Vojensko.cz
Objekty bývalé PS a ČSLA, vzpomínky pamětníků, historie
Dobové foto
« Zpět | Jdi na seznam | Obnovit | Vaše komentáře (10)
(pro změnu obrázku můžete použít CTRL + šipky ↔ numerické klávesnice)
1 foto (A.Ujčík) z celkových 8
Přední deska památníku.
Autor: A.Ujčík | Pořízeno: 1934-36 | Foto: 8 fotek
Reakce na komentář...
Parkáň 1938
Pohraniční incident pátek 07.10. 1938 v Parkaň ( Štúrovo )
K vážnému incidentů s horthyovci na Slovensku došlo v úseku čety Stráže obrany státu (SOS) Parkaň (dnešní Štúrovo) v prvních hodinách pátku 7. října 1938. Zde se totiž chtěla pod ochranou noci přes Dunaj přeplavit silná skupina honvédů III. praporu 2. pěšího pluku, která měla za úkol zajistit na tehdejším československém území dostatečné předmostí, z kterého by byl z týlu dobyt uzavřený most do maďarské Ostřihomi a tím umožněn kvalitní nástupní prostor pro další postup horthyovské armády do slovenského vnitrozemí.
Ve dvě hodiny ráno 7. října však strážný vzbudil velitele čety SOS Parkaň vrchního respicienta finanční stráže Ladislava Jetela a oznámil mu, že na řece lze slyšet tiché pleskání vesel. Z mostu byla okamžitě vystřelena světlice. Na řece bylo deset pramic s šedesáti honvédy, kteří se chystali přistát na slovenské straně Dunaje!
Kulomety příslušníků SOS ihned zahájily palbu. Velitel čety vrchní respicient Jetel sám obsluhoval těžký kulomet, který měl palebné postavení ve střílně ochranné zdi mostu. Z maďarské strany začaly okamžitě odpovídat kulomety horthyovské armády?
Přesná palba československých hraničářů však již přinášela své výsledky. Několik pramic bylo zasaženo a potápělo se. Na řece se ozýval křik a nadávky. Dvě z loděk však jako první dorazily na břeh a jejich posádky zaútočily proti postavení příslušníků SOS. V boji zblízka použili hraničáři granáty a útok odrazili.
Když dorazila k mostu vojenská asistence, bylo již po boji a hlídky finanční stráže mohly předat na velitelství úseku několik zajatých honvédů i s jejich poručíkem a rotmistrem?
K vážnému incidentů s horthyovci na Slovensku došlo v úseku čety Stráže obrany státu (SOS) Parkaň (dnešní Štúrovo) v prvních hodinách pátku 7. října 1938. Zde se totiž chtěla pod ochranou noci přes Dunaj přeplavit silná skupina honvédů III. praporu 2. pěšího pluku, která měla za úkol zajistit na tehdejším československém území dostatečné předmostí, z kterého by byl z týlu dobyt uzavřený most do maďarské Ostřihomi a tím umožněn kvalitní nástupní prostor pro další postup horthyovské armády do slovenského vnitrozemí.
Ve dvě hodiny ráno 7. října však strážný vzbudil velitele čety SOS Parkaň vrchního respicienta finanční stráže Ladislava Jetela a oznámil mu, že na řece lze slyšet tiché pleskání vesel. Z mostu byla okamžitě vystřelena světlice. Na řece bylo deset pramic s šedesáti honvédy, kteří se chystali přistát na slovenské straně Dunaje!
Kulomety příslušníků SOS ihned zahájily palbu. Velitel čety vrchní respicient Jetel sám obsluhoval těžký kulomet, který měl palebné postavení ve střílně ochranné zdi mostu. Z maďarské strany začaly okamžitě odpovídat kulomety horthyovské armády?
Přesná palba československých hraničářů však již přinášela své výsledky. Několik pramic bylo zasaženo a potápělo se. Na řece se ozýval křik a nadávky. Dvě z loděk však jako první dorazily na břeh a jejich posádky zaútočily proti postavení příslušníků SOS. V boji zblízka použili hraničáři granáty a útok odrazili.
Když dorazila k mostu vojenská asistence, bylo již po boji a hlídky finanční stráže mohly předat na velitelství úseku několik zajatých honvédů i s jejich poručíkem a rotmistrem?
11. hraničařský prapor Parkán r. 1934-36
Fotografie pana Arnošta Ujčíka st., který si plnil svoje základní vojenské povinnosti u 11. hraničního praporu Parkán v letech 1934-36.
Jelikož o tomto praporu nevíme absolutně nic, prosíme všechny pamětníky, aby se zapojili do komentářů a alespoň trochu vysvětlili, nebo objasnili vše, co budou vědět o této dávné historii. Děkujeme
Můj otec o základní vojenské službě moc nemluvil, vzpomínám si, že když jsem poprvé přišel na opušťák, tak mi řekl, že byl také u pohraničníků. Častěji však vzpomínal na mobilizaci, kdy byl osobním řidičem gen. Karla Klapálka.
V pozůstalosti jsem po něm našel v knihovně památník z jeho základní vojenské služby, ve kterém byly i fotografie. Na některých fotkách jsem vyčetl, že pochází z Trenčína, ale to mě nešlo dohromady s pohraničním praporem. Na základě toho jsem začal pátrat a zjistil jsem, že Parkán bylo město na maďarských (uherských) hranicích a v roce 1947 bylo přejmenováno na Štúrovo. Fotky z Trenčína pochází z kurzu, kterého se v průběhu základní služby zúčastnil...
Jelikož o tomto praporu nevíme absolutně nic, prosíme všechny pamětníky, aby se zapojili do komentářů a alespoň trochu vysvětlili, nebo objasnili vše, co budou vědět o této dávné historii. Děkujeme
Můj otec o základní vojenské službě moc nemluvil, vzpomínám si, že když jsem poprvé přišel na opušťák, tak mi řekl, že byl také u pohraničníků. Častěji však vzpomínal na mobilizaci, kdy byl osobním řidičem gen. Karla Klapálka.
V pozůstalosti jsem po něm našel v knihovně památník z jeho základní vojenské služby, ve kterém byly i fotografie. Na některých fotkách jsem vyčetl, že pochází z Trenčína, ale to mě nešlo dohromady s pohraničním praporem. Na základě toho jsem začal pátrat a zjistil jsem, že Parkán bylo město na maďarských (uherských) hranicích a v roce 1947 bylo přejmenováno na Štúrovo. Fotky z Trenčína pochází z kurzu, kterého se v průběhu základní služby zúčastnil...
A2013-02-19 15:33:00 TG398