Vojensko.cz

V době mé služby byly opravdové zimy. 15 stupňu mrazu nebyla žádná výjimka, sněhu tolik ,že signálka byla plůtek jako kolem zahrádky. Lyžnici jsem absolvoval ve dne( ta byla lepší) i v noci. Na nohy těžké lyže- žádné běžky, výzbroj na opasek, sapík na záda a vpřed. Nejtěžší lyžnice byla po hustém sněžení pro toho, kdo dělal první stopu, další už měli stopu, žádná rolba nám cestu nedělala. Měl jsem výhodu, uměl jsem lyžovat. Někteří ne . Ti dostali rychlokurz od svob. Mikulíčka a hajdy na lyžnici. Někteří se vrátili jak sněhuláci , ale naučili se. Těžké byly lyžnice při oblevě. Sníh se lepil na lyže. Umělé skluznice nebyly. Lyže se mazaly obyčejnou svíčkou, Za zimu byly bílé maskáče špinavé, hlavně v místech na zádech od konkoru ze samopalu, Pro noc se šily na ušanku gumičky , pod které se zasouvala bat. svítilna pro sviceni na cestu. Svítilo se jen v opravdu temných nocích. Stačilo troch jasnější počasí a na sněhu bylo vidět. Kdo měl chut tak si šel zalyžovat na vhodný svah, kde se nejdřív ušlapala sjezdovka . Samozřejmě je ve dnech HV a svolením DDR. Vždy měl někdo WXV - vysílačku, kdyby bylo nutné nastoupit,třeba při Pohraničním poplachu. Byly to dobré časy na konci světa.

Zima na hranicích nezačínala podle kalendáře ani podle teploměru. Začínala až rozhodl velitel útvaru- velitel brigády, velitel praporu,velitel roty. Ne všude začinala zima stejně.Jakmile byla vyhláčena Zima žačaly se nosit ušanky a zimní doplňky (kožešinový límec ap.) Dokud nenapadl sníh, sloužilo se jako v létě. Až bylo sněhu dostatek a začal působit problémy na SIS- nevyjasněné zkraty přešlo se na ZIMNÍ OCHRANU STÁTNÍ HRANICE. Signálka byla vypnutá a přešlo se na systém "Lyžnic". Byla to lyžařská stopa před SIS po celé délce úseku v blízkosti SIS a druhá byla v týlu v Hraničním pásmu. Po ní jezdily na lyžídh hlídky zhruba v 20 minutových intervalech. Celý popis této činnosti by byl na obsáhlejší příspěvek. Tak příště.

Zkusil jsem už 3x přidat a neodešly příspěvky , pokusím se jiný den.

Další pokus a nic, pokud je příspěvek delší i když nepřekroči počet znaků. Neodcházi. Poraďte.

Když napadlo dostatečné množství sněhu- souvislá pokrývka, tak přišly na řadu bílé maskovací oděvy, Byly z obyčejného plátna. Měly kalhoty, blůzu s kapucí z nichž některé měly ještě síťku před obličej. Chodilo se v nich všude na pikety, průzkumy,lyžnice, jen strážný u roty je mít nemusel. když bylo sněhu více tak přišly na řadu lyže. Také pamatovaly nějaký ten rok. Byly dřevěné, univerzální. natřené na bílo jen se zeleným proužkem po obvodě. Ujetá se velice těžko hledala. tak jsme je přivazovali tkaničkou k přezce kanady, Vazánímu jsme říkali papučové- mělo boční řemínky s přeskou na stanovení délky a pružinovou záklopku. Pár jich mělo vazání Kandahár a na zimu 74 přišlo několik páru červených a modrých lyží s vazáním Massag.Lyžářských bot bylo pár a jěště poškozené. Jezdilo se v kanadách, ty měly v zadu na patě žlábek na pružinu vazání. Tyčky byly z lískových prutů nebo z bambusu.

Lyžnice nebyla na rotě jedna, to by měla 20 km. Lyžnice začínaly a končily na rotě nebo piketech. Na lyžnici vyrazil pohraničník v plné zbroji jednočlenné hlídky. Samopal s bodákem, 2 zásobníky nábojů(2x30)jeden v samopalu a jeden v sumce, kde byly pouta, případně bater.svítilna. Přes rameno pouzdro se signální pistoli a světlicemi. Čekalo jej lolem 5-6 km lyžnice, v podstaně mirného běhu na lyžích. Lyže nebyly žádné běžky. Tak se bylo nutné vhodně obléci, aby se člověk nezpotil již na 1 kilometru. Po absolvování lyžnice jej čekalo teplo na rotě nebo trochu tepla na piketu a tam obyčejně beraní kožich.. Kožich se nosil i na pozorovatelny či kontrolní hlídky na vstupu do HP. Kožichy byly nahrazené v 80 létech zimními bundami. Maskáče, ve kterých jsme v zimě sloužili se zateplovaly na zimu teplými vložkami. v létě jsme měli tesiláky.

Jak se vyhodnocovala lyžnice? Pohlaničník jedoucí po lyžnici pozoroval neporušenost sněhové přikrývky. Stopy zvěře přehlížel. Objevil li lidskou stopu, musel vyhodnotit zda je stopa narušitele nebo pohraničníku. K tomu mu složilo číslo dne- takové heslo.Čislo dne se stanovovalo pro každý operační den, který se měnil v 19.00. Například čislo dne bylo 9. Tak kdo z pohraničníku nařušil z nějakého důvodu lyžnici tak v místě narušení do sněhu napsal většími číslicemi číslo dne. To však muselo být nejméně třímistné nebo čtyřmístné. Takže 9 mohlo být 333,504,603,2403 a jiné kombinace. Stanovilo li se číslo dne větší než předešle tak první hlídka připsala ke každému 1, 1333 nebo 3331 atdále. Bylp li menší musela všechna zahrabat a napsat nové. Někdy už toho bylo moc a vitáli jsme každé nové posněžení. Vyhodnotila li hlídka narušení lyžnice narušitelem okamžitě vypálila signál Proryv a začala pronasledování. Měla li vysílačku nahlasila vysílačkou nebo byla možnost použít pojítko tak to udělala. Na pomoc ji vyjížděla Poplachová hlídka. Světlice byly obyčejně 2. První upozornila hlídky a ty zvýšily ostražitost. Jakykoliv signál se hned hlásil DDR na rotu, I 3 hlidky hlásily světlice.