Vojensko.cz

Naším velitelem byl ještě poručík Dvořák. Kdo ještě žije tady z těch ročníků, který mě zná, ať se ozve na můj email.
bacik.r@seznam.cz

Já jsem sloužil na Maxově 1954 až 57 na tebe se
dobře pamatuji myslím že jsi pocházel z Ratíškovic.
já jsem spal v poslední místnosti na pravé straně.
já nejsem s počítačem kamarád tak ti pošlu moje
telefonní číslo 739 490 977 rád si pohovořím o společných známích Stan
z da Dvořák uš bohužel nežije
z vašeho ročníku Látal Frumert Pálenský atd. Kdyš budeš mít zájem tak zavolej . Zdraví Karel Hanuš
.T

Zdravím Josefa Papíka.Neznáme se,ale jakoby se stalo.název pozorovatelen se mi možná pletou,také už to je pul století,ale jsem rád,že se přece jen někdo ozval.Není přece možné,abychom byli jediní.Ta pohraniční rota,myslím ty baráky ještě stojí,ale ten nepořádek,to je smutné.Za nás tam také domky nebyly nijak výstavné,ale říkalo,se,je to pohraničí aje to tzv.vybydlené.Teď je tam nová výstavba,zejména pension manž.Řezníčkových a naproti nim přestavba domu Grebačových.To vycházím jen z toho,co jsem si mohl prohlédnout na int.Rád bych se tam zajel podívat oosobně,ale už mi to moc nec hodí,teď v lednu mi čeká operace kyčle,až se z toho dostanu,tak snad .Tady u bývalé Poběžovické brigády jsem byl jako voják na několika místech,ve výcviku v Biřkově,PŠ Hostouň,několik měsíců na rotě Bystřice,tam jsem sbíral první hraničářské zkušenosti.Potom znova výcvikové středisko Poběžovice u tzv.Specialistů,kde jsem dělal velitele družstva kuchařů,tedy kluku tvého ročníku,kteří se tu učili vařit.To snad ani nebyla vojna.Ráno rozcvička,snídaně,rozvod do zaměstnání a až do bojového rozdílení nebylo do čeho píchnout.Práve odtud jsem byl odvelen na Maxov.Ani tady jsem to nepovažoval za nějakou buzeraci.Všichni velitelé byli fajn,Macháček,Váchal,Nováček,staršina kanec,velitel psovodů Jasenovský,tak nějak,byl tam ještě jeden tomu se říkalo čáp.Hubený,vysový,ani nevím co měl na starosti.Z děvčat ve vsi tam byla jen Pavla Grebačová a Anička snad Veselá.Matně vzpomínám ještě na správce ze statku.Zábavy na Mlýnečku Filipově Hoře,Mrákově.Lidé tam všudě byli k nám hodní chovali se k nám jako k vlastním.Je pravda,že jsme vojenskou službou o mnohé přišli,ale z druhé strany to zase bylo poznání,které jinde nenajdeš.Alespoˇjá to tak beru.V Poběžovicích když se mi lámala půlka vojny stálo celá roty po družstvech na světnich ,tedy bažanti dvě min.ticha.Důvodem byl nepořádek na světnicích.Jen já jsem nakonec nahlas řekl svému družstvu,proč to je.Dostal jsem 5 dní po službě.I to by bylo na dlouho.Tak mě

Tentokrát začnu od konce.Den odchodu do civili.Od rána nervozita,navzáem jsme se v civilu nepoznávali,většinou oděv co jsme měli na sobě jsme nosili ještě před vojnou,mně osobně byl jak po mladším bráchovi.Nakones přijela Praga VS,vyskákali bažanti a my nasedali.Křižovatka na Maxovem U třech lip,odbočka k lesu na Mrákov.V tu dobu tam byl tzv.piket se závorou.Jen sme projeli už jsem to nevydržel,vyndal dělobuch,odjistil a vyhodil ze zadu auta.Ten co byl u závory pro to běžel.Naštěsti poslechl na můj řev a odskočil.Rána jak z děla,nic se nestalo,ale ještě te´d při tom psani mám srdce v krku.
Přei všem hodně draví,šťastné vánoce 2012 a ten příští rok raději ještě lepší bez zdravotních a finančních problému. Franta

je to téměř tolik let jako u Vás chlapci.já jsem tu sloužil v roce 1962 až do odchodu do civilu.Bylo to v době,kdy jsem se vzpamatovával z rozchodu se svojí životní láskou a ještě jsem se natolik nevzpamatoval,abych si to patičně užil.Přesto na rok naMaxově vzpomínám rád a často.Škoda,že těch kteří jsou na internetu z mého ročnmu není nikdo kdo by se připojil a vzpomínal se mnou.byl sem poddůstojník,takže těch dlouhých služeb jsem moc neměl,brzo jsem jsem začal sloužit operáka,potom jich ubylo ještě víc,ale procházek po lese,sbírání hub a zábav bylo dost.Za ten rok jsem byl doma každý měsíc,jen ta láska jaksi nebyla.služby,zejména pořádkové,nebo demarkační sem si užíval.Na jednu zvlášť nezapomenu.Vycházeli jsme ve třech ,hlídku vedl samozřemě důstojník,myslím,že to byl por.Vácal,šli sme od styku s tehdy eště rotou Spálenec po kraji potůčku sněrem k hraničnímu kameni myslím 24.Z naší strany to bylo dost bažinatéa arostlé vysokou stařinou,z druhé srany tráva vysekaná jak na golfovém hřišti.Moc na nás vidět nebylo,prošli jsme kolem hospody a z druhé strany od Brodu n.Lesy přijížděl americký Wyllis s kulomeem a černochy jako osádkou.U haničního ezníku tobravurně otočili a několik m. od ranice manipulovali s kulometem na lafetě a měli z toho zřemě legraci jací jsou tokabrnˇáci.Jen sme se trochu pokrčili a těch 100 m jsme proběhli dílem okamžiku.Když sme se asi 2O m od nich napřímili,bylo po kabrňáctví.Z auta vyskákali a utíkali k silnici odkud přijeli.My akoby nic jsme odcházeli v pohodě dál kontrolovat S..směrem na Všeruby.Jak to dopadlo s nimi nevím,ale druhý den jsem z pozorovaelny Baruška en bojový vůz tam již neviděl.Z té pozorovatelny semvšak v létě o žních několikrát viděl mladou ženu,dívku z iž popsané restaurace ak se v podvečer myje v malém jezírku u raničního mezníku.Od sousedů byla schovaná,ale k nám byla jak na jevišti.Moc dobře o nás věděla,my se zase prali o dělostřelecký německý dalekohled,abychom něco viděli.Na 300 m toho moc nebylo.Na závěr vždy zamával

Ahoj Franto, dobre hovoríš, len ta pozorovateľňa sa volala Maruše. Na strednom úseku bola Katuše a až na Ševcech bola Baruša. Ja som Ťa prakticky vymenil-slúžil som 63-65. Po PŠ vo Volaroch som v srpnu 64 prišiel na Maxov. Prajem všetkým bývalým pohraničníkom príjemné prežitie vianočných sviatkov a v roku 2013 veľa zdravia.Jozef Papík