Vojensko.cz

520. Zajímalo by mě něco o Veterinární základně a výcviku psů v Grabštejně. (odpovídá Pavel Minařík)
Do nevyužitých prostor hradu Grabštejn se Výcvikové středisko psů a psovodů přesunulo v květnu 1953. Středisko vzniklo v rámci Pohraniční stráže v roce 1951 jako Poddůstojnická škola psovodů a původně se nacházelo v Terezíně. V roce 1968 bylo reorganizováno na Výcvikové středisko služebních psů a o rok později došlo k jeho předání od velitelství Pohraniční stráže do podřízenosti veterinárního oddělení Hlavního týlu ČSLA. V průběhu roku 1970 se dosavadní výcvikové středisko rozrostlo na Veterinární základnu (VÚ 3180), která kromě výcviku psů a psovodů svoji působnost rozšířila o doplňování psů a komplexní kynologickou péči. V témže roce byl objekt hradu předán do užívání Státního ústavu památkové péče a v majetku armády zůstal pouze Nový zámek v podhradí. V 70. letech u základny vznikla chovná stanice služebních psů. Její činnost byla počátkem 80. let ukončena, protože pro armádu byl výhodnější přímý výkup dospělých psů. V letech 1978 až 1984 měla Veterinární základna svojí pobočku v Meznu u Tábora. Koncem 90. let se útvar skládal ze štábu, dvou školních výcvikových rot, skupiny speciálního výcviku, čety zabezpečení a veterinární kliniky. Základna měla ubytovací kapacitu pro 180 vojáků a kotce pro 270 psů. O výcvik služebních psů a vlastní chod základny se staralo 23 vojáků z povolání a 27 občanských zaměstnanců. V poddůstojnické škole a kurzech, organizovaných u základny v délce od 7 do 12 týdnů, bylo ročně vycvičeno cca 600 psovodů a 450 psů. V téže době v AČR sloužilo okolo 1 350 služebních psů u 82 útvarů. V roce 2003 u základny vznikla tzv. rota speciálního výcviku, jejímž úkolem je cvičit psy zejména k hledání drog, zbraní či výbušnin. Okamžité nasazení jednotlivých skupin je možné kdekoliv a zatímco se jedna skupina bude nacházet v zahraničí, druhá má být připravena ji vystřídat, zatímco u dalších dvou bude probíhat výcvik. Bližší informace o náplni činnosti V

Pavel Minařík poskytol Vladimírovi Lánikovi základné informácie. História Veterinární základny Grabštejn je podrobne spracovaná a doplnená bohatým obrazovým materiálom v knihe Jiřího Rulca Dějiny československé služební kynologie (str. 677 až 704). Knihu vydalo v roku 2014 Nakladatelství CanisTR Praha.

Rukoval jsem v roce 1961. Již tehdy, v době Berlínské krize byla na Grabštejně chovná stanice, výcvikové středisko a PŠ púsovodů Vnitřní stáže Ministerstva Vnitra, po zrušení Vnitřní stráže přešel pod PS. Sám jsem tam ja Véesák několikráte byl.

Sloužil jsem na Gráblu ve výcvikové sezóně v letech 81/82, a to celých 11 měsíců po přijimači v Košicích. Byl jsem velitelem absícké čety na 1. rotě - PŠ VD psovodů. Co jsem zažil a zažili všichni kolem by vydalo na celou knihu. V té době byl útvar samostaným praporem, spadjícím přímo pod MNO a prováděl výcvik psovodů a psů pro ČSLA - strážní sužbu. Okolí útvaru je nádherné snad i teď, jako bylo tehdy, i když byla krajina zasypána sněhem, nebo se probouzelo jaro..
Jo, holt mládí a zelené nezralé maliny.

Ahoj, byl jsem na Grabstejně v roce 1981 na pod. Škole , byly to super časy , rad si vzpomenu. Tak dobrou kondici jako v těch časech jsem už nikdy neměl