Dobové foto

« Zpět | Jdi na seznam | Obnovit | Vaše komentáře (19)

(pro změnu obrázku můžete použít CTRL + šipky ↔ numerické klávesnice)
15 foto (K.Matas) z celkových 51

Foto 15
Kroicman a já.
Foto 1 Foto 2 Foto 3 Foto 4 Foto 5 Foto 6 Foto 7 Foto 8 Foto 9 Foto 10 Foto 11 Foto 12 Foto 13 Foto 14 Foto 15 Foto 16 Foto 17 Foto 18 Foto 19 Foto 20 Foto 21 Foto 22 Foto 23 Foto 24 Foto 25 Foto 26 Foto 27 Foto 28 Foto 29 Foto 30 Foto 31 Foto 32 Foto 33 Foto 34 Foto 35 Foto 36

Autor: K.Matas | Pořízeno: 1961-63 | Foto: 36 fotek

Foto 37 Foto 38 Foto 39 Foto 40 Foto 41 Foto 42 Foto 43 Foto 44 Foto 45 Foto 46 Foto 47 Foto 48 Foto 49 Foto 50 Foto 51

Autor: F.Blažek | Pořízeno: 1961-63 | Foto: 15 fotek



Vaše komentáře...
Přidat nový komentář...
Dyleň 1964
Miloš Kopic | 17.9.2014 13:03 | id 79166 | nahlásit
Na Dyleň jsem přešel v roce 1964 z roty Oldřichov. Zde vzpomínám zejména na charismatického velitele kpt.Bednáře. Na Dyleň jsem přišel po zavedení četového systému. Jako absík jsem dělal velitele 1.čety. Vzpomínám na VR - mjr.Mulíčka, ZVP kpt. Hečka (a jeho krásnou paní), velitele 2.čety -por.Staňka ??, kterému stejně nikdo jinak neřekl jinak, než "Šup-Šup". Ostatní jména se mi už vykouřila z hlavy, ale myslím, že jeden z našich kuchařů se jmenoval Čanda. V kuchyni naší roty vařili 2 kuchaři a rota PVOS dodávala každý den pomocníka do kuchyně. Naši kuchaři byli povoláním cukrář a tuším zedník. Vařili podle knihy a myslím, že na žádné štaci jsem nezažil tak dobrá jídla. Provianťáka dělal záklaďák, a protože nekradl, těch cca 24 Kčs na vojáka a den, které měl k dispozici, bohatě stačilo na vydatná jídla. Zejména v porovnání s 10,80 Kčs, za které musel vařit kuchař u bigošů. Pamatuji i na ruská vejce, která dovezli z Chebu. Někdo tady zmiňoval obligátní nedělní řízky. Bylo skutečně pravidlem, že se kuchaři předháněli, kdo dokáže udělat řízek větší. Při té příležitosti vzpomínám na příhodu, kdy za mnou přiběhli kuchaři. Byli celí mokří a vyhrožovali, že už vařit nebudou. Byli totiž vhozeni do bazénu - za to že udělali "periodu" a nikoho se před tím nezeptali. Dalo to dost udobřování!
Náš staršina se domákl, že vypukne inventura. Neprozřetelně jsem dovolil dočasně uložit nějaké"přebytky" ke mně do pokoje. Pod postelí, kde jsem spal, bylo několik pytlů trenýrek, košil atd. Pod protější postelí ale byl menší muniční sklad. Inventura nepřicházela a staršina stále jenom sliboval, že si to odveze. Nakonec jsem to nevydržel a šel za Muldou. Ten rozhodl vzít všechny náboje a odjet na střelnici a tam se toho zbavit. To bylo rodeo!! Nakonec jsme to všichni přežili.
Konec své vojenské kariéry jsem absolvoval v přijímači v Chodové Plané. Do civilu jsem odcházel ale z Dyleně a nikdy nezapomenu na ty potoky slzí. Kdo to nezažil. těžko uvěří, že je něco takového možné.
Věren službě u PS
Standa H. | email | 14.9.2014 13:17 | id 79073 | nahlásit
Zdravím touto cestou všechny žijící, kteří na Dyleni sloužili a mají tento kraj rádi. Musím pochválit autora těchto snímků Karla Matase, který je zveřejnil zde na portálu. Hlavně si vážím těch fotek se psem jménem Mak, já jsem ho vodil o devět let později v roce 70- 72 a nikdy bych nevěřil, že uvidím mého DĚDKA jako mladého psa. Karle díky! Já mám také pár fotek, ale horší kvality, tak jsme se domluvili s klukama našeho ročníku, že až se příští rok zase sejdeme (už po čtvrté), tak dáme dohromady ty nejlepší fotky a pošleme je administrátorovi aby nám je umístil tam kam patří. Snad nám bude ještě dlouho sloužit zdraví a ještě pár takových výprav podnikneme a přečteme pár příspěvků. Chlapi piště a vzpomínejte, není to už moc na dlouho.
S pozdravem Standa H.
 
Re: Věren službě u PS
Karel Matas | email | 25.9.2014 20:38 | id 79437 | nahlásit
Ahoj Stando nejdříve přijmi pozdrav, jse rád,že tě snímky mladého Maka udělaly radost. K.M.
Snímek č. 29-pancéřovka P-27
Jan | 20.6.2014 17:36 | id 76217 | nahlásit
Jedná se o poměrně vzácný snímek "ostré" čs. pancéřovky P-27, protože téměř všechny byly zlikvidovány (zničeny) s nástupem RPG-7 koncem 60.let. Zbraň byla zkonstruována v roce 1949 a principiálně byly totožná s německým Penzerfaustem s tím rozdílem, že P-27 měla být, na rozdíl od Panzerfaustu, opakovaně použitelná v boji. Vykazovala však celou řadu závad a technických problémů, tak, že k ostrým střelbám byla použita velmi ojediněle. Podstata byla v tom, že náboj neměl žádný dráhový pohon (raketový motor) a hybnou sílu mu dodávala poměrně silná nálož, která celá vyhořela (explodovala) ještě v té hlavni a vymetla tak náboj na cíl. Součástí nálože byla také protiváha ve formě stlačených železných pilin, které rozžhavené , společně se zbytky spalin, vyletovaly ze zadní části hlavně a ohrožovaly zde všechno až do vzdálenosti 40 m za střelcem. Z toho důvodu byla zbraň velmi náchylná na jakékoli znečistění hlavně (sníh, led, vysrážená voda, prach a pod) a vždy se musela před každým výstřelem perfektně vyčistit, jinak došlo k jejímu roztržení. Je jasné, že za těchto podmínek byla zbraň ve skutečném boji prakticky nepoužitelná.
Je to skutečně unikátní snímek té zbraně, přičemž bych chtěl jen upřesnit, že ten náboj není atrapa, ale jedná se o tzv. "školní náboj", používaný k výcviku se zbraní. Samozřejmě nešlo s ním střílet, ale svou hmotností, rozměry a tvarem odpovídal ostrému náboji. Myslím, že to také bylo jediné "střelivo", které do té zbraně na rotách bylo.
 
Re: Snímek č. 29-pancéřovka P-27
Honza | email | 7.5.2015 23:22 | id 89989 | nahlásit
Kamaráde, z P-27 jsem střílel mnohokrát,střílelo se náhradním nábojem.Tento se nepodobal ostré ani školní střele.Byl to kus ocelového kotouče o prům. 100 mm. Silný asi 80 mm. Na dřík kotouče se montovala nábojka,kterou dobře popisuješ.Střelba byla pohodlná a zásah spolehlivě tak 95%. Střela byla líná a její dráha se dala sledovat po celé dráze letu.Při střelbě z okopu bylo nutné aby za tebou bylo alespoň půl metru volno.
 
Re: Re: Snímek č. 29-pancéřovka P-27
Jan | 9.5.2015 11:27 | id 90050 | nahlásit
V roce 1958 bylo u našich ozbrojených sil ve službě asi 20 000 ks těchto zbraní. V tomtéž roce, z důvodů vážných havárií, byly zakázány veškeré ostré střelby z této zbraně. Důvodem byly problémy, které jsem již popsal. Byla provedena technické prověrka všech zbraní a bylo zjištěno že :
pouze 5% je vyhovujících, 28,9 je možné upravit zesílením hlavně a 56,5% bylo okamžitě vyřazeno. V rámci zachování kontinuity výcviku byl povolen pouze výcvik se školním, potažmo cvičným nábojem.
V roce 1960 započaly úpravy vybraných kusů této zbraně, kdy byla hlaveň zesílena nasunutím jakéhosi nákružku a vzadu na vyústění byl nasazen chránič ve tvaru trychtýře z ocelového drátu. Tato pancéřovka nesla označení P-27A. Pokud vím tak tento typ u PS nebyl nikdy zaveden. V mezidobí, než došlo k úpravám všech vybraných kusů, byla již rozhodnuto o zavedení nové moderní a spolehlivé pancéřovky v podobě RPG-7.
Nicméně přes všechny možnosti, které tato málo zdařilá zbraň nesporně měla, se stále domnívám, že její použití ve skutečném boji, by bylo velice problematické.
Věren službě u PS
František Blažek | email | 9.5.2013 13:37 | id 60580 | nahlásit
Po absolvování zákl.vývciku a PŠ v Chodové Plané jsem zprvu nastoupil na 1.pohraniční rotu Oldřichov a poté jsem byl povolán na 2.pohr.rotu DYLEŇ,kde jsme všichni potom udělali výtečnou rotu.Zprvu jsem sloužil,později dělal opetračního důstojníka po absolvování zkoušekRád vzpomínám na psovody Fr.Vndušku a j.,dále Vaška Protivu,Karla Matase,A.Razíma ,Jirku Populeho,Jáno Dzurika,Jáno Hudce a další.Několik fotografií jsem též zaslal K.Matasovi.Věřím v lepší časy. Vždyť jsme dost nás sloužila potom u SNB a PČR.kpt.v.v.PČR F.Blažek
 
Re: Věren službě u PS
Matas Karel | email | 16.6.2014 19:34 | id 76059 | nahlásit
Oprava některých jmem : foto10 Bělohradský,Kobrna ,Popule. č.11 Lončík, Gajdošík, č.17 Císař, č 19 Koler s kytarou,č.24 Bělohradský,Kobrna, Lončík, č. 25 Lončík, č.28 Kresta , Frančík, č.31 Zátopek, Gorecký. K.M.
kuchař
Karel | email | 8.5.2013 20:21 | id 60558 | nahlásit
Já na Dyleni u PS sloužil v roceI96I-63,vařili tam kuchaři náš mazák Gajdošík a příslušník našeho ročníku Palo Gajdošík, za moc to nestálo. Když v roce
I962 kuchař Péťa od hláskařů,tak vařil on.Kuchyň se za něj neskutečně zlepšila, byl to výborný kuchař ještě
dnes na něj vzpomenu. Byli jsme spolu kamarádi.
Od té doby uběhlo 5O let a přesto ho mám pořád
vpaměti.
v dubnu 63 už byla
jiří šádek | email | 5.5.2013 17:48 | id 60416 | nahlásit
pozorovatelna strážnýho na rotě mnohem víc v pravo než na prvním snímku, byla mezi hřistěm a plotem směrem k vodárně. a v tom dřevěným domečku nahoře na třetím snímku bydleli v tu dobu už dva ročníky armáďáků ...
 
Re: v dubnu 63 už byla
P.oslední S.ysel | email | 7.5.2013 15:12 | id 60497 | nahlásit
Jirko,máš pravdu. Také mám zafixovanou špačkárnu strážného roty v letech 1964 - 1966 do těchto míst. Viz foto č. 27 na Dyleň 50. - 60. léta od Standy Fořtíka.
Asi ji mezi lety 1963 - 1964 přemístili.
Za mě již stál váš Tesco-barák a velel tam kpt. Jirka Pužej.
 
Re: v dubnu 63 už byla
Karel | email | 8.5.2013 21:06 | id 60563 | nahlásit
Já přišel na rotu Dyleň koncem září I96I,do civilu jsem
odešel koncem září I963, pozorovatelna stála pořád
na stejném místě jak je na foto.
 
Re: Re: v dubnu 63 už byla
jisa | email | 29.3.2021 13:14 | id 155299 | nahlásit
jo, stála, ale nesloužilo se na ni. strážnej v noci byl na tom rohu u cesty k vdárně...
Fotky super
Tom | 4.5.2013 20:02 | id 60391 | nahlásit
Velice krásná fota, moc děkujeme!!Tom
ten kuchař od hláskařů
jiří šádek | email | 3.5.2013 21:28 | id 60368 | nahlásit
je péťa holčák.
 
Re: ten kuchař od hláskařů
Karel | email | 8.5.2013 19:16 | id 60551 | nahlásit

Kuchař Péťa to byl výborný kuchař,vařil údajně někde v hotelu v Brně.Sloužil v létech I962-64,kuchyň za něj se hodně zlepšila,jídla byla vynikající.
 
Re: Re: ten kuchař od hláskařů
jisa | email | 8.5.2013 19:51 | id 60553 | nahlásit
jo, byl kuchařem vyučenej a vařil v nějakým brněnským hotelu. a myslím, že měl nejvíc odslouženejch hodin z nás všech, protože v tý kuchyni byl od brzy do pozdě.ale zase díky tomu měl uniform, ty jehličkový šedesátky, jako nový protože byl pořád v bílým kuchařským. a byl trochu náma armáďákama "šikanovanej", protože jsme ho pod pohrůžkou vyndání věci před srub, když pršelo, nutili ke krádeži šišky salámu ze společný kuchyně v náš prospěch.....škoda, že se nám ho nepodařilo po letech najít!
 
Re: Re: Re: ten kuchař od hláskařů
Jiří Kábrt | email | 5.1.2015 12:08 | id 83603 | nahlásit
I já jsem poznal jeho kuchyň.Jezdil jsem tam jako řidič mjr.A.Hodiny a v každou dobu mi připravil gábl.Údajně Péťa Holčak už nežije.Kdyby někdo o něm něco věděl,tak mi napiš :jirikabrt1943@seznam.cz
Bájo fotky,ale ještě lepší komentář
martin(colt) | email | 3.5.2013 19:04 | id 60361 | nahlásit
Himbajs Pavlíku, za tyto textové informace by jsi měl dostat ten největší " metál" !
V podstatě jsi zde shrnul život PS z pod vrcholu Dyleně , existenci a etapy Dyleňské a Oldříchovské roty , tak jak šel čas. Velmi dobře se to čte. Jsi "pašák", ty kluku jeden...... nebýt Tebe tak víme starou belu......to porád říkám, že ty jsi taková " naše" živoucí kronika....a mockrát ti dík...a to mluvím jen za sebe.........i když si myslím, že si to bude myslet vícero lidiček co kdy nosilo " pséka " na klopě uniformy. Jsi pašááák!!! Díky moc. Colťák


Přidáváte nový komentář
plus okno minus
... lze napsat ještěznaků
Ochrana proti spamu. Napište číslo stodvacet:


   


  • hvězdičkou * jsou označena povinná pole
  • maximální délka textu komentáře je 2000 znaků
  • odřádkování textu komentáře (ENTER) zůstane zachováno
  • HTML tagy nebudou použity
  • WWW adresy budou automaticky převedeny na odkazy
  • reagovat lze pouze do 5 úrovně
  • vyhrazujeme si právo smazat nevhodné příspěvky

Dyleň r. 1961-63

Okres: Cheb

Dobové fotografie z tehdy 2. rPS - Dyleň (Chebská brigáda).

Rota byla postavena původně na vrcholu Dyleně v roce 1951, pak přemístěna pod vrchol 1953. V hospodářské budově byly dvě kanceláře, sklad, fotokomora, kuchyně, televizní místnost a PVS. V ubytovací budově byla místnost pro dozorčí, pro dozorčího důstojníka, pět pokojů, šatna, sušárna, umývárna a WC. Vešlo se tam asi 35 lidí. Sloužilo se na pravém styku Karel, Narušení, levý styk Věra, na Liškárně a Piketu.
Rota byla oplocena dřevěným plotem, dvě ubytovací budovy byly nad silnici, hospodářská pod silnicí. Pod hospodářskou budovou byly kotce a stáj pro dva koně. V hospodářské budově byla ještě kuchyně a jídelna.

Zajisté zatím druhý nejstarší pohled do historie života a služby pohraničníků tehdejší 2. rPS, 12. bPS Planá u Mar. Lázní.
V té době 1. rPS byl Oldřichov, 3. rPS Mohelno, 4. rPS Slatina, 5. rPS Broumov, 6. rPS Tišina, 7. rPS Branka, atd. až po 17. rPS Diana.
V průběhu let a v důsledku různých reorganizací, byla 2. rPS Dyleň postupně 22. rPS 5. bPS Cheb, 1. rPS 12. bPS Planá u M.L. a poté 14., resp. 13.rPS 5. bPS Cheb.

V letech 1967-71 byla rPS Dyleň z důvodů výstavby grandiózní budovy nové roty, přemístěna na zrušenou rotu Oldřichov. Původní UB baráky roty z r. 1951 byly zbourány.
Rok 1963 je pozoruhodný řadou změn. Byl zaváděn tzv. četový systém, namísto dosavadního družstvového. Z 5 - 6 družstev včetně hospodářského, psovodsko-tarasnicového (tarasnice často i přes přísný zákaz do OB tahali služební psi) a družstvo TK (mělo k dispozici 2 TK - Godunov), byly utvořeny 3 čety. Samostatné zůstalo velitelské družstvo pod velením staršiny (výkonného praporčíka) roty. Do funkcí VČ byli zařazováni především mladí důstojníci a absolventi ŠDZ. Zrušena byla funkce ZVR, zůstal pouze ZVP, jako první zástupce VR. Tato funce byla jakousi přestupní stanicí do funkce VR a předpokládala členství v KSČ. Takto si Strana zajišťovala svoji vedoucí úlohu u základních jednotek PS. Bezpartijní VČ měl pramalou šanci být jmenován velitelem pohraniční roty. To už musel být setsakramentsky schopný "řízek" a aktivní svazák. Počala se rovněž zavádět tzv. "Zdokonalená soustava OSH", pokračovalo se s výstavbou signální stěny U-60, i když EZOH fungoval i nadále, souběžně, až do konce r. 1965, resp. počátku roku 1966. A více se počalo využívat pikietů.
V době pořízení fotografií používali pohraničníci ZVS jako služební stejnokroje, pláště i lodičky vz. 21. První "canady" se fasovaly v r. 1961, stejně jako SA vz. 58. Současně se však i nadále používaly boty zv. "půllitry". Ty byly výhodné pro snadné nazouvání bez šněrování, zejména pro poplachovky a při hraničním poplachu, kdy šlo o vteřiny. SA vz. 58 P (s pevnou pažbou) používali příslušníci střeleckých družstev v rámci čet, SA vz. 58 S (se sklopnou opěrkou) pak psovodi a postupně i další specialisté (např. ženisté, spojaři, řidiči, kuchaři, vozka), kteří i nadále používali SA vz. 24/26 (t.zv. "pumpičky") na pistolové náboje ráže 7,62 mm, vz 52. Toto střelivo používali i vojáci z pov. do svých služebních pistolí Pi vz.52, od r. 1964 nahrazovaných SA vz.61 - Škorpion se střelivem ráže 7,65 mm.V zimě byla výstroj doplněna o boty vz.55 (filcáky), kožich SNB, ušanku vz.55 a zimní tříprsté rukavice. K maskování se užívalo bílých krycích oděvů vz.21 se síťkou přes obličej. To však zajisté znáte i z pozdějších let služby.Právě v r. 1963 se do výstroje začaly zavádět stejnokroje vz. 60 UNI, t.zv. jehličkové maskáče. Mimochodem, jejich zimní vložky měly podstatně lepší tepelnou izolaci než pozdější stejnokroje vz. 85 a také impregnaci proti vodě. A to již vůbec nezmiňuji šusťákové bundy PS, ze kterých déšť stékal rovnou na kolena a do kanad.
Prostě chlapi, i po létech je na co vzpomínat.
Pavel Mikota
A2013-05-03 10:21:21 U2014-11-21 12:17:24 TG15