Vojensko.cz

Pohraniční incident pátek 07.10. 1938 v Parkaň ( Štúrovo )
K vážnému incidentů s horthyovci na Slovensku došlo v úseku čety Stráže obrany státu (SOS) Parkaň (dnešní Štúrovo) v prvních hodinách pátku 7. října 1938. Zde se totiž chtěla pod ochranou noci přes Dunaj přeplavit silná skupina honvédů III. praporu 2. pěšího pluku, která měla za úkol zajistit na tehdejším československém území dostatečné předmostí, z kterého by byl z týlu dobyt uzavřený most do maďarské Ostřihomi a tím umožněn kvalitní nástupní prostor pro další postup horthyovské armády do slovenského vnitrozemí.
Ve dvě hodiny ráno 7. října však strážný vzbudil velitele čety SOS Parkaň vrchního respicienta finanční stráže Ladislava Jetela a oznámil mu, že na řece lze slyšet tiché pleskání vesel. Z mostu byla okamžitě vystřelena světlice. Na řece bylo deset pramic s šedesáti honvédy, kteří se chystali přistát na slovenské straně Dunaje!
Kulomety příslušníků SOS ihned zahájily palbu. Velitel čety vrchní respicient Jetel sám obsluhoval těžký kulomet, který měl palebné postavení ve střílně ochranné zdi mostu. Z maďarské strany začaly okamžitě odpovídat kulomety horthyovské armády?
Přesná palba československých hraničářů však již přinášela své výsledky. Několik pramic bylo zasaženo a potápělo se. Na řece se ozýval křik a nadávky. Dvě z loděk však jako první dorazily na břeh a jejich posádky zaútočily proti postavení příslušníků SOS. V boji zblízka použili hraničáři granáty a útok odrazili.
Když dorazila k mostu vojenská asistence, bylo již po boji a hlídky finanční stráže mohly předat na velitelství úseku několik zajatých honvédů i s jejich poručíkem a rotmistrem?

Dnes som odoslal skanovaný dokument Vzpomínky z vojny alebo vojenský pamatník voj. spojár Čelústka ktorý slúžil ako spojár na ústredni v Parkáne v rokoch 1936-1938 u tohto Hran. práporu 11.
Obal Vzpomínky... je presne ten istý, takže zdroj mali vojaci asi ten istý aj po pár rokoch... :-). Bol to kamarátov otec. Jeho fotografie zo služby však zoskenované nemám. On určite tátove foto v službe nejaké má...

Pro Standu Stoka, Břízu, F.Zacha-před měsícem jsem zaslal několik fotek z roku 1934-36, 11.hraniční prapor Parkán. Zdravím Arnošt

Arnoště ahoj - opět super fotky a nejlepší,že je detail klopy.kde je pejsek- prostě to nemá chybu.Jak jsem již psal,věřím,že po baráčkách v pohraničí a i ve vnitrozemí jsou takovéto fotografie.Horší budou žijící pamětníci- musí to realizovat děti,vnoučata.jinak to sem nedostanem.Jsem strašně rád,že se to konečně objevilo- také dík pro Láďu Zikmunda za fotky jeho tchána.Ještě by to chtělo fotky z činnosti Pluku NB 1,který také střežil SH - něco snad seženu -můj strýc sloužil jako absolvent školy Pluku NB 1 v mé rodné obci Vítkov.Uvidíme-kluci ještě jednom moc veliké díky za tuto historii. Zdraví Standa Štok

Pane Arnošte, když už jste ve vašem příspěvku jmenoval i mě, tak dovolte abych se vyjádřil i k tomuto souboru fotek , který mi nějak utekl. Samozřejmě i zde jsem nadšený a velice blahořečím tomuto historickému dokumentu a je velice dobře, že se tyto obrázky ještě stále (aspoň tady na těchto stránkách) prezentují. Je to paráda. Bříza

Arnošte i Tobě neskonalý dík, jen bych si přál najít nějaké ucelenější archívní materiály (organizační struktura, dislokace, výzbroj, výstroj, právní postavení, ... apod. - pokud vůbec existují a proto bych nejen Tebe, ale i ostatní moc prosil - dejte mě vědět, pokud by jste získali alespoň náznak o jejich existenci, já pokračuji ve vlastním pátrání, Franta.

Pane Zach,
jenom dnes jsem se - a to náhodou - seznámil s touto korespondencí o někdejším 11.hraničářském praporu v Parkáni. Zjišťuji, že Vás zajímají ucelenější archivní materiály. Mohu Vám poslat krátký výpis z Kroniky 11.hraničářského praporu v Parkáni a informovat o obsáhlém archivním zdroji, pokud se mi ozvete na moji adresu.
Ještě dodávám, že jsem občanem Štúrova - někdejšího Parkanu.

Byl můj otec také vrah, když si plnil základní vojenskou službu u pohraničníků v letech 1934-36, tedy ještě za Masaryka?

Dobrá otázka.
Plnil jenom svoji občenskou povinnost, tak přisahal. Zrovna tak, jako všichni pohraničníci.

Párkáň, dnes Štúrovo patril v začiatkoch povojnovej PS pod 25. samostatný poriečny prápor. V dobe mojej služby pod 3. poriečny prápor v Komárne. Z 3. poriečneho oddielu v Komárne sme tam chodili na 10 dňové turnusy. Ja som tam bol v zime 1990. Vtedy tam ešte nebol obnovený most cez Dunaj (chodila kompa). Od marca do októbra sme tam jazdili na motorových člnoch z Komárna (až po Chľabu, tam sa končil komárňanský úsek poriečneho práporu). Neskôr tam bola stanica PS. Podrobnejšie o tom pojednáva kniha J.Šolca Pohraničníci na Dunaji.