Vojensko.cz

Měl jsem Olinu až do mého odchodu - konec září 1973. Ještě před tím se neměla ráda se Zorou - ta jí ukousla ucho. Pak jí dodělala úplně, ale přesné datum jejího skonu neznám. To už jí měl Vojta Zoul. Čubiny se tam střídaly jak svatí na orloji... Vrchnost se nám starala všestaranně o to, abychom se takovými hovadinami nezabývali - to zejména razil proslulý, mnohokráte zde vzpomínaný politruk "O" s tichou podporou jejiho nadřízených. Důležitější byly nablýskané dlaždičky na chodbě v přízemí, obílené chodníčky a další prvky, které nesmírně zvyšovaly bojeschopnost a úroveň OSH na úseku. Že se nám rozpadávaly kotce, nebylo čím topit - nemohli jsme chodit zpracovávat dříví, protože jsme museli neustále blýskat dlaždice. To všechno pro tehdy vládnou vrchnost bylo rozhodující. Tyto zhovadilost jsem vydržel a přežil. Jsem na to hrdý. A oni...?