Vojensko.cz

Ahojte Čerchovaci na 11 rote som služil od marca 1979 do septembra 1980, ako starší spojár po Jirkovi Tichačkovi

Ahoj Břízo. Tak teď jsem v obraze, ty jsi 81-83, tak že, jak jsem psal po prvé : po PŠ jsem jsem i s Dassem skončil asi na tři týdny na brygádě a pak jsem odjížděl do Holešova a Dass se asi vrátil zpátky na rotu a vlastně tam ho ten Franta Bálek dostal a pak Olívka a ty. Za tu dobu jsem s Dassem řešil tři případy a úspěšně. Ono by bylo lepší si o tom povykládat než psát a že užasný byl tak to máš pravdu. Ty možná ani nevíš, co všechno uměl
každý den jsme se u kotce zdravili, já mu zasalutoval a on třikrát štěknul, na lusknutí skákal do náruče, málo kdy, když jsem ho měl mít připnutého na vodítku, tak on ho měl jenom položené na krku, no bylo toho víc a vrchol - salutovaní malíčkem a jeho psí pozor a tiché kývání hlavou . Zatím Pepa.

Buď Pepo. Jsem rád, že jsi se ozval. Franta Bálek je už bohužel po smrti, tak aspoň já přidám pár vzpomínek s Dassem. Také jsem mu salutoval, ale štěknul vždy jen jednou. Moje nejlepší číslo byla hybnóza. To děti v pionýrském táboře bývaly u vytržení. Stál na všech čtyřech a já nad ním předpažil a pomalu spouštěl ruce. Dass na ty ruce otočil hlavu a úplně se pomalinku kácel na záda. Jako by usínal. Někteří vojáci mi celou vojnu předhazovali, že jsem ho naučil akorád ve službě spát. Já toho psa nemusel už nic učit. Měl skvělé učitele přede mnou. Mezi námi byla absolutní symbióza od samého začátku. Kdybych tenkrát nebydlel v bytovce, tak jsem si ho přivezl domů. Ale to je to kdyby. Ale dovol abych si splnil jedno přání z těch vojenských let. Na Čerchově jsem říkal, že všichni psovodi od Dassíka, kteří byli přede mnou, zaslouží obrovský dík, který jsem jim nemohl nijak vyjádřit.
Tak dovol po těch letech, abych aspoň Tobě touto cestou poděkoval za sebe a hlavně za toho báječného psa. Josefe díky. Bříza

...zdravím Mirku na fotu 9 z 12 dolu klečící o kom píšeš že nevíš, je pravděpodobně technik roty, který byl na rotu přidělen z Bystřice Kerel Liška. Měl ošklivou bouračku když na motorce vlítl na hromadu štěrku který byl navezen na cestu směrem na Bystřici a Karel jel překrývat

Všem Čerchovákům, kteří pamatují Pavla Tofla a něco s ním prožili, sděluji smutnou zprávu, že tento psovod od služebního psa Majora, krátce před posledním setkáním na Výhledech zemřel. Já ho nezažil, nicméně mě velice pobavil v roce 2012, kdy se na druhém čerchovském srazu přiznal bývalému nadpor. Špundovi, že mu naboural Trabanta.

Čau.Ten uprostřed asi voják Čep.Tak to já nejsem.

Ahoj Břízo, tak na tuhle fotku č. 1 si vůbec nepamatuji ale každý kousek dobrý. Ten pytloch je na všech fotkách sám sobě pořád podobný,nevím jak to dělá.No asi umí.Ten voják uprostřed nevím jestli je to Čep nejsem si také jistý. Možná ho pozná Jarda.Na tý fotce č.2 musíš uznat, krásná ukázka dvou dědků.

Ten kluk uprostřed je pravděpodobně "Dálava ,
Dálava , zde Dálava vojín Klásek.Byl to řidič Gazu.

Je to Klásek, Pražák, tuším, služil so mnou v r.78-80

Na fotce č.9 ten na kterého si Míra nevzpomněl je pravděpodobně technik roty rotný Liška .
Jednou , když major Petrůj potřeboval dolít do
baterie v jeho motocyklu elektrolit , tak vlítl do
baterkárny v suterénu ,nabral elektrolit z louhových
baterek a nalil ho do kyselinové baterky.Výsledek byl
jasný a komentář "sprosťáka" taky.

Ahoj, byl jsem Bystřičák a měli jsme sraz v roce 2010,
také se ho zůčastnil Liška Karel odemne mladší ročník.
Možná je to právě ten co o něm píšete, podívejte se na stránky roty Bystřice a na sraz z roku 2010. Nevím už který rok sloužil na Bystřici či někde jinde.
Zatím se mějte a napište zda je to on a kdy sloužil.

...přesně tak, sedící neznámi je Karel Liška bývaly technik roty, měl dost ošklivou nehodu na motorce se zraněním dlouhou dobu marodil, než se vrátil do služby. Dneska ma svůj servis v Peci pod Čerchove...

Tak konečně vidím obávaného "humusáka", nebo šoféra Bedecze, který se nesmazatelně zapsal do historie jedenácté roty. Vždyť můj ročník už měl Bedeczovku jako jeden z prostorů, který nám byl takto jmenován při zavádění. Komu se to poštěstilo ?
A nakonec vidím i Frantu Bálka, jednoho z psovodů mého Dasse.

Ahoj. Jaksi omylem a ze zvědavosti jsem zabruslil na PS stránky, chtěl jsem se podívát na místa, kde jsem sloužil a natrefil jsem tam na větu v jednom odstavci :- A nakonec vidím i Frantu Bálka, jednoho z psovodů mého Dasse. Tak co se týče psa jmenem Dass, tak toho chlupáče jsem fasnul já v listopadu 78 a měl jsem ho se sebou v Libějkách na PŠ. Po skončení pš, jsem se bohužel už na 11.r nevrátil, byl jsem tam párkrát na prověrky ale to bylo vždy na chvílku a zas pryč. Nevím co se pak s Dassem stalo, jelikož po pš jsem skončil zatím i s Dassem na brygádě u velitelské roty asi jeden měsíc a pak jsem odjel do Holešova, ale již bez něho. No co ti mám vykládat probrečel jsem to. Prakticky si moc nepamatuju kluky se kterýma jsem vojenčil protože, jsem byl na hodně místech . Narukoval jsem do Poběžovic a tam si pamatuju npr. Trantírek, velitel výcviku, svob. Slaný to byl velitel družstva a tež nějaký des. Maštera, vel. družstva ( mimochodem strašný debil) a po skončení vycvikáče též odvelen na 11r. Ale třeba s roty si matně pamatuju kuchaře se kterým jsem pár krát byl na hlídce a hlavně vánoce, ( po vzoru starých máz, jsme před večeři šli nakrmit psy) kde ke konci večeře se houklo a dva dni jsme leželi venku ve sněhu. Zbytečně mluvit, krásne časy a hlavně nostalgie. Vůbec jsem nevěděl, že se kluci setkávají a komunikují. Ja rád vspomínám i na zle, ale hlavně na dobré a krásné časy. Ale je vidět že nám to zůstalo v krvi. Slebodník Jozef S. Neprojdou !!!

Ahoj Josefe. Po Frantovi Bálkovi převzal Dassíka Jarda Olivka (viz. podzim 79/81), poté já Bříza (viz. jaro 81/83) a posledním psovodem byl mladý slovenský psovod, který už s ním vojnu nedosloužil.
Dass byl úžasné zvíře s kterým jsem prožil bezvadnou vojnu s dvakrát úspěšným zásahem. Klikni na jaro 80/82, kde je Dass vyfocen na přední straně Pohraničníka. V tento čas jsem ho vodil já, ale ze všech možných fotek které ten den s ním nafotili, byly vybrány tyto. Buď Bříza, veterán 11.rPS Čerchov