Vojensko.cz

Sloužil jsem na Dyleni-Oldřichově 66-68. Franto Pirunčíku jistě taky vzpomeneš na zájezd do Prahy, kde jsme skončili v Lucerně a druhý den jsme se skládali na suchý rohlíky.Byli jsme čtyři. Teď vzpomínáme jenom na ty veselý události. Toto všechno je už hodně dávno, půl století. Zdravím všechny co sloužili na Dyleni. Petr

Na fotce jsem poznal kamaráda Ivana Kšíra-nejsem Dyleňák,ale ženista z PS Chebu(63-65)-odkud Ivan odešel na Dyleň.Má-li někdo povědomost,(nebo navštěvuješ-li Ivane tyto stránky)dejte mi vědět,nebo kontakt na něj!Děkuji.M.K.

Kluci nejsem Dyleňák, ale jezdil jsem v Chebu a znám přesně všech 32 rot. Jezdil jsem potom s pplk Ryšavým náč. štábu 5.bPS, ale píši protože tam sloužil můj kamarád Jirka Fryč z Hostomic. Pašoval jsem mu vždy z Chebu Alpu a Pitralon. Jirka minulý rok zemřel a sloužil v r. 1963-65 nebo jako já 1964-66.

Před několika dny jsem obdržel e-mail od svého někdejšího spolubojovníka z let 1964 - 1966 - záklaďáka Standy Fořtíka (viz.foto "bažanti 1. čety", vpravo nahoře) z Blanska. Poslal mně i adresu na dalšího Dyleňáka z té doby, Tondu Kadlece, který má udajně mít řadu fotografií z té doby. Tak jsem chapy vyzval k jejich zaslání.
Věřím, že oba naleznou cestu na naši stránku zde a rozmnoží řady nás chlapců, kteří "spolu mluvíme".
Pozdrav všem Dyleňákům Pavel M.

Ahojky .Jen tak dál vy kluci ( dorestenský) Oldřichovský - Dyleňský . No a ty fotky zveřejnujte a pište vzpomínky . Přeji Vám hodně zdraví ,štěstí a pohody do dalších let a samozřejmě další setkání na Dyleni. Spojař Dyleně 1982 Libor.

Zdravím,Dyleňáky.Nevím zda je to přibývajícími roky či stále živými vzpomínkami.Ale asi oboje dohromady.A tak jsem ve chvilce volného času zavítal na tyto stránky a rád bych přispěl s troškou do mlýna.V tom výčtu roků o Dyleni mi zde chybí myslím si ,že nejhorší období a to r.1966 - 68.Nevím kolik kluků by se dalo ještě kontaktovat z této doby ,kdy jsme strávili část na staré Dyleni a dokončili na Oldřichově.Stále vzpomínám na ty nedělní řízky,či na zábavy v Lipové,kde hrávala i kapela od nás z roty tehdejší diskotékové hity.Též mám pár fotek,ale chybí mi původní baráky na Dyleni.Kde jsem jako bažant začínal spát na bidle hned vedle v zimě rozpálených kamen a několikrát za noc se chodil do koupelky chladit.A těch zážitků no to by byly Tv seriály.A né ty telenovely všeho druhu.Bohužel to už se v této době nenosí.Zdravím všechny a díky za to ,že oživujete stále živé vzpomínky.Pirunda P.s. :pokud to někdo bude číst z období co uvádím budu rád za každý kontakt.Díky a stálé zdraví přeji všem.

Zdravím Vás, mohl bych se Vás zeptat na rok 1968. Jak jste ho prožil na rotě. Moc děkuji a jsem rád, že jste tady. Vítejte Tom.

Ahoj Tome tady Hrom co mi říkal Jan Przeczek tak tam stály vojska Åmeričanů,a říkal bylo to buď Rus a nebo Američan a za nás tam byly místo Němců celou mojí vojnu černý huby to mi věř a byly pěkně drzí hodně provokovaly,a vem si že dneska Němci povolaly 62.000 lidí na ochranu statní hranice tak asi proč tak reagují,z toho vidm že ochrana státní hranice byla nutná.Vdyť si vem Amíci to maj dodnes Mexiko atd,TAK CO NÁM CHTĚJ VIČÍTAT,každá zem má své výsostné právo a do dnes běž tam a čeká Tě smrt nic jiného a bez vyzvání,tak proč ty naší porevoluční pitomci se sereou,co chtěj změnit.Chytaj se západu a zákony naše stojej za h***o,ale těď jim zklapne a možná hodně,byly nenažraný a tak to teď maj,volove.Měj se Tome Hrom z Dyleně.

Ahoj kamaráde Pirundo. ač jsi starší musím Vás kluci obhájit stůj co stůj to jinak nejde to je prostě Čest PS. Skláním se Tobě a tvým kamarádům co Tebo sloužily protože jsi tam byl jede z těch první,moc jsem o tom slyšel,měly jste kruté podmínky,jednou jsem se dostal na Mohelno ty kluci o proti nám byly chudáci topily v kamnech okna jim netěsnily,prostě bíba ,bíd a stejně ty kluci sloužily jako mi a toho jsem si vždy na Mohelňácích vážil a kdyby jim někdo na Mohelno slovem sáhnul Bůh s ním,to byly tvrďáci to se musí nechat.Vem si jediná písnička Pohraničníků a oni ty volove tu rotu zničej,ať si to přiznaj ty z Chebu že Mohelno i když pohřbily tak v hodně lidech neustále žije,to teda posraly jedna z prvních rot a neměly na to prachy?Myslím si že investice od Kyseláku až po Broumov by Mohelno nestálo tolik.Jó nastala po nás doba pohybu,noví lidé nové věci ale to je už jenom jejich svědomí ale to má málo lidí když je na postu.No nic kluci mejte se já jsem řekl své i když jsem Dyleňák ale za Mohelňákama stojím,to mi věřte kamarádi.mějte se Hrom z Dyleně.PS.Hezký večer.

Ahoj
Pěkně jsi to napsal o Mohelnu. Byla to a vždy bude legendární rota. Daleko od civilizace a je potřeba smeknout před všema co na ni sloužili. Měl jsem možnost se letos v létě setkat u Pavlíka doma s velitelem Mohelna a můžu říct ,že to byl pro mě zážitek. Ta rota ,ale nemohla přežít. Měla smůlu v tom ,že se nacházela na špatném místě. Pro ochranu hranic jak probíhala v 80 létech byla k nepoužítí. Všechny problematické úseky s ochranou hranice byly prostě daleko. Dylen měla prostě lepší polohu a hlavně perfektně zapadala do systému ochrany.
Čau Vašek

zdravím,asi se jmenuješ pirunčík?sloužil jsem na oldřichově 68-69.ozvise.jsem ve spojení s durajem.

Zdravím Tě Pirundo, pokud si dobře vzpomínám jmenuješ se Pirunčík (promiň křestní jsem už zapoměl) a jsi z Prahy, byl jsi naším mazákem. Narukovali jsme v září 1967 na Oldřichov. Moc rád na tu dobu vzpomínám. Podařilo se mi dokonce v r. 2000 najít po delším hledání zarostlé zbytky budov Oldřichovské roty. Navštívil jsem i novou rotu na Dyleni, je to tristní pohled. Bylo zajímavé se podívat i na rozhlednu v Neualbenreuthu. Jsem moc rád, že se mohu 1x do roka setkat v Dol. Žandově s Honzou Blatským a znovu tu dobu nad starýma fotkama prožívat. Zde jsem se setkal i s naším velitelem čety Přečkem. Bohužel za rok na to zemřel. Roky 1966 - 70 nejsou na těcho stránkách bohužel moc vzpomínány. Občas se potkávám s Jindrou Svobodou - povijanťákem, Honzou Chalupu od Amira a Standou Jirovským.
Zdravím a budu rád když se mi ozveš.

čau.sloužil jsem stebou rok 68-69

Ahoj Zdenku Kropáči,ač jste starší o proti mému ročníku,ale píšete o Blaťákovi,Przeczkovi,tak je to OK.Zažil jste Oldřichov já zase Dyleň,ale myšlenka a kamarádi za 1.U Blaťáka jsem byl letos v létě,byl jsem taky u Kalmana v Paliči starej lesák dobrej chlap,byl jsem též v Mariánkách u Mikoty.Sjezdil jsem to tam do poslední pídě,moc krásné chvíle,ale někde to bylo dost smutné,co lidi a jejich posedlost umí udělat z takové chlouby jako je Dyleň,nemám k tomu slov.no nic jsem rád že jdete do sebe ač v tom věku ale síla tam je .A chtělo by to příští rok nějakej sraz tam na hoře ať to má pořádnou šťávu i za ty co už nejsou a nemohou už přijít.proto Vás žádám o návrhy jak na to se sejít na Dyleni.O ťěch posledních co tam sloužily až po co nejvíc co tam začínaly mohlo by to být dost zajímavé,proto pište své názory o srazu,vždyť nás je tolik že by hodně lidí možná divilo jaká to je síla.PS zdar zdraví Vás všechny a vyzívá ke spolupráci Hrom z Dyleně.

Dobrý večer pane Zdeňku . Osobně tak nějak do debat Supráků Z Ps rot Oldřichova - Mohelna a posleze Dyleně z 60 let nemohu reagovat . Ale zaujlala mne zmínka o p.mjr. Přečkovi .Měl jsem tu čest ho osobně poznat v r. 1982 na 13.Rps Dyleń. Lidskej a opravdu legenda PS . Jak píšete o Oldřichovu tak i já jsem v r 82. trosky a zbytky roty měl možnost či rozkaz prozkoumant neb zkontrolovat ohledně možného úkritu atp. Tímto vám přeji ještě hodně setkání z kamárády z let ...... Pokud mohu poprosit pokud vlastníte njaké foto ztěch dob tak tak je pokud možno zveřejněte . Spojař Dyleně 1982 Libor . PS
o panu Blatském tak nějak vím přes p.mjr. v.v Pavla M. když jsem mohl díky Pavlovi po 30 ti letech navštívit trosky13 roty p Dyleň. Zdraví Libor

Ahoj Libore děkuji Ti za reakci,to víš že sleduji naše stránky,a vím že tam dosti píšeš a že víš o co se jedná.Nekoukej na to že tam byl někdo dřív,protože jesti tam byly dříve nebo později stejně jsi s tím musel projít tak i tak.Je jasný že ty ročníky po 60 létech to měly o hodně těžší,prostě začínaly,všechno si musely vystavět a stejně musely sloužít ku věci proč tam přišly.Dobře o tom vyprávěl pan major Hruška,dost o tom ví Blaťák,Mikota,ty tam s Preczkem,Charouskem a Čendou Osladilem začínaly.Ještě dnes se jich dost ozívá z těch ročníků Oldřichova a Mohelna,ty to měly velice krutý věřím tomu.Libore vykat mi nemusíš jsem Zdeněk a nebo Hrom,ahoj a hezký den.Hrom z Dyleně.

Nedavno jsem se dozvedel o této strance a vidim tady zminku o Standovi Fořtíkovi rad bych o nem vědel něco vic a taky prtě kluku z rocniku 65-67.

Lumíre, napiš na můj e-mail a já Ti na Standu Fořtíka pošlu kontakt.
Pavel M.

moje adresa neuwirthlumir@seznam.cz .Je těch kluku vic .Třeba Franta Štěrba Jarda Šindlář Pepa Vlach Tibor Pajtl ono by člověk rad ty svoje spolubojovníky videl nu a taky dik za to pro to děláte. Lumir N

Zdravím všechny Dyleňáky já sloužil 1985-1987,nevíte náhodou odkud byl Franta Štěrba?Jsem jmenovec atak mě to zajímá.Jarda Štěrba-Děčín

Franta Štěrba pochazi z Prahy Přípotoční. Lumír

Pavle mužeš mi poslat svou emeilovku nemužu se k ni dostat dik .lumir

Ahoj Pavle poslední Sysle,velice rád čtu tyto řádky,protože těch kluků z těchto ročníků již bude jako šafránu a proto díky za každého co jse ozve.jinak co zdraví dobrý?.Držím Ti palce ,pozdravuj doma Hrom z Dyleně.

cauky dylenaci chodi mi mraz po zadech pri nadhernych vzpominkach na sachtu dylen kde bigadnicil 7mesicu nyni duchodce z luhacovic zdravi vsechny zijici dylenaky

Ahoj Mirku je to od tebe hezký že ses ozval se vzpomínkou na Dyleň,jsi z hodně velké dálky od Dyleně,ale je to od tebe hezké že jsi jsi vzpoměl na naší Dyleň,přeji ti krásného večera,hodně zdraví a štěstí ,pozdravuj doma co máš rád kolem sebe ode mne zdraví Tě Hrom z Dyleně.

Pavel Mikota je focen s Jendou Przeckem,dva kamarádi kteří spolu začínaly v roce 1964 jako mladí kluci,jako každý z nás v té své době,třeba déle ale přeci tím prošly.každý z těch kluků poznal sám na své kůži jak to chutná, ale oni dva procházely tím prvním počátkem a měly to ohodně těžší.Každý má to své životní ego které snim jde po celý život,je to prostě v člověku.Vážím si toho mého velitele Jendy P.Byl tvrdý vůdči sobě ale měl srdce taky pro ty mladší,sám jsem to od něho ,tu podporu obyčejnýmu klukovi,ještě dnes jsem mu vděčný,protože tenkrát mladej kluk zamylovanej a nevěděj jsem kudy kam a tam na hoře na Dyleni mně Jan Przeczek,jako starší brácha pomohl překonat tenkrát pro mne těžkou chvíly v životě,moc mu touto cestou děkuji Vím že už není ale jezdí na jeho hrob abych mu podal poctu tomu malýmu človíčku s velkým srdcem a dobrýmu kamarádvi,ctil jsem jej jako Velitele ale též jako člověka pro mne zkušeného a vyzráleho.Pavel Mikota to je člověk ze stejného těsta.Jsem rád že jsem tyto dva Pohraničníky mohl osobně poznat.Přeji jsi ať staří ale taky mladí kluci pište do těchto stránek třeba i Vám se ozve Váš dobrej kamará třeba jíž stár ale co by dal za to se setkat po tolika letech života,běžte do toho od Košic až po Cheb všude byly dobrý kluci ať za nás ale i po Nás po té Naší státní Hranici.zdravím všechny kluky co tam sloužily za všech časů.Zdraví vás všechny Hrom z Dyleně.

Ahoj příteli, dnes jsem četl Tvůj příspěvek na Vojensku. Jsi opravdový DYLEŇAK. Tvé články jsou zajímavé- upřímné.Zmiňuješ se o setkání s Pavlíkem Mikotou, s kterým jsem také v kontaktu. Setkal jsem se s ním v Chodové na setkání pohraniční stráže Plánské brigády 25.8. S Pavlem jsme jeli na rotu, byl to můj sen. Vážil jsem 39O km s moji rodinou, abych po 50 letech vstoupil na půdu Dyleňě, kde jsem sloužil pod kapitánem Muličkem.Vše se změnilo, 5O roků je pěkná doba.Projeli jsme s Pavlíkem Mohelno,Slatinu atd. V sobotu jsme se zúčastnil slavnostního setkání v Chodové Plané, navštívil jsem také zámek, byl jsem nemile překvapen v jakém stavu se nachází. Velké díky patří Pavlovi Mikotovi, že se nám věnoval, přes obtíže ,které má. Je to opravdový PS,já říkám, že je to táta Dyleňe. Zdravím tě a všechny Milan z Dyleňě

Ahoj Dyleňáci! Děkuji vám za pochvalu (před nastartovanou "véeskou"). Věřte, že se na Dyleň vracím vždy rád a se kterýmkoliv Dyleňákem, který se přijede podívat, aby zavzpomínal na svoji VZS na našem kopečku. Je to jenom takové malé bezvýznamné plus na mojí velké mínusové listině.
Jak vidíte, neztrácím humor ani ve špitálu na lůžku následné péče. Moje rehabilitace úspěšně pokračuje, ale chce to čas. Už dojdu o berlích až k výtahu a to jsem primáři vyhrožoval, že až to svedu, tak zdrhnu.
Ovšem uzemnil mě tím, že musím dokázat vystoupat po schodech do 1. patra. Tak se musím snažit dál. Nemá cenu nic uspěchat. Ovšem již nyní se těším, až na jaře zase vyrazím do Českého Lesa, hlavně na Dyleň, třeba i s někým z vás.
Mějte se krásně, ať vám slouží zdraví a hlavně sem pište! Nějak to zase vázne.
S pozdravem Pavel M.

Ahoj Sysle až zavelíš jsem u Tebe a Já Tě tam vyvezu na tu naší Dyleň zlatou třeba že jsem z Ústí nad Labem zavel a jsem u Tebe to Ti přísáhám jako že jse HROM jmenuju Zavel a ten čas jsi pro Tebe udělám Ahoj Hrom z Dyleně,hlavně buď v pohodě potřebujeme Tě.NOPASARÁN:

Ahoj Pavlíku
V klidu rehabilituj a dej se do pořádku a jak píše Hrom až zavelíš tak když to bude jen trochu možné sedám na vlak a jsem u tebe.
Měj se fajn.
vAŠEK

Mílo velice Ti děkuji za uznání jsem rád že žijeme a že jsou ještě s náma kluci třeba že starší ale jsou.ono je to tak že každej zestárne, ale záleží jak si ho kdo bude vážit jako člověka,víš tu úctu k tomu dotyčnýmu a o tom to je,takový je život každýho z nás a jinak to nebude dokud bude úcta k tomu staršímu.Víš ty mladý jsou ale věčně nebudou a síla člověka vymizí jako to je u nás.Když můj táta byl za oknem ráno ve 3 hodiny a koukal říkám co je a on mi řekl neboj i tebe to čeká a je to tady i když už není mám ho v mysly a věř že už nějaká ta léta tak se mi stejská po tý mojí mámě a tátovi,když byly tak bylo móóć dobře ouha to byly léta dobrá no MílO JE MI S TOHO OUHA ale musíme žít dál viď?.Jestli jsi vážil tolik kilometů tak jsi tě vážím o tolik víc Mílo jsi dobrej člověk přeji Ti moc hezký večer, přeji, Tobě a celé Tvé rodině hodně zdraví a pohody a štěstí,PS zdar NOPASARÁN HROM z Dylěně.

Ahoj Hrome.Ijá jsem sloužil na PS rotě Dyleň. Do výcviku jsem nastoupil do CHodové Plané dne I5.8.I96I, kde jsem poznal tehdy ještě svobodníka
Przecka,byl velitelem družstva v naší četě. Po zkráceném výcviku nás přidělili na PS rotu Dyleň. Po
skončení základní služby ,tehdy četař Przecek podepsal ,odešel do školy a ponějakém čase se vrátil
jako rotný. Když jsem 28.9.I963 odcházel do civilu,
Rotný Przecek odešel do důstojnické školy v Bruntále.
K.M.

Mirku Valášku nejsi sám ale vážím si tě jako člověka,moc Ti děkuji za vzpomínku.na Dyleň,přeji Ti krásný večer hodně zdraví a pohody,pozdrav,přeje Ti a celé Tvé rodině,Hrom z Dyleně.

Nazdar kluci s pohraničnej roty Dylen. Som rád že si môžem zaspomýnať cez internet na staré časy prežite na dylene. Ďakujem za zverejnené fotky ktoré su tady Ale poplietli ste trocha moje meno nie Kuruc ale Kuric ... S pozdravom Teraz uz dedo Kuric :P

Ahoj Fero, tak to je fantastické! Konečně se tu objevil přímo nějaký můj bývalý pohraničník z Dyleně. Samozřejmě, že se omlouvám za ten překlep ve Tvém jménu. Je to přece již jenom drahně let. Ale alespoň vidíš, že na Tebe jsem si vzpomenul. Řada jmen i tváří už vyprchala z paměti...
Klepni zde na mé jméno v modrém a ozvi se prosím na moji adresu. Moc rád si s Tebou zavzpomínám.
Pavel Mikota

Ahoj Zdravim mám vás pozdravovat od mího otce Ladislava Komína,byl na dyleni.

Zdravim všeci Dylenáci,
rada spomínam na všetky Dylenáky ale hlavne na teba Komín a hlavne na naše pink-pongové zápasy s tebou a so staršinou. Tvoj Melda
Budem rád keď sa mi ozveš: moje tel.cislo je +421908 416 922

PS: Nemohol som prísť na stretávku lebo som bol mimo republiky ale som na vás všetkých myslel.

V tomto roce jsem na rotě sloužil a velmy dobře si pamatuji mjr.Mulíčka.Na jaře 1967 jsem byl převelen na zamek Chodová Planá do výcvikového střediska . Moc se mi nechtělo od dobré party.Myslel jsem že se vrátím ale všecho bylo jinak.A tak jsem skončil na Rozvadově . Jestli si na mně někdo vzpomene muže dát vědět,jsem trochu staršího ražení.S pzdravem .NEPROJDOU

Tak to jsem opravdu rád, že se konečně tady objevil někdo, kdo sloužil na Dyleni v 60. letech. I když my dva jsem se tam již nesetkali (od 1.3.1966 jsem byl převelen na Železnou), přesto Lubore, v Tvé době tam kromě "Muldy" museli být mjr.Hečko - ZVP, por. Przeczek, npor. Štolún a por. Březina jako VČ, Zdeněk Osladil, alias "Čenda" jako staršina a Venca Dolejš, alias "Prkýnko" jako kynolog.
Jako Tvoji mazáci tam zřejmě sloužili i moji bývalí pohraničníci, namátkou, Jirka Horák, Kuruc, Krška, šofér Šalušek, provianťák Březina a další.
Jsem rád, že jsi se ozval.
Zdraví tehdy por. Pavel.M.

Dobrý den, shodou náhod jsem zjistil, vaše stránky a byl jsem dojat, když jsem si je prohlížel. Sloužil jsem také na Dyleni 1960 - 1962, totiž ještě před Vámi. Sloužil jsem pod velitelem mjr. Muličkem, který pocházel z Brna. Ty fotografie jsou v mé paměti, jako živé. Tak to tam bylo i za nás. Prožili jsme tam svoje mládí, ale rád na to vzpomínám, Byla to výborná parta z celé republiky od Aše až na východ Slovenska. Mulda, jak jsme mu říkali, byl výborný velitel a pořád budoval. Za jeho působení jsme získali jako první na Plánské brigadě - titul VZORNA ROTA. Žili jsme tam v těžkých podmínkách. Jsem z moravy, z města Jevíčka Více psát nechci Ozvěte se.

Děkuji Mirku, že jsi se zařadil na stránky Vojensko. Jsi zatím tady služebně nejstarší "dyleňák" a o to více Ti patří dík!
Určitě se Ti, co nejdříve, ozvu na Tvůj e-mail, abychom mohli zavzpomínat. "Mulda", to byla legenda. S Dylení byl srostlý a nás tam zasazoval. Proto ty naše kořínky tam jsou dodnes...
Pavel

Na rotu Dyleň mám vzpomínku z roku 1967.Byli jsme ve výcvikovém středisku spojařů v Březové u Sokolova a na Dyleni jsme pomáhali stavět nové sloupy telefoního vedení. Bylo to pro nás první setkání se státní hranicí. A když nad námi přeletěl americký vrtulník,tak si asi dovedete představit ty oči všech nás bažantů. Ovšem kluci z roty byli naprosto v klidu. Po výcviku jsem byl zařazen u Budějovické brigády na rotu v Pohoří na Šumavě . Spojař.

rota dylen 1967 opravovali jsme signální stěnu,byli jsme ve výcvikovém středisku u Březové u Sokolova.Jinak jsem sloužil na rotě Debrník.Mám od kamaráda,který tady také sloužil 1965-1967 TŘÍSTOVKU.

Zdavím Vás p Mikotota Moc Vám dekuji za krásní objasnení spomínek na p Przeszka alias naš starej dorej HONZA Ćest jeho památce

Zdavím Vás p Mikotota Moc Vám dekuji za krásní objasnení spomínek na p Peszka alias naš starej dorej HONZA Ćest jeho památce

nová rota stojí ( no, pomalu už leží ) v pravo, mimo obrázek, protože zbytky základů toho sroubku, jehož střecha "svítí" v pravo nahoře, jsou z tohodle pohledu vlevo od budovy roty kousek za zadní stěnou....tam původně bydleli "armáďáci" od vú7495...do jara 64 !

Jirko, máš pravdu. Je to tak jak píšeš. Chybička se vloudila a já se za ni omlouvám. Přece to je jenom již pár pátků...
Pavel

pavle, kdy jsi nastoupil na dvaadvacítku na dyleni ? pamatuju przeczka, když nastoupil a když s ním debatovaly manželky který bydlely na rotě.tvoje jméno si nepamatuju, ale pořád mám dojem že znám tvůj obličej. bylo to před zářím 64 ? a marně vzpomínám na jméno toho staršího pána, poručíka PS, přišel od VS a byl charakteristický rychlou mluvou. tak charakteristický, že jsme mu my, záklaďáci od 7495 říkali "kulomet". jo, netřeba se omlouvat, já nebyl jinde než na dyleni, tys nejspíš "vymetl" těch rot víc....

Jirko, já jsem na Dyleň přibyl přesně 29/9 1964 z výcvikáče v Zad. Chodově. Por. Przeczek byl v té době ještě v důstojnickém kurzu pro praporčíky v Bruntále, ale po jeho skončení se na Dyleň vrátil. Ostatně sloužil tam již předtím. Nevím koho máš na mysli tím rychlemluvícím poručíkem. Do třetice k nám patřil por. Staněk ze Žandova. Jezdil do služby i v zimě na kejvačce Jawa 250 cm3. Někdy přespával na rotě. Jeho oblíbené bylo: "Tak honem vojáci, šup, šup..." Proto měl u pohraničníků přezdívku Venca Šupšup. Je pravda, že mluvil dost rychle, tak by to mohl být on. Jiný poručík až do reorganizace v r. 1966 tam u PS nesloužil.
Venca potom při reorganizaci odešel na okresní velitelství SNB do Chebu, kde dělal na občankách a vízech a dotáhl to na kapitána SNB. Stále prý užívá v Žandově důchodu. Byl od nás nejméně o deset let starší, protože předtím prošel praporčickými hodnostmi.
Byl-li jsi v roce 1964 na kopci, pak se jistě pamatuješ na vašeho velitele kpt. Pužeje. Ten žije nedaleko mně a jezdíme společně na setkání Vojenského sdružení rehabilitovaných. Je pplk.v.v. a nedávno oslavil osmdesátiny.
Zdraví P.M.

jakpak bych pužeje nepamatoval.vojenské sdružení rehabilitovaných. znamená to, že to projel po osmašedesátým? ten "kulomet" byl starší než my, přišel na rotu od VS, aspoň se to tak povídalo, mluvil rychle a z počátku chodil po rotě a okolí bez hodnostního značení. jednou jsme ho potkali, četaři,desátníci a svobodníci, na cestě z kopce a on šel k vodárně. když jsme ho minuli, tak se zeptal, proč jsme ho nepozdravili. nato jeden četař pravil : proč máme zdravit obyčejnýho vojína? a on nato, že i obyčejní vojíni se mají zdravit. tak četař nato. jo ? tak zdravte, vojíne. von se omluvil a každej jsme šli svojí cestou. za dva dny jsme ho znovu potkali při cestě lesem ze žandova a chystali se, jak ho, v dostatečnejch rozestupech, který jsme po jeho spatření vytvořili, vyškolíme v pravidlech vojenský zdvořilosti. ale převez nás!
na hrudi mu svítily dvě poručický hvězdy a tak předpisově, jako my, ho určitě dlouho předtím a i potom nikdo nepozdravil. a s úsměvem na tváři. takže jsme se na dyleni, na rozdíl od przeczka, potkat nemohli. my šli dolů do m.l. v půlce září....něco nocí jsem s pužejem na kopci ztrávil, ale přátelství mezi námi, jako s jeho předchůdcem, nevzniklo, byl příliš komisní....jinak byl dobrej člověk, žádnej podrazák.u těch fotografií je vůbec první zmínka o rotě 22, jinak všude 13 či 12 a já už myslel že jsem zhloupnul, protože jsem pamatoval, že mě zadržel, jako narušitele státní hranice, velitel roty ps 22, kpt. mulíček v.r. vo tom zas někdy jindy, teď mne volá žena. zdravím !

Jisa je můj kamarád z Dyleně z vojny.Jsme stále ve spojení a uspořádali jsme 2 setkání armaďáků,kteří sloužili v letech 1962-64.

Dne 22. června 2012 zemřel ve věku 81 let pplk.v.v.Jiří Pužej
Já jsem od VÚ 7495 sloužil jsem více v Mariánkách a jezdil jsem mjr.Hodinou,který již také nežije.Byli to dobří chlapy.

I já v tom malém srubu armáďáku VÚ 7465 v letech 1962-64 jsem spal.Letos v květnu jsem s kamarádem a manželkami byl podívat na Dyleň i rotu.
Podívej se na :www.youtube.com/watc…
Jirka Kábrt

Ach Ty kluku! Kdyby se nepsal tento datum, snad bych si myslel, že pracuješ pro nějakou zpravodajskou službu, neboť Tvoje otázky jsou tak všetečné, že snad i převyšují prostý badatelský zájem o danou problematiku. Protože však vše, o co jevíš zájem již dávno není předmětem utajení a snad i jiní, neznalí problematiky OSH se rádi něco dozvědí, pokusím se Ti zodpovědět něco ze Tvých otázek.
EZOH - elektrické zařízení ochrany hranic. Zaváděno postupně od r. 1951. Zrušeno v r. 1966 s nástupem efektivnější U 60. Smyslem EZOHu bylo ztížit přechod přes SH do kapitalistické ciziny. To byla vlastně ta pověstná železná opona. EZOH byl budován na západní hranici jako třístěnný plot s jedním orným pásem, t.zv. vnitřním KOP mezi 1. a 2. stěnou a jedním vnějším KOP před 1. stěnou směrem do vnitrozemí. V prvých letech se mezi stěny EZOH vkládaly i protipěchotní miny a vzhledem ke špatné dokumentaci se později, po odminování, stávaly tragédie. Napětí v "drátech" EZOH bylo zhruba 7000 V, avšak s ohledem na korozi a délku jednotlivých úseků (u jedné roty L,S,P úsek) se vlivem odporu snižovalo i napětí až o více než polovinu. Rozhodující však byla nízká intenzita a tak se stávalo, že to málokdy někoho z lidí - narušitelů zabilo. Končili většinou šokem a popáleninami. Spíše to odnášely srnky, lišky a zajíci. Nasmolený kanec to proběhl. Ale jelikož lidská blbost nezná mezí a vojenské umění je toho zářným příkladem, tak se EZOH udržoval v provozu i když kolem byly 2m sněhu a denně se chodilo do drátů sníh odhazovat. Chtěl bych vidět narušitele, který by se tím sněhem prokousával... To už muselo být, že přišel z brigády souhlas odpojit 1 nebo dva spodní vodiče. Další problém nastával na jaře, když rostla tráva a zkratovala spodní vodič. To se poplachové hlídky mohly v noci ulítat na kontroly zda nedošlo k narušení. Ve dne to jistily hlídky ze špačkáren. Takže z dnešního pohledu byl EZOH na dvě věci - na nic a na h...o. Měl především psychologický účinek.

Pokud jde o druhou část Tvojí otázky, je samozřejmé, že vzhledem k mnoha nedokonalostem EZOHu se vynalézaly různé podpůrné signalizační prostředky. Jedním z nich byly S2. Krabička s drátem a akustickým aparátkem. Hlídka si to natáhla do předpokládaného prostoru narušení. Když o ten drát někdo zavadil, začalo to pípat. K dalším, jaksi pokročilejším prostředkům patřila t.zv. K2, předchůdce to U60. Stěna vysoká asi 2m s dráty na izolantech a žárovkami. Když do toho někdo narazil a drát vyskočil z izolantu, spojil se okruh a světélko se rozzářilo a hlídka reagovala. Obávaným zabezpečovacím prostředkem byly výmetnicové systémy. Roura, v ní světlice padáček, nebo šrapnel, nebo kulometný náboj. Pod rourou na péru úderník zajištěný drátem, taženým do boků i několik desítek metrů. No a když do toho drátu někdo narazil, tak se zajištění úderníku uvolnilo a prásk! Letěla světlice, šrapnel, nebo výstřel. A protože zejména těch kulometných nástrah bývalo i několik ve sledu, když do toho někdo vběhl, bylo to jako kulometná dávka. Pamatuji si jako bažant v Aši, jak do těch výmetnic vletěl narušitel, ozvala se dávka, na to vyletěl šrapnel a když to otočil zpátky, tak vedle něho vystartoval padáček, který ho osvětlil. Rozbrečel se, po...l se, posadil se a čekal až k němu doběhne hlídka.
Ještě k tomu EZOHu. V něm pro průchod byly budovány dle potřeb vrata (bez napětí), průchody a podchody. Klíče od toho měl vždy velitel hlídky. Ale za dráty se hlídka dostala jen v případě narušení. Ty dráty totiž byly i proti samotným pohraničníkům, proklamovaným prověřeným synům dělníků a rolníků. Mnozí z nich se za dráty dostali jen jednou a to při nástupu na rotu, kdy byli t.zv. zaváděni a s některým z důstojníků prošli úsek přímo po SH. Jinak pak už hraniční mezníky neviděli, pokud něměli to štěstí, že byli vybráni jít s některým funkcionářem roty na demarkaci - kontrolu neporušení vytýčení SH, která byla prováděna min. 1x za 14 dnů.
Takže Tome, žádná velká idylka pro záklaďáky to nebyl

Ahoj Pavle i p.Tome Tak jak píšeš o těch obávaných výmetnících Roura, v ní světlice padáček, nebo šrapnel, nebo kulometný náboj. Pod rourou na péru úderník zajištěný drátem, taženým do boků i několik desítek metrů. No a když do toho drátu někdo narazil, tak se zajištění úderníku uvolnilo a prásk! Já jen že za mne se už kulometné náboje nepoužívali a světlice mněli každá svůj význam. červá to byl pr...r -proryv do zahraničí , zelená - opačně ,červený déšt - pomoc , padáček + šrapnel navaž spojení. Ve dne se používali světlice s oranž,modrým a černým dýmem a take každa měla svuj význam - tuším že modra byla ku Lomu ,oranž- směr Kyselák a černa Dyleńák -Liškárna ale jen ve dne . Jinak se ještě v zimně používal na tyto výmetnice přípojoval dělobuch plněný sazema. No když došlo k uvedení výmetnice do činnosti tak hlídka přiběhla dle vychílení uderníku v levo či v pravo věděla kam má běžet.Jen ještě k tumu dělbuchu se sazema nevím kdo to již tenkrát byl ale v zimním období se chodilo v tzv .padacích (bílé maskovací platěné oděvy) tak chtěl tuto nástrahu vyměnit a ona bouchla no jak to dopadlo tak to si každý domyslí. Kominík. Další tkzv nástraha která byla umístěna u piketů LOM .Dyleńak a Kyselák by Kristal.Krabička se světýlkem a slabinkým drátkem která po přetržení začala bručet a svítit. A poté se začlali používat modernější přistroje na bázi fotobunky na jméno si snad vzpomenu. A tak zase zítra třeba mne někdo doplní či opraví.Libor

Libore asi máš na myslí SAN a Fenix.

Díky Vlado za připomenutí Fenixe ano to je ono ale v těch letech moc úspěšný a oblíbený nebyl.byla to jen taková zkouška tkzv.novinky ale třeba se to následně zlepšilo a San tak to už nevím?? .Snad následník Fenixe. Vona ta výmetníce byla velice jednoduchá a velice učinná. Libor

Souhlasím s tebou Libore ,zě výmetnice byla jednoduchá a účinná.Při aktivizacích jsem jich pár vykopnul a přiznám se ,že i přesto,že jsem věděl co nastane tak to semnou docela zadrbalo.Za mě byl Fenix u Alexy ale moc nefungoval.

Já na tyto nitě navazuji o pár let později. Fakticky VVN pouštěné do drátů upnutých na izolátorech dělalo velké paseky na odběrech a proto se i zapínalo v určitých intervalech. O tom, že by se zapínal přívod v zimě, to nevím. Třeba na Poledníku nevím, že by někdo odhazoval 2 až 3m sněhu. Faktem je, že nejvíc trpěla zvěř. Pečeně z ní byla cítit spáleninou. Už v letech 1956 se začalo dumat, čím nahradit EZOH. My spojaři, tehdy nebyla ještě taková EE technika, bylo je VKV nebo infra a tak se podobné věci zkoušely až z toho postupně asi vznikl SiS. Natahovaly se tenké měděné vodiče tak 0,2mm, napojovaly se na ě hotelové padáčky a všelijaké jiné fifikundace. Byla alespoň sranda o letních večerech. Stejně ale byl nejdůležitější lidský faktor. Kdo tehdy měl supertajný kukr pro noční vidění? Ani se o něm neslyšelo.