Vojensko.cz
Objekty bývalé PS a ČSLA, vzpomínky pamětníků, historie
Dobové foto
« Zpět | Jdi na seznam | Obnovit | Vaše komentáře (0)
(pro změnu obrázku můžete použít CTRL + šipky ↔ numerické klávesnice)
1 foto (L.Königsmark (Kendy)) z celkových 3
Správné pohraničářské brko ze Stráže - Kendy.
Autor: L.Königsmark (Kendy) | Pořízeno: 1959-61 | Foto: 3 fotky
Vaše komentáře...
Přidat nový komentář...
Stráž nad Nežárkou r. 1959
Okres: Jindřichův Hradec
Dobové snímky z výcviku PS ve Stráži nad Nežárkou.
Do přijímače ve Stráži nad Nežárkou jsme rukovali v půli srpna 1959 přes posádku v Českých Budějovicích, kde jsme z civilů byli přestrojeni na naočkované pohraničářské bažanty. Kdo se nechal ostříhat předem, byl ještě více okudlán, takže na tom jenom prodělal. Táhli jsme jako jediní z branců do armády dřevěné černé kufry, na kterých bělostně zářila naše jména. Ty kufry se pak hodily později na rotách a pak ještě i v civilu. Cvičné uniformy měly ještě celozelené výložky, vycházkové již měly jenom lemování. Na zámku Emy Destinnové pak místo zpěvu zněl dusod naši okovaných půllitrů s řemínky za křiku našich poddůstojníků : "Jedu, jedu", "padám vojáci, padám" a dalších krásných výrazů i našich důstojníků: "Stě akýsi zarastěný, švihom oholiť", "Dneska nemením, menil som včera" ,"vojáci, vy stě fífáci" Tam jsme prožili první tři měsíce, učíce se pořadové, pochodu, střílet, dělat výmyk a politicky se vzdělávat.
Jeden zážitek, který si každý snad pamatuje: když jsme se vraceli z nočního cvičení, s lucerničkami na konci útvaru, vjel do nás ožralý motocyklista a skácel půl útvaru k zemi, jako by nás pobil kulometem. Někteří pak skončili i v nemocnici, jako např. vojín Petrik.
Po těch třech měsících jsme byli převeleni na roty, mnozí z nás se pak sešli v poddůstojnické škole v Českých Budějovicích, ale to už je jiná část naší 2,5 leté základní vojenské služby...
Kendy
Do přijímače ve Stráži nad Nežárkou jsme rukovali v půli srpna 1959 přes posádku v Českých Budějovicích, kde jsme z civilů byli přestrojeni na naočkované pohraničářské bažanty. Kdo se nechal ostříhat předem, byl ještě více okudlán, takže na tom jenom prodělal. Táhli jsme jako jediní z branců do armády dřevěné černé kufry, na kterých bělostně zářila naše jména. Ty kufry se pak hodily později na rotách a pak ještě i v civilu. Cvičné uniformy měly ještě celozelené výložky, vycházkové již měly jenom lemování. Na zámku Emy Destinnové pak místo zpěvu zněl dusod naši okovaných půllitrů s řemínky za křiku našich poddůstojníků : "Jedu, jedu", "padám vojáci, padám" a dalších krásných výrazů i našich důstojníků: "Stě akýsi zarastěný, švihom oholiť", "Dneska nemením, menil som včera" ,"vojáci, vy stě fífáci" Tam jsme prožili první tři měsíce, učíce se pořadové, pochodu, střílet, dělat výmyk a politicky se vzdělávat.
Jeden zážitek, který si každý snad pamatuje: když jsme se vraceli z nočního cvičení, s lucerničkami na konci útvaru, vjel do nás ožralý motocyklista a skácel půl útvaru k zemi, jako by nás pobil kulometem. Někteří pak skončili i v nemocnici, jako např. vojín Petrik.
Po těch třech měsících jsme byli převeleni na roty, mnozí z nás se pak sešli v poddůstojnické škole v Českých Budějovicích, ale to už je jiná část naší 2,5 leté základní vojenské služby...
Kendy
Související fotogalerie
Dobové foto
A2014-05-05 17:16:31 TG399