Re: Re: Re: Re: služba na hlásce
jarek |
email |
5.3.2011 07:58 |
id 28032
K Tomášovi ještě doplním, že jsem nikdy nezažil ani to, aby mladej musel stlát postele. To byla vždy povinnost každého, aby si po sobě ustlal a uklidil. Alespoň na 257 to tak bylo zařízené co vím jak před mým nástupem, tak i když jsem odešel. A nejenom stlaní postelí. Vařil vždy ten, kdo se na to cítil, koho to bavilo. Když jsem přišel na hlásku, rád jsem se vaření po nějakém kratším čase ujal a téměř denně pak vařil, bavilo mě to už z domova a bylo to ke všeobecné radosti všech. Zavedl jsem a to jako mladej(!) hned po nástupu jídelníček na celý týden, s tím, že si každý z kluků řekl, na co má chuť a to jsem pak v týdnu vařil. K vodě- pro vodu jsme chodili do takové přírodní studánky asi 200 m pod hláskou. Chodilo se s mlékárenskou konví ( myslím 25l) a to většinou skutečně chodil mladej. I když ani to nebylo samozřejmostí a mnohdy klidně vodu přinesl nebo se mnou pro ni došel kdokoliv. Pokud pro ni šel kluk sám, nesl ji zavřenou víkem na ramenou, jinak ve dvou se nesla za ucha na víku. Ještě zmíním nákupy. Na nákup a poštu se chodilo tak dvakrát v týdnu do Malont, to bylo necelých 7 km. Nejbližší vesnice bylo Bukovsko ale tam obchod nebyl. Na měsíc jsme měli pro pět členů hlásky tuším 6500 Kč a bylo možno za to koupit vše kromě alkoholu a cigaret ale ani to nebyl problém :-). Na nákupy jsem povětšinou chodil celý rok a půl já, než odešel můj mazák Olda, tak jsme chodili nejvíce spolu, stali se z nás, jak jsem zmínil, velmi dobří kamarádi a také jsme se vždy stavěli v místní hospůdce na malé občerstvení. Případně u některých známých "civilů" ve vsi, s nimiž hláskaři udržovali přáteské vztahy celá léta. Stejně to fungovalo i po odchodu Oldy a příchodu mého mladého Radka. Tolik snad zatím vše, příště napíši třeba o službě a kontrolách. Všechny případné čtenáře a kolegy Vás zdravím.