Vojensko.cz

Ahoj,nevím jak na které brigádě byl zvyk stavět špak,sloužil jsem na Sušické a stavěl jsem ho.
Na špak se nedělaly základy,byl přibit k zemi hřebíky,cca 1m dlouhými,4 na každé podpěře,1xžebřík, 2x podpěra. Po smontování budky se přimontoval žebřík a byl přibit přes základovou desku k zemi. Pak se přidelaly za pomoci jeřábu podpěrné nohy s výztuhami k žebříku a celý špak se jeřábem postavil. Po zvednutí se podpěrné nohy přimontovaly k základovým plotnám a ty se přibili k zemi. Je toho víc,jestli chceš zavolej a domluvíme se víc. 724 313 469. - Pupák

Pochybuji, že všude byla možnost postavit kovový špak jeřábem. Např. na 7.rPS Kvilda (82-84) na stanovišti Okreska byl kovový špak a na místo rozhodně nebyla možnost příjezdu jeřábu. Okreska je zde...... jdeš z Kvildy na Prameny a když přijdeš na dráty k dřevěné tabuli "Rozdělené světy" a "Revitalizace močálů...." a podíváš se na horizont vpravo, tak za horizontem stával ten špak. My tomu kopci říkali Zabiják. Když jsem před lety viděl, že kopec je mnohem nižší, tak jsem si myslel, že mám špatné vzpomínky, ale mladší ročníky mi vysvětlili, že potom na vrcholu jezdily bagry a buldozery a ten kopec dost snížily. Teď někdo bude namítat, že když se tam dostal bagr a buldozer, že se tam mohl dostat i jeřáb. Jenže ona tam před rokem 82 nevedla zezadu žádná cesta (byl tam močál, teď je to tam nějaké vysušené a znovu se ty močály zakládají), končila několik stovek metrů před dráty jako skládka dřeva a točna. Teď je tam cesta přes I.zonu NPŠ až na dráty (jsem tam tak 5x do roka) a ta cesta byla postavena asi až později. Na Okresku se chodilo ze zdola z Pramenské, všude byla bažina a podle drátů byl povalovkový chodníček. Neumím si představit s jakou technikou tam třeba zarážely kůly na SiS.

To si nedokáži představit jak by ho mohli bez jeřábu postavit,když byla budka svařená,autojeřáb jsme mi na naší rotě neměli,ale půjčovali jsme si ho od RTZ I S JEŘÁBNÍKEM..Kůly se zarážely ručním beranidlem,to v 70letech...Povalové chodníky se dělaly v Sušici,já jsem je vozil na Nové Údolí tam se také musely dávat....

Třeba vrtulníkem.....kdo ví..... Dole byl upevněný na mohutných betonových patkách a asi je zřejmě po sametu taky vytrhali, protože jsme je na míst nenašli.

A ještě jedna věc je mi divná...... Když vidím jakým mohutným jeřábem na fotkách nakládají špak, tak v době,kdy se špaky stavěly, myslím, že takové mohutné jeřáby nebyly, tak kdo ví, jestli se to tenkrát vůbec jeřábem stavělo.

Sloužil jsem 79-81 na ženijní rotě PS Sušice a tyto špaky jsem stavěl s autojeřábem Tatra 138 AB-063.

Sám jsem u stavění nikdy nebyl,ale kluci z naší ženijní roty mi to kdysi popisovali asi tak.Špačkárny se dodávali na žen. rotu po železnici,kompletně smontovaná budka s ochozem plus žebřík a nohy.Nejdřív se zabetonovali dvě patky pro nohy a jedna větší pod žebřík.Potom se přimontovali k budce na zemi dvě nohy a žebřík,následně se nohy spojily čepy k patkám a autojeřábem,který byl asi na každé ženijní rotě,se všechno zvedlo za budku na nohy a přičepoval se žebřík k poslední patce.Je to tak zjednodušeně popsaný celý postup. Rakouské noviny potom,prý, psaly že stavíme odpalovací rampy pro rakety.

Som rád, že sa zachová spomienka na našu 318rth na Hůrkach a v budúcnosti si budeme môcť pripomenúť, že to je kus z našej roty. Chystal som sa z tejto veže urobiť dáke rádioamatérske spojenia, ale zdravotný stav mi to nedovolil. Nepreletí, Neprojdou!
Stano.

Super práce!!! NEPROJDOU!!! Díky!!! S pozdravem Jirka.K.