi bylo jasné, 3 metry od předních noh špaku - přes cestičku, která se točila v právo v místě kostela, už byly hroby. Odvětil jsem mu "díky moc kamaráde" a pomalu se přiblížil ke dveřím, za kterýma v levo v díře ústil žebřík zezdola. Velitel jdoucí na kontrolu se pomalu plížil nahoru. Pak jsem jej oslovil. Ten po mých slovech se tak leknul, že div nesletel dolů. Byl si na sto procent jistý, že spím a myslel si, že jej oslovil duch. On si tam hrál i s nima, mluvil na ně a občas jim lítal kolem věže. A chlapci se klepali strachy. Někteří to brali statečneji, na psychice jiných se duch "podepsal" víc. A svěřovat kamarádům se moc nemohli. :))

Ahoj, ale to je tak trochu červená knihovna, i když u hřbitova v noci, asi bych se taky bál, už jenom ten pocit. Hezky se to četlo, tak se měj a ještě něco přidej.

Jardo,vy na tom Starým Pochru jste museli mít taky spoustu zážitků...vždyť na těch pocherackejch blatech,to byl samej Hejkal,Bludicka a další příšery...služba to musela být pekelná...zkus něco napsat...

Ahoj Jaryne, asi nemam takovej vypravĕċskej talent jako Elo nebo Palo. Tak to přenechám jiným. S pochráckým pozdravem Tak buď, se mĕj hezky.

Kapličky a noční služba z Piketu. Sloužil jsem na Kapličkách podle zápisku 42 služeb a nikdy jsem nic zvláštního nezažil ale je taky fakt že jsme o hřbitovu nevěděli a tak jsme si nic nemohli sugerovat a brali jsme to jako jinou službu. Horší to bylo na Korandě a v dědince Jasánky tam bylo ještě hodně sklepů a mazáci nás tam s radostí posílali je propátrat ale sami tam nešli. Tam jsem věřil psovi a vždycky jsem šel proti větru s nataženým samopalem a sugeroval jsem si že by tam mohl někdo být, tam jsem měl strach ale dát to najevo , tu radost mázovi bych nikdy neudělal ale to už je tak dávno že se tomu nechce ani věřit .Všechny kluky ze Spáleniště a jiných rot zdravím. Vašek.

Ahoj Vašku, můžu vědět, v jakém roce si sloužil? Já 78-80 na Pochru alias Stoupa, ale na domažl. brig. Je fakt, že sem taky měl někdy strach ve službě, hlavně když jsme byli bez psa. Taky bych to za boha nepřiznal, ale na druhou stranu mě to přinutilo tu službu zas tolik neojebávat. Pamatuji si toho dost z vojny, ale pořád se mi vybavují nové věci, hlavně při kontaktu se svými spolubojovníky. Jestli se ti bude chtít, tak něco zase napiš. Jarda

Zdarec Jardo,65-67 první rok Koranda, druhý Spáleniště. Tak to znamenalo dvakrát bažanti. Na Korandě mazácká vojna jako řemen na Spáleništi to už bylo lepší. Ale vždycky se našel nějaký magor. Na někom si mazácká vojna vybrala svou daň, po 52 letech, ročák potkal svého mázu, který mu dával do těla 24 hod. denně ač se tomu nechce věřit se nervově zhroutil a musel se léčit ,teď už je v pohodě ale koho to zajímá.Tak se měj a vzpomínejme s odstupem času tam bylo fajn. Vašek.

Čau Vašku, tak sis to mazáctví užil 2x. Já musím reagovat, u nás snad žádná ta tvrdá mazácká vojna nebyla, proti přijímači to na rotě byla procházka růžovou zahradou. Moji mazáci byli fajn kluci a hodně nás naučili, škoda, že se mi nedaří se s nima zkontaktovat. To víš, že takové zdravé mazáctví bylo, ale asi i vzhledem k tomu, že jsme měli všichni ostrý a chodili spolu do služby, tak to nikdy nebylo za hranou. A ani my , když jsme se stali mazáky, tak jsme to nezkoušeli na mladý. Tak se zatím měj a hodně zdraví přeju, Jarda.

Se zaujetím tady čtu ty hruzostrasne příběhy....něco podobného se traduje ve Znojmě,na municnim areálu Purkrabka....je v lese kus od Znojma.....v severní části areálu je hustý smrkový les...někdy v 50 letech tam nekdo/ asi agent/ usmrtil drátem vojáka na stojce....občas se to ve stráží připomínalo.....na stojce v noci to pak mělo patricne grady.... někteří vojáci tam chodili s natazenym,odjistenym samopal,což bylo krajně nebezpečné....kdo ví.....

Když jsem na ty kapličky šel, pamatuji, že vedle u cesty v potoce byly krásný na nádherný snad i půlmetrový pstruhy. A pak jsem odbočil vlevo a šel kolem drátu cestou do kopce. Pak tam byla taková plocha, snad jako mají lesáci na svážení dřeva. Taky tam nějaký "metr dřeva" byl. Naproti dolů byla vidět v potoce hranice. Bylo krásně slunečno a tak jsem přes ty dráty chvíli koukal dolů k hranici a vykuřoval. Myšlenky byly samozřejmě na téma, jestli by se to dalo zvládnout nějak ty dráty "přeskočit" (o tyčce - atletika) a přeběhnout těch 250 - 300 metrů. Ale bydlím u hranice odmala a s rodiči jsme jezdívali do Polska často. I 2x mesicne. Věděl jsem, že za hranicí "je to jiný svět" a navíc v Rakousku bych se nedomluvil, z němčiny znám jen pár slov. Být nějakou rodinu jsem měl i v Rakousku, v Anglii i v Kanade (což soudruzi samozřejmě nevěděli). Tedy ani nebyl důvod vážně uvažovat o zdrhnuti. Pak se mi zachtělo čůrat a přistoupil jsem k metrů dřeva... a při mě úlevě najednou z metra dřeva vyskočil zepředu slity peesak. :))

Když jsem měl volno, chtěl jsem se trochu porozhlidnout po okolí. Velitel mi řekl ano ale zajdi se nejdřív domluvit s peesaky ať o tobě vědí. A tak jsem šel ke klukům od PS na "styk" jak tomu říkali. Měli tam prosklenou budku (součást špaku) na zemi, které říkali "dvoupatrový špak". Ukazovali mi díry po kulkách v tom špaku i vedle myslím v maringotce nebo nějaké budce. Prý náš důstojník po nich střílel (později jsem se dozvěděl, že to náš rotní politruk kpt. Ladislav Novotný viděl ducha a tak po něm střílel, za duchem asi 50 metru byl piket PS - ale rozptyl měl velký, cca 3 m !! :D ). Kluci mi výlet povolili, jenom mi řekli ať si vemu sebou samopal a pokud bych tam někoho potkal - úplně jedno koho, myslivce, civila, peesaka, že mám vystřelit dávku do vzduchu, zalehnout a víc se o nic nestarat. Všechno další zařídí oni. No.... já jsem si samopal + sumku (60 ostrých) vzal ale já jsem od svých patnácti let jezdíval na Slovensko na čundry, většinou sám. Měl jsem za sebou už i setkání s medvědem "na pár metrů" a nějaký narušitel.... i s kulometem by mne nevydesil. Byl jsem u rybníčku, prošel jsem se po hrázi, kousek i dál v lese. Chvíli jsem poseděl na pařezů a koukal na další "metr dřeva" u rybníčku... což byla vlastně taková trochu větší kaluž s honosným názvem rybník. A pak jsem šel zase zpět. Ještě mě přišli sprdnout, že jsme nehlásilo můj návrat. Oni tam hoši měli něco, čemu říkali "kanál"... :) (ovšem to jsem se dozvěděl později... a šeptem od mladého peesaka)

Takže pánové, na prvním snímku pořízeném
v r. 2006 signovanem J. Al - Lamí,
stojí na místě bývalého kostela Madona s děťátkem v náručí. Na snímku je to napravo od sloupu, který stojí napravo od boudy. Chce si to jen ten snímek přiblížit.
V tomto místě byval často, ještě před strzenim dratu v 1990 roku, spatřován kostlivec, některými zván duchem. Po znovuvysvěcení hřbitova se už tak často neděje. Občas však ano.

Býval to po staletí poutní kostel, na kopečku západním směrem od kláštera ve Vyšším Brodu, s první historickou zmínkou někdy z 13. století.

No je tam něco slabě vidět. Vlevo madona, vpravo dítě. Nad hlavou Madonny i dítěte je oblouk hvězdiček. Podobne obrazy a stíny jsou vidět i tady u nás v Beskydech.

Ty dvě dřevěné boudy stojí zhruba v místě, kde bývala telefonka. Někde za ní byl chlivek s prasetem. Boudy jsou prý od nějakých trampů z Prahy. Spát v tom měli jednu noc, prej jim před boudu ráno přijel čert v ohnivém kocaru.

Museli svarne zapít, ti prazaci. Když jsem tam sloužil já, chodíval tam po hřbitově Smrťák. Bez kosy ale i tak všichni měli nadelano do kalhot.

Tak ono je známo, že duchové ozraly často postrasili. A na Kaplich nejenom ozraly ale i střízliky od PS a nejednoho oficira. Politruk ze Svatého Tomáše, komunista tělem i duší, by mohl vyprávět co viděl a na co to z pistole střílel.

Co je na tom pravdy ze tam neco bylo. Nejaky strasidla ? snad ?

Kdysi se o tom bali mluvit a i dnes tomu nikdo nechce věřit.

najde sa niekto kto tu sluzil v 1986-87

Určitě!! Když vydržíš,tak áno!

Já tam byl na jaře 85.

Ahoj!Včera jsem seděl na pivku v lomu v Hradci u Stoda s Petrem z Kozolup.Teprv včera po čtyřech letech jsme to zjistili.Jezdím se tam koupat,nádhera.I tebe si pamatuju,i jak jste přemalovali psa.Sloužil jsem v té době na Spáleništi.měl jsem kozy Chuda a CHara.Zrovna jsem byl tenkrát v lese kousek od vás 1září 1987 když ulítla ta Cesna.To jsme se včera nasmáli,Petr na tebe vzpomínal,čo si tenkrát povedal.Měj se fajn!Snad sa ti darí dobre.S pozdravem Dufíno

Ahoj
Tvoje meno mi je známe no neviem si Ťa vybaviť .Myslím ze si bol psovod .Pozdrav Peťa .Ja som teraz často v Prahe mam tu priateľku ak máš kontakt na Peťa tak posli rad by som pokecal

Mám jednu prosbu.Někde tady je historická fotka PH 254 Kapličky jěště ve staré podobě pobitá eternitem.
Nemohu ji najít.Pomůže mi někdo,je to pro mně osobně dost důležité! Díky!

Pár foteček z vejletu:
www.youtube.com/watc…

Díky přiteli, moc krásné

Na Kapličkách jsem sloužil jaro 1976-78.Špak byl PS a s klukama ze Spáleniště jsme na něm společně sloužili.Pod špakem byla klasická maringotka,kde jsme topili petrami.Později nám přivezli unimo buňku,která se nedala vytopit.Z maringotky jsme měli sklad.Svítilo se petrolejkou a jídlo nám vozili kluci od PS końmi nebo v létě gazem.Spali jsme nejdříve v půlce finského domku naproti rotě PS Spáleniště.Později se do domku nastěhoval svobodnik z povolání Braksatoris s manželkou a my jsme museli na PS rotu.Zúčastńovali jsme se také hodnocení pokojů,kde jsme měli předplacené poslední místo.Se mnou sloužil supr.Jirka Dolejš,můj mazák Zoltán Koreň(výborný kluk a pytlák),půlročáci četař Hájek velitel(po něm jsem to na půl roku vzal)Vašek Findejs (taky skvělý pytlák).Z mladších si pamatuji Josefa Šaturu,sv.Dvořáka,Píchu a Hakla.Asi jsm byl jsden z mála kteří dali mig 21 jako narušitele.Z rakous přelétla cessna a mig na ní vyslaný to vytáčel asi 3km do rakous,Dával jsem to poctivě dle pravdy.Druhý den přijeli tři plukovníci z Budějovic a vzali knihu se zápisy a samozřejmě vyhrožovali.Později jsem se dozvěděl,že Rakousko podalo oficiální notu.

Tak já sloužil na 254 podzim 75-77, tedy sloužil, věčně jsem se ulíval, protože jsem hrál s klukama z PS roty v kapele a dost často jsme někde hráli a kluci museli za nás sloužit, viď Káčo? Mám nějaké fotky, kde jsme foceni před maringotkou a na gazu PS. Pošlu je redakci.

tak toho miga jsem na sále v Třebotovicích 1978 vedl také na vozduchu všechno se muselo pozměnit aby z toho nebyl mezinárodní průšvich

Sloužil jsem 1974/76 na Spáleništi letadlo si pamatuju taky mě kvůli tomu vyslýchali. S Dolejšem jsme sedávali v maringotce. Já přišel z PŠ Zadní Chodov na jaře 1975 a dělal jsem velitele družstva potom instruktora SSM, sloužil jsem i devěťáky. Hodně jsem chodil do služeb na dráty s psovodem Jirkou Krupařem. Všechny zdravím
Šlechta Petr

Narazil jsem na fotky bývalé obce Kapličky. Sám jsem na této hlásce sloužil více než rok, ale nikdy jsem netušil, že ta zaniklá obec byla tak velká.
www.zanikleobce.cz/i…

Taky jsem za ty dva roky odsloužil pás služeb na Kaplích.Dříve to byla asi bohatá obec,když se podíváš na ty budovy těch statků -kostel,také tam bylo plno řemeslníků .Kousek vedle proti Dobřínu byla obec Adámky a jiné.Míra Jech ,který sloužil naSpáleniošti 57-59 ještě sloužil ve v ěži kostela - to sis možná přečetl v komentářích - ten se snad boural někdy koncem roku 59.Určitě tam bylo dříve živo- jako všude v pohraničí

fotka . 20 - létak s německým nápisem. Překlad je následující:
12 osad 151 domů
1034 Němců 15 Čechů
základní plocha 2087 ha
hospodářská plocha a podíl obyvatelstva je 51%
Fara patřila ke klášteru ve Vyšším Brodě od roku 1300
Vyhnání Němců 1946
kostel vyhozen do vzduchu 4.6.1959

Autor letáku zapoměl napsat : Za zradu Vlasti a nebo Státu. Říše je více než vlast a nebo stát. To slovo ŘÍŠE zní to tak tvrdě, tak odhodlaně. ------Plačky mohou ronit slzu,dobře je to placeno. ----

Když jsem včera prohlížel zaniklou obec Kapličky ,zajímalo mě co je na tom letáku napsaný, tak jsem požádal mladýho aby mě to přeloži no a myslel jsem že by taky mohlo někoho z vás zajímat. Jestli jsem udělal něco blbě tak se omlouvám. Vašek

Vendo,Ty si nic blbě neudělal,ale ten pisatel letáku když napsal A , měl také napsat B . Umím se v cítit do kůže postižených.Vše se opouští. Ale pokud se nepletu, tak Henlajnova strana před obsazením Sudet, dostala ve volbách -- 98% !!!! . Tak že 2 % voličů byla na straně ČR. To byl důvod Mnichova a následného zabrání Sudet a rozpoutání II.světové války . To je malý důvod ?????????? ----A tak jim to bylo poválečnou vládou !!!!!! a náladou obyvatel !!!!! po konci války umožněno. ------- Vendo, za nic se neomlouvej . Jarda

Jardo, předběhnu Vaška (určitě mně to dovolí),
nejednu šichtu jsem na kapličkách odsloužil,
takže dík za Tvůj názor! Věčná a nenahraditelná škoda zlikvidovaného!!!

Karle, ty kluku ty máš dovoleno všechno . Ale když už jsme na Kapličkách Tak se nedá nevzpomenout na všelijaké prověrkolapy. Hned se mně vybaví ..kaprovka.. dvojmužná pila když se staré blížil od LIPNA a uvolni šutr který do ní narazil , tak mně to zní v uších ještě ted( háčky neumím) Právě sem došel z venku a od BRNA se nese kanonáda jak z roku 1805 z bitvy na MOHYLE Míru .A málem mně srazil rudl srnčího . TO zase bude noc pro zvěř no děsný . Hlavně to zdraví přeje Vašek

Zdravím Jardo,díky. Těžko člověk muže předvídat jak někdo bude na něco reagovat . A nemám zájem o nějaké vášně a osočování se , tak jsem tak reagoval. Beru stránky na oživení vzpomínek na kámoše a taky se tu člověk doví jak to bylo jinde . A co rota to jiný příběh a ruzné zážitky kluku. A myslím si že hlavně o to jde.

Vendo,protože jsem si postavil bytovku (mohl jsem dostat tak jako mnoho jiných ) a rekonstruoval chalupu tak asi tuším, co to pro ty lidi muselo být. Vendo,v týlu roty byla rozbourána malá sakrární stavba na silnici Zadní Milíře - Pavlova Huť pro potřebu roty po mém odchodu ,nemohu to překousnout do teď, ale ještě mam jednu arch.perlu v týlu roty a to celodřevenou kaply na samotě Ostrůvek a tak ji chodím "hlídat". Jinak si nedovolím revidovat rozhodnutí předků,kteří spadali do ročníku 21 a tím pádem nasazených v Raichu. Vše dobré Vám přeji na Kapličkách Vendo.

Mázo divím se ti ,že na takovéto komentáře vůbec reaguješ - já už jsem z toho vyléčen,taky jsem dříve reagoval - ale snad ty + + + mluví za vše né.Takových gerojů dnes je na všech frontách,na názor má každý právo,ale podepíšu se ,má to lepší váhu.Když si přečteš některé komentáře,tak to je dílo a když si uvědomíme,že na tyto stránky nechodí jenom peesáci,tak se potom nemůžeme divit,že se v tisku a jiných zdělovacích prostředcích objevují věci proti nám.Pom pořadu Máte slovo jsem si dlouho psal z advokátem postižených ,z ČT a zjistil jsem,že to nemá vůbec žádný smysl -prostě se to dneska hodí do krámu,tak se to využívá. Přeji všem poctivým klukům z čáry v Novém roce - hodně zdraví a aby se vám podařilo co nejvíce setkání a navazování nových kontaktů- jako se to daří nám . Přeje Standa

Pozdravujem Figara z PB...Dušan

Díky za pozdrav. :-) Ty jsi jediný, koho si z vojny pamatuji. U ostatních kluků si nedokážu vůbec vybavit jména. Zkus dorazit na sraz hláskařů, myslím že bychom si pěkně pokecali.
Měj se hezky.

Hošani - zítra v 11.45 televize PRIMA vysílá film "Král Šumavy " ---- " a co jste vy ?????" Nezapomeňte zavzpomínat si na časy na čáře- i když za trochu jiných podmínek.

" A co jste vy?": My jsme přece také králové! Buďte!

Přesně tak - tak to bylo také myšleno - poslední slova odjíždějícícho komandíra. Zdravím :

Tak jsme si díky Primě zavzpomínali na časy prožité na hranici i když za lepších podmínek.Kousek ode mne ,bydlí pamětník -který na této Stanici sloužilod roku 1949 do roku 1955 a poté se odstěhoval do Hrádku nad Nisou,kde sloužil na rPS Hrádek nad Nisou,která měla Pasovku-kluci zní chodili na kontrolu vlaků příjíždějících a odjíždějích do Polska a poté do NDR.Zbytek kluků sloužil na Polské a Německé hranici.Často ho navštěvuji a poslouchách jeho vyprávění z hranic.

Tak tak.Sice lepší podmínky,ale marast,bláto,hačavky,vítr,déšť,prostě s****y,to je furt stejný.Omluva za silný slovo,ale nic jinýho to tak nevystihne.

ahoj Stando dík Primě za vzpomínku vyřiď pozdrav ode mne a jistě i od ostatních veteránů od PS hodně zdraví jednomu asi z nejstarších strážců hranic přeje Pavel K.

Pavle díky,vyřídím,já jedu na víkend na Šumavu a až se v pondělí vrátím,tak k němu skočím a určitě to bude zase z perfektním komentářem jako vždy.Já ho navštěvuju pravidelně jednou tak za 1O dnů apořád je o čem vyprávět. Měj se.

Sháním někoho, kdo na PH 254 Kapličky sloužil v těchto letech. Já tam přišel po přijímači někdy v červnu 1988 a byl jsem tam rok, měl jsem přezdívku Figaro. Pak jsem sloužil na PH Dolní Vltavice a nakonec na PH Svatý Tomáš. Rád bych našel někoho, kdo má z té doby fotky, já o všechny přišel. Ozvěte se někdo, kdo jste tam byli v té době. Prosím mailem, sem tak často nechodím.

ahoj, já sloužil v 87-89 na spáleništi... jezdili jsme tam za váma...kurna, vůbec si tuto přezdívku vůbec nevybavuju :-)

Na Spáleništi jsem sloužil 66-68,na Kapličkách byl Piket u branky u DZ a špak stál dvoupatrový na vyvýšenině,kde kdysi stával kostel zaniklé obce Kapličky- vidová hláska stále v lese pod Kapličkami - viz dobové foto.Vím,že docházelo k různým změnám ,foto je z roku 2OO9 a v roce 2OO8 v srpnu jsem tam žánou takovou boudu neviděl .Dík

Ta bouda tam v roce 2008 asi byla, první dvě fotky jsou z roku 2006 a tam už je vidět, ale v době mé služby tam nebyla. Já na PH 254 sloužil v letech 1988-1989 a špak byl ten co je na fotkách. Měli jsme tam dva pikety, které se dotýkaly rohem a byla tam taková zastřešená "veranda", aby se dalo mezi nimi chodit i za deště.

ja sloužil na spaleništi v roce 1970 jako spojař (řikalo se mě kaplík) na kapličkach byl 1.levý usek signalky .pamatujise že byl piket zadrátama přednim byla velka brana.a špak byl jestli si dobře pamatuji u piketu

Ahoj Jiří - já tam byl před měsícem na Kapličkách - vyjeli jsme až nahoru,bez problémů- sloužil jsem tam 66-68 náš piket byl před drátama,blízko těch velkejch kaštanů - u piketu byla branka a za drátama noční stanoviště.Přímo proti piketu na nejvyšším bodě byla dvoupatrová pozorovatelna / špakú tam jsmesloužili z hláskařema.Ten už tam není a téměř na jeho místě je hláska a ta bouda -prý to používají lesáci -je to zamčený na petlici a jsou tam udělaný z půlkuláčů lavičky.Z hláskou to nemá nic společného -kluci tasm prý měli mobilní buňky,tan jsou dvě boudy bvedle sebe a ani nemají žádná okna.Zdraví tě Standa .

Zaujaly mě roky služby 1966-68 a jméno. Vypadá to, že jsme stejný ročník, a já jsem také znal jistého Standu Štoka, který bydlel ve Vítkově, když jsme dojížděli do ZDŠ Chrastava (u kostela).
A na Kapličky jsme si udělali vycházku z Přední Výtoně 6.9.2011 (pepa6x.rajce.idnes.c…

Pepíno ahoj- jestli jsi znal Standu Štoka z Vítkova a chodili jsme spolu do třídY- tak jsi to trefil " Mrňousi ".V pátek jsem mluvil z jednim borcem z Nové Vsi a vzpomínal jsem na ty co ase mnou chodili za Kostel - říkal,že bydlíš myslím ve Frýdlantě.Já bydlím v Hrádku už 45 let a rád bych se s tebou setkal a pokecali bychom. Zdraví Standa Štok.Ta bouda, tu prý používají lesáci.

Já jsem Standu Štoka neznal ale ve Vítkově mám tchýni.
A znají ji tam všichni, bydlí kousek od přejezdu, od cesty na Klokočov. :))