Vojensko.cz

520. Zajímalo by mě něco o Veterinární základně a výcviku psů v Grabštejně. (odpovídá Pavel Minařík)
Do nevyužitých prostor hradu Grabštejn se Výcvikové středisko psů a psovodů přesunulo v květnu 1953. Středisko vzniklo v rámci Pohraniční stráže v roce 1951 jako Poddůstojnická škola psovodů a původně se nacházelo v Terezíně. V roce 1968 bylo reorganizováno na Výcvikové středisko služebních psů a o rok později došlo k jeho předání od velitelství Pohraniční stráže do podřízenosti veterinárního oddělení Hlavního týlu ČSLA. V průběhu roku 1970 se dosavadní výcvikové středisko rozrostlo na Veterinární základnu (VÚ 3180), která kromě výcviku psů a psovodů svoji působnost rozšířila o doplňování psů a komplexní kynologickou péči. V témže roce byl objekt hradu předán do užívání Státního ústavu památkové péče a v majetku armády zůstal pouze Nový zámek v podhradí. V 70. letech u základny vznikla chovná stanice služebních psů. Její činnost byla počátkem 80. let ukončena, protože pro armádu byl výhodnější přímý výkup dospělých psů. V letech 1978 až 1984 měla Veterinární základna svojí pobočku v Meznu u Tábora. Koncem 90. let se útvar skládal ze štábu, dvou školních výcvikových rot, skupiny speciálního výcviku, čety zabezpečení a veterinární kliniky. Základna měla ubytovací kapacitu pro 180 vojáků a kotce pro 270 psů. O výcvik služebních psů a vlastní chod základny se staralo 23 vojáků z povolání a 27 občanských zaměstnanců. V poddůstojnické škole a kurzech, organizovaných u základny v délce od 7 do 12 týdnů, bylo ročně vycvičeno cca 600 psovodů a 450 psů. V téže době v AČR sloužilo okolo 1 350 služebních psů u 82 útvarů. V roce 2003 u základny vznikla tzv. rota speciálního výcviku, jejímž úkolem je cvičit psy zejména k hledání drog, zbraní či výbušnin. Okamžité nasazení jednotlivých skupin je možné kdekoliv a zatímco se jedna skupina bude nacházet v zahraničí, druhá má být připravena ji vystřídat, zatímco u dalších dvou bude probíhat výcvik. Bližší informace o náplni činnosti V