Vojensko.cz

Všem bývalým pohraničníkům,
zejména těm,kteří sloužili u pohraniční roty v Prášilech (1964-1966) chci popřát krásné a pohodové prožití Vánoc a pevné zdraví v novém roce 2022. Roky rychle plynou a už nás asi moc žijících není. Škoda, že se nikdo z mého ročníku nepřihlásil.Vzpomínky, na tehdy ještě krásnou Šumavu však zůstávají.

AHOJ JIRKO, BOL SOM VO VYCVIKU V STRAZNOM, A KU KONCU SME HRALI FUTBAL V SUSICE, PAMETAS MOJE CT, JE 00421 033 5584125 OZVY SA BUDEM RAD,

Přátelé,pohraničníci,
blíží se čas vánoční a konec letošního roku, který nebyl jistě podle představ, jelikož byl poznamenán situací souvisejicí s pandemii covid 19.
Chtěl bych vám všem i vašim rodinám popřát klidné prožití svátků vánočních a pevné zdraví v novémm roce 2021.

Liborovi Ziskovy do Noveho roku Vela , Vela ZDRAVIA.

Děkuji a přeji aby se všem Drdulákům splnila všechna jejich přání a aby všici byli zdraví jako buky. Libor

Přeji všem bývalým pohraničníkům z Prášil,krásné a pohodové prožití Vánoc a v našem věku v novém roce 2020 pevné zdraví.

Byl jsem se letos v měsíci září podívat v Prášilech na budovu bývalé roty PS. Byl jsem nemile překvapen při pohledu na nepořádek v okolí a na vnitřek budovy, kde byla cítit zatuchlina. Budova byla otevřená, ale nikdo v ní nebyl. Vypadalo to, že je prázdná neobývaná. Obec Prášily je upravená a skoro všechny původní domky jsou po rekonstrukci i když některé méně zdařilé, nebo zbourané a na jejich místě stojí nové domy. Podivil jsem se nad nově vybudovaným sportovištěm za rotou.Zajímalo by mě kdo ho využívá, když je obec liduprázdná. Těch pár turistů? Je mě záhadou proč se na parkovišti v této malé obci vybírá za parkování poplatky. Např. v Sušici je parkování zdarma.Potěšen jsem byl, když jsem v lese našel spoustu pravých hřibů za velmi krátkou dobu.

Dne 19.9.2017 zemřel ve věku 85 let mjr.Hreško který sloužil u Pohraniční stráže na rotách Jelení skok, Prášily a v poddůst.škole v CHodové Plané. Kdo jste ho znali vzpomeňte.Já jsem ho poznal osobně, jako slušného a veselého velitele čety v Prášilech.
Tímto projevuji upřímnou soustrast jeho rodině.
Čest jeho památce!

Rovněž i já vyslovuji upřímnou soustrast rodině mjr. Hreška a hluboce s nimi soucítím nad ztrátou jimi milovaného blízkého.

Zdravym Libora Zisku.

Aj ja zdravím Teba, Karol, aj ostatných bratov Slovákov.
Jednou, někdy v r. 1972 nebo 1973, jsem byl s rodinou návštěvou u svého kamaráda v B.B. a jeho paní se mě při velice dobrém obědě ptala "prečo libor nejež, či t nechutí ta polievka?" a já odpověděl, že je ta polévka horká. A byl malér na světě - co je pro vás "horké" to je pro nás "hořké"a co je pro vás "horúce" je pro nás "horké".
Tak krásné dva jazyky, tolik si blízké a co jedna prkotina dala práci to vysvětlit, že ta polévka je jinak výborná jen ale příliš teplá - vrúca, horúca ale jen ne horká.

Som rad ze si sa tu ohlasil Ceskoslovensko sa nemalo rozbyt Ja som sa narodil v Karlovych Varoch byvali sme v Jachymove a v 60 rokoch sme sa prestahovali na Slovensko ale ked idem do Ciech tak sa citim super skratka som Cechoslovak.

Hoši všech odvodních ročníků od 1951 a i dosud žijící starší - 3. praporu a pozdější roty PS Prášily -dáme se dohromady? Letos to asi již nestihneme, tak co rok 2018? Je to reálné kdykoliv za tepla a sucha od půl května do konce srpna? Dejme si termín a jednejme, popíchněme se navzájem. Mne tam budou muset donést, ale už se těším.
Tak hr na ně !!

Lvi z Prášil, odvodní ročníky 1955 a starší i mladší,
k úternímu svátku nás všech Péesáků Vám všem přeji hodně zdraví a vysoké stáří! Buďme!

Samo sebou, že totéž přeji všem Péesákům vůbec.

Tak a máme tu už dva termíny stretnutia bývalých pohraničníkov z Prášil a na Prášiloch v lete 2018.
To by bolo dobre ujednotiť na jeden termín !!!
1. termín:
13. až 15.7.2018 - pátek až neděle
2. termín:
termín je 20.7. - 22.7.2018
Viď bližšie:
Libor Žižka, ročník vojenčiny 1955-1958 | 14.7.2017 21:08 | id 119206, <liboziz@seznam.cz>
Pěčku, Tůmo, Stejskale, Limburský, Thomasi, a vy další, jestli se toho dožiji, tak v roce 2018 na Prášilech všechny zbytky nejstarších ročníků a to včetně "mládí" v plné polní v některý z měsíců červenec - srpen, navrhuji 13. až 15.7.2018 - pátek až neděle. I kdyby nás bylo jako much, tak se rozlezeme kde se dá, ale sešli bychom se v sobotu 14.7. u bývalého praporu, resp. později roty o 09:oo ráno. Kdyby nás bylo opravdu hodně holt by se spalo porůznu, mladí na karimatkách. BUĎME
Reagovat

Re: Stretnutie peesákov
Václav Pěček | 8.2.2018 15:33 | dnes | id 126144 | nahlásit
2018-02-03 11:13 GMT+01:00 <clpec@seznam.cz>:
Dobrý den, pánové, nadešel čas se opět připomenout a navrhnout vám termín našeho letošního setkání na Prášilech, samozřejmě i s manželkami. Mnou navrhovaný termín je 20.7. - 22.7.2018. Setkali bychom se v pátek 20.7. ve 14,00 hod. u roty. Váš souhlas nebo případné jiné návrhy očekávám do konce února 2018. Z Loučné nad Desnou ještě jednou zdraví a na vaše odpovědi se těší Václav Pěček.

na první pohled jsem poznal z dobového fota "Punťu".

Přeji všem bývalým pohraničníkům krásné a klidné prožití Vánoc a vše nejlepší, ale hlavně zdraví v novém roce 2017.

2.5. 1966 jsem přijel s nevycvičeným psem Ulkem (1/8 vlčí krve) z Libějovic jako PVR do Prášil. Vyfasoval jsem psa Egona (brácha Erika). Jsou spolu na některé fotce, ale jsou u nich přehozená jména. Egonovi říkali plátěné ucho. Další psi byli Klan, jeho psovod byl Frančík ze Zavlekova u Klatov.Nejlepšího psa (nemohu si vzpomenout na jméno, ale je také na některé foto) měl Ruda Kremersbach z Č.B., který byl někde v létě 1967 odvezen kontráši, protože zjistili že jeho táta byl americký voják. Po létech jsem ho potkal v Č.B. jako velkého obchodníka s auty. Se psem Egonem jsme si docela sedli a Egon se silně zlepšil a dělal bez problému prověrky a dlouhé stopy. Pěkně jsem si pobrečel. Kam se poděl Ulk již nevím, ale do služby se nehodil. Za foťák bylo za nás 21 dnů, takže Vám závidím a jsem rád že jako 70tiletý těžký invalida se můžu podívat na psi, Prášily, interhotel Kobler a další. Když bude mít někdo zájem napište. Václav Mottl Prášily 2.5.1966 - 28.9.1967

Ahoj Václave, já jsem sloužil na PS Prášily jako psovod do 1.1.1966 se psem Urxem. Po mně ho převzal Lazur. V té době byl nejlepší pes Jago,kterého měl nrotm.Dorňák.(velitel psovodů). Jestli víš co se stalo se psem Urxem, tak dej vědět.

vašku nevím jestli se na mne budeš pamatovt.byl jsem
velitel 1.držstva,1.čety kapitana Kovaře.Často jsme spolu
sloužili na piketě a měli jsme spolu trenirovky.Pamatijí
si jak měl Egon jedno ucho sklopone a druhé vstyčené.
Co se tyče Frančíka davali jsme mu přezdívku, Plechový princ.Pes, kterého měl byl brácha Egona a jmenoval se Erik. Jsem rodák s Ostravy a jsem již 8.let vdovcem.
Co se týče Kremerzbacha měl psa ,Který se jmenoval Don.Nejlepší pe u roty se jmenoval Darex,který setaké
vyborně potapěl. Pokud se budeš chtít na něco zeptat
a hlavně náladu mi odepsat tami pošli e.mail Milan
Do

Přeji krásné,pohodové prožití Vánoc a zdraví v novém roce 2016 všem bývalým pohraničníkům zejména z Prášil. Vzpomeňte na krásně zasněženou Šumavu.

Přeji všem bývalým pohraničníkům, zejména z Prášil, krásné prožití svátků vánočních a pevné zdraví v novém roce 2016.

Na Prášilech jsem sloužil v letech 1957 - 59. Byli jsme první ročník, který sice narukoval, (ach ta paměť) tuším na 27 měsíců, ale domů jsme šli, jako "armáďáci" po 24 měsících. Byl jsem asi tak "dobrý" voják, že jsem pak už nikdy nebyl na žádném cvičení. Viděl jsem fotografie a poznal své bývalé velitele - pány Dokoupila, Kováře a příspěvek našeho staršiny p. Vrbeckého. Jsem dalek toho,že by si na mně ještě vzpomněli, ale i tak je všechny srdečně zdravím a přeji všechno dobré. V té době k nám nastoupil rot. Vojkůvka a z jeho iniciativy jsme založili taneční orchestr "PS Speciál 57 - 58 - 59" a jezdili jsme po okolí s moderní hudbou na tancovačky. Bylo to prima, ale všechno má svůj konec a jak jsem v úvodu napsal, Vzpomínky a zejména ty hezké zůstanou!

Nazdar, já to čtu bezmála po dvou létech, co jsi tyto řádky napsal. Sloužil jsem na Prášilech v roce 1957 do 31.1.1958, takže jsme se míjeli, protože Ty jsi na prášily přišel až po přijímači. Ale sloužil si v době, Kdy tam byl délesl. rotný ZAPLETAL a rtn. KOLÁČEK. Nevíš, jestli spojaři hráli pro děti loutkové divadlo? Pro nás to byl oddech a dětem to dělalo radost. Šmidlybojs, tak jsme si říkali, tam byli již v roce 1956. Jezdilo se i do vesniček v okolí Tatrou 805. Znal jsi některé spojaře? Každopádně se spoj i s Františkem Vrbeckým mladším, synem staršiny Vrbeckého, který píše knihu o Prášilech i o životě na praporu. Bude Ti vděčný za každou zprávičku. Narodil se v roce, kdy jsi na Prášilech končil. Zdravím. Libor.

Vidím tablo ročníku 1963/65 ze Gsengetu. V říjnu '63 jsem na Gsengetu mezi přijímačem a peeškou sloužil. Takže ti kluci jsou i můj ročník i když si samozřejmě ty tváře ani jména nepamatuji.

Zdravím a mám zájem o snímky kulturního domu předělaného z kostela sv.Prokopa. Pokud někdo vlastní, budu velice rád za každý snímek venkovního vzhledu i vnitřku. předem děkuji. Vl.Černý

Dobrý den, několik z interiéru kostela a před kostelem fotografií najdete zde:
https://www.facebook.com/pag…

Ta fotka hnedky za prášilskou scenerií - není to "lapiduchárna? My jsme tam nalezli loutkové divadlo a ještě v roce 1957 jsme hráli dětem.

Vážení pamětníci,v letech 1958-1959 jsem sloužil na této 15.rotě Poledník.Na podzim 1959 tam byla otevřena nová zděná patrová budova. Po reorganizaci PS v roce 1960 se rota stala údajně 8.rPS.Před deseti léty, kdy jsem ta místa navštívil už po této rotě nazbyla žádná památka.Již několik let se snažím,ale stále marně, najít některého spolubojovníka nebo aspoň pamětníka.Může mně někdo z vás podat nějakou informaci o osudu této roty,jak tam probíhala ostraha a další zajimavosti z toho úseku. Děkuji Michal

Ja som slúžil na poledniku
1962-1964 veliteľom roty bol kapitán sterba
a

Štefane, mám velkou radost když se někdo s těch stále více ubývajících pamětníků bývalé roty Poledník ozve. Rád bych se dozvěděl kdo, jestli si pamatuješ, z velitelů a délesloužících z mé doby sloužil i za tebe. Vzpomínáš Štěrbu, jeho zástupcem za nás byl Holan, politrukem Procházka, kterého kamarádi Slováci trefně nazývali Špacír. Staršinou byl Vilo Lenhart, pocházel z Prievidze, provianťákem byl myslím Vagner, pocházel od Bánské Bystrice. Fotky skoro všech nejdeš na dobových stránkách roty Poledník. Rád bych věděl jesli také pamatuješ mého pejska Aliho. Těším se na tvou odpověď a přeji ti hlavně zdravíčko. Michal

Děkuji autorovi snímků, připomělo to dobu, kdy jsem s rodiči na Prášilech bydlel (již podruhé, od r. 1966), kdy otec, v té době sloužící na prPS Kvilda a v souvislosti s reorganizací - přechod pod armádu odešel do civilu) a vrátili jsme se na Prášily, kde oba rodiče pracovali u VLS, vydrželi jsme zde dalších 8 let. Bydleli jsme v domku, který je vidět na snímku č. 3, vpravo od něj je dnes již neexistující dřevěná garáž pro autobus. Rád na život s pohraničníky vzpomínám a asi i proto jsem zůstal PS věrný, téměř 35 let. Jenom na upřesnění - hospodu měla rodina Koblerů a pan Kobler prodával i uzeniny a maso. Ještě jednou díky, skvělé fotečky. Pokud máte zájem, prosím, mailová adresa je k dispozici, děkuji.

Franta je dobrý ale někdy rád kecá a neplní co jako slíbí a pak to mrzí

Nemám rád diskusi s anonymy, buť tak odvážný a napiš alespoň mě, když se tady schováváš za "jeden co věřil", mailovou adresu si měl a máš k dispozici a věř mi, že v mém věku je už zapomínání i obvyklé a byl bych nerad jestli jsem osobně Tobě něco slíbil a nesplnil, rád to napravím. Mrzí mě že komunikuješ tímto způsobem, když máš k dispozici moji mailovku. Věřím, že se ozveš, Franta.

Franto, s hospodou a obchodem máš pravdu, že to měla rodina Koblerů, ale my vojáci jsme to asi komolili a říkali jsme u Kubrů. Na vycházce jsme tam chodili na pivo a do obchdu nakupovat. Ještě si vzpomínám, že měli myslím dvě dcery. Jedna si měla snad vzít peesáka z roty - mého mazáka. Tak ahoj.

Prodejna - vedoucí krámu, před kterým stával autobus do Sušice, měl dvě ségry. Jedna vyšší, druhá menší- plnější. Dělala alespoň jedna v masokombinátu v Plzni a vozila nám moc dobré párky.
V hospodě to bylo fajn, smrdělo to tam zatuchlinou, alee v zimě tam bylo teploučko a začouzeno. Zima 1957-1958 byla krutá, při natáčení filmu "Tenkrát o Vánocích" v lednu 58, bylo pod minus 30stupňů.