Vojensko.cz

Uvedený objekt se nazýval "Švýcarská vila". To prý proto, že ji majitel za 1. republiky prohrál v Monte Carlu. Po válce byla dlouho prázdná až do doby, kdy ji MNV otevřel a inventář "prodal" ve veřejné dražbě. Předsedou byl tehdy pan Josef Baloun. Na MNV zůstaly jen sloupkové hodiny pod skleněným zvonem a psací stůl. Potom tam byli ubytovaní nějaké ruské rodiny, ale ty náhle někam zmizely a nikdo o tom nemluvil. Pak tam bydlely nějací Peterkovi. Petr chodil s námi do Národní školy, ale ne moc dlouho. Taky se odstěhovali.
Když přišli PS, tak měli hlásku až na samých hranicích, kde před tím bydleli Sýkorovi a slepá paní Štolcová. Pak se teprve PS nastěhovali do švýcarky. Pokud ještě byla švýcarka v dobrém stavu, tak měla v každém patře dokola ochozy, žaluzie v každém okně a měla taky zimní vytápěnou zahradu. Pamatuju si to proto, že jsme tam párkrát byli s panem řídícím učitelem Františkem Veselým na výletě.
Dokud ještě existoval dolní konec obce, kde bydleli Strausovi, Klímovi, Šťástkové, Soudských, starý pan Ruml a taky Svobodka mohli jsme chodit až na hranice k hraničnímu sloupu a taky k zelenému jezírku.
Tenkrát jsme bydleli nejdříve ve strážním domku kousek za nádražím směrem k hranicím a potom jsme se přestěhovali do čísla 38 po rodině Frieserových. Pak jsme se odstěhovali na pár let na Žatecko a když jsme se koncem padesátých let vrátili bylo už všechno jinak.
Tak to by zatím bylo všechno. Vzpomínky se pořád vrací.