Kniha Volací znak Salakuška
Chlapi, stále je v prodeji kniha o RTV - Volací znak Salakuška (popsány radiotechnické útvary v Čechách s jejich rotami).
Eshop:
www.eshop.librix.eu/Volaci-znak-Salakuska-d384.htm
Opět po 47 letech
Konečně jsem se letos odhodlal a po téměř půlstoletí se jel podívat, jak dnes vypadá místo, kde jsem 14 měsíců vojančil jako technik na PVR-11.
Po "rotě" zde nejsou téměř žádné památky a to málo, kolem vrcholu, kde byly radary, je nepřístupné kvůli pečlivě ohrazené oboře s daňky. V dnešní době je to ale smysluplnější využití a tak jsem si úmysl, znovu projít a "pohladit" známá místa, zatím odpustil. Ale, zkusím se s dnešními hospodáři spojit a domluvit přístup do obory, případně se pokusit o nějakou fotodokumentaci. :-)
Re: Opět po 47 letech
Jan |
18.7.2014 23:54 |
id 77215 |
nahlásit
Snímky jsou zajímavé z hlediska historie výzbroje a výstroje ČSLA. Vojáci mají maskovací oděvy vz. 60 ve verzi s kamuflážním potiskem (tzv. MLOKy). "Maskáče" vz. 60 jsou většinou známé ve verzi s čárkovým potiskem , tzv. "jehličí", přičemž obě verze byly zaváděny a vyráběny souběžně. MLOKY však byly zavedeny v poměrně malém množství, většinou u výsadkových a průzkumných jednotek a u některých útvarů pozemního vojska. Avšak s ohledem na tupost a omezené názory některých vysokých výstrojních funkcionářů MNO , kterým se MLOKY zdály svým vzorem příliš v "západním" stylu, nedošlo k jejich širšímu zavadení, a to i přesto, že se jednalo na tehdejší dobu, o velmi moderní a nadčasový maskovací stejnokroj. MLOKY byly později od všech jednotek staženy a společně se skladovými zásobami nepoužitých stejnokrojů odprodány do Jižní Ameriky, Afriky a na Střední východ. Zde byly tyto stejnokroje v užívání po velmi dlouhou dobu (v podstatě do nedávna).
Na snímcích č. 8 a 9 je protiletadlový rychlopalný 30 mm dvojkanon čs. výrob vz. 53, ve své původní tažené verzi. Tato zbraň je však spíše známá jako samohybný 30 mm PLdvk vz. 53/59, který byl umístěn na částečně pancéřovaném a upraveném nákladním vozidle Praga V3S. Jednalo se o stejnou zbraň, avšak se změněným způsobem nabíjení a podáváním nábojů.
Dobové snímky kanonu vz. 53 v tažené verzi jsou dnes poměrně vzácné. V 60.letech a později se používaly v podstatě již jen k přímé obraně radiotechnických hlásek a některých jiných nemobilních stanovišť PVOS.
Dobré obrázky. Zdravím.
Re: Re: Opět po 47 letech - ještě doplnění
Jan |
19.7.2014 11:46 |
id 77223 |
nahlásit
Protiletadlový dvojkanon vz.53 ráže 30 mm byl původně vyvíjen během II. světové války ve Zbrojovce Brno na zakázku německého námořnictva, jako palubní protiletadlová zbraň pro hladinová plavidla. Vývoj však byl dokončen až po skončení války a v 50. letech převzat do výzbroje ČSLA. Jednalo se o kanon velmi zdařilé konstrukce a zejména ve své samohybné verzi
(30 mm PLdvk vz. 53/59), spíše známý po přezdívkou "Ještěrka", byl vyvážen do mnoha států. V jistých počtech úspěšně sloužil i v rakouské spolkové armádě.
Tolik na doplnění.
Odkaz na radarovou techniku
Pavel |
8.8.2013 21:29 |
id 63359 |
nahlásit
Stručný popis zdejších radarů lze najít také na
www.hauner.cz/GC2HMYN/