vojenské Vánoce
V. Lojek |
email |
8.11.2009 11:00 |
id 7434
Málokdo zde popisuje jak prožil vojenské Vánoce. Já osobně ty svátky nemám moc v lásce ale na vojně to období na vojáka působilo nějak zvlášť sklíčujícím dojmem. Myslím, že jsme častěji mysleli na své bližní, na své lásky a tím víc na nás doléhalo vojenské prostředí a odloučenost. První Vánoce jsem zažil na PŠ v Záchodově. Pamatuji si, že jsme večer napochodovali na buzerplac a pak nás zavedli do jídelny na štědrovečerní večeři. Z jídelny byl na hodinu i kulturní stánek. Na stolech byly balíčky s ovocem a sladkostma /komouši se pochlapili, byl tam totiž i pomeranč a banán/. Na provizorním pódiu vystupovala nějaka pražská umělecký skupina okresního formátu s vlastníma hitovkama, které nikdo neznal a pak jsme šli na rotu. Silvestr na PŠ si vůbec nepamatuji. Na Tokáništi jsem zažil druhé Vánoce a nějak si nemohu vybavit štědrý den ale vím, že v noci na Silvestra jsem byl na skupině překrytí. Nedaleko byla rakouská osada a zasněženým lesem se nesl zvuk světových diskotékových hitovek. Úzkost se mísila s touhou být na nějaké zábavě. Tehdy jsem si slíbil, že po odchodu do civilu se hned vydám do Rakouska abych na vlastní oči viděl proč tu hranici tak hlídáme. Ale to už je úplně jiný příběh a ze zcela jiného soudku...