Vojensko.cz

V úvodním popisu série těchto fotografií je uvedeno, že státní hranici s NDR střežila PS až do poloviny 70.let. Tato skutečnost se nezakládá na pravdě, neboť tzv. vojskové střežení ( silami PS) bylo ukončeno již v roce 1966 zrušením Děčínské a Karlovarské brigády PS. Ostrahu těchto hranic následně převzala jednotlivá Pohraniční oddělení VB.

rok 1965(1966) je polovina 70 let. Od roku 1971 nabíhají
80 tá léta a atd..............

https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=795

Pardon , máte vtom trochu zmatek, mícháte hrušky a jablka dohromady, neboť používáte stejnou metodu jako při počítání století např. roky 1900-1999 jsou 20. století, roky 2000-2999 jsou 21. století a td.) Ovšem pokud hovoříme např. o 50., 60., 70., letech jde o počítání desetiletí a v tom případě je to trochu jednodušší a jinak, to zn. že roky 1950-59 jsou 50.léta, roky 1960-69 jsou 60.léta, roky 1970-79 jsou 70. léta atd.
Pokud nevěříte, prostudujte příslušnou literaturu o metodice počítání století a desetiletí.

Opravím Vás trochu:
20. storočie boli roky 1901 až 2000.
21. storočie sú roky 2001 až 2100. To určite!
No nie som si istý, či roky 2001 až 2010 sú nulté a roky 2011 až 2020 desiate.

Podľa mňa to neboli Pohraničné oddelenia VB, ale Oddelenia ochrany štátnych hraníc. Hovorím o oddeleniach, ktoré boli podriadené Chebskej brigáde.

Od roku 1966 do roku 1973 vykonávaly ochranu hranic s NDR příslušná Pohraniční oddělení VB. V roce 1973, na základě příslušného rozkazu FMV přešla odpovědnost za střežení i této hranice na nově vzniklou HSPSOSH, a to prostřednictvím příslušných Krajských oddělení ochrany st.hranic. Krajská oddělení OSH byla výkonnými součástmi příslušných Krajských správ SNB. Bývalá Pohraniční oddělení VB byla tehdy přejmenována na Oddělení ochrany státních hranic a příslušníci těchto oddělení přešli do podřízenosti FMV. Brigády PS se na řízení těchto oddělení v řádném případě nepodílely.
Konkrétně Oddělení ochrany státních hranic Boží Dar, bylo v přímé podřízenosti Krajského oddělení ochrany státních hranic Plzeň, respektive KS SNB Plzeň. Chebská brigáda PS s tím neměla vůbec nic společného.

Nechcem polemizovať ako to bolo pred rokom 1978. Pod Chebskú brigádu patrili od roku 1975 dve Úsekové oddelenia OŠH : Nové Hamry pod ne patrili O-OŠH Boží Dar, Potučky, N. Hamry, Bublava a Kraslice. Verneřov riadil O-OŠH: Luby, Vojtanov, Verneřov, Doubrava a Hranice. Okrem týchto oddelení patrili pod brigádu aj OPK Boží Dar a Vojtanov.
Brigáda tieto oddelenia zabezpečovala aj materiálne. Na krajoch boli Krajské správy /odbory/ OŠH.

Ano, máte úplnou pravdu. K vámi popisovaným změnám došlo dnem 1.1.1976 na základě dalších organizačních změn v systému OSH.
Já jsem tady popsal stav, který byl bezprostředně po zrušení Karlovarské a Děčínské brigády.

Som rád, že sme sa spoločne dopátrali k tomu, ako to v skutočnosti bolo. Buďte zdravý.

Ještě bych doplnil, že se tak stalo na základě RMV ČSSR č. 52/75. Současně došlo i ke změnám uniforem příslušníků SNB, kteří do té doby vykonávali službu na těchto útvarech. Barva uniforem zůstala stejná (olivově zelená ). Avšak červené nárameníky byly nahrazeny nárameníky v barvě stejnokroje, na klopách se objevily výložky PS a brigadýrky s červeným lemováním byly nahrazeny klasickými brigadýrkami PS
Zdravím a přeji vše dobré.

A navíc : všichni příslušníci včetne přísl-OPK na st.hranici
s Rakouskem a SRN zůstali ve služ.pomeru SNB!!.Tuto
skutečnost neznali některí vojaci z povolani PS!!.

Sháním fotky z Jelení a úplně nejlépe fotky z hraničního přechodu (železné brány) budu rád za každou fotku.
Děkuji

Torzo špačkárny je nad rotou Jelení a přes 500 m to mohlo být tak k "drátům s KOP"a ne na demarkaci.Byla to 14.rota-NE 9tá.Sloužil jsem na Jelení v období 1962-1964.Ta špačkárna tam ještě nestála a domnívám se,že tam byla postavena později .V místech kde stojí torzo špaku byla střelnice, kam se jezdilo střílet z rot i brigády-tak snad proto ji tam postavili.Je to jen domněnka.Jiné foto této špačkárny je na PS Jelení na zimní fotce od L.Mládka

Dobrý den,
Sháním jakékoliv dobové fotky z Jelení nebo nejlépe z hraničního přechodu (Železná brána) pokud by jste něco našel byl bych moc vděčný.
S pozdravem Jan

ozvěte se chlapy co sloužily pod velením Kap. Nandraží a nebo nadporučík Šimon

hledám kamarády z ps9600 ozvěte se Didi

Ahoj spolubojovníku Milane.
Přes to že jsem na Podlesí sloužil v r. 1963 na podzim jen velice krátkou dobu, dle Tvých informací jsme se tam museli potkat.
Pamatuji si že jsem u nedalekého stohu slámy nacpával slamník. Určitě si budeš pamatovat jména: svob. Budík a čet. Král, byli to moji velitelé družstva a čety. Matně si ještě vybavuji domek "Rafanda" kde byla návštěvní místnost.
Srdečně Tě zdravím!
Petr.

Zdravím Tě Petře.V té době o které píšeš jsem na 13.rotě-Podlesí sloužil jako kynolog roty z povolání.Za ta léta mi už mnoho jmen nic neříká.Bohužel.V některých komentářích jsem si všimnul některých nepřesností.Někteří kluci označují rotu Podlesí jako 7.Je to chyba.Rota Podlesí byla značena jako 13.rPS.Ale to nevadí,hlavně,že se vzájemně mi peesáci alespon tímto způsobem najdeme a zavzpomínáme.Zdravím Tě.Milan

Ahoj Petře, sloužil jsem na Podlesí v r. 1963 - 5 jako starší psovod a Milan Rus tam šéfoval psovodům.Letos jsme se koncem léta, sešli na Podlesí. Milan, Luděk Urban / kuchař / a já. Víc lidí jsme nesehnali. Po 54 letech a bylo to bezvadný. V roce 1964 šel Milan do důst. školy. Milan se vůbec nezměnil, bezva chlap. Zmiňoval jsi Rafandu, dolní tam byli dva koně a horní Rafanda, tam byli prasata a pod nimi kotce, pro psy. Podlesí byla 12 rPS.

Zdravím Tě Jirko a děkuji za reakci na můj příspěvek. V přijmači ve Vejprtech byl mým velitelem čety (na hodnost si nevzpomínám) jistý Držálek ze Žatce. Mjr. Baltyzara si pamatuji když jsem pod jeho velením, jako voják před přísahou se samopalem bez zásobníku nastoupil do rojnice a podílel jsem se na vypátrání a zadržení východoněmeckého důstojníka, který se chtěl prostřílet přes nás do záp. Německa. Tenkrát na Zvolání postřílel pohr. hlídku která ho kontrolovala. Dodnes stojí na Zvolání u viaduktu pomník, který je dokonce (i když sporadicky) udržován.
Z vojny jsem měl pár fotek ale několikrát jsem se stěhoval a obrázky někde zůstaly, moc mne to mrzí. Měl jsem i tablo. Tvoje fotky z vojny jsem na Vojensku hledal marně, asi jsem neměl štěstí.
Dlouho jsem se Ti neozýval, promiň, trochu jsem marodil.
Srdečně Tě zdravím a přeji krásné Vánoce a do Nového roku pevné zdraví.
Těším se na případnou další korespondenci.
Petr.

A zařízl ho na cloně čet. abs. Páleník z 13 roty Potůčky. V rozčilení přeřadil na jednotlivé rány a na 200 m ho jednou ranou po výzvách dostal. Za ty 4 zastřelené záložáky si to zasloužil.

Nebyl to důstojník ale praporčík z povolání, reprezentant NDR ve sportovní střelbě. Ty 4 záložáky kteří se bavili na křižovatce silnic, místo aby byli zašiti v terénu, postřílel sportovní pistolí. Dva zemřeli na místě, dva později v nemocnici.

Přišel jsem na rotu v březnu 1964.Velel tam v té
době major Kučera.Hrál jsem v malé kapele,bicí.
Pamatuji si jěště,trumpetu hrál Zdeněk Horak
a Pepa Pixsa.Ostatní jména mi bohužel vypadli z paměti.Rád uvítam kontakt kdo tam v té době sloužil.

Dobrý den všem .
V letech 61 - 62 sloužil můj otec, nevím přesně jaká rota .
Mluvil vždy o Kálku , Chára , nevzpomene si někdo ?

Sloužil,jsem v roce 1964 až 66 v Mikulášovicích byla to děčínská brigáda.Velitelem byl kpt.Stránský velitel 1.čety kpt.Bulis 2.čety kpt.Koubek 3.čety kpt.Maidl staršinou byl rtm.Kroupa m.j.měl moc hezkou manželku.Chodili jsme na pivko na Střelnici nebo na Rybníček.Měli jsme vlastní BIG-beatovou kapelu,která každou neděli hrála v kulturáku na čajích. Hoši,ozvěte se.

Sloužil,jsem v roce 1962 až 1964v Mikulášovicích byla to děčínská brigáda.Velitelem roty byl kpt.Stránský velitel 2.čety kpt. Koubek sháním lidi s této čety.
Vladislav Novák ozvěte se.Díky

kdo sloužil v letech 1961-1963 u 7. roty podlesí?

nemáte prosím nějaké fotky?

V letech 1961 - 1963 sloužil na Podlesí můj kamarád Josef Jiroušek z Libočan. Při jeho vzpomínkách často uváděl jméno Uvízl, byl to asi někdo z oblíbených důstojníků.
Já jsem sloužil v letech 1963 - 65, po přijimači ve Vejprtech jsem byl asi tři měsíce v Potůčkách jako motospojka, odtud mne převeleli na Autorotu do K. Varů na "Sachrák". Někdy v roce 1964 se Autorota stěhovala do Ostrova nad Ohří / Vykmanova. Vzpomínám na kamarády R. Mudru, O Redlicha z Roudnice, Oldu Maie z N. Strašecí, Láďu Kolbábka, Šubrta, Bílka, Vanka, z Moravy, Tondu Žiaka, Chlpka ze Slovenska a další, v drtivé většině prima kluky.
Všechny Vás zdravím při vzpomínce na krásná léta!
Petr.

Pan Uvízl po roce 68 odešel k SNB do Teplé, kde dlouhá léta dělal náčelníka. Výborný chlap bohužel již zemřel.

npor. Uvízl byl ZVP roty, opravdu oblíbený, velitel roty npor. Hastík. Sloužil jsem v Potůčkách 164- 1966.

Měl jsem tu čest tam pár měsíců také odsloužit. V průběhu jara 1962 jsem spolu s několika desítkami dalších z celé sestavy PS absolvoval v Lipové u Šluknova t.zv. ŠJU (školní jednotka učiliště). Byla to v podstatě péeška pro uchazeče o studium v UVMV v Bruntále, po předchozí půlroční praxi na rps. Vzpomínám na VČ por. Jurajdu, který z nás dělal tryskovou četu, i na další velitele, mjr. Čurdu, kpt.Kreizla a Zímu, npor. Šabackého-maratonce, por. Hamáčka a Šafranka, rtm. Kříže a j. Vybavují se mně poplachy a balení plné polní s bandalírem a pak pochoďáky, běhání kilometru alejí k zámku, škrábání brambor, docpávání slamníků, chlad v metrových zdech zámku, ale také vycházky na Střelnici na čaje nebo na Rychtu. Děsivá byla basa na soudu. Opravdové kobky. Ještěže jsem je neokusil.
Před vojnou jsem se učil horníkem v Meziboří a s kluky jsme na vandrech procourali značný kus Krušných hor od Komáří Výšky, přes Fláje, Dlouhou Louku, Moldavu až po Děčínský Sněžník. Setkávali jsme se s péesáky a jednou nás i "zatkli". Tam se formovala moje touha stát se také pohraničníkem, což se mně vyplnilo. Sloužil jsem potom s "přestávkou" let 1971-90 na chebské 5.bps a plánské 12.bps. Do civilu jsem odcházel v r. 1997 jako pohraniční policista PČR. Na léta prožitá na zelené hranici vzpomínám rád. Jenom mě mrzí, že dnes rádoby historikové, někteří politici a média podávají o této službě vlasti výklad v rozporu se skutečností. Opět se překrucuje historie a to tady přece již bylo...
Přeji všem bývalým pohraničníkům 19.bps pevné zdraví, mnoho let a krásné vzpomínky na službu na čáře.
Závěrem ještě technickou poznámku. Na východní hranici se nepoužíval EZOH,jak jsem tady někde četl, ale pouze jednostěnný drátěný zátaras bez el. proudu s KOP (kontrolní orný pás) podél něj. Ti, kteří tam sloužili, to jistě potvrdí.
Pavel

Omlouvám se, že jsem zavandroval z děčínské brigády na karlovarskou, ale jinde jsem se o službě na hranicích s tehdejší NDR nedočetl.
Samozřejmě, že i k tomuto úseku státní hranice mám blízko.
V r. 1966, po zrušení vojskové OSH na úseku s NDR, přišel sloužit na 12.rps Železná 12.bps Planá u Mar. Lázní npor. František Široký, pražák ze Strašnic.
Nejprve však prošel velením pracovním jednotkám u ČSLA a ještě dlouho si kurýroval nervy. Na 3.bps sloužil na Potůčkách. Stal se mým nejlepším kamarádem a i když nás osud dost často rozděloval, vždy jsme k sobě nacházeli cestu a zůstali jsme si blízcí až do jeho, bohužel, náhlého úmrtí v r. 1992. Po "plyšáku" byl reaktivován a rehabilitován a sloužil u útvaru vojsk MV na VPS a OSH v Praze.
Pokud jste ho někdo znal, protože zde píší pamětníci ze 60. let, vzpomeňte!
Děkuji! Pavel

Chyba, sloužil na 12 rPS Podlesí, ale bydlel v Potůčkách. V roce 1963 jsem od něj koupil skutr čezetu 175 ccm.

Sice opožděně,omlouvám se,ale potvrzuji informaci přítele Z.Holka.František Široký skutečně sloužil na rPS Podlesí a bydlel v Potůčkách.Že již je neboštík se dozvídám bohužel až dnes.Je mi líto,byl dobrý chlap a kamarád-spolubojovník.Milan

Pokud se zde píše o rPS Boží Dar a Podlesí,tak tyto roty spadají pod velení 3.bPS K.Vary a 2.prapor PS Nejdek.Milan

Komáří Vížka, nikoli Výška, v roce 1960 byla kousek rota Habartice (Tokáň, liščí, Habartice, tři p***le v republice).

16.8.1961 jsem nastoupil k Děčínské brigádě, tehdy ps útvaru 5242 Děčín nejprve do Filipova, pad do Lípové u Šluknova, další rota Dolní Poustevna a nakonec spojrota Děčín a na konec v Dubí. Bylo by hezké sehnat nějaké informace nebo spoluslouřícé z té doby. Jarda

Ahoj Pavle.Tvůj příspěvek jsem si přečetl až dnes a tak mne omluv,že na něj reagují až dnes.Já jsem sloužil na rPS Moldava v r.1964-65 a mým VČ byl npor.Jurajda a zřejmě se jedná o stejnou osobu.Byl to rovný chlap,sportovec,zejména lyžař a sport,to bylo jeho!Kde mohl,tak nás při výcviku pěkně protáhl,běh,kliky,výmyky a pod.Ale mám na něj pěkné vzpomínky,nebyl to podrazák a dovedl nás,když jsme něco provedli,pěkne zpérovat,ale i také něco vypít,což byla výsada jen mazáků.Po odchodu do civilu jsem již nikdy s ním nebyl ve styku a tak nevím,zda ještě žije.Škoda,že z Ostravy je na Moldavu tak daleko,rád bych se tam podíval a zjistil jak to tam nyní vypadá.Já jsem byl na rPS Moldava psovod a také jsem byl chemickým instruktorem roty a tak jsem v rámci výcviku chemika pravidelně jezdil na zámek v Děčíně,takže to tam trochu znám,jakož znám i rPS Maxičky,kde jsme byli i s kamarádem Stibůrkem reprezentovat naši rotu v nějakém přespolním běhu.Nedopadli jsme nijak valně-brali jsme to jako ulevárnu-ale vítězem byl VR rPS Maxičky,který měl již své roky,ale nám mladým ukázal,zač je toho loket.Později jsem zjistil,že běh je jeho koníčkem a tak nebylo divu,že zvítězil.Tolik něco ze vzpomínek na vojenská léta.

Tiež som absolvoval tú ŠJU v Lipovej u Šluknova, ale patril som medzi tých menej úspešných, ktorí sa do Bruntálu nedostali. Poznal som mjr. Čurdu,kpt.Zimu, kpt. Kreisla, veliteľa roty npor.Šabackého a ďalších. Bolo to v roku 1960. Po skončení ŠJU som bol prevelený na pohraničnú rotu do Varnsdorfu, kde som svoju vojenskú misiu dokončil 31.12.1961. Môžem iba potvrdiť, že to bola tá najlepšia vojna, aká mohla v tej dobe existovať. Urobili sme vzornú rotu, mesto Varnsdorf bolo vyhlásené ako vzorné pohraničnícke mesto. Cez deň sme chodili do služby monohliadky, v noci sa slúžilo v dvojčlenných hliadkach. A aj keď nás zastihol na rote aj tretí ročník, čiže ročník 1942, brali sme to spochopením a vydržali sme do konca. Dnešní Varnsdorfčania, keby poznali vtedajšie pomery, by sa im určite žialilo za tou dobou. Bola to doba bez neprispôsobivých osôb a hádam jedno najkludnejšie miesto v šluknovskom výbežku.
Dnes, na dennom poriadku čítam alebo vidím v TV aké sú problémy s cigánmi v tejto oblasti. Pri ich natalite neveští nič dobré. Čo bude o 10-15 rokov?
Na záver pozdravujem všekých pohraničíkov nech slúžili kedykoľvek a kdekoľvek.

ahoj Pavle, i já jsem byl v Lípové v r. 1961, vzpomínám všechny ty, o kterých mluvíš, navíc npor. Pečenka aj.

panove a nebylo by mozne napsat kde se ty roty nachazely?? (myslim podrobneji)
pripadne nevite kam az sahaly draty?? nebo jak to bylo reseno treba v potuckach??
jo ono vojskove strezeni NDR je tak trochu zahaleno tajemstvim :-(
kazdopadne dekuji moc za jakekoliv info

Ahoj.
Sloužil jsem od 1957 do 59. V té době byly roty: Český Jiřetín, Hora Sv. Kateřiny, Brandov, Načetín, Kryštofovy Hamry, Vejprty, Nové Zvolání, Boží Dar, Český Mlýn, Potůčky, Jelení, Kraslice, Kámen. Prapory: Jiřetín, Vejprty, Nejdek. Některé roty se stěhovaly do místních usedlostí, které lépe vyhovovaly postupnému technickému vybavení (spojení atd.). Měl jsem možnost navštívit všechny objekty 3.br PS, ale nejlépe objekty této brigády v té době znaly dvě devčata, která se postupně stěhovala z roty na rotu. Možné podrobnosti snad příště.
S pozdravem Jindra.

Jenom malá poznámka. Ve výčtu rot chybí Kálek a ještě nejméně jedna rota.

Chybí:Jelení -pak Rolava,Bublava..........Kraslice

Znám pohraniční roty Děčínské brigády, kam mě hodili po absolvování ŠJU Lipová u Děčína, někdo píše u Šluknova, bylo to v roce 1960. V tomto roce začali ženisté stavět na hranici s NDR signální stěnu, nazývali ji KLON (sovětská licence). Prostě DZ a přes něj vedly 4 ks ostnatého drátu, napájené slaboproudem, takže se předpokládalo, že narušitel bude muset tyto dráty nadzvednout a při dotyku dojde k signálu na rotě, což se také stávalo. Před stěnou z naší strany bylo nízké oplocení, za DZ "kápéčko". Prošel jsem PS roty: Krásný Les (Schönwald), Habartice, Moldavu, vše Krušné Hory. Před tímto technickým vynálezem byla hranice s NDR střežena jen pomocí DZ bez signálu, jinak se používaly výmetnice se signálními náboji v případě, že narušitel zavadil o nastražený drát. Píši o letech 1960-1961, dále vím jen z doslechu, že poplachovka nejprve vypustila služebního psa, který měl na hlavě baterkovou žárovečku, aby za ním mohli běžet nebo jen UAZEM, podle členitosti terénu. Znal jsem i některé důstojníky, které někdo výše jmenoval, na "opravdické" západní SH by byli nepoužitelní.

Miloši,vyzerá to tak,že sme boli spolubojovníci. Aj ja som absolvoval tú ŠJU v Lipovej u Šluknova, práve vtej dobe ako Ty.Velitel praporu bol mjr.Čurda, politruk nadpor.Zima, velitel roty nadpor. Šabacký, náš velitel čety bol kpt. Maršálek, môj velitel družstva bol deiatník Formánek Jan (Praha). Bol tam aj druhý desiatník Formánek Jan (Brno), ale ten bol velitelom družstva na PŠ-ke. Zaujímavé boli aj dvojičky, absolventi, tuším Moravcových.Po skončení ŠJU,ktorí sme neuspeli, nás prevelili do Jiřikova pripraviť prijímačku pre nových brancov. Tam sa akosi na nás zabudlo, ale asi po troch týždňoch sa zistilo, že sa prakticky flákame. Jedného dňa prišiel verdikt,ktorý nám prečítal kpt. Kreis a boli sme rozdelení po jednom na rozličné roty Děčínskej Brigády.Ja som sa dostal do Varnsdorfu,odkiaľ ná prepustili 31.12.1961.Zatiaľ ešte som, mám 72 a cukrovku. Pozdravujem nie len Teba, ale všetkých bývalých pohraničníkov.

Ferko, spomínaš npor. Šabackého, len pre doplnenie, v roku 1964 kpt. Šabacký /vysoký štíhly/ mi bol veliteľom roty v ŠDZ v Bruntále. Bol to prísny, ale podľa mňa dobrý a schopný veliteľ. Maj sa a drž sa!

Jarko, ja nespomínam na Šabackého vzlom, aj keď to trochu preháňal. On totiž prišiel na PS od VS (Vnútorná Stráž) a v začiatkoch to niekedy bolo badať. Inak bol spravodlivý, ale vždy bol 100%ný vojak. Som rád, že si reagoval,ďakujem Ti a pozdravujem Ťa.Maj sa krásne!

Predstav si Jaro, že aj ja som odštartovaný vojak zo Sušickej Brigády, lenže o 5 rokov skorej. Tiež som absolvoval výcvik v Nýrsku, poznám Pajerek, ten strmý výstup sa volalo peklo, ale aj ostatne miesta, čo spomínaš v Tvojom príspevku Ps Boží Dar, sú mi povedomé. Niet kpt. Šabackého, sa to nikdy nedozvieme. Maj sa krásne! Fero

Musím sa poopraviť,ten politruk sa menoval nadpor.Slanina, Zima mal hodnosť kpt, a náčelník štábu bol kpt.Kreizl. Ospravedlňujem sa, ale bolo to pred viac ako polstoročím.

Od března do července 1962 jsem absolvoval ŠJU ( školní jednotka učiliště), před nástupem do Bruntálu, v Lipové u Šluknova. Jména, která uvádíš jsou mně známá. a mám na ty důstojníky docela dobré, až humorné vzpomínky. Jednou se Zíma s Kreislem potkali na cestě v osadě a Zíma se ptal Kreisla: "Kampak jdeš?" A on mu odpověděl: "Ále jdu to prověřit, jdu jim písknout bojovej poplach."
A Zíma, kárku v ruce na to: "Vy**r se na to! Vždyť já ještě nemám trávu pro králíky..."
Zíma byl vůbec "exot. Ač nepříliš stár, vypadal dost staře a to ještě umocňoval tím, že dost často nosíval rajtky a na nohou gumovky. Chodil přihrbeně s rukama za zády. Jednou, měj jsem zrovna vechtra u klacku, přijede na dámském kole krásná ženská a povídá mně: "Prosím vás, byl byste tak laskav a zavolal mě kapitána Zímu, že na něho čekám." Já nevěděl kdo to je, tak jsem zatočil kličkou u "tépéčka", na ústředně mě tou HS 210 propojili na Zímu a já mu sdělil: "Soudruhu kapitáne, máte na bráně nějakou návštěvu." A on na to: "Jakou návštěvu!?" Pravím mu: No já nevím, ale asi vaše dcera..." A on se rozčílil, že žádnou dceru nemá a že tam hned bude. A opravdu, za pár minut se vyřítil zpoza rohu zámku se svým typickým postojem s rukama za zády, přihrbený a s holínkami na nohou a už od té zdi zámku rozhořčeně volal: "Stará, co sem lezeš! Kolikrát ti to mám říkat, že tě ti vojáci tady m***j vočima!" No ženská otočila kolo, rudá jako karafiát, ani nemohla trefit stupačku a pelášila tou alejí podél rybníka do vsi. Samozřejmě jsem to ještě od Zímy schytal, že jsem jeho paní nazval jeho dcerou.
Pepa Kreisl měl takový tik, neustále si popotahoval kalhoty a když mu rtm. Kříž hlásil, že mu řezník nechce prodávat maso, tak se Kraisl rozčílil a pravil:" Hm, tak se mně zdá, že se nalodím do gazu, sjedu do toho Rumbasu a jestli zjistím, že mně ten řezník to maso prodává pod rukou, tak ho střihnu!" A opět si popotáhl kalhoty.
Tak to bylo jenom pár vzpomínek starých 50 let.
S pejskem na klopě - Pavel

Jo, tak tohle byl dobrý příspěvek. O Zimovi se podle mne píše i v nějaké té knížce. Až budu mít čas, zalistuji. Autorem zmíněných knih by mohl být Baar(důstojník PS) nebo M. Dušek, to nevím přesně. Ale postava p. Zimy je tam vykreslena poněkud jinak než ve Tvém příběhu. Což je pochopitelné. Starší funkcionáři většinou viděli vše jinak a v jiných souvislostech než záklaďáci nebo mladší velitelé.

Miloši, ja osobne som svoje začiatky začal na Šumave a môžem Ti potvrdiť, že ak na Debrníku mohol robiť VR npr. Čonka, tak túto funkciu by hravo zvládol aj npr. Slanina z ŠJU Lipová, ktorý tam robil politruka. Asi všetko nebolo to tak ako si to myslíš po viac ako 50. rokoch.

škoda, že se nejmenuješ Miloš Skalka, byl mým velitelem družstva v Lipové v r. 1961, rád bych se s ním potkal

Sled rot PS od Vejprt:Vejprty 8. Nové Zvolání
9. Loučná 10. Boží Dar 11.

Sloužil jsem na 11 rPS Božím Daru v roce 1964-1965
byli jsme poslední ročník který jsme dosloužili celý.
Těm po nás už se to nepodařilo. Bylo tam krásně no
jako na horách.Kdo tam byl tak ví, že jsme nebydleli
v žádném finském domku jak jsem se dočetl v úvodu.
Občas se vídám s Ládou Votrubcem rádi si zavzpomínáme je na co. Ozvěte se. Ahoj Honza.

Ahoj kamarádi.Sloužil jsem v Loučné 1961-1963.Rád bych se sešel s kamarády psovody.Franta Jelínek Dědickáč.6 Brno 62700 Foto Tabla mám.Prosím o nějaký kontakt třeba staršiny jestli ještě žije jsem ročník1942

Vážený bývalý kolego, sloužil jsem v létech 1963-65 na 18.rotě Počátky.Dokázal bys vyjenovat pořadí rot brigády od Českého Jiřetína po Počátky-všechny roty.Já se nemohu jedné roty dopočítat i když vím že byla 1 rota - ROLAVA - zrušena.
Díky, ZK

Sled rot:
1.Český Jiřetín
2.Mníšek
3.Hora Sv.Kateřiny
4.Brandov
5.Načetín
6.Hora Sv.Šebestiána
7.Kryštofovy Hamry
8.Vejprty
9.Nové Zvolání
10.Loučná
11.Boží Dar
12.České Hamry
13.Potůčky
14.Rolava
15.Bublava
16.Kraslice
17.Počátky
18.Luby

Ahoj kluci!
V roce 1963 jsem narukoval do přijimače ve Vejprtech. Odtud jsem byl přidělen na rotu Podlesí. Asi po dvou měsících jsem se stěhoval na rotu do Potůček. Ani tam jsem nebyl dlouho a osud mne zavál na autorotu do Karlových Var na Sachrák. Moje stěhování neskončilo a v roce 1964 se celá autorota odstěhovala i se mnou do Vykmanova u Ostrova nad Ohří.
Odtud jsem rozvážel s PV3S po rotách proviant a intendat. Píšu pro to, že mi chybí někde mezi Božím Darem a Potůčkama rota PODLESÍ. Ta rota tam určitě byla. Byl jsem se tam letos v létě podívat, z roty je celkem pěkný horský hotel.
Fandím Vám, kteří tyto stránky udržujete při životě,
mrzí mne že se málo - ale spíš nikdo neozývá z Karlovarské brigády.
Zdravím Vás spolubojovníci!
Petr od Žatce.

Nazdar Petře.
Jsi první,koho jsem našel,kdo sloužil v roce 63 ve
Vejprtech vlastně kdo tam byl ve středisku.Já jsem tam byl jako velitel družstva u v.č. por.Janka jestli
mně paměť neklame.V té době byl vel. praporu maj.
Baltyzar a nastupoval po něm Kapitán Jaloševský.
Po středisku jsem odešel na krátký čas na pohr.rot.
Brandov a od tud opět do pdš v Zadním CHodově.
Pak opět do výc. stř. ve Vejprtech.Do Vykmanova jsem na konec služby odevzdával písemnosti.Pokud
máš nějaké fotky Tak je pošli emailem,třeba se poznáme.Moje fotky jsou na vojensku.cz Ahoj.

Ahoj kamaráde.Souhlasím s tím,že rota Podlesí mezi Potůčkama a Božím Darem existovala pod označením13.rPS-Podlesí kde jsem po VZS na 12.rPS Potůčky,sloužil z povolání jako VD psovodů na rPS Podlesí v roce 61-65.Pak jsem nastoupil do VU PVS Bruntál.Po absolvování jsem byl převelen k 5.bPS-Cheb.Milan

Ahoj kamarádi .Sloužil jsem u Karlovarské brigádyv roce 1961-63.Rota Loučná rád bych si zavzpomínalna kamarády.Prosím o kontakt popřípadě o adresy.Dík Franta Jelínek Brno Dědická 6. 62700 .Mirek Jelínek byl ze ŠLAPANIC U BRNA ale adresu neznám.Památeční tablo s fotkama ještě mám.

http://www.klub-pohranici.cz/pohranicni_straz/1-1-
1951.htm

Sloužíl jsem na hranici s NDR u Děčinské brigády v letech 1963-65 u Ps. roty ve Chřibské. Zůstala mi na vzpomínky na ty krásné časy pouze jedná fotografie.Rád bych,kdyby se na zdejších super stránkách oběvily i vzpomínky z hranice s NDR.

V letech 1961 -1963 jsem sloužil na 19.pohraniční /Děčínské/brigádě,která zabezpečovala ochranu státní hranice s NDR.Konkrétně jsem sloužil na 7.rps ve Šluknově.Poddůstojnickou školu jsem absolvoval v Lipové.Jestli je někdo z tehdejších "služebníků" na internetu,ozvěte se!

jsem synem bývalého velitele 19. PS brigády - otec v roce 2009 zemřel v Brně - zajímám se o historii 19. PS brigády -

Na vašeho otce si pamatuji.Sloužil jsem v roce 1964 až 1966 na děčínské brigádě,nejprve v příjmači v Jiříkově-Filipově a pak přímo v Děčíně.Byla to úžasná léta pěkného života měli jsme ze zámku nádherný výhled na Labe,Pastýřskou stěnu a pod.Bohužel někdy taky bohu dík,vojenský život přinášel i převelování a taky jsem to musel absolvovat,a dále jsem sloužil u stejné brigády,ale přímo na hranicích v městě Mikulášovicích taky tam jsem prožil krásné chvilky,ale i napínavé při řešení narušení státní hranice. Vzdávám čest vašemu otci.Čest jeho památce.

znám člověka,který sloužil na karlovarské 1961-63 a je absolvent pš jmenuje se jozef ježovica a určitě má zájem o kontakty. Já sloužil až 81 83 na domažlické

sloužil jsem na Cínovci 1960 až 1962,máme někdo stránky na kamarady?MireK

Ahoj Míro - z hranic lido -demo- taky žádné stránky nejsou,občas se tady někdo ozve,pokud si sloužil na Cínovci,tak jste myslím spadali pod Děčín žejo.Tady u nás v Hrádku nad Nisoui,byla taky rPS i s Pasovkou a taky spadali pod Děčínskou brigádu- nevím opřesně,ale těch brigád od Aše po Trojzemí NDR,PLR a ČSSR moc nebylo - poslední byla děčínská.Tady v Hrádku žije pamětním,který v roce 1949 narukoval do Liberce k dělostřelcům,pak šel do školy v Jirkově,kousek co jsi sloužil a potom ho odveleli na Kvildu,kde sloužil do roku 1955 a pak ho převeleli na r.PS v Hrádku nad Nisou,kde po zrušení PS sloužil dál na Pasovce až do důchodu - hodně pamatuje- jinak tady u nás bydlí hodně kluků,kteří tady sloužili na rotě v době jako ty . Zatím Standa Štok

Byl jsem v poddůstojnické škole v Lípové v r.1961-62, já stále sháním Miloše Skalku a nepodařilo se mi.

Nerobil si v r.1963 v prjímači v Ćeskom Tešíne vel.družstva,?
Zdravím Śtefan.

Poprvé jsem se dostal na tyto stránky.
Sloužil jsem na Maxičkách v 1964-65.
Hrál jsem v kapele, která hrála v CHřibské.
Také jsem sloužil na zámku v 1963.
Též scháním někoho odtud.
Na voj.pobyt mám též velmi dobré vzpominky.

http://www.wolfdog.org/ces/62.html

Souběžně s existencí 3. Bps K. Vary existovala v
K. Varech chovná stanice služebních psů. Měla mimo
jiné za úkol, v programu vzniku nového plemene -
Československého vlčáka, sledovat vliv prostředí
na utváření povahy štěňat- chov kotci - kontakt se
psy/chov v kotci individuálně- fixace na
psovoda/chov v bytě se psy/ chov v bytě-
individuálně.Nemá někdo fotky + info?

Mám. Měl by to být /podle mých info/ první narozenec.

nemáte z t chovné stanice nějaké fotky? Neposlal by jste mi je prosím na lllukasm@seznam.cz ? děkuji