Vojensko.cz
Objekty bývalé PS a ČSLA, vzpomínky pamětníků, historie
Objekty PS
« Zpět | Jdi na seznam | Obnovit | Vaše komentáře (1)
(pro změnu obrázku můžete použít CTRL + šipky ↔ numerické klávesnice)
1 foto (M.Šidlák) z celkových 10
Proviant se na rotu vozil dvěmi cestami. Jedna cesta vedla přes 16. rPS Javoří pila...
Autor: M.Šidlák | Pořízeno: | Foto: 10 fotek
Vaše komentáře...
Přidat nový komentář...
Řazeno dle vláken | Seřadit dle času
por.Novotný
Nemá někdo kontakt na bývalého velitele rPS Roklan por.Novotného,ten zde sloužil od roku(1957..
Mělo by mu být tak okolo 80ti let.
Mělo by mu být tak okolo 80ti let.
Roklan - vzpomínky na službu v letech 1951-52
Okres: Klatovy
Pár vzpomínek pana Bedřich Pudila na ZVS (1951-52)u 18. rPS-Roklan (4. prPS Modrava, 7. bPS Sušice), které zpracoval M. Šidlák.
ZVS u 18. rPS-Roklan vykonal od konce února 1951 do září 1952.Za dobu jeho působení na rotě, se zde vystřídalo pět velitelů.Prvním velitelem byl por. Špulák, druhým velitelem byl ppor. Hynek, třetím velitelem byl por. Pavlica, čtvrtým velitelem byl ppor. Starý a pátým velitelem por. Fučík.
Pan Bedřich Pudil měl hodnost svobodníka. Zastával funkci účetního a proviantního u roty. Někdy zastupoval i staršinu roty.
V letech 1951-1952 se rota skládala ze dvou budov. První budovu tvořila Roklanská chata (vybudovaná v letech 1936 Klubem českých turistů) a druhá budova byla vystavěna nad Roklanskou chatou. Finský dvojdomek se postavil až po roce 1952.
Nová budova 18. rPS Roklan se začala stavět na podzim r. 1950. Tehdy stála na dřevěných pilotech, ale po zimě se ukázalo, že jak půda rozmrzla, tak se celá budova zkroutila. Proto byla budova roty zbourána a na jaře 1951 postavena nová budova roty, tentokrát již na zděných základech.
Na rotu vedly pouze dvě cesty. Jedna vedla přes 19. rPS a druhá přes 17. rPS. Pokud jela na rotu kontrola, tak musela jet přes tyto roty, takže než kontrola přijela byli všichni na ni řádně připraveni.
Proviant se na rotu vozil dvěmi cestami. Jedna cesta vedla přes 20. rPS-Březník a druhá vedla přes 16. rPS - Javoří pila: obrázek č. 1 a 2. Tyto cesty se používaly většinou od jara do zimy. Když ale napadnul sníh (sněhová nadílka zde doshovala až 3 metrů) a nedalo se projet s koňmi, tak nezbývalo nic jiného než nasadit lyže, vzít ruksak a už se jelo do Modravy. To se jezdilo podél Roklanského potoka: obrázek č. 3.
Před zimou se udělaly na rotách takové zásoby, aby vydržely co nejdéle. Cukr byl v metrákových žocích, mouka byla v sedmdesáti kilových pytlích, pro maso a chleba se muselo jezdit skoro každý den. Na rotě bylo okolo 38 vojáků ZVS a velitel. Elektrika byla na rotě zavedena až po roce 1952, tehdy se ještě svítilo petrolejkami a vozovými lampami. Sociální zařízení na rotě bylo všelijaké. U lesa stál suchý záchod, ten byl čtvercového tvaru a byl pro čtyři chlapy. V Roklanské chatě byla místnost, kde byl zazděný kotel, kde se ohřívala voda, která se musela nejdříve nanosit z potoka a po ohřátí se přelila do plechové vany, která stála hned vedle kotle.
Roklanská nádrž: Voda z Roklanské nádrže se využívala k jarnímu plavení polenového dříví po Roklanském potoce do Modravy. Pan Pudil vzpomíná jak se několikrát zúčastnil této plavby dříví. Na Roklanské nádrži měli loďku, kterou využívali nejen ve volných chvílích. V zimních časech, kdy hladina zamrzla, ale nezapadala ještě sněhem, se zde konaly hokejové zápasy a bruslení. V létě se zde občas koupali, ale jenom na chvilku, neboť voda byla příliš ledová. Roklanské nádrže se též využívalo v době povyšování vojáků , kdy se tito jedinci házeli do vody. Výpustní zařízení Roklanské nádrže, bylo někdy v polovině 60. tých let, vyhozeno do vzduch. Od té doby je nádrž prázdná.
Rota střežila úsek viz obrázek č. 4. Se 17. rPS - Waitfelova slať začínal styk v místě mostku přes Roklanský potok, který se nacházel cca. 1500m od roty po proudu. Dále vedl na Medvědí horu, kterou nazývali kóta 1224, kde stála dřevěná pozorovatelna, na které byl dalekohled a polní telefon. Zde bylo jedno z pravidelných stanovišť hlídek. S 19. rPS - Platenská huť vedl styk po tzv. Roklanském průseku.
V prvním roce služby bylo zimní oblečení všelijaké, to co bylo po němcích (taky jsme se moc nezahřáli).Druhým rokem už to by lepší, nosily se tříčtvrteční kabáty s beraní vložkou (v těch už bylo teploučko).Do služby se nosila kožená brašna ve které byl obvazový balíček, pouta, signální pistole a útočný granát. Hlídky byly tříčlenné a měly výzbroj dva samopaly vz. 24-26 ráže 7.62 mm a jednu pušku . Hlídky se dvěmi hodinami překrývaly.V roce 1952 se začal budova průsek a DZ. Na stavbě se podílelo i civilní obyvatelstvo, samozřejmě prověřené. Konkrétně na Modravsku to byly závodní milice z Brněnského podniku. Stal se také případ, že jeden z nich utekl za hranice... Pro velitele to byl těžký úkol, nejenže musel hlídat jemu svěřený úsek, ale i pracovníky, kteří mu byli přiděleni.
ZVS u 18. rPS-Roklan vykonal od konce února 1951 do září 1952.Za dobu jeho působení na rotě, se zde vystřídalo pět velitelů.Prvním velitelem byl por. Špulák, druhým velitelem byl ppor. Hynek, třetím velitelem byl por. Pavlica, čtvrtým velitelem byl ppor. Starý a pátým velitelem por. Fučík.
Pan Bedřich Pudil měl hodnost svobodníka. Zastával funkci účetního a proviantního u roty. Někdy zastupoval i staršinu roty.
V letech 1951-1952 se rota skládala ze dvou budov. První budovu tvořila Roklanská chata (vybudovaná v letech 1936 Klubem českých turistů) a druhá budova byla vystavěna nad Roklanskou chatou. Finský dvojdomek se postavil až po roce 1952.
Nová budova 18. rPS Roklan se začala stavět na podzim r. 1950. Tehdy stála na dřevěných pilotech, ale po zimě se ukázalo, že jak půda rozmrzla, tak se celá budova zkroutila. Proto byla budova roty zbourána a na jaře 1951 postavena nová budova roty, tentokrát již na zděných základech.
Na rotu vedly pouze dvě cesty. Jedna vedla přes 19. rPS a druhá přes 17. rPS. Pokud jela na rotu kontrola, tak musela jet přes tyto roty, takže než kontrola přijela byli všichni na ni řádně připraveni.
Proviant se na rotu vozil dvěmi cestami. Jedna cesta vedla přes 20. rPS-Březník a druhá vedla přes 16. rPS - Javoří pila: obrázek č. 1 a 2. Tyto cesty se používaly většinou od jara do zimy. Když ale napadnul sníh (sněhová nadílka zde doshovala až 3 metrů) a nedalo se projet s koňmi, tak nezbývalo nic jiného než nasadit lyže, vzít ruksak a už se jelo do Modravy. To se jezdilo podél Roklanského potoka: obrázek č. 3.
Před zimou se udělaly na rotách takové zásoby, aby vydržely co nejdéle. Cukr byl v metrákových žocích, mouka byla v sedmdesáti kilových pytlích, pro maso a chleba se muselo jezdit skoro každý den. Na rotě bylo okolo 38 vojáků ZVS a velitel. Elektrika byla na rotě zavedena až po roce 1952, tehdy se ještě svítilo petrolejkami a vozovými lampami. Sociální zařízení na rotě bylo všelijaké. U lesa stál suchý záchod, ten byl čtvercového tvaru a byl pro čtyři chlapy. V Roklanské chatě byla místnost, kde byl zazděný kotel, kde se ohřívala voda, která se musela nejdříve nanosit z potoka a po ohřátí se přelila do plechové vany, která stála hned vedle kotle.
Roklanská nádrž: Voda z Roklanské nádrže se využívala k jarnímu plavení polenového dříví po Roklanském potoce do Modravy. Pan Pudil vzpomíná jak se několikrát zúčastnil této plavby dříví. Na Roklanské nádrži měli loďku, kterou využívali nejen ve volných chvílích. V zimních časech, kdy hladina zamrzla, ale nezapadala ještě sněhem, se zde konaly hokejové zápasy a bruslení. V létě se zde občas koupali, ale jenom na chvilku, neboť voda byla příliš ledová. Roklanské nádrže se též využívalo v době povyšování vojáků , kdy se tito jedinci házeli do vody. Výpustní zařízení Roklanské nádrže, bylo někdy v polovině 60. tých let, vyhozeno do vzduch. Od té doby je nádrž prázdná.
Rota střežila úsek viz obrázek č. 4. Se 17. rPS - Waitfelova slať začínal styk v místě mostku přes Roklanský potok, který se nacházel cca. 1500m od roty po proudu. Dále vedl na Medvědí horu, kterou nazývali kóta 1224, kde stála dřevěná pozorovatelna, na které byl dalekohled a polní telefon. Zde bylo jedno z pravidelných stanovišť hlídek. S 19. rPS - Platenská huť vedl styk po tzv. Roklanském průseku.
V prvním roce služby bylo zimní oblečení všelijaké, to co bylo po němcích (taky jsme se moc nezahřáli).Druhým rokem už to by lepší, nosily se tříčtvrteční kabáty s beraní vložkou (v těch už bylo teploučko).Do služby se nosila kožená brašna ve které byl obvazový balíček, pouta, signální pistole a útočný granát. Hlídky byly tříčlenné a měly výzbroj dva samopaly vz. 24-26 ráže 7.62 mm a jednu pušku . Hlídky se dvěmi hodinami překrývaly.V roce 1952 se začal budova průsek a DZ. Na stavbě se podílelo i civilní obyvatelstvo, samozřejmě prověřené. Konkrétně na Modravsku to byly závodní milice z Brněnského podniku. Stal se také případ, že jeden z nich utekl za hranice... Pro velitele to byl těžký úkol, nejenže musel hlídat jemu svěřený úsek, ale i pracovníky, kteří mu byli přiděleni.
Související fotogalerie
Dobové foto
A2012-02-15 15:01:09 TG135