Vojensko.cz

Zdravím tě pane JaN. Omlouvám se ale mail neumím obsluhovat. Chtěl bychom jen dodat těm kteří to tam moc neznají, že na foto paní s dítětem v náručí jsou ony traverzy v betonu dobře vidět. Některé už scházejí. Na dalším foto celé roty s Gazíkem je vidět v celé své kráse ona bříza. Před Gazíkem jsou zas traverzy. Schází jich však celá jedna řada. Jsou to asi jediné dvě věci podle kterých se ještě dá určit poloha roty. Zdravím. Zdeněk Hamrle.

Zdravím.
Na fotografii ,, matka s dítětem" je moje matka p. Mošová a to dítě je moje maličkost. Fotografie je z roku 1957.
Zdravím všechny kteří na Romavě sloužili.
Pevné zdraví všem. NEPROJDOU!

Na Romave som slúžil v rokoch 1957 - 1959. Mojím veliteľom bol pán Moša. Spomínam si aj na jeho pani manželku Máriu a syna Františka, ktorému sa narodil ešte brat. Zo spomienok sa mi vynára ešte vojak z povolania pán Petrásek a jeho manželka, ktorej sme v jednu Silvestrovskú noc pomaľovali kozu. Potom sme ju v kúpeľni umývali, aby Petráskovci po návrate na rotu nič nespozorovali. Najkrajšie spomienky mám na malého Frantíka, ktorý s nami chodil na pozorovatelňu. Občas sa s nami zúčastnil aj iného programu: napríklad počas prednášky si opakoval naučené nadávky pod stolom, ale objavil sa aj v jedálni a keď ho otec posielal domov, tak sme protestovali, že patrí medzi nás, pretože naplno slúžil. Mnohé mená mojich kamarátov som už zabudol, ale v pamäti mi utkveli Oto Kopřiva z Pardubic, kuchár Jožko, + Ján z Banskej Bystrice, Matúš Pecík z Marikovej. Do Novej Bystrice som sa vrátil po 50 rokoch. Bol som nadšený obnoveným mestečkom. Stretol som pani Mošovú. Bol som rád, že som ju na námestí spoznal. Žiaľ, pán Moša už nežil.

Ahoj všichni PS. Sloužil jsem v r. 73-75 na 22 r.PS ARTOLEC. Jako řidič jsem často sloužil na stanovišti HUTĚ. Náš úsek byl téměř od BRANŠÁK až ROMAVA. V části roty ROMAVA však býval klid. Proto k rotě jsme jezdili kvůli materiálu který byl třeba na naší rotě. Jednalo se hlavně dřevo sloupy a pod. O obranném systému se nevědělo nic. Až někdy od r. 2013-14 jsem tudy začal projíždět tyto končiny na kole. Z počátku byl problém najít pozůstatky samotné roty. Poté co jsem prošel zbytky po SIS objevili se asi deset metrů směrem k rotě zákopy. Byl jsem překvapen jak zůstaly zachovány. Zákopy se nechají velice dobře projít. Jsou znát jednotlivá palebná stanoviště a muniční sklady. Zachovaná zůstala i velká část propojovacích zákopů směrem k rotě. Chtěl bych varovat. Mezi cestou a obranným systémem je docela dobře ukrytá studna. Je dosti hluboká. Hloubku jsme už jako vojáci zkoušeli dlouhým trámem. Bylo to o hubu. Trám dlouho pod vodou nezůstal a rychle se téměř do poloviny vrátil z vody ven. Byl to šok. Z roty se dochovalo hodně málo. Zůstal beton se zabetonovanými kolejnicemi. Ty jsou už samozřejmě uřezané. Jediná zůstala na svém místě bříza kterou můžeme vidět na foto na těchto stránkách. Jinak kousek po cestě směrem na Rakousko na levé straně zůstal dochován val kolem bývalého muničního skladu. SIS sousední roty STARÉ MĚSTO které začínalo od cesty směr východ bylo přebudováno na lesní cestu. Mám to nafocené. Neumím to však poslat. Všechny PS zdravím a někdy na ROMAVĚ ahoj. Zdeněk Hamrle.

Jezdím na Romavu ,Starou Huť a Artoleč často. Můžeš se mi ozvat na mail? JaN

Zdravím všechny pohraničníky,kteří sloužili na pohr.rotě Romava. Jmenuji se František. Narodil jsem se přímo na pohr. rotě Romava. Přesněji řečeno tzv. ,, fiňácích,, které patřily k tomuto útvaru. Můj otec zde sloužil jako voják z povolání (od r. 1953-1960). Takže většinu příběhů mám od svojí matky. Ta mi vyprávěla jak jsem s oblibou sedával a ,, střežil,, ve věžičce na střeše budovy roty. Taky jsem s oblibou spával s vojáky na světnicích,kde mně moje matka několikrát hledala. Taky vzpomínám jak jsme krmili malého divočáka a kolouška. V roce 1960 jsme se přestěhovali na PS útvar Artoleč. Ještě jednou vás všechny pohraničníky zdravím.
František

Vyšlo první číslo časopisu Archivy a vzpomínky hraničářů právě o rotě Romava. Napište si o něj na adrese:
zeleny.kamen@seznam.cz
Bude Vám zasláno v elektronické podobě.

AHV lze najít na Vojensku pod různé - knihy, časopisy, povídky, zatím tam není zařazeno poslední číslo, tady 1/21

Ahoj, rád bych zavzpomínal 1960-62. Zavolej. Václav Velíšek
606 557 538

Zdravím, byl by někdo z těch, co tu sloužili ochotný se podělit o vzpomínky?

AJ ja som slúžil na Romave od jari 1964 až do odchodu do civilu roku 1965. Rád spomínam na tu dobu, ale mena som už zabudol. Spominam že sme tam boli češi a slovaci, ale za celú dobu som nazažil žiaden konflikt. Kamaratske vzťahy boli velmi dobre. Rád spomínam nasedenie na špačkarni, alebo na slúžby na piketu a ešte aj teraz si zaspievam hymnu Romavakov: Na stare Romave na statní hranici, je párta mazakov sve vlasti sloužici. Zdravi Romavakov.

Zdravím Ťe Pavle. Vzpomeneš si ještě na které straně jste měli ten piket , o kterém se zmiňuješ ve svém příspěvku? Já jsem sloužil zhruba o dva roky později na vedlejší rotě St.Město pod.Landštejnem a část úseku roty Romava jsme střežili, neboť Romova byla v té době již zrušená a náš úsek končil právě u toho baráku Vaší roty.
Dál to již byl úsek roty Artoleč. Díky a zdravím.

Zdravim ťa Janko:Piket bol smerom na Atoleč asi dva km od roty Romava. chodilo sa tam na niekolko dni. Z tohoto piketu sa chodilo na strážne stanovisko cez deň na špačkarňu a v noci do zemlianky. Zemlianka bola taka diera vykopana v zemi, tam boli sedadla a nam len hlavy trčali zo zeme a sledovali sme či nejde narušiteľ štátnych hranic československej socialistickej republiky. S pozdravom Pavol

Děkuji Ti Pavle za informaci. Na ten piket jsem, se ptal proto, že asi 1-2 km od Romavy , směrem k naší rotě byl na drátech také piket (vyřazený a upravený železniční vagon), na kterém jsme však nikdy nesloužili. Ještě o kousek dál byla taková vysoká "špačkárna", který jsme také neobsazovali. Tomu stanovišti jsme říkali "Rajchéřov". Domnívám se, že to stanoviště patřilo k vaší rotě, eventuálně tam mohl být váš "levý styk" s naší rotou. Nicméně ten vysoký špaček se pri jedné zimní vánici 1968/69 celý zřítil na dráty a dva dny jsme to tam odklízeli a opravovali dráty. My měli pravidelně obsazovaný piket (také vagon) o několik km dál , poblíže rakouské vesnice KleinTaxen. Když budeš mít náladu, tak ještě něco napiš - Zdravím. Jan

Také jsem byl na Romavě . Od října 1964 - 1966 do jejího zrušení .Zbytek jsem dosloužil na Artolči. Znám Pavola Sobola., jinak 55.let je dlouhá doba. Ozvi se. Zdeněk V.

Omlouvám se .To jméno jsem možná pozměnil .Jedná se o Pavol Sabela .Ozvi se prosím .Zdenek .

Ano Zdenku som to ja čo si vzpomínaš. Ale ja už neviem kto si ty, myslim si že sme spolu išli z nočnej služby pozdlž drátov jedno ráno a naraz začal niekto na nas volať z druhej strany drátov a bola to jedná cela rodina ktorá chcela isť do Československa z Rakuska a my sme mali zadržanie a dostali sme opušťak. Mam dosť fotiek z Romavy určite si na nich aj ty ale nevie kde ťa zaradiť. Ta fotografia čo je na internete čo su ti vojaci v trenirkach na moste ja som ten s strede v poklaku

Pozdravujem, Pavle,
vedeli by ste sa mi ozvať na môj mail, kedže v komentároch Váš nevidím, akurát je tam Vaša komunikácia so Zděnkom. Ide o to, že doma sme našli fotografiu nebohého otca s pozdravom z vojny. Zaujalo ma to, kedže v roku 1972 som bol s rodičmi na dovolenke v južných Čechách v miestach, kde slúžil. Samozrejme z toho si nič nepamätám, som mal 5 rokov. Tak som napísal som ako jeho syn do centrálneho vojenského archívu v Trnave a oni mi po overení poslali kópiu registratúrneho záznamu osobného spisu môjho otca. Z nej som vyčítal, že ZVS nastúpil u 15. pohraničnej brigády MV 1.8.1963, postupne na 30,26, a 25 pohraničnej rote. Keď som to dohľadal na webe, a našiel túto stránku, foto bývalej roty Romavu, z toho ako menila čísla a porovnal ju s fotkou ktorú sme našli, tak som presvedčený, je slúžil práve tu do 28.9.1965. Zaslal by som Vam tú fotku, aj výpis z toho osobného spisu, aby ste mi to potvrdil alebo nie. Mozno si na neho spomeniete. Inak pred mesiacom som tam bol aj osobne, kedže som bol v Prahe, tak som tam odbehol. Vopred ďakujem za info. S pozdravom, Peter, Prešov.

Všechno nejhezčí v novém roce
přeje Romavák 64/66

Na rote romava jsem sloužil v roce 1965 asi 14 dní .V Dubnu jsem tam byl převelen sPŠ CHODOVÁ PLANÁ. Moc se mi tam líbylo.VŠECHNY KTEŘÍ TAM SLOUŽILI ZDRAVÍM****

Sloužil jsem na Romavě od r,1964 až do r.1966 do unora.Potom na Artolči až do civilu.Krajčír Hlinka Masaryk David byli nad námi.Víc možná příště.Na tvoje jméno si nepamatuji ,Měl jsem na starosti noviny a časopisy.Zdravím i ostatní romavské vlky.Ahoj a hezké vánoce.

Příjemný večer,tak jsem brouzdal po internetu a nacházím foto i komentáře k rotě na které jsem sloužil v letech 1962 -1966 a dokonce v komentáři, právě Tebe Zdeňku jsem si vybavil, byl jsem tam jako ZVP a právě Tvoje práce s denním tiskem byla perfektní. Ale je to již neskutečně dávno a vzpomínky pomalu ale jistě slábnou.
Nevím, zda zprávu dostaneš, od Tvého komentáře zase uplynulo 5 let, nic to nemění na to, že Tě srdečně zdravím. Pokud budeš mít potřebu se ozvat, tak budu velice rád. J.M.

Děkuji. Jsem rád, že jste se ozval a vzpomněl na bývalého, také Romaváka. Vaše manželka se hezky starala o malého kolouška. Všichni jsme jí litovali když o něj tragicky přišla. Můžete se ještě ozvat . Byl jste fajn. Zdeněk V.

Osud roty byl takový jako každé roty co byla za drátama.Pomalu se ztrácela.bylo to smutné. Sloužil tam taky můj příbuzný jako staršina a bydlí v N. Bystřici. Když rota ještě stála tak jsem ji často procházel. Na půdě roty jsem nacházel pod trámy různé zápisky od kluků. Měli tam zašité věci které tam zůstaly když odešly do civilu. Roty je opravdu škoda.CHodím do těch míst na houby a vždy tam kde stála rota chvilku postojím. Zdraví Milan.

Dík za vzpomínku.Letos v létě jsem tyto místa s nostalgií a věř,že jsem tam toho už moc nepoznal.Taky jsem v r. 67-69 na Pernárci sloužil ale ne ten Tichý ,náš starej.Ale měli bychom se znát. Ozvi se Jirka

Já tam taky sloužil v roce 74-76.Z Romavy jsem znal jednoho PS jmenovál se Urbančik ale bohužel už neni mezi námí sloužil tam někdy v 53 roce jinak zdravím.

Samozřejmě, že se známe. To jméno mám stále v hlavě, protože jsme spolu určitě odkroutili pár služeb, ale Tvoje podoba se mi však již poněkud vytratila.
Nicméně já jsem ve styku s jistým Jardou Formánkem a Josefem Novákem a ještě s jedním naším mazákem (1966-1968). Další náš spolubojovník, nějaký Pepa Housler (nebo Hausler) , kluk z Prahy, se na důchod přestěhoval do St. Města a bydlí tam. Jestli si vzpomeneš, vzal si za manželku tamní dívčinu, nějakou Milušku(možná Jarušku), vím, že bydlela na konci St.Města, v posledním baráku na pravé straně silnice směrem na Slavonice. Bylo to přímo pod tehdejším týlovým stanovištěm "Vodárna", které bylo nahoře u lesa.
Já Ti Jirko něco napíšu na tvůj e-mail (pokud Ti to nebude vadit) a pošlu také nějakou dobovou fotku, aby ses mohl upamatovat o koho jde.
PS: tak se nám ta rodinka veteránů z Pernárce ze 60. let, zase trochu rozrostla.
Zatím zdravím . Jan

Zdravím Vás.
Ja som slúžil v roku 1968/1970. Jardu Formánka (Pec pod Snežkou)poznám a tiež Jozefa Hausler a veliteľ roty mi bol mjr. Tichý.Ak by ste mohli tak ich pozdravte.
Poznám aj Nováka ale ten bol kinolog neviem či pisemem o tom istom aj kpt.Hejda, kpt.Najman.

Nicméně tato rota se původně vskutku nacházela dost daleko za linií ŽTZ (až 1 km) a život zde byl velmi komplikovaný jako pro vojáky tak pro důstojníky, navíc bylo všude daleko. Zřejmě i z těchto důvodů byla začátkem 60. let v tomto úseku provedena změna , kdy linie ŽTZ byla na úrovni bývalé obce Rajchéřov odkloněna jižním směrem tak, že téměř v bezprostřední blízkosti kopírovala SH a rota Romava se tak dostala před linii ŽTZ, sice ne daleko, ale přece jenom již byla před "dráty". Jinak samotný objekt (tedy hlavní budova)byl v letech 1967-69 ve stavu jak je na snímku a nebyly na něm provedeny žádné venkovní stavební úpravy. Pozorovací stanoviště na střeše budovy bylo instalováno Finační stráží zřejmě v roce 1938, přičemž ze strany PS využíváno nebylo, neboť nesplňovalo základní podmínky pro výkon běžné služby. Jinak to ale byla solidní a účelně řešená stavba . Během mé služby u PS jsem měl možnost asi 2x si celou budovu prohlédnout zevnitř a v porovnání s našimi UBA baráky na Pernárci , to byl docela luxus. V přízemí objektu byly umístěny samozřejmě operační prostory, kanceláře, velká jídelna, která sloužila současně jako PVS (zasedačka, kulturní místnost) a kuchyně . V prvním patře pak byly ubikace mužstva a kancelář VR. K této hlavní budově náležely ještě různé pomocné objekty, především stáje pro jezdecké koně a hospodářská zvířata, prostory pro skladování nevojenského materiálu, paliva a jiných věcí. Na snímku vpravo od budovy, byly kotce pro služební psy, přičemž za zmínku stojí, že tam měli samé feny. Ještě v letech 1967-69 tam byla na každém kotci cedulka se jménem té, které feny. U objektu, přibližně v místě kde stál fotograf při pořizování toho snímku, byl zřejmě v průběhu existence roty později postaven také rodinný domek jak byt pro důstojníky. Byla to domek s vysokou sedlovou střechou, obložený dřevem a v letech 1967-69 byl rovněž v bezvadném stavu.

Do oblasti jsem se poprvé dostal v roce 1967, kdy jsem nastoupil jako voják ZVS na tehdejší 23.rPS Staré Město pod Landštejnem (Pernárec). V průběhu let 1967-69 jsem k objektu pravidelně v rámci služeb docházel, neboť zde končila pravá strany úseku naší roty a začínal úsek roty Artoleč. Ve Starém Městě jsem také ještě "zastihnul" pár lidí ( jak vojáků, tak i důstojníků), kteří sem byli po zrušení romavské roty přeloženi a něco málo z historie romavské roty jsem se tedy mohl dozvědět. Zhruba od roku 1948 byl objekt využíván jako společná služebna Finační stráže a SNB, později SNB. Po vzniku PS a po zaujetí tzv. nové sestavy, zde byla dislokována rota PS s číslováním jak je uvedeno v komentáři. Zřejmě v souvislosti s očekávaným odchodem spojeneckých vojsk z území Rakouska (zejména Sovětské armády) a nejasnou politickou situací těsně za hranicí a dále s přihlédnutím ke skutečnosti, že objekt byl vzhledem ke své poloze v případě válečného konfliktu v dost nevýhodném taktickém postavení, bylo v bezprostředním okolí vybudován taktický obranný systém (opěrný bod roty) sestávající ze souvislé linie zákopů a palebných kulometných stanovišť. Z vojenského hlediska se předpokládalo, že rota se bude v těchto postaveních bránit až do příchodu hlavních sil armády, nebo do vytvoření podmínek k organizovanému ústupu Tento obranný systém je docela dobře patrný z leteckého snímkování z roku 1952 uveřejněném na mapovém souboru kontaminace. cenina.cz. Později, zřejmě v roce 1955, po vyhlášení úplné neutrality Rakouska a po vzniku Varšavské smlouvy, byl tento obranný systém úplně zrušen a zasypán.