Vojensko.cz

Služil som VU 8200 Domažlice 1973-75 1Tr.veliteľsky tank veľ.roty ppor.Pavol Kolik,potom ppor Klas Jan končil som ako veľ.tanku vež.č.410,brody v r.1974 Nučničky ukažka pre ministra obrany gen.Dzúra Martina s tym že tank zhasnuť a vyplavať spod tanku von-hodnotenie výtečné 500 kčs odmena veľ. a vodič,Jan Prochazka chudak už nie je medzI nami,česť jeho pamiatke a aj Paľkovi Kolíkovi dobrý veľ.roty.Stano

O.Vitek,ano je to soulodi GSP.Sloužil jsem v Kamýku nad Vltavou,kde jsme tyto stroje měli.Hodně jsme jezdili na Dunaj,na Ižu.Sloužil jsem 1973-1975.Jinak vzpomínam na tyto stroje s láskou,protože na tankodromech s tím bylo nádherné svezení

brody jsme měli na šumavě jel jsem několikrat jako VT tenkrat mě to bavilo ted bych umřel strachem

kdyš jsme jeli tankem na libavě pošlapal Zakřičel co křičel zreval jako Lev projel jsem ježáááá, kamarád vedle mne cooo doufám že ne majora Ježa

Byl jsem velitel tanku T54M ve Vimperku 1978-80 - 2. tanková rota. V Boleticích jsme byli pořád, ať na střelbách dvacítkama nebo plnou ráží, i v noci nebo brodech (Loutka) nebo klasickém cvičení s bigošama. Je fakt, že to bylo dost náročné, fyzicky i psychicky, ale i krásné a zajímavé. Zlé se zapomnělo, to pěkné včetně trvalého přátelství s klukama z osádky zůstalo. Byli jsme elita armády, ale nadřeli jsme se. Spolubojovníci potvrdili, že na dokonalé zvládnutí tanku se vším všudy byl opravdu 1,5 roku akorát. Předtím 0,5 roku v PŠ Kežmarok, kde nám, bažantům, drilem dali základy. Dodnes bych tank uměl řídit i z něj střílet a to jsem 40 let po ZVS. Taky se podvádělo a my, 4 velitelé tanků jsme opakovaně stříleli i za některé naše střelce, aby se splnilo výtečně. V nočních střelbách jsme byli tehdy vyhlášeni jako nejlepší v armádě. Měsíc na to naopak vybouchli, nenastříleli a za trest šli pěšky ze střelnice do kasáren s plnou polní (40 km) i s velitelem roty. Nejlepší velitel našeho tankového praporu - kpt. P. Rákos. Jestli ještě žije, tak ho zdravím!

Pozdravujem Ťa Honza,
V priebehu roka 1979 som aj ja slúžil na druhej tankovej rote ako veliteľ druhej čaty. Neviem Ťa jednoznačne identifikovať, ale mohol by si byť Jan Půda. Na ten polnočný pochod zo strelnice aj s veliteľom roty por. Zemanom si veľmi dobre pamätám. Ozvi sa mi, budem rád keď si vymeníme pár viet so spomienkami. S pozdravom Laco Bartakovič

KDO PAMATUJE ,
sifra.rajce.idnes.cz…

Zdravím "Rumuni".Na Barnově jsem brodil několikrát. Léto 1986.Poprvé samostatný průjezd,návrat a napotřetí jako sestava(četa).Mašina byla celá napatlaná "medvědím hovnem" a stejně jsem byl do půl pasu mokrý.tehdejší velitel divize Šíba se na nás byl podívat a za úspěšně provedený výcvik jsem dostal nožík. ...Za celý prapor jsme to tehdy odřeli asi čtyři ale aspoň jsem tam brutálně seřval nějakého lampasáka který trval na tom, že mám mašinu vypnout. Víme, že se musela ochladit a tak jsem chladil a chladil a nadával.S velkým komínem jsme ale nejezdili jen s brodící sestavou(malý komín)Jinak VÚ 3276 Jihlava tank číslo 386.

zdar.V 1990 jsem byl v PŠ Humenném "ako vodič tanku" T55 , pamatuji si nácvik v bazénu s kyslíkem , ale bohužel jsem ty láhve jako "mladej " plnil v autoparku kompresorem , ale protože to bylo o víkendu tak nám ? cca poručík přikázal plnit jen do půlky kapacity, aby mohl jít brzo z kasína a v pondělí jsme šli do bazénu a posledním začali láhve docházet...., no a ostrý brody s komínem probíhali utěsněním periskopů apod, montáži klapky na výfuk a následně zařadit za jedna , mechanickej sytič a jet podle gyropolokompasu , mě osobně po ponoření nad periskopy začalo přes ně docela slušně zatékat, a starej na mě řval že jedu na křivo ( nefungoval gyropolokompas ) a podtlakový čerpadlo mi dovolil zapnout až fakt po dlouhý době co mi bylo "trochu mokro" , ale projel jsem v poho a ještě si pamazuji , že nám čekání na jízdu zpříjemnily běháním s maskou na tlamě kolem vody . Důležitý bylo v případě , že by chcíp motor , tak hned do cca několika sekund nastartovat , jinak velkej prů.... , . V Humenném za městem u obce ? Biela ( myslím ) na tankodrom s názvem Valašky chodily basmani na adaptaci z vojenskýho krimu ( pekla ) ze Sabinova

Zdravím. Brodil jsem na Šumavě v r. 87. Přesně přede mnou to utopili. Všichni se šťastně dostali komínem nahoru, ale co potom povídali, no nechtěl bych to zažít. V momentě to bylo celý zatopený a teď se všichni naráz tlačili ven nahoru. Sledovali jsme to ze břehu a "kadili" do čerňáků. Z dálky to vypadalo, jako když myši vylézají z vytopené díry. Modlil jsem se, aby to zastavili, jenže kdepak. Až ho vytáhli šel jsem do akce. Nevím čím to, ale jak jsem se usadil, nějak ze mě spadl strach a byl jsem celou jízdu pod vodou v naprosté pohodě. Zbytek osádky na mě hleděl, jako by mě prosili ať to nezvorám. Nezklamal jsem je. S úzkým komínem to muselo být fakt o hubu. To musel být adrenalin.

Ahoj.Pokud byli osádky tanků řádně vycvičeny na "suchu" v bazénu a v přetlakové komoře,tak si myslím,že i s úzkým komínem by to mělo být bez problémů.
Mě dělalo problém vlézt tým velkým komínem do tanku.dost byl mokrý a zablácený.Dýchací přístroj,který jsme měli v roce 1968 připomínal větším rozměrem plynovou masku.Byl upevněn na prsou a tím pádem jak jsme přecházeli horem do vnitřku komínu,nám dost vadil k přehození nohy do . komínu.
Jinak bezvadní řidiči byli tehdy dost nervozní a trvalo jim déle nasměrovat tank rovně přes brod.
Pokyny jim dával velitel tanku.
Dýchací přístroj měl označení IP 46.
viz: www.hdsczech.cz/clan…

Ahoj, něco k tomu "řádnému" výcviku na suchu. Co se mě týká, dodnes nechápu, jak to, že mě vůbec poslali brodit. Na PŠ v Martině jsem nebyl ani v bazénu ani v kesonu. Byl jsem zrovna na marodce. Jinak PŠ jsem ukončil s hodnocením výborný. Byl jsem převelen do Tábora a vyfasoval provozku. Moc jsem si to užíval. V tanku jsem byl skoro denně a cítil se jako ryba ve vodě. Pak přišly brody na zmíněné Šumavě, kde jsem trávil se svým tankem dost času na střelbách. Střídaly se tam útvary z divize. Ještě před samotným broděním jsme prodělali výcvik na suchu v bazénu a kesonu v Č.B. Takže co se týká bazénu, jednou jsem se potopil, do masky mi natekla voda, ucpaly se filtry a měl jsem moc velké pilno se vynořit. Zvlhlý filtr je zcela neprůchozí a to hned. To byl tedy bazén. Pak přišel keson. Doktor mě kouknul do uší a keson mi zakázal. Poslali mě nahoru na keson a já zavíral a otvíral dekl, kterým se lezlo dovnitř. Takže asi tak nějak vypadal můj výcvik na suchu. Pod vodu mě ale nekompromisně poslali. Bohu díky, nic se nestalo.

Pratele jedna choulostiva otazka vedel by nekdo kolik mohlo byt utonulých behem boju nebo nacviku brodeni diky ..pisu na to praci :)

Hluboké brodění jsem prodělal v roce 1968.Neslyšel jsem,že by se někdo přitom v tu dobu někde někdo utopil.Brodění předcházel nácvik použití dýchacího přístroje na suchu,v bazénu,přetlakové komoře(tam to bylo možná nejhorší)a pak teprve přišlo brodění.Všichni museli umět plavat a taktéž mít v pořádku chrup.Ten kontroloval zubař před použitím dýchacího přístroje(aspoň u nás to tak bylo).Před samostatným broděním byla ještě předvedena ukázka vyproštění tanku"zatopeného" uprostřed brodu.

Tak PÁNI TANKÁNI smekám před vámi,vaše vojna nebyla kojná ale pořádna makačka pro chlapi,ja byl u ps ale navás nikdo nemá máte můj obdiv a uctu ahoj.

Ahoj"kluci" pamatuje někdo broděni u Mnělníka? vašek

Bylo to velice zajímavé. Byl jsem řidič tanku VÚ 1113 z Janovic nad Úhlavou v letech 1970-72. V Nučničkách jsem brodil 3x. Před tím jsme museli plavat v bazénu, nácvik v přetlakové komoře s přístrojem na aktivní uhlí. Ale čas letí.

Ahoj Zdeňku,když jsi sloužil u vú1113 ,neříká ti něco jméno kpt Zdeněk Michálek?Potěší mne každá informace k jeho znovunalezení.Díky Vlasta z Mělníka.

Na brody u Mělníka si pamatuju moc dobře.Byl jsem tam jako spojový mechanik v roce 1985.Bohužel jak to dříve chodilo byl foťák zakázaný a tak mi je to moc líto že nemám žádný dobový fotky.Sloužil jsem v Holýšově v roce 1984-1986 a když jsem si prohlížel fotky z kasína tak jsem nevěřil jak je to zdevastovaný.....děs-běs !!!!

V Holýšově jsem sloužil 68-74, z toho 69-72 řidič tanku z povolání u 3 tpr. Každý rok Nučničky a s velitelem roty průjezd jako ostatní osádky + při zpáteční cestě objet bojku a pak se nechat vyprostit. To znamená skoro 1. hod. na dně Labe skoro 5. m. pod vodou. Dalších asi 15. roků ve funkci technika roty tank, OT,a BVP jsem při brodění i plavbách byl jako velitel Záchranovyproštovcí skupiny. Nikdy se nikomu nic nestalo, ani jsem o něčem podobném neslyšel. nprap. už v důchodu Vystrčil

Sice nepatřím do vaši skupiny tankánů , ale řidič OT 64 , plavali jsme na Laby léto 75 Mlazice _ Vilíněves , bylo to hned pod přístavem Mělník . Pod námi brodili tankáni a zažil jsem jak ho tam utopili , bohužel měl pouze úzký komín tak vám nemusím vyprávět co následovalo , ještě dnes mi z toho jde mráz po zádech . My jsme okamžitě měli zastavený plavby ,od tankánů jsme si zjistili frekvenci rádiostanice a poslouchali jak byli vydávány rozkazy až po opuštění tanku . Tank zhruba uprostřed Labe zdechnul , připlul člun z komínu odvázal bojku zatáhly a špagát prasknul. Skočili do vody potápěči , několikrát se vynořili , byli tam nějaké dohady , snad nemohly najít konec lana . Bylo rohodnuto rozkaz opustit tank , velitel opakoval rozkazy jak postupovat až po řidič uvolnit periskop a zaplavit tank . Ti chudáci vyplavali opravdu jako myši v těch maskách, po proudu je chytali do člunu . Jeden se držel komínu ,nechtěl se pustit , neuměl plavat . Skončilo toto divadlo , netrvalo to možná 10 minut , potapěči lano našli a tank bez problému vytahli na břeh .

Milý Vašku - co starý technik tankový ti sděluji, že to bývala pěkná dřina i nebezpečenství různá, nejen pro jízdy pod vodou a samé poplachy a pohotovosti, ošetřování a parkové dny, přechody na letní a zimní provoz, v Zimě jsme mrzli, jako rampouchy i přes "nabalení" a v létě- se pekli, jako v troubě. Ale Vás, PS -- jsme si vážili nejvíce, neb Vaše služba- daleko od "civilisace", v lesích a stále ve službě- ostré - byla určitě odpovědnější a náročnější, nežli ta naše. Říkali jsme Vám "naši pejskové" a heslem Vaším bylo- "NEPROJDOU", což mi připomínalo tátovo ("Španělák" to byl a tankista republikánské armády) - ono slavné "NO PASSARAN". Proto- čest Vám.

Táta řídil T 34, takže vím... Tankání a PéeS jsou největší frajeři !!!

Přesně tak na Boleticích při brodění T-72 namontovali na věž velký komín, místo příklopu velitele kterým mohli střelec a velitel vylézt ven, řidič měl v kabině tuším tlačítko které mělo natočit věž do polohy aby mohl prolézt, na břehu byla připravena záchranná skupina s čluny, potapěči, vyproštovací tank s lany a celá osádka dýchací přístroje

Ahoj v kterem roce jsi byl....

sloužil jsem na pluku Plzeň 9672 a pohyboval jsem se na výcvikovém centru pro brody . Bazén a tlaková komora . Tlaková komora byla výborné zařízení ale v normálních lidech budila hrůzu. Čtyři vojáci vlezli dovnitř a za nimi se zavřel poklop jako u ponorky, potom se roštem v podlaze postupně napouštěla voda .............................kdo bude chtít vědět více ,mohu komoru i nakreslit a vysvětlit jak vše fungovalo.
Franta Novák 774 850 643 / frantisek.honda@seznam.cz

více taky na:www.hdsczech.cz/clan…
www.73tankovyprapor.…

Zabespečoval sem brodění tanku na Barnově-Libava květn 80 jako řidič vyprošťováku.brodilo se v noci a nejaká guma z divize nařídila bojový komíny.Jeden tank sjel z dráhy a zastvil u hráze.Kluky sme vytáhli za třičtvrtě hodiny za svitu sětlic.Byl to průser a byl konec nčního brděni.Osádka tanku jak vylezla ven s tanku podala hlášení a omdlela. Byl sem doela na sebe hrdý a hlavně rád že to dobře dopadlo.
Zdar Jura.
PS:věžove číslo 637

Zabespečoval sem brodění tanku na Barnově-Libava květn 80 jako řidič vyprošťováku.brodilo se v noci a nejaká guma z divize nařídila bojový komíny.Jeden tank sjel z dráhy a zastvil u hráze.Kluky sme vytáhli za třičtvrtě hodiny za svitu sětlic.Byl to průser a byl konec nčního brděni.Osádka tanku jak vylezla ven s tanku podala hlášení a omdlela. Byl sem doela na sebe hrdý a hlavně rád že to dobře dopadlo.
Zdar Jura.
PS:věžove číslo 637

Hladam byvalych spolubojovnikov z 1.tankovej roty-2.tankovej roty rok 1983-5 značka čierne hadice.

Nenapísal jsi odkud .

Brodil jsem 6x, akorát poprvé jsem byl nervózní.

Zdravím Vás sokolíci---Jako špinavá naftou a vazelínou nacucaná hadice /takto nás nazýval západní okruh/--jsem si brody na Labi také užil.Pamatuji si průlez komínem a příšerný vedro uvnitř.ten smrádek na kterej byl každej tankán zvyklej se ztrojnásobil-navíc všude tekla voda byl to dost divnej pocit myslím pro každého kdo tohle prožil bylo milejší nabíjet v Boleticích kila v noci za plný rychlosti na tankodromce v těžce výkyvovém terénu -když mi závěrový klín odsunul ruku-střelec zaměřil a spustil koncert to byla vždycky taková šleha že to T55 koplo zpátky a v ve věži?!--žlutošedej dým a smrad že by jeden chcípl-a pokračoval bych Doupovem--Slunečná a Polenˇ byla sranda pro vložnou hlavenˇ--Ale Doupov pánové nikdy nezapomenu tři dny -zakopanej tank v lese- v mrazech a hlavně o hladu jen s NDP-spalo se pod tankem v děsný zimě--takže vlastně brody--beru zpět byla sladká odměna--tankárna ze mě udělala chlapa a pánové abych dodal nezáleží na tom kdo kde sloužil jakou měl funkci--ale každý kdo si vojnu odkroutil má u mě velký obdiv takových chlapů nezbývá než si vážit---střelec tanku L.Kellner--Klatovy 88-90

Tank je velmi progresivní zbraň...viz tankové útoky německé armády ve Francii v roce 1940...zajímavostí je,že Němci tankovali benzín přímo u benzinových stanic na francouzském území...tanky generálplukovníka Hotha se zastavili až u města Klin,asi 16 km od Moskvy....dlužno poznamenat,že ruské T 34/85 drtili Němce dosud nevídaným způsobem....tankistům zdar!

Nejlepsi tank 2.svet.valky byl asi nemecky Panter,ale meli jich malo ke zvratu ve valce.....

O Panteru vím dosti, neb jsme je měli ve výzbroji do roku 1953 v těžkém tanko-samohybném pluku ve Strašicích i s Tigry- Pz-5. Byl to "křáp", nespolehlivý, špatně ovladatelný a nebezpečný- pro stálé nebezpečí požáru motoropřevodového prostoru. Zbytečně těžký a mizerně malý dojezd. Kanon se s kanonem T-34 nedal srovnat, ač byl velmi dlouhý. M-10 byl přesnější a jeho granát měl větší účinek v cíli. Rychlostí v terénu značně zaostával za T- 34, jímž byly vyzbrojovány pouze elitní oddíly Waffen SS z kořisti na východní frontě. Jednoznačně- nejlepším tankem druhé světové byl vždy- T-34 a T-34-85, sloužící snad někde i dosud.

Ahoj Kely ja som tiež slúžil v rokoch 88-90 v Klatovech 1735 na 1 tankovej rote najskor ako nabíječ a potom ako strelec tanku.

Ja mám tiež velmi pekné spomienky aj ked by som tomu nikdy neveril že možem na vojnu v Klatovoch spomínat v dobrom.Ale myslím že som tam prežil pekných 22 mesiacov.Slúžil som u Klimeka aspon myslím že sa tak volal moj vel.roty.velitel praporu bol Kmínek a pamatam sa aj na Lužného.Na tie zimy na doupove si spomínam aj ja,aj na brodenie tankov,strelby na slnečnej.Zdravím všetkých čo tam vtedy slúžili april 88-januar 90

Pěkná fotka - uprostřed na fotce je tehdejší zástupce velitele pluku pro věci technické pplk.Jan Chlup. Myslím si, že mu musí být něco kolem 80 let. Mnoho jsem s ním zažil v letech 81-85.

1979-1981 TOP. pplk.Chlupa jsem také znal byl zástupcem velitele útvaru pplk.Sivera pro techniku. V uvedených letech ho vozil u UAZu voj.Vlas. Vždy jsme si dělali srandu "Pozor kluci jede chlup s vlasem" Velitelem TOP byl mj.Horák, dobrej salamista. Staršína nprap. Komenda. Další už si matně vzpomínám. Ještě prap. Hricko dělostřelec, mrdílek - ten měl na starosti ČUTku atd.

Vzpomínáš, jak jsme jeli z brodění rovnou na Doupov a čekali zda nepojedeme do Polska na Solidarnost?

Ahoj.
Jen tak pro úplnost ke komentáři výše.Stačí kliknout na
Setkání bývalých znojemských tankistů.pplk Chlup a
major Horák jsou tam přítomni.
Tankista z let 1967-69

Jasně, furťáci z toho byli víc na mrtvici než mi záklaďáci.

Zo všetkého najhoršia bola príprava na brodenie. Mám na mysli pretlakovú nádobu - keson. Nezabudnem na to do konca života. Rok 1976 Vyškov.
Tankán z Tábora

Také jsem to prodělal ve Vyškově.V roce 1968 ale problémy nám to nedělalo.Předtím jsme byli i v bazénu a dýchání s IP 46 se nacvičovalo i na "suchu".Ale nevydrželi jsme v tlakové komoře až na doraz.Mám dojem ,že nám "napumpovali" jenom 4 merty hloubky.Pak už jsme dál zeleným tlačítkem nemačkali.

taky jsem to vsechno zazil u tankanu v PS v Martine 1979 jako tankan pod martinskou holi

Ahoj. Sloužil jsem jako řidič VT v Martině v roce 80-82 - VÚ 4403. přetlakovou komoru jsme měli za TOPkou. Jinak jsme zajišťovali brody pro celý Západní okruh. Lešť byla nejlepší. Poprvé to bylo ještě s VT 34 (Harapákem) to byl nářez. Dva jsem odjezdil a odvezl na Nového Jičína do šmelcu a 2 VT 55 jsme měli jako uloženky a jednu provozní. Přede mnou byl řidič VT nějaký Kuneš a velitele mu dělalkluk z Prahy, na jméno si nevzpomenu. Po mě to přebíral nějaký Míra Hrebíček, taký dobrý kolík. Prostě tankáni byli elita. Kluci ať nám všem slouží zdraví.

Zdar ja jsembyl na spojrote na topce jsem znal Jana Konopku Knebla gargulaka

Tak zodpovědně můžu říct, že bych se při této činnosti asi posral strachy. Zlatý běhání se psem po stopách...

Já asi taky ne :) A to si vem, že když se jim ten tank utopil, tak tam ta osádka měla sedět - samozřejmě s tím dýchacím zařízením a čekat, až je zachytí lanem a vytáhnou ven. Řidič musel v tom zmatku a tmě pod vodou ještě vyřadit, aby se s tankem vůbec dalo hnout. Najde se někdo, kdo to zažil na vlastní kůži?

Zatopení tanku přicházelo v úvahu až tehdy, když se nepodařilo z různých příčin tank vytáhnout. Jinak i při neběžícím motoru a nefunkčním čerpadle , by došlo k zatopení tanku netěsnostmi v řádu desítek minut možná hodin. Pokud by osádka chtěla zatopit tank a tím vyrovnat tlaky, aby šly otevřít příklopy, musela odšroubovat krytku na zádi věže, nad kuličkovou dráhou věže, která měla 12 šroubů 6 mm. Ta 10 klíč byl vždy u krytky připraven.

a co mvytahnout periskpy? Žádnej klíč tam nikdy nebyl.

V roce 1984 jsme brodili s T- 55, Labe, jako ukázku naší bojové připravenosti, pro soudruha z Vietnamu. Řidič byl bažant z péešky. V půli Labe se tank zastavil. Zavzdušnil se diesel.Jeli jsme z bojovým komínem. Řidič zazmatkoval, v této situaci smí startovat pouze 2x, protože, když motor nenaskočí, tak všechny splodiny z nafty jdou do prostoru pro osádku. startoval asi 6x. Dusilli jsme se.Nějak jsem ho zpacifikoval aretační tyčí. Museli jsme vytáhnout periskopy a zatopit vozidlo. A teď jsme čekali na dýchacích přístrojích, na vytažení. Potápěči, připravení k naší záchraně, nemohli odmotat lano z věže, aby nás vytáhl vyprošťřovák.Museli jsme zůstat pod vodou, než soudruhy z Vietnamu odvedli na párty, aby to neviděli. Asi po hodině jsme otevřeli poklopy a vyplavali na hladinu. Tam nás chytli za opasky háky adopravili na břeh. Řidič dostal 21 vostrech od velitele praporu npor. Černýho.

to jste trochu přehnal s tou hodinou ... brodil jsem 3x u terezína v Nuničkách bomby byly na 20 minut pak KO a jinak ano zaplavit tank přes periskopy ale z něho vylézt a né čekat na to až hpo vytáhnou nač zaplavovat tank když se vědělo že bude vytažen ...pokud to bylo jinak opravte mě jezdil jsem z T72 v letech 86/88 za 1035 Rakovník

Ale neposral.Brodil sem v roce 1968 mám dojem,že to bylo ve Vyškově.Nejhorší bylo vlézt do tanku tým velkým komínem.Vše mokré od blata.Pak to měl nejhorší řidič,ten musel sedět v bojové poloze a voda která se do tanku po několika jízdách dostala mu šťákala na p***l.

Já brodil 2 krát v Nučničkách u Roudnice.Poprvé strach pak už to šlo

Ti kluci byli nasáklí naftou a dalšími sajrajty. Jinak by voněli, kdyby pracovali s vanilkovou zmrzlinou... jeden z nich měl zarůžovělou ránu na ruce v okolí, kde měl dříve palec... Na závěr jsem jim před několik písemných příprav z našich kvízových soutěží, takže oficiální rámec politické akce byl zachován. Jejich velitel - nadporučík pořídil i několik fotozáběrů z celé této akce. Kluci tankánští - zelenou péesáckou brigadýrku před vámi smekám ještě dnes - 38 let po tomto setkání.

K téhle pokloně tankistům se rád připojím. Pro mně byla vždycky truchu záhada, jak ty stroje můžou vůbec uřídit, hlavně když s tím zajížděli na ty železniční vagony.

bych nechtěl být tankán!! Trpím klaustrofobií a do té potvory by mne na brodění nikdo nedostal. Jednou někde "uplichtila" naše vrchnost návštěvu nejlepších svazáků-tankistů z nedalekého výcvikového prostoru a to všechno bylo podáno jako svazácká akce, o níž jsem neměl jako předseda tehdejší ZO SSM ani tuchy. Museli jsme však přispět určitou částkou (tehdy 250,- Kč - na tu dobu horentní suma) na tuto návštěvu na přilepšení k proviantu. Bylo to ze dne na den. Šest nevonících čerstvých svobodníků se seznámilo s objektem roty, našimi činnostmi včetně vaření pro psy, činností poplachovky, vyzkoušeli si i na vlastní ruce zadržení psem na rukáv. Zaujal je samopal Bereta určený k nácviku navykání na střelbu psů i dávkami. Tento sapík měl naklápěcí zásobník do polohy svisle dolů a vlevo-vodorovně od osy zbraně. Okoukli si pojítka, jakož i výtok z jezera, kde začínal Schwrzeberský kanál. Viděli jeho počátek, rozbořené kamenné desky břehů-boků kanálu a "našli". Na šest lidí ta jedna půllitrovka vodky před obědem nebyla moc a oni o ni nemluvili. Věděl jsem kam je posílám na prohlídku krás Šumavy. Pak následoval oběd, před kterým si šli umýt ruce. Šmír a špínu měli nepopsatelně zažranou v kůži. Jeden z nich - čahoun, vazbič měl kanady velikosti 47 - neuvěřitelně rozedrané, ale u nich neměl výkoňák takovouhle velikost. U nás byla ve skladu tato velikost neupotřebitelná, takže náš výkoňák (byvše postaven před politickou akci) mu je v pohodě vyměnil. Dvě mísy polévky brambůrky (stála v ní lžíce) do nich zajeli natotata i dvěma vekami chleba. Pak dostal každý půlku kuřete, bylo hafo brambor s cibulovým výpekem a omastkem - špekoun s provianťákem se skutečně vytáhli. Nádobí po nich se nemuselo mýt - tak bylo vytřené chlebem. Obdivovali i plechové kýble s marmeládou, v níž byly kusy meruněk. Jídla měli dost, jak říkali, jen ti jejich kuchaři si s tím asi nevěděli rady. Normálně kamarádsky jsme pokecali a dospěli k závěru, že každá práce jinak kosti láme - i ta vojenská.

Otazka pre tankanou :
Ako sa volala polna suprava na plnenie PHM do techniky ?
Dalo sa s ňou naraz načapovať 16 tankou.

SHD ( souprava hromadného doplnění) na jednoosém kolovém přívěsu. Zahrnovala soupravu "plátěných" hadic s gumovou vložkou, rozdvojky, podobné hašičským a výdejní hadice s pistolí. Připojovala se k velkokapacitní cisterně na PHM ( Ac 11- 138, nebo AC-18) Souprava měla 10 výdejních míst. Množství vydaných PH se rozpočítávala, protože bylo centrální měření pro celou soupravu. Jinak každá cisterna počínaje PV3S AC3 měla příslušenství, hadice a výdejní pistole, aby se dalo tankovat více techniky najednou.

Mal som možnosť pracovať s ňou v 89 na Lešti po nacviku mobilizacie okresov MT, ZA.
Preškolili ma na PHM -aka, a chodili sme čapovať tanky a BVP.
Ale vtedy pod mobil.spadalo aj 300 civilnych vozov od ARO až po žer.20t.
Niektore vozy aj s pracovnikom. Ja som na Liazke /civil / ťahal aj tuto supravu. Len chlapci, čo služili ZVS mali pre ňu slengovy nazov .........?
Mi sme ju pripajali na asi 10 kubikove cisterny z Benzinolu. Inač, kym sme ju nenatiahli, tak praporna V3S čapovala všetky "vozy"až v parku do 3 °° rana.
Keď to prevzali "založky " do ruk, tak asi 100 tank +BVP spolu sme naplnili aj zbalili vercajk do 2 hod.a tym, že sme si dali nachadzať z oboch stran, ešte pred vstupom do parku, po skončeni "bojov" v noci sa vyspali aj vodiči aj PHMaci

v klimentově jsme dělali test těsnosti před brody následovně, všechno se zavřelo, utěsnilo medvědím ho..em, nastartovalo, zavřeli příklop a čekali až si tank vysaje vzduch ze vnitř. Když zhasl bylo těsnění dobré, když ne obíhali jsme tank a poslouchali kudy nám tam vniká a při jedné kontrole byli dva kluci ve věži, nevím co tam ladili, ale říkám jim běžte pryč budeme tlakovat, asi mi nerozuměli a místo toho si zavřeli poklopy a my šli na věc...naštěstí netěsnil jinak by jsme ven tahali mrtvoly, až po upozornění jiného vojáka který nám se smíchem říká že jsou pořád uvnitř, jsme ho rychle chcípli a oni vyskákali ven, podtlak jim nedovolil otevřít příklopy. Všichni včetně lampasáci jsme na sucho polkli

Tady to zavání "JPP" jedna paní povídala. Kdyby se čekalo až se motor pro nedostatek vzduchu zastaví, byl by k nepotřebě. Minimálně rdst a ostaní elektronika, která obsahovala lampy by ten podtlak nevydržela. Vždy se to kontrolovalo manometrem, umístěným na otvoru sklopeného úzkého komína a lankem s kolíkem u ruční dodávky paliva se motor zastavoval. Někdy se stalo, že toto zařízení selhalo a motor běžel dál, jestliže byl nasazen široký komín, byla z něj placka. když ne "vcuclo" to ucpávku kulometu i ústí kanonu.

byl jsem u PVOS a ve VVP Javorina jsem viděl střílet ruské vojáky z tanků T 72. Rány až se nám až se nám třásla kolena :-) jinak brody tanků a plavby OT a BVP jsem viděl xkrát, během své práce na lodi u ČSPLO, Melník, Počáply a Nučničky. Vždy jsem na to rád koukal........TOTAL RESPECT

dovolím si nesouhlasit, také jsme předpisově jeli manometry, přijeli však pánové z Vyškova bývalí tankisté ze Žatce a ukázali nám tento způsob, viděl jsem ho na vlastní oči a jednalo se dvaasedmdesátky v roce 95-96, u této příhody bylo plno důstojníků, mohu je klidně jmenovat někteří jsou dodnes činní na generálním štábu

Inu- "Žatečtí" byli vždy jaxi "mimo realitu" a blbli- "na ultimo". Není divu, že díky tomu se dostali až do veleslavného jenerálního štábu. Již kamarád náš- Jára Hašek uvádí:"Rakouská armáda si počínala v poli zdárně a úspěšně. dokud se do toho nevložil jenerální štáb......" a tato tradice se přenesla i do armády československé. Doplňuji- a dokud se do toho nevložilo i MNO (Ministerium Národní Obrny)

Zdravím. Řekl bych,že na jedné z fotografií není nouzové vytažení tanku z vody,nýbrž překonání vodního toku na samohybném soulodí GSP,na které tank najíždí.

Je to velice pravděpodobné. Zeptám se majitele snímků a text ještě upravím možná pod více snímky. Dík.