vú 8703
slúžil som tam v 1974-76.. u stavebnej rote velitel útvaru pplk. Ján Vajs..mám naneho dobré spomienky bol to férový chlap ......
Ružomberok
Dobrý deň, zháňam fotografie a informácie o vojenských jednotkách pôsobiacich v Ružomberku.
Pomôžu mi informácie o veliteľoch, vojakoch, technike. Ucelené materiály budú využité pri výzdobe vojenského útvaru v Ružomberku, plánujeme vyhotoviť fotopanel v múzeu a tiež spracovať videoprojekciu. Za každý príspevok vopred úprimne ďakujem. Róbert Galoš
email: galos.robert@gmail.com
spomienky
Bohumil Krajčovič |
email |
23.3.2014 16:45 |
id 72549 |
nahlásit
Narukoval som 1.10.1962 k vojenskému útvaru 8703Hodonín ako 17 ročný, 18 rokov som oslávil v kasánach velmi burlivo. Prežil som tam prímač, velitelom útvaru bol podpluovník Vajs, náčelník štábu a politický bol najor Havalda. Velitel roty nadporučík Hataš,velitelia čiat poručík Zemaník, poručík Šubrt, staršina desiatnik Koranda, velitelia družstiev slobodník Kubovič, slobodník Masaryk. Prežilsom s nimi prísahu, po prísahe som bol odvelení do Jeseníku do kurzu. Po skončení som sa vrátli naspat do Hodonína, spolu sme prežili kus srandy aj vojenským povinností. Po 9mesiacoch sme boli celý útvar odvelení do Ružomberku, vojsko šlo v kolóne na autách, a mňa poverili aj s vojakom Slávikom presunúť traktor s vlečkou, prišli sme do Ružomberku o 3 dni s prestávkami, v Ružomberku sme boli až do konca vojenskej služby. Slúžili sme 25 mesiacov a 28 dní. Velmi ma prekvapili fotografie o ktorých som ani netušil, som pri kladení venca a pri slávnostnom nastúpení v strede pri zástave, to sme boli česrtví poddostojnici, dnes sme takmer všetci už 70 ročný. Ako tých 50 rokov ubehlo ako voda v Dunaji, kde sme chodili cvičiť. Na podplukovníka Vajsa mám len dobré spomienky, bol nám akoby druhým otcom. Pozdravujem jeho syna a úprimná vďaka za zverejnenie fotografií. Prvé dve fotky sú z Hodonína, sú tam moji mazáci a ostané fotky sú z Ružomberka. P. S Spomínam na výjazdy na motorke, ktoré sme absolvovali s Jánom Topercerom sme chodili do Banskej Bystrice do Malachova, kde bývala jeho matka. Ak to niekto z mojich "spolubojovníkov" bude čitať, nech sa ozve. moja mailová adresa je: bohumilk@centrum.sk
vzpomínky
Byli jsme v r.1965 po Vánocích staženi od PS do Ružomberku bylo nás na150.Pracovali jsme v Martině,Vrůtkách,Strečně Kamýku n/vlt.atd .Vr.1967 únor -březen jsem byl v Ruž,na výpomoc do stráže...Při jednom poplachu,kdy jsme se strážní jednotka zašili na autě a pak násvymákli,tak ppl Vajs řval po DOSLUHOVAČI Brážovi,tak intenzivě,že mi prskal do ksychtu.Já ,abych se nesmál,tak jsem si prokousl rty.Byly to nádherné roky,měli jsme něco peněz a když došly,tak se šlo v Martině darovat krev.7.6.1967 jsem přes mjr.Jánošíka ,kt je na jedné z fotek .o měsíc dřív do civilu.PREPUŠTĚNÝ NA TRVALÚ DOVOLENKU.jO a když v 66tém jsme z Martina jeli stavět přes Váh tuším do Likavky,most TMS,tak jsme to nedokázali za celý den,To byly důsledky...!Poručík Šubrt nás na druhý den nechtěl pustit na ligu,to Žilina postoupila do ligy a hned měla zavřené hřiště,tak se hrálo v Martině.Zdravím syna ppl.Vajse JN fedabart@seznam.cz
fedabart@seznam.cz
I já jsem sloužil pod panem Vajsem.Bylo to v BOHOSUDOVĚ u TEPLIC v čechách v roce 1960-62. To byl ještě MAJOR.Po 6.letech jsme setkali o vinobraní ve Znnojmě kde dodneška bydlím. Je mi 73.let.
Poděkování Jirkovi Vajsovi
Děkujeme Jirkovi za zveřejnění fotek jeho otce, který byl po dva roky naším velitelem. Přiblížil nám také osataní důstojnický sbor, na které si častečně vzpomínáme. Prožili jsme spolu druhé osvobození Rudou armádou a v důsledku toho přestěhování našeho útvaru 8703 z Ružomberoku do Znojma přeplněného vojáky. K foto dodávám, že stavění mostové soupravy asi probíhalo na vodním cvičišti v Okoličném u Liptovského Mikuláše. Loucký klášter dnes už asi z toho místa vidět není, protože místo je zastavěno bytovkami. Škoda že tyto fotky neezveřejnilo csla.cz, na kterých už Ružomberok i Znojmo má své pěkné fotky. Další fotky na klub csla.cz byly propůjčeny od velitele Hátaše a dosud nebyly zveřejněny což je velká škoda.
Jirko děkujeme a doufáme, že budou ještě další.