Vaše komentáře...
Přidat nový komentář...
Oprava
Michal |
18.8.2024 20:15 |
id 179722 |
nahlásit
No Zdendo. Rady si dávej těm, kteří o to stojí. Ne mě! Já, když budu potřebovat poradit, obrátím se na někoho, kdo dané problematice rozumí. Tedy ne na Tebe.
Re: Oprava
Zdeněk |
19.8.2024 01:11 |
id 179723 |
nahlásit
To je fakt. Ty vlastně Michálku rady nepotřebuješ. Všechno víš a znáš nejlíp, ve všem máš jasno, všechno jsi v terénu viděl. S každou nesrovnalostí si hravě poradíš a nějak ji okecáš.
Oprava
Michal |
17.8.2024 16:08 |
id 179694 |
nahlásit
Nevím, ale možná někdo, kdo chce radikálně opravovat by měl začít nejprve sám u sebe. Taky nevím, kdo vymyslel název roty Kóta 1162. Ale počâtkem roku 1951 byla rota v materiálech z produkce PS takto titulována. Kóta 1162, nebo Kóta 1162 Luzný potok. Ať se to někomu líbí, nebo ne. Minimâlně 2 takové skeny potvrzující výše uvedené mám v držení. Originál samozřejmě v ABS. Jinak za mě platí, co už jsem tu psal.
Re: Oprava
Nic ve zlém kolego, ale ty vaše texty a úvahy jsou někdy těžce stravitelné. Člověk to přečte, aby se stejně nic zásadního nedozvěděl. Někdy se pouštíte do nepodložených úvah. Například vaše tvrzení tady níže - s největší pravděpodobností zde stál jeden montovaný barák, ten byl v první polovině 1951 rozebrán a znovu někde postaven, pravděpodobně u 19. rPS Slatě. Ta malůvka roty v Luzenském údolí z kroniky Březníku byla už dávno dostupná z filmového snímku Listy z kronik, kde jsou z obrázku zřetelné dva baráky. U zaniklé roty Černé jezero zase píšete, že turistická chata u Černého jezera vyhořela a kam se jednotka provizorně přestěhovala po požáru se neví. Já to třeba vím, mám obrázky staré roty, kde stojí býv. turistická chata a před ní je postavený klasický dřevěný UBA barák. Ostatně ten obrázek je dostupný v knize TŠH. Já bych z toho obrázku logicky vydedukoval, že po požáru turistické chaty pohraničníci bydleli v UBA baráku, než se postavila nová jednotka. Někde taky používáte množné číslo (víme jistě, že rota přešla). Jako pište to za sebe a nepište to v množném čísle.
Re: Re: Oprava
Michal |
17.8.2024 19:35 |
id 179700 |
nahlásit
Píše člověk, který bez uzardění vydával foto kvildského praporu za modravský. TŠH, patrně kniha Tajemství šum. hranice, kde jsou taková "moudra" jako že rPS Poledník byla rotou Jelení skok, že v lednu 1951 byla 20. rPS Březník, že u 10. bPS byla v roce 1951 19. rotou Celnice a některá další pozoruhodná tvrzenï. Pokud se ti cokoliv co jsem napsal nelíbí, jednoduše to nečti. Možná budem oba spokojenější. Cca. 99% uvedeného je podloženo materiály PS a ne jen opsanou kronikou. Narozdíl od někoho jiného, že?
Re: Re: Re: Oprava
Komu tykáš? Číslování mám napsáno podle vojenské kroniky. Taky je tradicí, že některé roty mají další názvy, které se ostatně objevují i tady na vojensko. Narozdíl od tebe jsem v kontaktu s pohraničníky a něco se od nich zajímavého dozvím a rád svoje texty doplním o praktické poznatky a nejsem připíchnutý jen někde v archivu a nedělám namátkové závěry. Já ty tvoje informace neberu jako věrohodné, protože jsem neviděl jediný sken z archivu, takže si myslím, že si to cucáš z prstu. Rád bych od tebe viděl nějaký odborný článek na téma Pohraniční stráž, aby to bylo čtivé a mělo to hlavu a patu, ale toho se asi nedočkám - nedočkáme. A ty si myslíš, že každý pozná fotku z knihy Stráže na pomezí - jestli je to Kvilda nebo Modrava. Nejsem mistr světa jako ty. Možná tohle nepoznám, ale zase tam dokážu identifikovat jiné pohraniční roty, o kterých nemáš ty ani páru. Každý kdo napsal nějaký textík, i odborníci jako Pulec nebo Navara mají v knihách nepřesnosti, ale to je přirozené. Nikdo není 100 % . Jenže ty jsi k tomu ještě namyšlený.
Re: Re: Re: Oprava
Ale jinak souhlasím. Každý si bude hledět svého. Ty máš svůj píseček tady na vojensko. Já mám svůj píseček (nebo spíše písek) jinde.
Re: Re: Re: Re: Oprava
Michal |
17.8.2024 21:16 |
id 179704 |
nahlásit
Pokud si pamatuji, s tykáním si kdysi dávno začal Ty. Ale to tady asi nikoho zajímat nebude. Jinak jsi napsal docela úsměvný příspěvek. Už asi chápu, proč si tady měl kdysi zákaz.
Re: Re: Re: Re: Re: Oprava
Protože některým lidem vadila a vadí moje badatelská činnost ve vztahu k PS, ale já s tím dokážu žít. Na druhé straně nejsem tak sebestředný a dokážu uznat nějaké omyly, co jsem někdy napsal. Což se o tobě říct nedá. A ještě jedna rada. Nevěř všemu co se v archivech píše. Už jsem měl několikrát možnost konfrontovat obsah archivních dokumentů s přímými účastníky a nebylo výjimkou, že se zápisy v listinných materiálech upravovaly.
Zde již nelze dále reagovat
Oprava
Nevím, ale možná by se to tady mělo radikálně opravit. Nevím, kdo vymyslel název Kóta 1162 jako předchůdkyně Slatě. Já jsem byl přesvědčen o tom, že stála rota v Luzenském údolí dříve, než se postavily resp. adaptovaly objekty na Březníku. A kronika Březníku o tom podává jednoznačné svědectví:
Výstavba útvaru
„Na začátku zimy roku 1950 přišli mladí příslušníci pohraniční stráže do údolí Luzného, kde postavili stany ve kterých žili po dobu než vystavili nový útvar - svoji novou rotu. K tomuto účelu byl vybrán prostor pro postavení roty na malém paloučku, který přetíná příčný průsek 1/5 (tj. mezník č. 1/5 - pozn.). Dále místo kde útvar měl být postaven bylo vzdáleno od státní hranice asi 500 m, po jedné straně tekl potok Luzný a po druhé probíhá cesta do Bavorska. Pro prozatímní ubytování si jednotka vybudovala vlastní svépomocí stany a bunkry.“
„Místo pro postavení jednotky určil poručík Loubal? a politický pracovník vojín Svoboda. Toto místo bylo zalesněno a proto se začal kácet prostor pro postavení roty. V průběhu zimy byla z větší části postavena dřevěná budova. Již do této nedostavěné budovy se přemístili příslušníci, kteří prováděli výstavbu druhé budovy a dokončovací práce prvé budovy. Po ukončení výstavby roty na jaře roku 1951 bylo rozhodnuto, že prostor pod Luzným u HK 30 nevyhovuje a rota se přemísťuje na Březnickou hájenku. Tak po 6 měsících bydlení v dřevěných domech pod Luzným se stěhuje rota na Březník a do konce roku 1951 je již prováděno střežení státní hranice z Březnické hájenky. Po zrušení roty byla tato zbořena a pod Luzným zůstaly až do dnes základy tehdejší roty. Protože prostor hájenky byl malý a nevyhovoval, bylo přistoupeno k výstavbě dřevěného baráku UBA. Z hájenky byly udělány sklady, kuchyně a jídelna.“
Re: Oprava
V kronice je i barevná kresba této jednotky v údolí, použitá pak ve videu Listy z kronik. Ta jednotka byla už od začátku odsouzena k zániku. Roty se umisťovaly velice blízko hranici, ale tady to bylo hodně blízko , i když chápu střežení toho klínu hranice. Ale nebyla tím vykrytá Malá Mokrůvka, kde byl podle kroniky taky jakýsi "kanál" (předválečná kamenná stezka z M. Mokrůvky dolů do údolí). Co vím z doslechu, tak PSáci sloužící v modravských končinách říkali Malé Mokrůvce Herman. V kronice je zmínka o bavorském narušiteli tohoto jména, který se dost obratně dostal přes zátaras patrně právě pod M. Mokrůvkou (soudím tak na základě vrstevnice udané kóty v prostoru DZ) až do Modravy a Srní, kde byl zadržen, a pak musel předvésti hlídce u zátarasu, jak se přes něj dostal - stačil mu k tomu pařez.
Luzenský potok - mapa
Na této mapě Topo S-1952 tištěné v roce 1954 je vidět jak Březnickou hájenku, tak o kousek vedle stojící rotu Slatě. Pokud ale podíváme jižněji do údolí, vidíme napravo u kóty 1165,4 malý čtvereček s nápisem rozv. - rozvaliny, což bude pravděpodobně pozůstatek po této Luzenské rotě
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_3__M-33-111-B-b
Re: Luzenský potok - mapa
Michal |
8.11.2021 22:44 |
id 159647 |
nahlásit
Stála kousek víc vpravo (od čtverce rozv.). Dnes už to vím skoro jistě. Ten červený čtverec tady na mapě to v podstatě vystihuje (+/- nějaký metr). Myslím, že po rotě v Luzenském údolí moc pozůstatků - rozvalin nezbylo. S největší pravděpodobností zde stál jeden montovaný barák, ten byl v první polovině 1951 rozebrán a znovu někde postaven, pravděpodobně u 19. rPS Slatě. V ABS jsem dohledal, že konci roku 1951 měla 19. rPS Slatě sídlící mezi 18. rPS Roklan a 20. Březník krycí číslo, jenž ji jednoznačně přiřazovalo poslední místo v sestavě rot sušické brigády, tedy 20. rota. Krycí čísla byla přidělována na přelomu let 1950/51, to znamená snad jediné možné, že z Luzenského údolí se dosavadní 20. rota rota přestěhovala na Slatě, nově jako 19. rota sestavya z provizoria Březník myslivna se stala regulérní (20.) rota. Obě dotčené roty si ponechaly svoje krycí čísla (menší zmatky v písemnostech).
Luzný potok
Zdravím Vašku.
Prosím tě, můžeš to nějak upřesnit? Myslím tu věc, že Slatě se stavěly, protože budova na Březníku byla ještě obydlená. Ono dle mých informací na Březníku byl hajný, ten byl ale ještě před tím vystěhován. Potom Březník sloužil jako záchytný bod a byla v něm ubytována (provizorně) právě 19. rota Šumná/Slatě, protože ta jako jedna ze dvou rot 4. praporu nepostavila ubikace.
Luzný potok
Rota byla nejdříve, podle prvotních plánů označována jako Kóta 1162 (1175)- prostor na Luzném potoce, později Luzný, nebo Lužný potok. Značka na mapě je pouze orientační, i když souhlasí s polohou roty na starší opermapě. Rota byla umístěna cca. 1700 metrů jižně od Březníku, takže by to mohlo sedět. Místo by mělo jít dohledat pravděpodobně i dnes, podle některých informací, které mám k dispozici, ale protože do údolí je vstup zakázán, nemá cenu to v tuhle chvíli řešit. Víme jistě, že rota přešla na novou sestavu 27. 12. 1950 a o den později započali vojáci z tohoto místa ostrahu hranic (plánovaně od 8 hod.). Přechod na novou sestavu zajišťovala (stará sestava) četa z Modravy, zajištění probíhalo vždy o dvě hodiny déle (u celé brigády). Rota byla postavena na kůlech (bez základů) - doposud nevíme, zda šlo o jeden, nebo dva UBA. Při první oblevě se začalo (začala?) stavení bortit. Vzhledem k tomu, že na Luzném Němci, nebo Američani postavili pozorovatelnu, ze které denně (leden 1951) sledovali příjezdovou cestu k rotě bylo rozhodnuto rotu přesunout jinam. V roce 1952 už byla rota přestěhována, takže k redislokaci muselo dojít v roce 1951, vzhledem k bortícím se UBA pravděpodobně z jara, hned jakmile to klimatické podmínky dovolily. V roce 1952 (možná už ke konci 1951) došlo k překopání cesty k Modrému sloupu a byl zde zbudován dvojitý protitankový příkop s betonovými PT jehlany (ženijní zabezpečení cest u bPS). Sousední rotou byla 19) Šumná, na druhé straně styk s 5. brigádou.
Re: Luzný potok
Michal |
30.7.2019 20:32 |
id 139730 |
nahlásit
Pardon, 19. rota Šumná, umístěna Březník - myslivna.
Re: Re: Luzný potok
Zdravím Ťa Michale.
Pred nejakým rokom sme spolu komunikovali o rote "SLATE"na ktorej som ja Slúžil v roku 1958-60. Už dávnejšie som počul , že naša rota stala v Luzenskom udoli a že na jaro v roku 1951 ju museli zbúrať, lebo sa začala, preto že namala základu stala na koloch sama Búrať. V kronike našej rota ktorú mám je prvý datum spomínaný duben 1951. Ale neexistuje nijaká zmienka o tom, aby pred tím stála v Luzenskom údolí. Pri oboznamovaní nás z históriou našej roty "Slate"nikdy nikto nespomenul, že rota pred tým bola postavená niekde inde. Ani slovo o tom nik nepovedal. Mám kontakt zo siedmimi kamarátmi ktorí so mnou slúžili nikto o tom nič nevie ani nepočul.Pritom náš politrúk por. Vrabec na rote "Slate slúžil ako zakladak asi v roku 1953-4.Žeby nám o tom nik nepovedal? Je nereálne, a proti zdravému rozumu, aby ta rota stala v Luzenskom údoli, keď v blízkosti stala rota "BŘEZNIK"a to bol jej úsek stráženia. Pošlem Ti fotku pravdepodobne tej roty o ktorej hovorime. Zdá sa, že ten kto ju nakreslil bolo to z miesta okolo BŘEZNIKU. Škoda, že nemáme kroniku roty BŘEZNIK. VRAJ ju niekto ma,niekto z Modravy a do dnes ju neuverejnil. Aký sú to Ľudia, čo chce s tým robiť, vziať si to do hrobu, alebo vydražiť na dražbe? nech povie čo za to chce! To sú hyeny.Veľmi by to pomohlo objasniť túto situáciu a objasniť históriu.Mam také tušenie, že spominaná rota stala, ešte pred Rotou BŘEZNIk a rotou SLATE. To je môj pohľad na tento problem. Skúmaj ďalej, prajem Ti veľa úspechov a rád by som sa dožil objasnenia tejto situácie. Som rád Michale, že si sa ozval. Možná,že si na mňa ešte pamätáš. Všetko dobre praje Honza-Ján Šerfel.
Re: Re: Re: Luzný potok
Michal |
1.8.2019 18:03 |
id 139767 |
nahlásit
Zdravím Tě Janko.
Jasně, že si vzpomínám. Jsem rád, že jsme zase v kontaktu. Vezmu to odzadu, od těch kronik. Rozčiluje to většinu, nejen Tebe. Všichni víme, že kroniky jsou a většinou i kdo je má, ale momentálně není hybné síly donutit dotčené, aby kroniky zveřejnily. Místy se s nimi vesele kšeftuje. Proto jsem rád, že se to tady na vojensku začíná postupně zveřejňovat, ku prospěchu všech. Do hrobu si to nikdo nevezme, jak jsi trefně napsal. O jednom dílu kroniky Březníku vím a možná se k němu dostanu, spolu s ještě jednou kronikou roty sušické brigády. Nechci předjímat, uvidíme. No a teď k té rotě. Nějaké materiály mám. Něco zveřejním tady, ve spolupráci s vojenskem, něco zatím uveřejnit nechci.
Takže: žádná rota Březník v blízkosti (20. rPS) na přelomu let 50/51 nestála. Na Březníku, myšleno březnickou myslivnu žádná rota původně být neměla. Z jednoho prostého důvodu. Bylo to daleko ke hranicím. Plánovači PS chtěli roty nejdál. cca 1 km od SH. V myslivně byli ubytováni provizorně vojáci z 19. rPS Šumná. Ta měla být původně umístěna na úpatí stejnojmenného vrchu, ale byla to jedna z několika rot 4. prPS, která z nějakého důvodu (pravděpodobně ty tisíckrát omýlané klimatické podmínky) nestihla ubikace vystavět. Vzhledem k nadmořské výšce a absenci příjezdových cest je to pravděpodobné. Proto byla provizorně ubytována na Březníku - myslivně. Březník byl určen jako jeden z tzv. záchytných bodů při přechodu ze staré na novou sestavu.Doposud neznáme přesně celý mechanismus, ale z toho co víme je nanejvýš pravděpodobné, že dosavadní 19. rota Šumná zůstala z jara 1951 na Březníku, nově jako 20. rPS Březník a dosavadní 20. rPS Luzný potok byla přemístěna, nově jako 19. rPS Slatě. Jinak Březník byl na přelomu let 50/51 v úseku 19. roty, nikoliv 20. U březnické myslivny byl vystavěn ještě UBA barák, ten měl stát snad nad myslivnou. U 4. praporu se v průběhu roku 1951 tím pádem změnily také úseky jednotlivých rot.
Re: Re: Re: Re: Luzný potok
Michal |
1.8.2019 20:55 |
id 139770 |
nahlásit
Jen se ještě doplním. V úvahu by mohla přicházet i ta varianta, že z Březníku odešli pohraničníci na Slatě a na Březník přišli vojáci z Luzenského údolí. Tahle verze je ale o dost méně pravděpodobná. Mimochodem na té novější mapě je rota Slatě ještě patrná. Rota v Luz. údolí byla vystavěna ke konci roku 1950, to víme jistě. Není tedy možné, že by tu stála dřív, ještě před Březníkem, nebo Šumnou, jak se domníváš. Původně zde bylo plánováno nechat zbudovat zemljanky, nebo sruby a v těch vojáky nechat přes zimu. Nakonec vyhrály montované domy typu UBA (nebo KAD), kdosi rozumný usoudil, že ubytování v zemljankách by bylo pouze důvodem k mnoha zběhnutím.
Re: Re: Re: Re: Re: Luzný potok
Dík všem, kdo o téhle rotě něco zjištují.Jediné co vím,že budovy byly dvě.Tuto rotu pomáhal stavět spisovatel Rudolf Kalčík.Rota měla životnost opravdu krátkou něco přes jeden rok a byla bezejména. Mezitím se stavěla rota Slatě -Šumná protože budova na Březníku byla ještě obydlena , teprve se doplánovával způsob OSH.Velkou roli pak sehrálo trasování EDZ Jentak pro zajímavost,cesta z německa k Modrému sloupu na SH se před obsazením čech rozšířila a zpevnila .Její název byl WEHRMACHT STRASSE
Zde již nelze dále reagovat