Vojensko.cz
Objekty bývalé PS a ČSLA, vzpomínky pamětníků, historie
Dobové foto
« Zpět | Jdi na seznam | Obnovit | Vaše komentáře (6)
(pro změnu obrázku můžete použít CTRL + šipky ↔ numerické klávesnice)
10 foto (P.Holfeld) z celkových 17
Kancelář PZH, kompletní osádka + O.P. Anna Reichová s dcerou, vánoce 1987.
Autor: P.Holfeld | Pořízeno: 1986-88 | Foto: 17 fotek
Vaše komentáře...
Přidat nový komentář...
Řazeno dle vláken | Seřadit dle času
Velitel tanku
Narukoval som do Kezmarku 4.4.1984.Po 6 mesiacoch som bol preveleny do Benesov u Prahy.Velitil roty bol Miro,ale neviem uz priezvisko.Velitel pluku.kpt.Strazovsky.Politruk kpt Losak.Velitel 2. roty por. Dolezal.Moc sme si nepadli do oka.Niekto ,kto bol v tom case ?
vojna
výkonný praporčík rok 1983-84 7 rota . rok 94. 4 brigáda rychlého nasazení Žatec.
Rok 1988-1989
Bol som pracovná čata,ktorá patrila pod útvar v Jihlave.Stavali sme ČOV,telefonú ústredňu,čerpaciú stanicu PH,administratívna budova,garáže.
Re: Rok 1986
Narukovaní 1.10. 1986 Pražské kasárne prijimač potom bigo Táborské kasárne 9.MSR ozvite sa kto tam bol v tom čase, hľadám Jirka MInďuka, Jozefa Psulu, Peťa Kadlčíka, Soukupa, Pľa Spišiaka..., Jozefa Hájka náš mazák...
Re: Re: Rok 1986
9/1985-9/1987, Pražské kasárne, bol som v kuchyni ako kuchár. Delostrelecký oddiel.
Re: Re: Re: Rok 1986
Ahoj ja som narukoval 1990 april bol som na rtz.obcas som robil v kuchyni inak sofer zásobovanie.moc si toho nepamätám ale nikdy nezabudnem na kápa a vyborne rožky ktoré sme každé ráno vozili z pekárne ale už si nepamätám z ktorej.a vyborne jedla z kd z roku 1964😁
VÚ 6175 - Benešov - PZH r. 1986-88
Okres: Benešov
GPS: 49°47'28.494"N, 14°43'2.010"E
Dobové snímky z PZH VÚ 6175 - Benešov (Baba). Pojďme se podívat na netradiční službu u ČSLA, která ale také bývala službou.
Hlavním kápem byl tehdy, když jsem tam jako mladý voják, měsíc po přijímači nastoupil nějaký pan Střelka, my jsme mu říkali "Starej", no byl to už pán v letech, asi někdy počátkem druhého roku mé služby odešel do důchodu a na jeho místo nastoupil nějaký Štefan Balla, byl to Maďar jak poleno, ale měl krásnou dceru v tom správném věku...
Mimo toho jsme ještě měli civilní pracovnici, která těmto pánům dělala papíry a fakticky je i občas v nepřítomnosti zastupovala, ta se jmenovala Anna Reichová a je na jedné z těch mých fotografií i se svojí starší dcerou. Jinak jsme měli ještě desátníka absolventa a formálně jsme patřili pod proviantní sklad, kterému tenkrát velel kapitán Peterka původem z Uherského Hradiště.
Jinak jsme si vládli zcela sami, takové nepříjemné věci, jako poplachy, výjezdy na cvičení, tzv. "cikánské dny", rozcvičky, se nás netýkaly, když mi kdosi po vytáčené dvojlince, která představovala naše jediné spojení s útvarem, (mimo pravidelných návštěv dozorčích posádky se snídaněmi, obědy a večeřemi), oznámil, že byl vyhlášen signál nástup, tak jsem jen zabručel "tak si strč někam" a šel dospat. Troufám si říct, že jsem asi jeden z mála kluků, co sloužili v Benešově a nebyli ani jedenkrát na výjezdu na Šumavě. Služba u nás skýtala i další výhody, krom klasického měsíčního služného, jsme dostávali navíc peníze za "přírůstky", což byla částka zhruba okolo 450 Kčs, tedy na tu dobu něco úplně neslýchaného, za plotem vně areálu byl les plný prázdných láhví od alkoholu, které jsme občas sbírávali a vraceli v obchodě, cestou do kasáren pro zbytky z kuchyně, určené na výkrm, v kotelně jsem pod nadstavbou kotle měl dokonce celou bečku, kterou jsme párkrát vyměnili za plnou - viz další z mých fotek. No a v neposlední řadě se nás vůbec netýkala předpisová ustrojenost, s výjimkou vycházek a dovolených, jsme si nosili, co jsme právě měli čisté, takže někdy vznikaly i docela divoké kombinace, montérek, oděvů vzor 60 i oděvů vzor 63.
Jednou mně na svozu kuchyňských zbytků potkal nějaký mně neznámý major (vlastní velitele jsme většinou znali aspoň z doslechu), tenkrát byly právě prověrky a navíc na Babě hostovali sovětští vojáci. Začal na mne řvát, jak jsem to ustrojen, špatně oholen a debilně vystříhán (tehdy jsme se hecnuli a všichni jsme se vydrali dohola a nechali si narůst kníry, byli jsme jak Turci), prý mne nechá zavřít a že ze které jsem jednotky. Když jsem mu řekl, že z PZH, tak zamával rukama a zařval běžte! Běžte pryč, ať vás nevidím! Takže jak to napsal klasik "Plány revanšistů zhatí, naši vepři boubelatí!"
Hlavním kápem byl tehdy, když jsem tam jako mladý voják, měsíc po přijímači nastoupil nějaký pan Střelka, my jsme mu říkali "Starej", no byl to už pán v letech, asi někdy počátkem druhého roku mé služby odešel do důchodu a na jeho místo nastoupil nějaký Štefan Balla, byl to Maďar jak poleno, ale měl krásnou dceru v tom správném věku...
Mimo toho jsme ještě měli civilní pracovnici, která těmto pánům dělala papíry a fakticky je i občas v nepřítomnosti zastupovala, ta se jmenovala Anna Reichová a je na jedné z těch mých fotografií i se svojí starší dcerou. Jinak jsme měli ještě desátníka absolventa a formálně jsme patřili pod proviantní sklad, kterému tenkrát velel kapitán Peterka původem z Uherského Hradiště.
Jinak jsme si vládli zcela sami, takové nepříjemné věci, jako poplachy, výjezdy na cvičení, tzv. "cikánské dny", rozcvičky, se nás netýkaly, když mi kdosi po vytáčené dvojlince, která představovala naše jediné spojení s útvarem, (mimo pravidelných návštěv dozorčích posádky se snídaněmi, obědy a večeřemi), oznámil, že byl vyhlášen signál nástup, tak jsem jen zabručel "tak si strč někam" a šel dospat. Troufám si říct, že jsem asi jeden z mála kluků, co sloužili v Benešově a nebyli ani jedenkrát na výjezdu na Šumavě. Služba u nás skýtala i další výhody, krom klasického měsíčního služného, jsme dostávali navíc peníze za "přírůstky", což byla částka zhruba okolo 450 Kčs, tedy na tu dobu něco úplně neslýchaného, za plotem vně areálu byl les plný prázdných láhví od alkoholu, které jsme občas sbírávali a vraceli v obchodě, cestou do kasáren pro zbytky z kuchyně, určené na výkrm, v kotelně jsem pod nadstavbou kotle měl dokonce celou bečku, kterou jsme párkrát vyměnili za plnou - viz další z mých fotek. No a v neposlední řadě se nás vůbec netýkala předpisová ustrojenost, s výjimkou vycházek a dovolených, jsme si nosili, co jsme právě měli čisté, takže někdy vznikaly i docela divoké kombinace, montérek, oděvů vzor 60 i oděvů vzor 63.
Jednou mně na svozu kuchyňských zbytků potkal nějaký mně neznámý major (vlastní velitele jsme většinou znali aspoň z doslechu), tenkrát byly právě prověrky a navíc na Babě hostovali sovětští vojáci. Začal na mne řvát, jak jsem to ustrojen, špatně oholen a debilně vystříhán (tehdy jsme se hecnuli a všichni jsme se vydrali dohola a nechali si narůst kníry, byli jsme jak Turci), prý mne nechá zavřít a že ze které jsem jednotky. Když jsem mu řekl, že z PZH, tak zamával rukama a zařval běžte! Běžte pryč, ať vás nevidím! Takže jak to napsal klasik "Plány revanšistů zhatí, naši vepři boubelatí!"
Související fotogalerie
A2015-02-25 14:37:29 TG381