Vojensko.cz

Kluci, já na Oldřichov nikdy nezapomenu. Byl jsem na této rotě sice jen asi na třicetidenní "zkušené", jak se to nazývalo v dubnu r.1965, z péešky Zadní Chodov. Po seznámení s terénem a způsobem střežení jsem na moji první ostrou noční službu nastoupil na Kyselák a čekal sám v naprosté tmě na svého Krále Šumavy. Byl jsem kluk vyrostlý na vesnici, takže žádné městské tintítko a strašpytel. Ale až do vystřídání někdy nad ránem jsme měl zadek setsakramensky sevřený. Oči na sťopkách - no stejně jsem v té tmě neviděl absolutně nic - a jen poslouchal různé zvuky v lese a čekal, kdo mně přepadne a skolí. Jasně, že následující hlídky už byly klidnější a já otrkanější. Druhým rok jsem si odsloužil jako VD na rPS Pomezí n.O., to už jsem byl sakra ostřílený a služby na tamnější Výkolejce nebo na Silnici - kde byla signálka přerušená na železniční trati a na silnici z Chebu do Schirndingu - byly v pohodě. Ale na tu moji první oldřichovskou stojku jsem mnohokrát vzpomínal, a vzpomínám i dnes.
Rád bych se dozvěděl, jaké pocity prožívali na své první noční hlídce i ostatní kluci. Co vy na to ?