Vojensko.cz

Každý správný voják věděl "za kolik" to má.V prvním roce to sice nedával moc najevo, ale ve druhém roce při plnění své čestné povinnosti začaly přípravy na výrobu třístovek.Na ni nesměly chybět co nejúsporněji oděny děvy různé slogany a prupovídky.Na Tokáništi našemu ročníku kreslil třístovku Havlíček,(kreslil i do kroniky a na padáčky),kde na této naši třístovce je i podpis generálního ředitele Durláka.Byl mladší ročník a na rotě dělal spojaře,fajny to synek.Pak začaly přípravy na výrobu metrů.Sháněl se zelený filc,který se vystřihl ve tvaru pavézy,kde z obou stran byl připevněn odznak psa,který byl z klopy uniformy.Na každé straně a dole pavézy byla připevněna jedna kulka z nábojnice na kterou spojaři přiletovali očko k připevněni.Ty představovaly plomby.Jako schránka na metr se nejvíc osvědčilo obyčejné strouhátko na tužky ve tvaru míče,kde po odstranění samotného strouhátka se do zbytku krásně schoval stočený metr.Každý si metr vystřihoval podle svého gusta,nejlepší a nejrychlejší byly klasické kosočtverce.Pak byly dohady,na který den připadne ten 150-tý, aby se mohla určit, barva kterou se začne.Jako barvy se používaly obyčejné barvičky zn.UNICOL.Na rotě byli někteří takoví lenivci,že se jim ani ten metr barvit nechtělo.Protože zjistili,že jsem v civilu s barvama pracoval,tak jsem se nechal ukecat a několik metrů jsem nabarvil.To jsem dělal dole v šatně, tím způsobem,že jsem na dveře plechové skříňky magnetem připevnil vedle sebe několik metrů a ve svislé poloze mohla začít výroba.Samozřejmě,že se při tom nabarvili i ta dvířka.To jen pro vysvětlení pro další vojáky,kteří po mě přišli na rotu a setkali se s takto označenou skříňkou.Byla druhá pod oknem vpravo.A pak nadešel čas,kdy se odstranila první, druhá a nakonec třetí plomba a slavnostně po rozkaze v určený den se odtrhl první dílek s číslicí 150. A v tom někteří pokračovali až k číslu 12, zbytek čísel se ponechal.Někteří vojácí z povolání tolerovali čouhájící metry z kapsičky,ale někteří ne.Civil se blížil